20 C 66/2023

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hortenskou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalovaného a žalované] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] oba zastoupeni advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem xanon [číslo] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] Částkou sídlem [adresa] pro povinnost vyklidit byt

I. Žalovaní jsou povinni vyklidit a předat žalobcům vyklizený byt č. bytové jednotky [číslo], v budově [adresa], na pozemku st. [parcelní číslo] v [obec], vše v [katastrální uzemí], obec Jáchymov, okres [okres], zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] to vše do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 39.485 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

1. Žalobci se žalobním návrhem doručeným k Okresnímu soudu v Karlových Varech dne , datum, domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil za povinnost žalovaným vyklidit byt - číslo bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], postavené na pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], obec Jáchymov, okres [okres] a byt vyklizený předat žalobcům ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Svůj žalobní návrh žalobci odůvodnili tím, že jsou dědici, synem a dcerou zemřelého pana [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelého dne , datum, . Oba žalobci nabyli dědictví po zemřelém otci na základě usnesení Okresního soudu v , jméno FO, čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne , datum, . Z žalobního návrhu dále vyplývá, že žalovaní bytovou jednotku obývají, ale nedisponují žádným právním titulem k jejímu užívání, nedisponují nájemní smlouvou, není v jejich prospěch zřízeno věcné břemeno. Žalobci vyzvali žalované, aby bytovou jednotku vyklidili dopisem ze dne , datum, , kterým byla výzva k vystěhování do , datum, , kdy na tuto výzvu žalovaní reagovali dopisem ze dne , datum, , ve kterém vystěhování odmítli s tím, že jejich užívací právo bytové jednotky je založeno na základě tzv. Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne , datum, , uzavřené mezi zemřelým [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným , datum, a jeho manželkou [jméno] [příjmení], jejich dcerou. Žalobci jsou toho názoru, pokud jejich zemřelý otec prohlásil v této dohodě, že jako vlastník předmětné bytové jednotky nebude nijak zasahovat do jejich práva bydlení a užívání uvedené nemovitosti, lze toto jeho prohlášení označit za jeho osobní prohlášení, které ale není právním titulem k užívání bytu žalovanými a nezavazuje žalobce v postavení dědiců zůstavitele. Vzhledem k tomu, že žalovaní odmítají bytovou jednotku dobrovolně vyklidit, žalobci navrhují, aby Okresní soud v , jméno FO, jim povinnost k vyklizení a předání vyklizené bytové jednotky uložil svým autoritativním rozhodnutím.

