41 C 197/2016

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní titul Kateřinou Hendrichovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: zřízení věcného břemene

I. Zřizuje se služebnost k tíži části pozemkové parcely parc. [číslo] katastrální území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, okres [okres], zapsané u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb, která je ve vlastnictví žalovaného v rozsahu dle geometrického plánu [číslo] zpracovaného [titul]. [jméno] [příjmení], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku ve prospěch žalobkyně jako vlastníka stavební parcely parc. [číslo] pro katastrální území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, okres [okres], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb, spočívající v právu vést, provozovat a udržovat bezodtokovou jímku a odpadní vedení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému jako náhradu za zřízení služebnosti částku 1.890 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, ve výši 41.944 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na nezálohovaných nákladech státu – znalečném částku 2.941 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 07. 2016 se žalobkyně domáhala zřízení služebnosti specifikované ve výroku I. rozsudku k tíži pozemku ve vlastnictví žalovaného s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem parcely parc. [číslo] její součástí je stavba – rodinný dům [adresa], zapsané pro k. ú. [část obce] u [část obce], obec Teplá, okres [okres], u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb. Žalovaný je vlastníkem sousední pozemkové parcely [číslo]. Na uvedeném pozemku byla v průběhu roku 1997 se souhlasem původního vlastníka [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného], otce účastníků, zbudována betonová bezodtoková jímka, do níž jsou svedeny odpadní vody z výše uvedeného rodinného domu. Žalovaný pozemek parc. [číslo] získal na základě darovací smlouvy ze dne 01. 12. 2008. V průběhu posledních měsíců začal žalovaný namítat oprávněnost stavby jímky na pozemku, znemožnil její užívání a opravu a svým jednáním jí opakovaně poškodil. Žalovaný dal podnět k Městskému úřadu Teplá – stavebnímu úřadu k odstranění této stavby. Stavebním úřadem jsou vedena, jednak řízení o odstranění stavby a řízení o dodatečném povolení stavby. Pokud by byla jímka odstraněna, bylo tak žalobkyni znemožněno užívání celé stavby. Žalobkyně má tak za to, že jsou splněny podmínky pro zřízení věcného břemene výše specifikovaného.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a nárok v něm uvedený neuznává. Namítal, že o existenci jímky se dozvěděl až po úmrtí otce, tedy původního vlastníka pozemku. Uvedl, že je nepopíratelné, že jímka je,,načerno postavenou stavbou“ a po dobu více jak dvacet let byla schována v terénu. Po celou tuto dobu veškeré odpadní vody tekly na jeho pozemek a na pozemek Města Teplá. Žalovaný dále namítal, že žalobkyně a její členové rodiny opakovaně neoprávněně vstupuje na jeho pozemek a působí žalovanému škodu. Dále žalovaný uvedl, že žalobkyně má na svém pozemku historickou jímku, kterou využívá a nemusí tak zasahovat do jeho vlastnických práv.

3. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích, přičemž žalovaný doplnil, že o zbudování jímky nikdy nevěděl a neví ani o tom, zda původní vlastník, jeho otec, s vybudováním jímky vyslovil souhlas.

4. Účastníci učinili nespornými následující skutková tvrzení: Žalobkyně je vlastníkem stavební parc. [číslo] jejíž součástí je stavba rodinný dům [adresa] zapsané pro k.ú. [část obce] u [část obce], obec Teplá, okres [okres], u k.ú. pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb. Žalovaný je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] zapsané pro k.ú. [část obce] u [část obce], obec Teplá, okres [okres], u k.ú. pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb. Žalovaný získal výše uvedenou nemovitost dne 1. 12. 2008 na základě darovací smlouvy od [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného], otce účastníků. Na pozemku par. [číslo] je vybudována jímka, kam jsou svedeny odpadní vody z nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně.

5. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda jímka byla zbudována se souhlasem původního vlastníka pozemku parc. [číslo] [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného], dále zda je pro užívání nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně nezbytná, rozměry jímky, a to kudy vede potrubí k odvodu odpadních vod a v neposlední řadě, zda jímka netěsní.

