9 C 113/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Lukášem Ludvíkem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 199.232,20 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 199.232,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 199.232,20 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 38.162 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.</b> Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 199.232,20 Kč s příslušenstvím, představující dlužné nájemné za užívání bytu [číslo] v budově [adresa] v [obec] - [část obce], a to za měsíc říjen 2018 ve výši 7.232,20 Kč a za měsíce listopad 2018 až říjen 2020 ve výši po 8.000 Kč měsíčně. Žalovaný je nájemcem bytu na základě nájemní smlouvy z měsíce listopadu 2017, kterou uzavřel ústně se žalobcem. Dlužné nájemné v celkové výši 199.232,20 Kč však přes výzvu zástupkyně žalobce dosud neuhradil. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty, která jim byla stanovena ve výzvě doručené jim do vlastních rukou postupem dle o.s.ř., se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv zároveň byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud má v dané věci za zjištěné, že žalobce je vlastníkem shora uvedeného bytu (viz informace o jednotce). Žalovaný je nájemcem tohoto bytu od listopadu 2017 (viz žalovaným nezpochybněné tvrzení žalobce). Žalovaný řádně neplnil své povinnosti, když neplatil nájemné za užívání bytu, a to za měsíc říjen 2018 ve výši 7.232,20 Kč a za měsíce listopad 2018 až říjen 2020 ve výši po 8.000 Kč měsíčně (viz žalovaným nezpochybněné tvrzení žalobce, přehled úhrad, výpisy z účtů žalobce, realitní nabídky pro srovnání obvyklého nájemného). Dlužnou částku v celkové výši 199.232,20 Kč žalovaný neuhradil ani po výzvě zástupkyně žalobce (viz výzva ze dne 4. 11. 2020 včetně doručenky). Podle § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. <b>Podle § 2237 občanského zákoníku, smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.</b> <b>Podle § 2246 občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.</b> <b>Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.</b> V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, proto jí v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný jako nájemce předmětného bytu, který byl v rozhodném období ve vlastnictví žalobce, řádně neplnil své povinnosti spojené s nájmem bytu, které jsou obecně definovány ve shora uvedených ustanoveních občanského zákoníku a konkrétně upraveny ústní nájemní smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, když za období shora uvedené dluží žalobci obvyklé nájemné v celkové výši 199.232,20 Kč. Jelikož žalovaný svoji smluvní povinnost placení nájemného nesplnil, byla mu uložena rozhodnutím soudu, včetně žalobcem požadovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení, neboť tento nárok je zcela v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Ke splnění povinnosti byla žalovanému stanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku postupem dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9.962 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 27.300 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání žaloby) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 38.162 Kč, splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.