2. Žalovaní ve svém vyjádření ze dne , datum, a ve zcela shodném vyjádření ze dne , datum, uvedli, že nesouhlasí s žalobou s tím, že tvrzení uvedená v žalobě nejsou kompletní, současně jsou žalovaní tohoto názoru, že užívají bytovou jednotku hned na základě několika postupně na sebe navazujících a stvrzujících užívacích titulů. Žalovaní uvedli, že užívání bytové jednotky bylo původně dohodnuto v roce 2011 mezi žalovanými a oběma rodiči jednoho ze žalobců a to [celé jméno žalobce] na základě dohody o užívání, uzavřené jako kompenzace za to, že žalovaní převedli darem do vlastnictví jejich dcery rodinný dům, ve kterém původně bydleli. Současně došlo ke změně bydliště, kdy se žalovaní přestěhovali do bytu a právní předchůdce žalobců s manželkou – dcerou žalovaných, do rodinného domu v Husově ulici. Mezi účastníky této původní dohody bylo dohodnuto, že žalovaní budou hradit pouze platby spojené s bytem a to fond oprav a služeb. Dohoda o užívání byla uzavřena na dobu jejich dožití. Současně žalovaní poukázali na to, že otec žalobců v rámci Dohody o vypořádání společného jmění manželů s matkou pana [celé jméno žalobce] dne , datum, potvrdil existenci užívacího práva žalovaných k bytové jednotce a zavázal se, že nebude nijak zasahovat do jejich práva bydlení a užívání. Žalovaní užívají předmětný byt na základě tzv. oprávněné držby již od roku 2011, tedy po dobu delší 10 let a mají proto za to, že i kdyby jim nesvědčilo užívací právo na základě dohody uzavřené mezi dnes již zemřelým [jméno] [celé jméno žalobce] a tehdy jeho manželkou (dcerou žalovaných), tak užívací právo k bytu vydrželi a to na doživotí. Žalovaní současně namítají rozpor s dobrými mravy a zjevné zneužití práva ze strany žalobců, když žalovaní jsou prarodiče žalobců, bytovou jednotku užívají na základě oprávněné držby po dobu delší 10 let, oběma žalovaným je přitom již přes 80 let a oba žalobci mají přitom vlastní bytové jednotky. Současně žalovaní poukázali na to, že tzv. smírem uzavřeným u Okresního soudu v Karlových Varech dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací] byla mezi žalovanými a právním předchůdcem žalobců uzavřena dohoda, na jejímž základě bylo opětovně potvrzeno užívání bytové jednotky spolu s platbou odpovídající nájemnému ve výši 4.005 Kč (2.500 Kč jako náhrada za měsíční užívání bytu, částka 1.505 Kč jako platba do fondu oprav) a dále i zálohy na služby v celkové výši 3.891 Kč. Tedy celkem byla smluvena měsíční platba za užívání bytové jednotky 7.896 Kč s tím, že vlastník bytové jednotky byl povinen každoročně provést vyúčtování služeb. Žalovaní dále poukázali na to, že naposledy však došlo k vyúčtování služeb v roce 2022 za rok 2021 a oba žalobci jsou tak v prodlení s vyúčtováním služeb za rok 2022. Závěrem žalovaní namítli, že po celou dobu řádně hradili sjednané platby za nájem i služby a to až do září 2022, kdy byl zrušen účet právního předchůdce žalobců, žalovaní neobdrželi žádný pokyn od žalobců, kam mají hradit další platby, proto žalovaní zaslali v lednu 2023 dlužné platby žalobcům složenkami, ale tyto se jim vrátili jako nevyzvednuté. Z uvedeného důvodu, po jejich vrácení, podali žalovaní návrh na soudní úschovu dlužných plateb, která je vedena u Okresního soudu v , jméno FO, pod sp. zn. 30 Sd 3/2023. S ohledem na skutečnost, že žalovaní mají za to, že jim svědčí užívací právo k bytové jednotce žalobců, že dokonce vydrželi věcné břemeno užívání této bytové jednotky a pokud nikoliv, tak jim vzniklo minimálně nájemní právo k bytové jednotce na dobu určitou a to na dobu jejich dožití, proto navrhují, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Současně žalovaní z důvodu právní jistoty jsou toho názoru, že tzv. nájemní smlouvou podle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., o.z., se pronajímatel zavazuje přenechat byt nájemci k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné, není přitom rozhodné, zda smlouva se nazývá smlouvou nájemní nebo je označena jinak, rozhodné je, že obsahem smlouvy je úplatné přenechání věci k užívání na dobu určitou, v tomto případě na dobu jejich života, s tím, že možnost výpovědi nebyla sjednána., právnická osoba, podání žalobců k vyjádření žalovaných ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaní žádným způsobem nedoložili zmiňovanou dohodu o užívání z roku 2011 a jedná se tedy o jejich tvrzení, současně setrvali na tom, že osobní prohlášení jejich zemřelého otce nemělo charakter zřízení věcného břemene a nebylo ani zaneseno do katastru nemovitostí, proto toto prohlášení není věcným právem a nepřechází na dědice, které tedy nezavazuje. Pokud žalovaní poukazovali na řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. [spisová značka], tak k tomu žalobci uvedli, že v tomto řízení byl uzavřen smír, který ale dle vyjádření žalobců není užívacím právem k bytu, není právním titulem k užívání bytu, kdy prostřednictvím smíru byly mezi tehdejšími účastníky řízení dohodnuty platby za užívání bytu. Současně žalobci poukázali na odůvodnění rozhodnutí o schválení smíru, kdy v bodě 2 odůvodnění je uvedeno, že se jednalo o žalobu na vydání bezdůvodného obohacení a v bodě 3 je uvedeno, že žalovaní jednotku užívají bez právního titulu či nájemní smlouvy, když toto je uvedeno jako nesporná skutečnost, tedy z toho žalobci dovozují, že žalovaní si byli vědomi již v řízení před Okresním soudem v Karlových Varech pod sp. zn. [spisová značka], že k jednotce nemají žádný právní titul. Současně jsou žalobci toho názoru, že žalovaní nemohli ničeho vydržet, jelikož nebyli v dobré víře, že bytovou jednotku užívají na základě právního titulu, a to s odkazem na řízení vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém sami žalovaní uvedli, že k jednotce právní titul nemají a to označili jako nespornou skutečnost. Současně jsou žalobci toho názoru, že ani oni, ani jejich právní předchůdci, nikdy neprojevili vůli uzavřít nájemní vztah s žalovanými a takový vztah uzavřen nebyl a proto žalovaní nemají k užívání jednotky žádný právní titul s tím, že pokud žalovaní poukazují na ust. § 2238 o. z., toto ustanovení řeší vady nájemní smlouvy, které by mohly vést k závěru o její neplatnosti s tím, že chybí-li nájemní smlouva o vůli nájemní smlouvu uzavřít, nelze dále hovořit o dobré víře žalovaných, že uzavřeli nájemní smlouvu a že tedy mají užívací právo k bytu. Současně žalobci uvedli, že nepovažovali za správné si od žalovaných brát jakoukoliv částku, která ani reálně neodpovídá dnešním nákladům na užívání bytu a do vyřešení sporu ani platby přijímat nechtějí s poukazem na to, že složenka od žalovaných přišla až 3 měsíce po žádosti o vystěhování. Žalobci tedy mají za to, že žalovaným užívací právo k jednotce nevzniklo, užívací právo k jednotce nemají, nebyli nikdy v dobré víře, že jim toto právo svědčí a tedy toto právo nemohlo vzniknout a samotný fakt bydlení toto právo nezakládá.

4. Účastníci řízení v průběhu soudního řízení učinili nesporným, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] vymezené v bytovém domě [adresa], v části obce Jáchymov, stojící na pozemku p. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], jakož i na pozemku č. p. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše v k. ú. a obci [obec], okres [okres], zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště , jméno FO, , dále že žalobci vyzvali dopisem dne , datum, oba žalované, aby se z předmětné bytové jednotky do , datum, vystěhovali a dále že žalobci výzvou ze dne , datum, , která byla žalované doručena dne , datum, a žalovanému dne , datum, , aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení výzvy bytovou jednotku vyklidili a byt předali k rukám žalobců. Jako sporné označili účastníci to, zda žalovaným svědčí užívací právo k předmětné bytové jednotce či nikoliv a pokud ano, jaké, na základě jakého titulu.

5. Soud nařídil jednání a provedl důkazy, které dle názoru soudu byly zároveň postačující pro rozhodnutí soudu.

6. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů pro dobu po rozvodu ze dne , datum, , kterou uzavřel [jméno] [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že se účastníci této dohody pro případ rozvodu dohodli na vypořádání vzájemných majetkových vztahů a to tak, že do výlučného vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobce] připadne bytová jednotka [číslo] v budově [adresa], postavená na pozemku p. č. st. [číslo], spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] – bytový dům a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku p. č. st. [číslo] o výměře 186 m² – zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště , jméno FO, , pro katastrální území Jáchymov, obec Jáchymov a okres [okres], na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] s tím, že podle bodu II. 2. 2. této dohody předmětná bytová jednotka včetně spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a spoluvlastnického podílu na pozemku je a nadále bude užívána manžely [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného], kteří jsou rodiči [jméno] [příjmení] a to na dožití s tím, že se [jméno] [celé jméno žalobce] zavázal tomu, že manželům [příjmení] nebude nijak zasahovat do jejich práva bydlení a užívání citovaných nemovitostí.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne , datum, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství paní [jméno] [příjmení], [datum narození] a pana [, Anonymizováno, ] [celé jméno žalobce], [datum narození], rozvedeno.

8. Soud dále k důkazu provedl listiny a to tzv. výzvu k opuštění a předání bytu ze dne , datum, , adresovanou každému ze žalovaných včetně podacích lístků a potvrzení o doručení, ze kterých soud zjistil, že žalobci vyzvali každého ze žalovaných, aby ve lhůtě do , datum, s ohledem na skutečnost, že se dne , datum, stali majiteli bytové jednotky dotčené žalobou v rámci dědického řízení po jejich otci – panu [jméno] [celé jméno žalobce], bytovou jednotku vyklidili a ve stanovené lhůtě předali s odůvodněním, že žalovaní obývají bytovou jednotku bez právního opodstatnění. Žalovaná výzvu, která byla předána k poštovní přepravě dne , datum, převzala do vlastních rukou dne , datum, a žalovaný výzvu, která byla předána k poštovní přepravě dne , datum, , převzal do vlastních rukou dne , datum, .

9. Soud provedl k důkazu i výzvu k vyklizení bytu ze dne , datum, sepsanou právní zástupkyní žalobců, kterou žalovaná obdržela dne , datum, a žalovaný dne , datum, , na základě které žalobci žádají žalované, aby bytovou jednotku vyklidili a vyklizenou předali ve lhůtě do jednoho měsíce od doručení výzvy (viz příloha žalobců označená„ A“ a to výzva, podací lístek a dodejka).

10. Z listiny označené jako Dohoda o vypořádání společného jmění manželů pro dobu po rozvodu manželství ze dne , datum, vyplývá, že tato dohoda byla dne , datum, podepsaná [jméno] [celé jméno žalobce] s tím, že podpis druhé strany dohody a to [jméno] [příjmení] na této dohodě není připojen. Pravost podpisu na listině sepsané advokátem je potvrzeno tzv. prohlášením k této dohodě připojeným, ze kterého vyplývá, že pravost podpisu je zaevidováno v knize o prohlášení o pravosti podpisu [číslo] 2017.

11. Z dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dle § 141 občanského zákoníku a dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dle § 5 zákona č. 72/1994 Sb. ze dne , datum, soud zjistil, že touto dohodou bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví k budově [adresa], část obce Jáchymov, na stavebním pozemku parcelní číslo st. [číslo] a stavebního pozemku (zastavená plocha a nádvoří) – parcelní číslo st. [číslo] o výměře 186m2 v [obec], k. ú. [obec] podílových spoluvlastníků a následně došlo k tzv. vymezení bytových jednotek v této budově nacházející s tím, že bytová jednotka [číslo] včetně podílu na společných částech budovy a pozemku je ve společném jmění manželů [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení].

12. Soud dále k důkazu provedl listinu označenou jako Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V - [číslo] 2017 [číslo] ze dne , datum, , které vydal [stát. instituce], [stát. instituce], ze kterého soud zjistil, že s právními účinky ke dni , datum, byl proveden vklad vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] vymezené v bytovém domě [adresa], v části obce Jáchymov, stojící na pozemku p. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], jakož i na pozemku č. p. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše v k. ú. a obci [obec], okres [okres], ve prospěch otce žalobců.

13. Z dopisu, který je založen na čl. 81 soud zjistil, že tímto dopisem byl otec žalobců informován [právnická osoba] spol. s r.o. o provedeném vyúčtování služeb spojených s užíváním jednotky [číslo] na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované], který, jak vyplývá z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] pro období od , datum, do dne , datum, , který je evidován na jméno žalované, byl dne , datum, zaslán na tento účet. (viz čl. 83). Z výpisu z bankovního účtu evidovaného na jméno žalované pod č. č. [bankovní účet] soud dále zjistil, že dne , datum, byla zaevidována příchozí platba ve výši 14.003 Kč označená jako VYU 21 [jméno] [celé jméno žalobce].

14. Ze spisu Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že právní předchůdce žalobců [jméno] [celé jméno žalobce] podal k Okresnímu soudu v Karlových Varech dne , datum, tzv. rozkazní žalobu o zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím. Ze žalobního návrhu soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky, která je v tomto řízení projednávána, kterou žalovaní obývají od roku 2012 a to pouze za cenu platby do fondu oprav a služeb. Žalovaní předmětnou bytovou jednotku užívali po celý rok 2017, a žalobce se domnívá, že na straně žalovaných vzniká bezdůvodné obohacení, neboť neplatí žádnou částku za výhradní užívání celé bytové jednotky vyjma povinných plateb do fondu oprav a služeb, které hradí řádně na účet žalobce a ten platby posílá správci nemovitosti - , právnická osoba, . Právní předchůdce žalobců pro účely rozkazní žaloby zadal vypracování znaleckého posudku znalcem v oboru Ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí za účelem stanovení obvyklého nájemného, které bylo stanoveno ve výši 4 000 Kč měsíčně, proto právní předchůdce žalobců navrhl, aby soud rozhodl tak, že oba žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení do 3 od právní moci rozsudku. V projednávané věci byl dne , datum, vydán platební rozkaz, proti kterému podali oba žalovaní podrobně zdůvodněný odpor a následně došlo k nařízení ústního jednání. Z protokolu o jednání dne , datum, soud zjistil, že žalobce po konzultaci se žalovanými požadoval po soudu, aby schválil smír účastníků, kterým bude pro dobu od dubna 2018 uložena povinnost žalovaným společně a nerozdílně hradit žalobci měsíčně částku ve výši 7.897 Kč s tím, že žalobce (právní předchůdce žalobců) nemá zájem na formalizaci užívacího vztahu k bytové jednotce a dále nechce činit kroky, které by směřovaly k vyklizení žalovaných. Současně z protokolu vyplývá, že účastníci v mezidobí jednali o vypořádání nákladů spojených s užíváním bytu a dospěli k dohodě, že od dubna 2018 ke každému 15. dni v měsíci budou žalovaní společně a nerozdílně plnit na vypořádání prospěchu, který vzniká každý měsíc bydlením v předmětném bytě společně a nerozdílně žalobci částku 7.897 Kč, kdy tato částka zahrnuje částku 2.500 Kč na vypořádání prospěchu vzniklého užíváním bytu, dále částku 2.191 Kč jako zálohu na teplo, částku 833 Kč jako zálohu na teplou užitkovou vodu, částku 654 Kč jako zálohu na studenou vodu, částku 10 Kč jako platbu na STA, částku 30 Kč jako platbu na společnou elektřinu v domě, částku 173 Kč jako zálohu na odvoz dopadu, částku 1.505 Kč jako platbu do fondu oprav s tím, že pokud jde o prospěch vzniklý žalovaným do března 2018 včetně, účastníci si již tento prospěch vypořádali a vztahy jsou v tomto mezi nimi urovnány a účastníci z tohoto důvodu vůči sobě žádné další požadavky nemají. Dále z protokolu o jednání vyplývá, že účastníci chtějí řešit vypořádání obohacení žalovaných užíváním bytové jednotky [číslo] nacházející se v [obec] a žádají, aby soud schválil smír, kterým budou řešeny vztahy mezi účastníky od měsíce dubna 2018 do budoucnosti. Účastníci poté při jednání uzavřeli smír, kterým se dohodli na vypořádání práva, které bylo předmětem řízení a dohodli se i na vypořádání užívání předmětného bytu do budoucna a proto následně soud uzavření smíru účastníkům řízení schválil. Z usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne , datum, , čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne , datum, soud zjistil, že byl schválen smír účastníků ve znění uvedeném a podepsaném v protokolu o jednání soudu dne , datum, a z odůvodnění usnesení odstavce [číslo] vyplývá, že účastníci při jednání soudu dne , datum, shodně mimo jiné uvedli, že žalovaní jako osoby užívající jednotku bez existujícího nájemního či jiného právního vztahu se dohodli se žalobcem na vypořádání vztahů za dobu do března 2018 včetně ledna 2018 a dále, že se účastníci dohodli na platbě v souvislosti s užíváním bytu od ledna 2018 do budoucnosti.

15. Ze spisu Okresního soudu v , jméno FO, sp. zn. 30 Sd 3/2023 soud zjistil, že dne , datum, podali žalovaní, jako složité k Okresnímu soudu v Karlových Varech návrh na soudní úschovu částky ve výši 55.272 Kč s odůvodním, že užívají na základě ústní dohody mezi oběma rodiči příjemců – žalobců bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] postavené na st. [parcelní číslo] včetně společných částí v k. ú. a obci [obec]. S otcem příjemní následně došlo v rámci soudního smíru uzavřeného u Okresního soudu v , jméno FO, pod sp. zn. [spisová značka] k dohodě ohledně stanovené výše nájemného v částce 2.500 Kč, výše záloh za služby v celkové výši 5.396 Kč, tedy celkem měsíčně částku ve výši 7.896 Kč a to od dubna 2018 až do září 2022, kdy byl zablokován účet otce příjemců v důsledku jeho úmrtí a zrušení účtu. Oba příjemci nabyli předmětnou bytovou jednotku v rámci dědického řízení rovným dílem do podílového spoluvlastnictví a koncem října 2022 vyzvali oba složitele k vyklizení bytové jednotky z důvodu jejich neoprávněného užívání a odmítli přijmout nájemné a zálohy na služby, tak jak bylo ujednáno s jejich právním předchůdcem. Složitelé mají za to, že jim svědčí nájemní právo k bytové jednotce, proto bytovou jednotku nevyklidili. S ohledem na skutečnost, že závazek složitelů, jehož předmětem je částka za dobu 7 měsíců od října 2022 do dubna 2023 po 7.896 Kč, tedy celkem částka ve výši 55.272 Kč, nelze splnit, protože příjemci řádné nabídnuté plnění nepřijali, složité navrhují, aby soud přijal do úschovy od složitelů ve prospěch příjemců částku ve výši 55.272 Kč. Návrh složitelé doložili Dohodou o vypořádání společného jmění manželů pro dobu po rozvodu manželství ze dne , datum, , uzavřenou mezi [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], dále protokolem o jednání dne , datum, před Okresním soudem v , jméno FO, sp. zn. ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Na základě usnesení Okresního soudu v , jméno FO, ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne , datum, , soud přijal od složitelů ve prospěch příjemců do úschovy peníze, a to částku 55.272 Kč.

16. Soud provedl účastnické výslechy žalobců a dále výslech svědkyně [jméno] [příjmení].

17. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] jako účastník řízení uvedla, že není v žádném poměru k žalovaným. V rámci dědického řízení po otci spolu se žalobcem, který je jejím polorodým bratrem, zdědila předmětnou bytovou jednotku do tzv. podílového spoluvlastnictví. Jelikož je vdaná, tak úvěr, který vázl na předmětné bytové jednotce, by se dotkl i jejího manžela, proto se se svým bratrem dohodli, že úvěr doplatí a každý tedy uhradil částku ve výši 250 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že předmětnou bytovou jednotku užívat nechce, nechce jí pronajímat, má zájem jednotku prodat a z jejího prodeje získat zpět finanční prostředky, které každý z nich vynaložil na úhradu úvěru, který na bytové jednotce vázl. Současně žalobkyně poukázala na to, že i za života jejího otce žalovaní nebyli schopni se s otcem domluvit, komunikace mezi nimi byla špatná, proto se společně s bratrem rozhodli byt prodat a tento stav ukončit, aby se případně vyhnuli dalším soudním sporům a to např. o výši úhrady za užívání bytu, která byla soudem schválena v roce 2018 a která již neodpovídá současným poměrům. Obecně žalobkyně uvedla, že se v minulosti se svým otcem o předmětném bytě bavila a tedy věděla, že na tomto bytě vázne úvěr a dodala, že jí otec říkal, že na důchod chce byt prodat, z peněz doplatit úvěr a přilepšit si tak k předčasnému důchodu, na který by měl zákonný nárok v roce 2024. Současně poukázala, že jeho vůle ve vztahu k tomuto bytu byla projevena a popsána v první tzv. Dohodě o vypořádání společného jmění manželů pro případ rozvodu, kterou ale oba manželé nepodepsali. Současně uvedla, že ví o tom, že otec nechtěl byt zatěžovat věcným břemenem a domnívá se, že pokud by otec žil, tak by před soudem stál místo její osoby právě on. Současně dodala, že je stále ochotna se se žalovanými domluvit smírnou cestou a setrvala na tom, že žalovaní mají možnost v případě vyklizení bytové jednotky uspokojit své bytové potřeby a to u jejich dcery, které darovali dům a který je zařízen a tedy vhodný i pro jejich užívání. Závěrem dodala, že celá situace a celý soudní spor její osobu i bratra velice mrzí, vyčerpává, neboť vztahy s žalovanými jsou velice složité a pokud se dohoda mezi účastníky nenajde, bude ku prospěchu všech, aby celou záležitost vyřešil autoritativním rozhodnutím soud. Obecně k historii předmětného bytu žalobkyně dodala, že se do dotčeného bytu, který byl otci přidělen, narodila, v bytě žil otec s její matkou, společně v bytě s rodiči žila jako rodina a po rozvodu rodičů byt užíval její otec s novou manželkou - matkou jejího bratra.

18. Žalobce jako účastník řízení potvrdil, že žalovaní jsou jeho prarodiče a dodal, že žalobu na vyklizení podal proto, že neexistuje žádný důvod ani právo k tomu, aby žalovaní bytovou jednotku, kterou vlastní se svou sestrou – žalobkyní, obývali a je toho názoru, že mají jako vlastníci právo s bytovou jednotkou nakládat podle jejich uvážení s tím, že s největší pravděpodobností v případě vyklizení byt prodají. Ke svým poměrům dodal, že v současné době bydlí ve svém bytě, na kterém vázne hypotéka, kterou bude splácet ještě 30 let a potvrdil, že v rámci dědického řízení po otci byly projednávány dvě bytové jednotky a to byt žalobou dotčený a byt v [anonymizováno], který je již prodaný. Dále dodal, že po skončení dědického řízní ještě dříve, než se prodal byt v [anonymizováno], se někdy v říjnu 2022 doplatila hypotéka, která vázla na dotčeném bytě. K rodinným vztahům žalobce uvedl, že se svou sestrou má dobré vztahy, se žalovanými není v kontaktu bezmála 7 let, kdy tato situace vznikla v době rozvodu jeho rodičů tím, že v té době vyplynuly natolik závažné skutečnosti, které zapříčinily přehodnocení jeho vztahů jak s matkou, tak i se žalovanými, kteří jako rodiče za jeho matkou, jejich dcerou stáli. Dále žalobce potvrdil, že s otcem několikrát mluvil o předmětné bytové jednotce, otec měl v plánu odejít do tzv. předčasného důchodu, bytovou jednotku prodat a tzv. zamáznout dluh na hypotéce, který vázl na bytě a dodal, že mu tatínek říkal, že pokud by byt prodal, tak bude o žalované postaráno, protože žalobcovo matka – dcera žalovaných obývá dvoupatrový dům a tedy jeho otec věděl, že jedno patro je volné a vybavené k nastěhování. Současně potvrdil, že měl tendenci se žalovanými a jeho matkou o sporu, který se týká tohoto řízení, mluvit, ale komunikace byla zablokována ze strany manžela matky a dále setrval na tom, že v případě vyklizení se mají oba žalovaní kam nastěhovat a to do domu jeho matky. Žalobce dále uvedl, že v době rozvodu jeho rodičů se v rámci vypořádání jednalo o tomto bytě i o nějakém finančním vypořádání a žalobce se domnívá, že se ještě vypořádávalo vozidlo s tím, že neví nic o tom, zda si někdo z jeho rodičů při vypořádání kladl nějaké podmínky.

19. Svědkyně [jméno] [příjmení], sestra zemřelého otce žalobců před soudem vypověděla, že při návštěvě jí bratr ukazoval byt, ze kterého se přestěhoval společně s manželkou [jméno] do domečku, který si vyměnili za ten byt a dále dodala, že 1 patro i přízemek tohoto domu byly zařízené, tedy vhodné k bydlení a k nastěhování a když při návštěvě bratra domem procházela, tak jí bratr ukazoval kotelnu s tím, že si koupili nová kamna, pak šli dál chodbičkou a po schodech přišli do přízemí domu a po dalších schodech do patra, kde bratr bydlel. Svědkyně dále popsala, že v přízemí domu byla zařízená kuchyňka, koupelna a bratr ukazoval, kde je obývací pokoj a kde se nachází ložnice. Obecně dále uvedla, že nemá žádnou povědomost o tom, jakým způsobem probíhal rozvod bratra, zda si bratr nebo jeho manželka [jméno] [příjmení] pro případ rozvodu kladli nějaké podmínky a nemá povědomost o tom, kdo po rozvodu vlastnil žalobou dotčený byt a potvrdila, že asi dva nebo tři roky před smrtí bratra ten jí povídal, že chce jít do předčasného důchodu a byt, ve kterém bydlí jeho tchán s tchýní, kteří se mohou přestěhovat ke své dceři, chce prodat a peníze z prodeje použít na přilepšenou a dodala, že po rozvodu bratra jeho bývalá manželka [jméno] [příjmení] bydlela v domě, její rodiče v bytě bratra a bratr si našel podnájem. Dále svědkyně uvedla, že její bratr zemřel ve svém bytě v [obec] nebo v [anonymizováno].

20. Soud zamítl důkazní návrh žalobců na doplnění dokazování o provedení výslechu manžela žalobkyně a dále zamítl důkazní návrh žalovaných na provedení výslechu jejich dcery a na provedení výslechu Mgr. [jméno] [příjmení], když soud považuje návrhy na výslech označených svědků za nadbytečné a to s přihlédnutím k provedenému dokazování, které považuje za ucelené, když má za to, že provedenými důkazy byl zcela jednoznačně zjištěn skutkový stav v projednávané věci. Manžel žalobkyně by se mohl pouze a jen vyjádřit k tomu, jakým způsobem se tento spor dotkl jeho manželky a jaký vztah měl k otci své manželky. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] – předsedkyně společenství vlastníků bytových jednotek pro dům [adresa] v [obec] byla žalovanými navržena k tomu, aby se vyjádřila k užívání bytu žalovanými, k úhradám plateb spojených s užíváním bytu ze strany žalovaných a ke způsobu úhrady přeplatků, tedy svědkyně by se vyjadřovala pouze a jen k tomu, co je mezi účastníky defacto nesporné – tedy faktické užívání bytové jednotky žalovanými a způsob úhrad za služby spojené s užíváním bytu a způsob vypořádání vyúčtování. Žalobci žalobou ani nezpochybňují závazek jejich otce učiněný vůči žalovaným dohodou ze dne , datum, , tedy jeho prohlášení, že souhlasí s tím, aby byt žalovaní užívali i do budoucna, ale mají za to, že tento závaze je pouze osobním závazkem, který ale na jejich osoby jako na nové vlastníky bytové jednotky nepřechází. Současně zamítl důkazní návrh žalovaných na doplnění dokazování na vyžádání výpisu z ověřovací knihy na 2 úkony ve vztahu k dohodám o vypořádání SJM, když soud i tento důkazní návrh považuje za nadbytečný. Soud k důkazu provedl dvě Dohody o vypořádání společného jmění manželů pro dobu po rozvodu manželství, které uzavřel otec žalobců se svou manželkou [jméno] [příjmení] a to dne , datum, a dne , datum, , kdy pro tento spor je klíčová dohoda ze dne , datum, , kterou podepsali oba jmenovaní a která byla podkladem pro zápis vlastnického práva otce žalobců k předmětné bytové jednotce u příslušného Katastrálního úřadu do katastru nemovitostí. Soud k důkazu provedl i dohodu ze dne , datum, , kterou hodnotí tak, že tato dohoda obsahuje podpis pouze otce žalobců, není podepsán [jméno] [příjmení] a je tedy neplatná a neúčinná, tato dohoda byla k důkazu provedena pouze a jen z důvodu ověření tvrzení žalobkyně, že její otec podepsal celkem dvě dohody o vypořádání společného jmění manželů s paní [jméno] [příjmení].

21. Soud má tedy ze shora provedených důkazu a to zejména z Dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnické dle § 141 občanského zákoníku a dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dle § 5 zákona č. 72/1994 Sb., ze dne , datum, , z Dohody o vypořádání společného jmění manželů pro dobu po rozvodu manželství ze dne , datum, a z Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V- [číslo] 2017 [číslo] ze dne , datum, , které vydal [stát. instituce], [stát. instituce], ve vztahu k žalobou dotčené bytové jednotce za zjištěné a prokázané, že bytová jednotka byla v tzv. režimu společného jmění manželů otce žalobců a [jméno] [příjmení] a to až do , datum, , kdy bylo k této bytové jednotce v příslušném registru zapsáno výlučné vlastnické právo otce žalobců. Dále má soud za prokázané, že žalovaní bytovou jednotku užívají od roku 2012, kdy tato skutečnost vyplývá z prohlášení žalovaných, dále z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v , jméno FO, pod sp. zn. [spisová značka] a to zejména z tzv. rozkazní žaloby ze dne , datum, a z odůvodnění odporu žalovaných ze dne , datum, , tato skutečnost vyplývá i z Dohody o vypořádání společného jmění manželů pro dobu po rozvodu manželství ze dne , datum, . Dále má soud za prokázané, že otec žalobců v Dohodě o vypořádání společného jmění manželů pro dobu po rozvodu manželství ze dne , datum, , kterou uzavřel s [jméno] [příjmení], vyslovil souhlas tím, aby v bytové jednotce i do budoucna bydleli žalovaní a dále se zavázal, že žalovaným nebude nijak zasahovat do jejich práva bydlení a užívání bytové jednotky. Soud má dále za zjištěné, že nikdy v minulosti nebyla uzavřena nájemní smlouva, kterou by byl osvědčen a tedy deklarován nájemní vztah žalovaných jako nájemníků k předmětné bytové jednotce, ve prospěch žalovaných nebylo k bytové jednotce zřízeno věcné břemeno užívání, které by bylo registrováno u příslušného katastru nemovitostí. Dále má soud za zjištěné a prokázané, že žalovaní bytovou jednotku užívají, pravidelně a řádně hradili zálohy na služby spojené s užíváním bytu včetně částky určené jako náhrada za užívání a to až do smrti otce žalobců. V současně době žalobci odmítají přijímat platby spojené s užíváním bytové jednotky včetně náhrady za její užívání a proto k návrhu žalovaných bylo rozhodnuto o soudní úschově ve vztahu k těmto platbám, která je vedena u Okresního soudu v , jméno FO, pod sp. zn. [spisová značka]. Současně z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v , jméno FO, bylo zjištěno, že ve sporu [spisová značka] bylo projednáváno tzv. bezdůvodné obohacení žalovaných, v tomto sporu žalovaní nebrojili proti této právní kvalifikaci – tedy posuzování případu jako bezdůvodné obohacení a na svou obranu neuplatnili existenci nájemního vztahu a z něj odvíjející práva a povinnosti zúčastněných stran.

22. Dle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

23. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobci a žalovanými nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva ohledně bytové jednotky specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí, nájemní smlouva nebyla uzavřena ani mezi právním předchůdcem žalobců a žalovanými. Jak vyplývá z protokolu o jednání před soudem dne , datum, v řízení vedeném u Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. [spisová značka], právní předchůdce žalobců neměl zájem legalizovat jeho souhlas s užíváním bytové jednotky ze strany žalovaných nájemní smlouvou či zřízením věcného břemene – služebnosti ve prospěch žalovaných. Soud je toho názoru, že užívání bytové jednotky bez právního důvodu nezakládá právní ochranu proti vyklizení, když nájemní vztah neexistuje, užívání bytové jednotky žalovanými se odvíjelo od prohlášení právního předchůdce žalobců – jejich otce jako vlastníka bytové jednotky, který se zavázal, že nebude žalovaným zasahovat do práva bydlení a užívání bytové jednotky, ale toto prohlášení dle názoru soudu je osobním prohlášením a osobním závazkem toho, kdo jej učinil a nemá charakter věcného práva a tedy toto prohlášení nezavazuje žalobce jako současné vlastníky bytové jednotky. Soud je dále toho názoru že nelze v tomto případě aplikovat institut oprávněné držby – tedy vydržení užívacího práva k bytu na dobu dožití žalovaných, když žalovaní již od počátku byli srozuměni s tím, že bytovou jednotku užívají bez právního titulu, tedy bez nájemní smlouvy, pouze se souhlasem vlastníka jednotky, tedy žalovaní již od počátku nebyli v dobré víře. Soud je dále toho názoru, že samotné bydlení žalovaných v předmětné bytové jednotce a pravidelná úhrada plateb spojených s užíváním bytové jednotky včetně náhrady za její užívání nezakládá žádný právní vztah žalovaných k této bytové jednotce.

25. Soud k námitce žalovaných posuzoval, zda je jednání žalobců v souladu s dobrými mravy. Soud si je vědom velké citlivosti předmětu sporu a zejména jeho emoční stránky. U osoby žalobce se jedná o spor mezi blízkými rodinnými příslušníky, u žalobkyně žádný blízký příbuzenský vztah k žalovaným neexistuje. Soud akceptuje to, že v tomto konkrétním případě je zásadním způsobem zasahováno do života žalovaných, kteří jsou osobami staršího věku, kteří mají své osobní životní zkušenosti a kteří považují žalobu za nemorální a pobuřující, příčící se jejich náhledu na chování a jednání k nim jako osobám příbuzným a zejména k nim jako osobám staršího věku. V tomto sporu dochází ke střetu pohledu starší generace na projevování úcty a sounáležitosti k osobám blízkým ze strany generace mladší. Je nepochybné, že soudním rozhodnutím je zasahováno do komfortní zóny žalovaných, tedy do stavu, na který byli po delší dobu zvyklí a který pokládali za řádný a v souladu s jejich náhledem na projevování úcty a respektu k nim. Dle názoru soudu je ale nutné přihlédnout k výkonu vlastnického práva, které svědčí žalobcům. Žalobci nemají zájem dál žalobou dotčenou bytovou jednotku vlastnit, mají v úmyslu byt prodat a z kupní ceny uspokojit své potřeby, což není nic, co by bylo v rozporu se zásadami společenského chování a jednání a to za situace, kdy dcera žalovaných disponuje obytným domem, který je uzpůsoben tzv. dvougeneračnímu bydlení a dle názoru soudu nelze spravedlivě po žalobcích požadovat, aby určitým způsobem zástupně jednali za nejbližšího příbuzného žalovaných – jejich dcery, která z morálního hlediska by měla žalovaným – tedy svým rodičům jako jejich přímý rodinný příslušník poskytnout péči a pomoc v co nejširším rozsahu. Ze všech těchto důvodů nelze označit žalobní návrh žalobců, kterým se domáhají vyklizení bytové jednotky, která je v jejich podílovém spoluvlastnictví, za rozporné s dobrými mravy.

26. Ze všech shora uvedených důvodu proto soud žalobnímu návrhu vyhověl, když má za to, že žalobci jsou oprávněni domáhat se jako podíloví spoluvlastníci uvedeného bytu v souladu s citovaným ustanovením § 1040 odst. 1 občanského zákoníku ochrany svého vlastnického práva k bytu, do něhož žalovaní neoprávněně užíváním bytu bez právního důvodu zasahují. Jedním z možných způsobů ochrany vlastnického práva žalobců je žaloba na vyklizení bytu (tato formulace odpovídá způsobu výkonu rozhodnutí dle o.s.ř.), čehož se žalobci v předmětné věci domáhají. Současně žalobci projevili dostatečnou aktivitu a opakovaně písemně vyzvali žalované, aby v dostatečné dlouhé lhůtě byt vyklidili a vyklizený předali žalobcům, což žalovaní neučinili. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaným ke splnění povinnosti byt vyklidit a vyklizený předat žalobcům byla dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. určena prodloužená třicetidenní lhůta, stanovená dle návrhu žalobců, běžící od právní moci tohoto rozsudku. Prodloužení lhůty je odůvodněno zejména delší časovou náročností spojenou s vyklizením a vystěhováním se, současně je soud toho názoru, že prodloužením lhůty nedojde k zásadnímu zásahu do práv žalobců.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci měli ve věci plný úspěch, přísluší jim tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem, když za jeden společný úkon právní služby ve vztahu k oběma žalobcům jejich právní zástupkyni náleží odměna dle ust. § 9 odst. 1 za použití § , právnická osoba, odst. 4 AT ve výši 2.700 Kč, tedy odměna v celkové výši 25.650 Kč (odměna za 9 úkonů právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k vyklizení, podání žaloby, podání vyjádření ze dne , datum, , podání vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , které trvalo od 8.34 hod. do [číslo] hod, účast na jednání dne , datum, a odměna za 1 úkon právní služby v poloviční výši a to za podání vyjádření ze dne , datum, ), náhrady hotových výdajů advokáta za 9,5 úkonů právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 5.985 Kč Celkem byla žalobcům přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 39.485 Kč, splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobců, a to v běžné třídenní lhůtě.