9 C 104/2025
č. j. 9 C 104/2025-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Karlových Varech rozhodl ve prospěch žalobce o zaplacení dluhu ve výši 31.281,02 Kč s úroky a náklady řízení. Soud uznal nárok na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně podle § 1970 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Základem byla smlouva o úvěru, která podle § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku vytvořila povinnost vrácení úvěru včas. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10.085 Kč, včetně daňového zvýšení.
Plný text
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Lukášem Ludvíkem v právní věci žalobce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti žalovanému [údaje o účastníkovi], o zaplacení částky 31.281,02 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31.281,02 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.948,13 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 23.921,02 Kč od 26. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.069,21 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 23.921,02 Kč od 26. 4. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 10.085 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 4. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 31.281,02 Kč s příslušenstvím. pokračování - 2 - sp. zn. 9 C 104/2025 Žalobu odůvodnil žalobce tím, že uzavřel se žalovaným dne 8. 10. 2020 Smlouvu o úvěru k účtu č. [bankovní účet]. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč. V souladu se smluvními podmínkami byl žalovaný povinen vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný svoji povinnost splatit úvěr řádně a včas nesplnil, když se dostal do prodlení s úhradou splátek. Žalobce proto prohlásil úvěr za okamžitě splatný. Splatnost závazků nastala ke dni 19. 3. 2025. Celková dlužná částka činí ke dni podání žaloby 31.281,02 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Právní vztah mezi účastníky se řídí právní úpravou smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splácet poskytnutý úvěr v dohodnutých splátkách. Povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobci nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 1.252 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 5.950 Kč za dva úkony právní služby v plné výši (převzetí zastoupení a podání žaloby) a za jeden úkon právní pokračování - 3 - sp. zn. 9 C 104/2025 služby v poloviční výši (jednoduchá výzva k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 10.085 Kč, splatná rovněž v běžné zákonné lhůtě k rukám zástupce žalobce. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech do 15 dnů ode dne doručení rozsudku. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.