6. Za účelem posouzení nezbytnosti zřízení služebnosti specifikované v žalobě byl ustanoven znalec [titul] [celé jméno znalce]. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného na základě prohlídky nemovitosti ze dne 12. 03. 2019 bylo zjištěno, že původní historická jímka je betonové monolitické konstrukce s litinovým poklopem o vnitřních rozměrech [číslo] mm a hloubce 1 100 mm. Do této jímky je napojen odpad ze sociálního zařízení objektu ve vlastnictví žalobkyně. V době prohlídky byla jímka téměř plná splašků, což dle znalce svědčí o její nepropustnosti. Po jejím naplnění jsou splašky odváženy fekálním vozem. Nově vybudovaná kanalizační jímka je betonové monolitické konstrukce o vnitřních rozměrech [číslo] 1900 mm a hloubce 1900 mm. Vstup do jímky je provizorně zakryt prkny s plastovou folií a zasypán zeminou. Do této jímky je napojen odpad ze dřezu a myčku objektu ve vlastnictví žalobkyně. V době prohlídky byla jímka téměř plná splašků, což svědčí o nepropustnosti této jímky. Nebylo zjištěno žádné přepadové potrubí na odvod splašků. Po naplnění jsou splašky odváženy fekálním vozem. Dále znalec provedl zaměření výšky terénu v místě historické jímky a v místě odpadního potrubí z kuchyně, a to od úrovně podlahy objektu. Výška poklopu historické jímky je o 504 mm níž, než je úroveň podlahy objektu, výška terénu v místě vyústění odpadního potrubí z kuchyně je o [číslo] mm níž, než je úroveň podlahy objektu. Výška terénu v místě vyústění odpadního potrubí z kuchyně je tedy o 251 mm níž, než je maximální hladina splašků v historické jímce. Nelze tedy gravitačně napojit odpad z kuchyně do historické jímky. Dalším neméně závažným důvodem dle znalce je i velmi malá velikost objemu historické jímky. Při napojení poměrně velkého množství splašků z kuchyně (myčka nádobí) by došlo k neúnosnému zvýšení četnosti vyvážení této historické jímky. Znalec dále provedl výpočet náhrady za zřízení služebnosti, kterou stanovil v částce po zaokrouhlení 1.890 Kč. Ze závěru znaleckého posudku tak vyplývá, že úprava poměrů účastníků zřízením služebnosti dle žaloby je nezbytná, a to vzhledem k tomu, že odpad z kuchyně do nově vybudované kanalizační jímky nelze gravitačním způsobem napojit do historické jímky a současně i její velmi malý objem.

7. K námitkám žalovaného znalec doplnil, že měření délek bylo prováděno pásmem či digitálním měřidlem. Veškeré závěry a měření znalec po skončení měření zanesl do protokolu, který byl i žalovaným podepsán. Žalovaný žádné námitky ke způsobu měření nevznesl. Znalec dále doplnil, že objekt žalovaným nebyl již delší dobu využíván, což svědčí o nepropustnosti jímky.

8. Znalec byl rovněž vyslechnut v rámci ústního jednání, přičemž odkázal na závěry svého znaleckého posudku a doplnil, že je teoreticky možné historickou jímku použít za pomoci čerpadla, ale je relativně malých rozměrů a k jejímu naplnění by tak mohlo dojít přibližně za týden. I pro případ vyvážení historické jímky by bylo zapotřebí zřídit služebnost, a to rozsáhlejší z důvodu přístupnosti k této jímce, kdy historická jímka je sice na pozemku žalobkyně, přístup k ní přes pozemek žalobkyně by byl přes nezpevněnou cestu a případná délka hadic by byla taková, že by sání nemuselo být perfektní.

9. Dále soud vycházel z listinných důkazů: Z fotografie založené jako příloha D je patrné označení místa, kde se sporná jímka nachází. Ve vyjádření žalovaného ze dne 02. 12. 2015, zaslaném Městskému úřadu Mariánské Lázně, oddělení právních deliktů, založeného na č. l. 20, žalovaný uvádí, že žumpa nebyla po dobu 21 let nikdy vyvážena, byla postavena načerno a dále z vyjádření vyplývá, že vztahy mezi účastníky jsou vyhrocené. Totéž vyplývá z dopisu žalovaného ze dne 08. 02. 2016, adresovaného Městskému úřadu Teplá, Stavební úřad a dále, že žalovaný s umístěním žumpy na svém pozemku nesouhlasí. Z odvolání proti usnesení Městského úřadu Teplá [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že žalovaný se proti uvedenému řízení, respektive rozhodnutí odvolal s tím, že řízení je nesrozumitelné, netransparentní a zmatečné. V řízení se jednalo o dodatečné zkolaudování stavby – žumpy, kdy Stavební úřad v [obec] toto označil jako stavbu doplňkovou, respektive jako součást rodinného domu [adresa], který je ve vlastnictví žalobkyně. Z dopisu žalovaného, adresovaného [stát. instituce] ze dne [datum] vyplývá, respektive žalovaný v něm mimo jiné uvádí, že žumpa nebyla intenzivně používaná od roku 1997. Dále byly k důkazu provedeny fotografie, které dokumentují umístění jímky včetně jejího zakrytí. Z úředního záznamu o podání vysvětlení z 21. 10. 2015 vyplývá, že se žalovaný dostavil, aby podal vysvětlení ve věci škody, která mu měla být způsobena žalobkyní na jeho pozemku, a to konkrétně prováděním neoprávněně stavebních prací a přesun těžké techniky na pozemku v období od 05. 10. 2015 do 12. 10. 2015, kdy žalovaný škodu vyčíslil na částku 39.500 Kč. Z dopisu žalovaného, adresovaného [stát. instituce] lázně ze dne 27. 05. 2015 vyplývá, že žalovaný požadoval odstranění jímky s tím, že nádrž nebyla nikdy vyvážena, jelikož byla ukryta v terénu a neměla žádný vstupní otvor. Z dopisu žalovaného, adresované [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizováno] ze dne 27. 07. 2015 vyplývá, že žalovaný opětovně upozorňuje na existenci nepovolené jímky a žádá, aby nádrž byla odstraněna. [příjmení] požadavek žalovaný vznesl v dopise adresovaném [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] ze dne 03. 09. 2015. Dopisem ze dne 09. 09. 2015, adresovaným Karlovarskému Krajskému úřadu, odbor životního prostředí, označeným jako,,stížnost“ žalovaný vyjadřuje nesouhlas s postupem odboru životního prostředí v [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] a [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizováno], kdy měly bez souhlasu žalovaného legalizovat předmětnou odpadní nádrž. Rovněž dopisy ze dne 20. 10. 2015 a 11. 11. 2015 adresovanými [stát. instituce], žalovaný vyjadřoval nesouhlas s umístěním žumpy a žádal její odstranění. Z fotografie založené na č. l. 77a, pak vyplývá hladina odpadních vod v žumpě a dále má prokazovat existenci trativodu. Z geometrického plánu vyplývá průběh hranic pozemků ve vlastnictví účastníků.

10. Ve věci byli dále vyslechnuti následující svědci, a to k otázce vzniku sporné jímky.

11. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] vypověděla, že je švagrovou žalobkyně a na chalupu k ní jezdí asi od roku 1988. Stýkají se pravidelně. Její švagrová (žalobkyně) chtěla někdy v roce 1997 vybudovat nový septik. Rok si svědkyně pamatovala proto, že babička žalobkyně akorát slavila narozeniny. S budováním septiku pomáhala celá rodina včetně otce účastníků pana [celé jméno žalovaného]. Jaké bylo stanovisko žalovaného s budováním jímky, svědkyně neví. Po předestření fotografií založených jako příloha A, svědkyně uvedla, že fotografie [číslo] zobrazuje zmiňovanou oslavu narozenin babičky, kdy v levém rohu fotografie je vidět zakrytá jímka tak, aby do ní nikdo nespadl.

12. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je [anonymizováno] [role v řízení] a [role v řízení] je [anonymizována dvě slova]. Jímka dle svědka se začala budovat někdy v roce 1997 a budovala se proto, že tam předtím žádná nebyla. Byl tam jen,,divoký vývod“ jak to na vesnicích bývalo. Do jímky je sveden odpad z kuchyně, tedy dřez a myčka. Na budování jímky se podílela dle svědka celá rodina včetně otce účastníků. Dle svědka žalovaný o budování jímky věděl, protože věděl o všem, co se tam budovalo, jezdil tam pravidelně. Na samotném budování jímky se však nepodílel. Po předestření fotografií pod přílohou A svědek uvedl, že pocházejí z doby budování jímky, kdy probíhala oslava 80. narozenin babičky. K fotografii [číslo] pak uvedl, že je na ní vidět provizorně zakrytá jímka, aby tam nikdo nespadl, protože šlo zatím jen o vykopanou díru.

13. Svědek [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [role v řízení], uvedl, že s ohledem na věk, kdy v době budování jímky mu bylo asi 8 let, si moc nepamatuje. Po předložení fotografie [číslo] uvedl, že se na fotografii označil s tím, že se jednalo o oslavu narozenin prababičky. Více se k věci vyjádřit nemohl.

14. V geometrickém plánu [číslo] zpracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] je nakresleno vedení odpadů v předmětné jímce.

15. Soud zamítl opakovaný návrh žalovaného na provedení důkazu místním šetřením, když má za to, že z navrženého důkazu by nezjistil žádné, pro rozhodnutí ve věci, významné skutečnosti a dále návrh na vyhotovení nového znaleckého posudku, když námitky žalovaného do znaleckého posudku zadaného soudem neodůvodňují zadání nového znaleckého posudku a nejsou tak splněny zákonné důvody pro další znalecké zkoumání.

16. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně je vlastníkem stavební parc. [číslo] jejíž součástí je stavba rodinný dům [adresa] zapsané pro k.ú. [část obce] u [část obce], obec Teplá, okres [okres], u k.ú. pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb. Žalovaný je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] zapsané pro k.ú. [část obce] u [část obce], obec Teplá, okres [okres], u k.ú. pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb. Žalovaný získal výše uvedenou nemovitost dne 1. 12. 2008 na základě darovací smlouvy od [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného], otce účastníků. Na pozemku par. [číslo] je vybudována jímka, kam jsou svedeny odpadní vody z nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně. Tato sporná jímka byla zbudována cca v roce 1997 se souhlasem původního vlastníka nemovitosti [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného]. Původní historická jímka je betonové monolitické konstrukce s litinovým poklopem o vnitřních rozměrech [číslo] mm a hloubce 1 100 mm. Do této jímky je napojen odpad ze sociálního zařízení objektu ve vlastnictví žalobkyně. Nově vybudovaná kanalizační jímka je betonové monolitické konstrukce o vnitřních rozměrech [číslo] 1900 mm a hloubce 1900 mm. Vstup do jímky je provizorně zakryt prkny s plastovou folií a zasypán zeminou. Do této jímky je napojen odpad ze dřezu a myčku objektu ve vlastnictví žalobkyně. Nebylo zjištěno žádné přepadové potrubí na odvod splašků. Po naplnění musí být obě jímky vyváženy fekálním vozem. Výška poklopu historické jímky je o 504 mm níž, než je úroveň podlahy objektu, výška terénu v místě vyústění odpadního potrubí z kuchyně je o [číslo] mm níž, než je úroveň podlahy objektu. Výška terénu v místě vyústění odpadního potrubí z kuchyně je tedy o 251 mm níž, než je maximální hladina splašků v historické jímce. Nelze gravitačně napojit odpad z kuchyně do historické jímky. Uvedené řešení je vyloučeno rovněž velmi malou velikostí objemu historické jímky. Náhrada za zřízení služebnosti činí po zaokrouhlení 1.890 Kč. Žalovaný s existencí jímky na svém pozemku nesouhlasí.

17. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Podle § 1257 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

18. S ohledem na provedené dokazování i citované zákonné ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázaný vznik jímky v roce 1997 i to, že tato jímka byla vybudována se souhlasem původního vlastníka pozemku [číslo] [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného], což bylo prokázáno svědeckými výpověďmi. Z řízení dále vyšlo jednoznačně najevo, že vztahy mezi účastníky jsou vyhrocené, jak vyplývá z výše uvedených dopisů žalovaného adresovaných správním orgánům, stejně jako nesouhlas žalovaného s existencí jímky na jeho pozemku. Z těchto listin ale rovněž vyplývá, že žalovaný o existenci sporné jímky věděl, když v těchto svých podáních uvádí, že jímka nebyla od roku 1997 vyvezena. Podstatou věcného břemene je omezení vlastníka věci ve prospěch oprávněného z věcného břemene. Z provedených důkazů, konkrétně ze znaleckého posudku vyplynulo, že úprava poměrů účastníků zřízením služebnosti dle žaloby je nezbytná, a to vzhledem k tomu, že odpad z kuchyně do nově vybudované kanalizační jímky nelze gravitačním způsobem napojit do historické jímky a toto řešení zároveň znemožňuje i její velmi malý objem. Bez zatížení pozemku ve vlastnictví žalovaného, služebností specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, ve prospěch žalobkyně, by byl výkon vlastnického práva žalobkyně k nemovitosti v jejím vlastnictví znemožněn. Proto soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41.944 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč sestávající z částky 2.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 9. 2016, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 9. 2018, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 12. 2018, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 2. 2020, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 6. 2020, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 7. 2020 a z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 9. 2020 včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 0 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26.400 Kč ve výši 5.544 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce 5.000 Kč.

20. Výrok IV. je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř.