9 C 270/2016

Plný text

: Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Lukášem Ludvíkem ve věci údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, <b>I. Podílové spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 324 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení), vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok],</b> <b>se v rozsahu ideálních spoluvlastnických podílů:</b> <b>žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně], ve výši [číslo],</b> <b>žalobce b) [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně a žalobce], ve výši [číslo],</b> <b>žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně a žalobce], ve výši [číslo],</b> <b>žalovaného [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa], ve výši [číslo],</b> <b>zrušuje.</b> <b>II. Pozemek parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 324 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení), vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok], se podle Geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [anonymizováno] [celé jméno znalce], [obec a číslo], který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku jako jeho příloha [číslo] rozděluje na pozemky parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 168 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení) a parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr) o výměře 156 m2, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok].</b> <b>III. Podílové spoluvlastnictví zrušené výrokem I. tohoto rozsudku se vypořádává tak, že se:</b> <b>1. V pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 168 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení), vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok], se vymezují následující jednotky:</b> <b>a) Bytová jednotka [číslo] umístěná v 1. nadzemním podlaží budovy [adresa], s celkovou výměrou podlahové plochy 66,2 m2. Jednotka je určena k užívání jako byt. K této jednotce náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] a na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Součástí jednotky je její veškerá vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, plynu, kanalizace, topení včetně radiátorů, elektroinstalace) kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů. K jednotce dále patří podlahová krytina, obklady stěn, vnitřní omítky, nenosné příčky, vnitřní dveře nacházející se uvnitř jednotky, jakož i vstupní dveře.</b> <b>b) Bytová jednotka [číslo] umístěná v 1. nadzemním podlaží budovy [adresa], s celkovou výměrou podlahové plochy 56,5 m2. Jednotka je určena k užívání jako byt. K této jednotce náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] a na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Součástí jednotky je její veškerá vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, plynu, kanalizace, topení včetně radiátorů, elektroinstalace) kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů. K jednotce dále patří podlahová krytina, obklady stěn, vnitřní omítky, nenosné příčky, vnitřní dveře nacházející se uvnitř jednotky, jakož i vstupní dveře. Součástí jednotky je rovněž komora (dříve prádelna) o výměře 7 m2.</b> <b>c) Bytová jednotka [číslo] umístěná ve 2. a 3. nadzemním podlaží budovy [adresa], s celkovou výměrou podlahové plochy 297,1 m2. Jednotka je určena k užívání jako byt. K této jednotce náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] a na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Součástí jednotky je její veškerá vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, plynu, kanalizace, topení včetně radiátorů, elektroinstalace) kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů. K jednotce dále patří podlahová krytina, obklady stěn, vnitřní omítky, nenosné příčky, vnitřní dveře nacházející se uvnitř jednotky, jakož i vstupní dveře. Součástí jednotky je rovněž garáž o výměře 12,1 m2 a podkroví o výměře 147,5 m2.</b> <b>Schémata všech podlaží budovy [adresa] určující polohu bytových jednotek a společných částí budovy [adresa], s údaji o podlahových plochách bytových jednotek, jsou znázorněna v nedílné součásti tohoto rozsudku jako jeho příloha [číslo].</b> <b>2. V pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 168 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení), vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok], se vymezují následující společné části:</b> <b>a) vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu,</b> <b>b) střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních,</b> <b>c) komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem, mimo dodatečně instalovaných komínových vložek pořízených se souhlasem osoby odpovědné za správu domu jednotlivými vlastníky jednotek, do nichž jsou zaústěny tepelné spotřebiče těchto vlastníků a které tvoří jeden technologický celek jako spalinová cesta tepelného spotřebiče,</b> <b>d) zápraží, schody, vchody a vstupní dveře do domu, průčelí, schodiště, chodby, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic),</b> <b>e) výkladní skříň (výkladce) v rozsahu, v jakém se nachází v rovině obvodové stěny domu, včetně vnějšího skla a rolety výkladce, která je vždy ve výlučném užívání vlastníka jednotky, kromě částí výkladce vstupujících od vnitřního povrchu obvodové stěny do vnitřního prostoru místnosti,</b> <b>f) balkony, lodžie, terasy, atria, i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu, dveře z balkonů, lodžií a teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky,</b> <b>g) domovní kotelny, místnosti výměníkových (předávacích) stanic, včetně všech technických zařízení a součástí, nejsou-li ve vlastnictví jiné osoby,</b> <b>h) výtahy ve společných částech, včetně evakuačních a požárních výtahů, autovýtahů a autoplošin, vnější požární schodiště,</b> <b>ch) mandlovny, prádelny, sušárny, kočárkárny, kolárny, sklepní kóje a místnosti nacházející se ve společných částech domu, které nejsou vymezeny jako byt nebo součást bytu,</b> <b>i) bazény, dále prostory, v nichž jsou umístěna parkovací místa, pokud nejsou zahrnuty v jednotce.</b> <b>j) podlahy, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu,</b> <b>k ) přípojky od hlavního řadu nebo od hlavního vedení pro dodávky energií, vody, pro odvádění odpadních vod, pokud nejsou ve vlastnictví dodavatelů, domovní potrubí odpadních vod až po výpusť (zařízení) pro napojení potrubí odpadních vod z bytu, domovní potrubí pro odvádění dešťových vod,</b> <b>l) rozvody elektrické energie až k bytovému jističi za elektroměrem,</b> <b>m) rozvody plynu až k uzávěru pro byt,</b> <b>n) rozvody vody teplé i studené včetně stoupacích šachet, ať jde o hlavní svislé rozvody, nebo odbočky od nich až k poměrovým měřidlům pro byt, nebo k uzávěrům pro byt, nejsou-li instalována měřidla pro jednotlivé byty, včetně těchto měřidel nebo uzávěrů; to se netýká rozvodů uvnitř bytu, včetně vodovodních baterií,</b> <b>o) jde-li o centrální vytápění, celá soustava rozvodů tepla, včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles, včetně termostatických ventilů a zařízení sloužícího k rozúčtování nákladů na topení; části rozvodů umístěné v bytě, radiátory a termostatické ventily jsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky jako společné části,</b> <b>p) protipožární zařízení, nouzové osvětlení včetně záložních zdrojů, osvětlení společných částí,</b> <b>q) veškerá zařízení vzduchotechniky až k zapojení do bytu, pokud byla pořízena jako společná; to se netýká zařízení vzduchotechniky, pořídí-li je vlastník jednotky; obdobně to platí pro veškeré druhy ventilací,</b> <b>r) systémy rozvodu a příjmu televizního signálu a datových sítí až k zapojení do bytu,</b> <b>s ) rozvody telefonu, domácí zvonek, vnitřní vybavení a umělecká výzdoba společných částí domu, vjezdové závory, brány, vrata a jiné příslušenství domu, které je nezbytně nutné k provozu domu a k užívání jednotek a z hlediska své povahy je k tomuto účelu určeno.</b> <b>Společnou částí nemovité věci je rovněž pozemek parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 168 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení) a pozemek parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr) o výměře 156 m2, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok].</b> <b>IV. Ze zaniklého podílového spoluvlastnictví účastníků se přikazuje:</b> <b>a) bytová jednotka [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech stavby [adresa] (objekt k bydlení) a na pozemcích parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 168 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení) a parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr) o výměře 156 m2, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok], do výlučného vlastnictví [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně],</b> <b>b) bytová jednotka [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech stavby [adresa] (objekt k bydlení) a na pozemcích parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 168 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení) a parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr) o výměře 156 m2, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok], do podílového spoluvlastnictví [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně a žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně a žalobce], přičemž spoluvlastnické podíly spoluvlastníků na uvedených nemovitých věcech jsou stejné,</b> <b>c) bytová jednotka [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech stavby [adresa] (objekt k bydlení) a na pozemcích parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 168 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení) a parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr) o výměře 156 m2, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok], do výlučného vlastnictví [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa].</b> <b>Na vlastníky bytových jednotek nepřecházejí se vznikem vlastnického práva k bytovým jednotkám žádná věcná a jiná práva či závady.</b> <b>V. K bytové jednotce [číslo] se zřizuje věcné břemeno průchodu ve prospěch bytových jednotek [číslo] [číslo] spočívající v právu vlastníků bytových jednotek [číslo] [číslo] dvakrát v každém kalendářním roce, a to ve dnech 1. dubna a 1. října, vstoupit na dobu nezbytně nutnou do bytové jednotky [číslo] to výhradně za účelem kontroly stavu krovu a střešní krytiny střechy budovy, kdy tato kontrola je možná pouze z podkroví, které je součástí bytové jednotky [číslo].</b> <b>VI. Podílové spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] (ostatní plocha, způsob využití zeleň) o výměře 346 m2, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok],</b> <b>se v rozsahu ideálních spoluvlastnických podílů:</b> <b>žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně], ve výši [číslo],</b> <b>žalobce b) [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně a žalobce], ve výši [číslo],</b> <b>žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně a žalobce], ve výši [číslo],</b> <b>žalovaného [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa], ve výši [číslo],</b> <b>zrušuje.</b> <b>VII. Podílové spoluvlastnictví zrušené výrokem VI. tohoto rozsudku se vypořádává tak, že pozemek parc. [číslo] (ostatní plocha, způsob využití zeleň) o výměře 346 m2, zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok], je v přídatném spoluvlastnictví vlastníků bytové jednotky [číslo] bytové jednotky [číslo] bytové jednotky [číslo] to v rozsahu následujících podílů na společné věci – pozemku parc. [číslo]:</b> <b>žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně], ve výši [číslo],</b> <b>podílového spoluvlastnictví žalobce b) [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně a žalobce], a žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně a žalobce], ve výši [číslo], přičemž spoluvlastnické podíly spoluvlastníků na uvedené části v přídatném spoluvlastnictví jsou stejné,</b> <b>žalovaného [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa], ve výši [číslo].</b> <b>VIII. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karlových Varech náhradu nákladů řízení ve výši 26.500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 10. 2016 se žalobci [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno žalobkyně] domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku tak, že se v budově [adresa] (dále také jen„ dům“ nebo„ budova“) vymezí tři bytové jednotky, které budou přikázány do výlučného vlastnictví účastníků řízení. Žalobu odůvodnili žalobci tím, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky v rozsahu podílů v žalobě uvedených pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 324 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení), vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok]. Žalobci nemají zájem ve spoluvlastnictví setrvat a opakovaně se pokoušeli dohodnout se žalovaným na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Jelikož jejich snaha byla neúspěšná, podávají návrh soudu. Jelikož každý z účastníků řízení užívá v budově jeden stavebně oddělený byt, je vhodné spoluvlastnictví vypořádat tak, že se v budově vymezí tři bytové jednotky, které budou přikázány do výlučného vlastnictví účastníků řízení. Žalovaný uvedl, že souhlasí s tím, aby podílové spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno, a aby bylo vypořádáno tak, že se v budově vymezí tři bytové jednotky, které budou přikázány do výlučného vlastnictví účastníků řízení. V průběhu řízení soud připustil, aby do řízení na místo žalobce [celé jméno původního účastníka] vstoupili žalobci [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], připustil rovněž změnu žaloby, kdy se předmětem řízení stal rovněž pozemek parc. [číslo] (ostatní plocha, způsob využití zeleň) o výměře 346 m2, zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok], tedy zahrada u domu [adresa]. Žalobci navrhli, aby zahrada byla reálně rozdělena mezi účastníky řízení, s čímž žalovaný nesouhlasil a navrhl přikázání zahrady do přídatného spoluvlastnictví účastníků řízení. Soud ve věci nařídil jednání a provedl při něm dokazování v rozsahu postačujícím pro rozhodnutí. Soud z listinných důkazů předložených účastníky řízení zjistil, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 324 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení) a pozemku parc. [číslo] (ostatní plocha, způsob využití zeleň) o výměře 346 m2, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [obec] na LV č. [rok], a to v rozsahu ideálních spoluvlastnických podílů žalobkyně a) ve výši [číslo], žalobce b) ve výši [číslo], žalobkyně c) ve výši [číslo] a žalovaného ve výši [číslo] (viz výpis z katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitých věcí na č.l. 81 spisu). Nabývací tituly účastníků a jejich právních předchůdců byly doloženy na č.l. 185 – 206 spisu. Účastníci řízení, resp. jejich právní předchůdci, uzavřeli v roce 1998 smlouvu o sdružení nájemníků za účelem společného nabytí domu a pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] od města Karlovy Vary do podílového spoluvlastnictví signatářů smlouvy. Přílohou smlouvy byly výpočtové tabulky ploch domu, včetně půdorysů, výpočty sjednaných podílů a výpočet kupní ceny podle podílů ploch. Byt [číslo] včetně kolny o velikosti 59,57 m2, tj. 17,6 % z celku, měli nabýt manželé [příjmení], byt [číslo] včetně prádelny o velikosti 52,91 m2, tj. 15,7 % z celku měli nabýt paní [příjmení] a pan [celé jméno původního účastníka] a byt [číslo] včetně půdy a garáže o velikosti 225,58 m2, tj. 66,7 % z celku měli nabýt manželé [celé jméno žalovaného] (viz č.l. 3 – 4 p.v. a č.l. 178 – 181 spisu). V těchto poměrech skutečně účastníci řízení, příp. jejich právní předchůdci, podíly na domě a pozemkových parcelách od města Karlovy Vary nabyli a tyto poměry zůstaly zachovány, přes změny v osobách jednotlivých spoluvlastníků, až do současnosti, včetně toho, že žalobkyně a) užívá byt [číslo] žalobci b) a c) užívají byt [číslo] včetně komory (dříve prádelny) a žalovaný užívá byt [číslo] včetně podkroví (půdy) a garáže (viz srovnání smlouvy o sdružení na č.l. 3 – 4 p.v. spisu, notářského zápisu obsahujícího kupní smlouvu na č.l. 196 – 200 spisu a výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 81 spisu a shodné tvrzení účastníků). Soud také provedl důkaz ohledáním na místě samém, jehož závěry jsou zachyceny v protokolu na č.l. 245 spisu. Soud provedl rovněž důkaz listinami předloženými žalobci, týkajícími se dodávek elektřiny, plynu, tepla a vody do domu [adresa] (viz č.l. 234 – 243 spisu), pro projednávanou věc však z nich nevyvodil žádné rozhodné skutečnosti, neboť listiny se týkají tvrzeného nepodílení se žalovaného na úhradě nákladů spojených s výše uvedenými dodávkami, což je však předmětem jiného sporu mezi účastníky, projednávaného u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 177/2020. Pro závěry vyjádřené ve výrokové části tohoto rozsudku nebyl určující ani znalecký posudek [číslo] ze dne 20. 8. 2019 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], týkající se stavu dřevin na společné zahradě (viz č.l. 135 – 162 spisu). Otázky spojené se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví jsou upraveny v ustanoveních § 1140 - § 1157 občanského zákoníku. Nutno podotknout, že se co do jádra právní úpravy příliš neodlišují od úpravy obsažené v občanském zákoníku účinném do 31. 12. 2013 (č. 40/1964 Sb.). V dané věci mezi účastníky nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a žalobci se proto s tímto návrhem obrátili na soud (viz § 1143 občanského zákoníku). Základní zásadou ovládající právní institut zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je to, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (viz § 1140 odst. 1 občanského zákoníku). Je zcela nerozhodné, z jakého důvodu žalobci žalobu podali, případně zda vůbec k tomu měli nějaký specifický důvod. Mohou tak učinit kdykoliv, pokud tak nečiní v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků, což, jak je mezi účastníky nesporné, žalobci neučinili (viz § 1140 odst. 2 občanského zákoníku). Soud při rozhodování postupuje tak, že respektuje zákonné pořadí způsobů vypořádání. Toto pořadí zůstalo v novém občanském zákoníku beze změny zachováno a je pro soud závazné, jak co do způsobů vypořádání, tak i jejich pořadí (viz např. usnesení NS ČR ze dne 21. 10. 2004 sp. zn. 22 Cdo 2568/2003). Z toho důvodu se soud nejprve zabýval možností reálného rozdělení nemovitých věcí a dospěl k závěru, že reálné rozdělení je možné, a to tak, že se v domě vymezí bytové jednotky, neboť již nyní v domě existují tři stavebně oddělené byty užívané účastníky. Reálně rozdělit lze samozřejmě i zahradu, byť k tomu soud nakonec nepřistoupil (více k tomu viz níže). Rozdělení společné věci není možné, má – li věc jako celek sloužit k určitému účelu (viz § 1142 odst. 1 občanského zákoníku), což není případ předmětných nemovitých věcí. Rozdělení věci musí být také reálně možné (viz § 1144 odst. 1 část věty před středníkem občanského zákoníku), tj. nejen technicky proveditelné, ale také opodstatněné s ohledem na využití věci. Pokud by rozdělení nebylo možné bez nákladných stavebních úprav, bylo by v takovém případě nutno věc považovat za reálně nedělitelnou (viz např. usnesení NS ČR ze dne 3. 8. 2005 sp. zn. 22 Cdo 92/2005). Jak se účastníci řízení shodují, rozdělení domu na bytové jednotky nevyžaduje žádné stavební úpravy. Soud proto za účelem rozdělení domu na bytové jednotky zadal vypracování znaleckého posudku znalci [celé jméno znalce], který se znaleckého úkolu řádně zhostil znaleckým posudkem ze dne 22. 2. 2020 ve znění jeho doplnění ze dne 8. 4. 2020 (viz č.l. 209 – 220 a č.l. 265 – 266 spisu). Znalec určil výměru podlahových ploch všech vnitřních prostor domu, určil, zda tyto výměry korespondují s výměrami uvedenými v příloze smlouvy o sdružení nájemníků z roku 1998 a určil, zda nově zjištěné výměry podlahových ploch odpovídají procentním podílům účastníků řízení tak, jak byly mezi účastníky řízení (jejich právními předchůdci) dohodnuty v příloze smlouvy o sdružení nájemníků z roku 1998. Bylo zjištěno, že určité odchylky existují, nejsou však nijak zásadní (v podstatě došlo k navýšení podílu žalovaného z 66,70 % na 70,77 % a tomu odpovídajícímu poklesu podílů žalobců). Znalec následně v domě provedl vymezení tří bytových jednotek a společných částí domu s náležitostmi dle ustanovení § 1166 odst. 1, 3 občanského zákoníku. Znalec současně geometrickým plánem provedl rozdělení pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 324 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení), na pozemky parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 168 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení) a parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr) o výměře 156 m2. K tomu došlo z toho důvodu, aby nově vzniklý pozemek parc. [číslo] přesně odpovídal prostorovému ohraničení stavby domu na něm umístěné. Laicky řečeno, současný stavební pozemek parc. [číslo] má větší plochu, než na něm umístěný dům, přičemž„ přebývající“ část (v budoucnu pozemek parc. [číslo]) je jakýmsi chodníčkem kolem domu. Soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 324 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení). Výrokem II. soud tento pozemek rozdělil na pozemky parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 168 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení) a parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr) o výměře 156 m2, a to podle geometrického plánu znalce, který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku jako jeho příloha [číslo]. Výrokem III. soud zrušené podílové spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] vypořádal tak, že v pozemku parc. [číslo] vymezil tři bytové jednotky spolu s jejich součástmi a spoluvlastnickými podíly na společných částech budovy [adresa] a na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo]. Schémata všech podlaží budovy [adresa] určující polohu bytových jednotek a společných částí budovy [adresa], s údaji o podlahových plochách bytových jednotek, jsou znázorněna v nedílné součásti tohoto rozsudku jako jeho příloha [číslo]. Součástí bytové jednotky [číslo] je rovněž komora (dříve prádelna) o výměře 7 m2 a součástí bytové jednotky [číslo] je rovněž garáž o výměře 12,1 m2 a podkroví o výměře 147,5 m2. Tím je respektována původní dohoda nájemníků z roku 1998, neboť i tyto součásti byly předmětem koupě od města Karlovy Vary, přičemž jejich výměru reflektovala i kupní cena zaplacená jednotlivými spoluvlastníky a tato výměra se odráží rovněž ve velikosti podílů spoluvlastníků. Jinými slovy řečeno, pokud by soud tyto prostory definoval jako společné části, byť jimi z formálního pohledu jsou, tak by došlo ke snížení spoluvlastnického podílu zejména žalovaného, a to bez jakékoliv kompenzace, což je z hlediska základních zásad spravedlnosti nepřípustné. Soud také v pozemku parc. [číslo] vymezil společné části, přičemž společnými částmi nemovité věci jsou rovněž pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Výrokem IV. následně byly ze zaniklého podílového spoluvlastnictví přikázány do vlastnictví účastníků řízení jednotlivé bytové jednotky včetně spoluvlastnických podílů na společných částech budovy [adresa] a na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] to způsobem ve výroku uvedeným (výlučné vlastnictví nebo podílové spoluvlastnictví). Na vlastníky bytových jednotek nepřecházejí se vznikem vlastnického práva k bytovým jednotkám žádná věcná a jiná práva či závady. Jelikož přístup do podkroví budovy [adresa] je možný pouze průchodem přes nově vznikající bytovou jednotku [číslo] přičemž pouze z tohoto podkroví, které je součástí bytové jednotky [číslo] lze provádět kontrolu stavu krovu a střešní krytiny střechy budovy, zřídil soud výrokem V. tohoto rozsudku k bytové jednotce [číslo] věcné břemeno průchodu ve prospěch bytových jednotek [číslo] [číslo] spočívající v právu vlastníků bytových jednotek [číslo] [číslo] dvakrát v každém kalendářním roce, a to ve dnech 1. dubna a 1. října, vstoupit na dobu nezbytně nutnou do bytové jednotky [číslo] to výhradně za účelem kontroly stavu krovu a střešní krytiny střechy budovy. Jelikož je střecha včetně krovu a střešní krytiny společnou částí budovy, mají vlastníci všech bytových jednotek právo kontroly jejího stavu. Protože soud pokládá vzhledem k nedobrým vzájemným vztahům účastníků řízení dohodu ohledně umožnění vstupu vlastníků bytových jednotek [číslo] [číslo] do bytové jednotky [číslo] za účelem této kontroly za téměř vyloučenou, rozhodl o zabezpečení možnosti této kontroly zřízením věcného břemene. Omezení žalovaného (nebo i každého dalšího vlastníka bytové jednotky [číslo]) tímto věcným břemenem je zcela minimální, kdy vlastník jednotky umožní dvakrát ročně vstup vlastníků ostatních jednotek do podkroví. Tito svoje oprávnění ani nemusí vždy využít a rozhodně nelze předpokládat, že by měli zájem se zdržovat v bytové jednotce [číslo] déle než po dobu nezbytně nutnou k provedení kontroly. Argumentace žalovaného, že se vždy postará o dobrý stav střechy, neboť jinak mu bude zatékat do bytu, sice logiku nepostrádá, nicméně ostatní vlastníky bytových jednotek nelze z procesu kontroly společných částí budovy zcela vyloučit. Zřízení věcného břemene v případě rozdělení společné věci má ostatně i oporu v ustanovení § 1145 občanského zákoníku. Co se týče zahrady, tedy pozemku parc. [číslo] tak i podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k němu soud zrušil (výrok VI. rozsudku). Soud však nepřistoupil na vypořádání spoluvlastnictví navržené žalobci, tedy rozdělení pozemku na části, které připadnou do vlastnictví účastníků, případně jedna část zůstane ve spoluvlastnictví účastníků (představu o návrhu žalobců si lze učinit z náčrtku na č.l. 125 spisu). Tento způsob vypořádání by pouze prohloubil již tak nedobré vzájemné vztahy účastníků, kdy soud nepochybuje, že by účastníci trávili nemalou část denní doby tím, že by monitorovali, zda jiný z účastníků nevstoupil na„ jejich“ část zahrady, nedejbože zda tam snad neprováděl nějakou z jejich pohledu nevhodnou aktivitu. Již na první pohled je zřejmé, že rozdělení relativně malého pozemku tímto způsobem, vytváření různých úzkých chodníčků a přístupových koridorů přes společnou část zahrady, není životaschopné a vedlo by k absurdnímu rozparcelování nevelkého uceleného pozemku. Soud proto k návrhu žalovaného vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k zahradě tak, že pozemek bude v přídatném spoluvlastnictví vlastníků bytové jednotky [číslo] bytové jednotky [číslo] bytové jednotky [číslo] to v rozsahu podílů uvedených ve výroku VII. tohoto rozsudku. Podle ustanovení § 1223 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku věc náležící společně několika vlastníkům samostatných věcí určených k takovému užívání, že tyto věci vytvářejí místně i účelem vymezený celek, a která slouží společnému účelu tak, že bez ní není užívání samostatných věcí dobře možné, je v přídatném spoluvlastnictví těchto vlastníků. V poměrech projednávané věci slouží zahrada společnému účelu, a to jako místo pro venkovní aktivity všech vlastníků bytových jednotek, přičemž s ohledem na dlouhodobé užívání zahrady tímto způsobem, na který účastníci řízení i jejich právní předchůdci přivykli, lze konstatovat, že by bez zahrady sice užívání bytových jednotek teoreticky představitelné bylo, nicméně reálně by dobře možné nebylo. Ostatně i NS ČR v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1216/2019 ze dne 31. 7. 2019 uvedl, že„ z uvedeného se i pro stav podle platného občanského zákoníku podává závěr, že pozemky přiléhající k obytným domům a určené ke společnému užívání vytváří zpravidla s domem jediný funkční celek, slouží k lepšímu využití domu (jednotek v něm umístěných) a blízkost obytného domu zlepšuje využití zahrady, resp. plochy pro rekreaci; v poměrech domu rozděleného na jednotky pak platí, že zahrada přilehlá k domu a určená ke společnému užívání vlastníky jednotek zpravidla, s přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci, tvoří s domem funkční celek, který má sloužit k určitému účelu ve smyslu § 1142 odst. 1 o. z.“ Nejvyšší soud dále uvedl, že„ vztah § 1142 odst. 1 o. z. k § 1223 o. z., vymezujícímu přídatné spoluvlastnictví, je vztahem normy obecné k normě zvláštní; věcí v přídatném spoluvlastnictví je taková společná věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu (§ 1142 odst. 1 o. z.), ovšem za splnění dalších podmínek uvedených v § 1223 o. z. K podmínce klasifikace věci jako předmětu přídatného spoluvlastnictví, že bez této společné věci není užívání samostatných věcí (zde jednotek) dobře možné, se poznamenává: Užívání věci bez předmětu přídatného spoluvlastnictví není„ dobře možné“ nejen v případě, že není možné vůbec, ale i tehdy, je-li podstatně omezeno či ztíženo. Tak např. zahradu lze užívat i bez zdroje vody – společné studny, ovšem jde o užívání natolik nekomfortní, že splňuje kritérium § 1223 odst. 1 o. z., že není„ dobře možné“. Společná věc, která má jako celek vymezený místně sloužit k určitému účelu, je tak předmětem přídatného spoluvlastnictví, jestliže její dělení by bylo funkčně neopodstatněné a podstatně by ztížilo užívání samostatných věcí oproti stavu před rozdělením věci společné. Vzhledem ke skutkovým okolnostem není vyloučeno ani posouzení věci podle § 1223 odst. 2 o. z. Převod podílu na věci v přídatném spoluvlastnictví se řídí § 1227 o. z.; předkupní právo se tu neuplatní. Dovolací soud, aniž by chtěl jakkoliv předjímat výsledek případného řízení o povaze této konkrétní zahrady (touto otázkou se, vázán obsahem přezkoumávaného rozhodnutí i dovolání, nemohl zabývat), tak konstatuje, že i zahrada přilehlá k domu s jednotkami a určená ke společnému užívání jejich vlastníky může mít povahu přídatného spoluvlastnictví.“ Zdejší soud je přesvědčen, že pozemek parc. [číslo] není, z důvodů výše uvedených, možno reálně rozdělit tak, aniž by to podstatně ztížilo užívání bytových jednotek. V souladu s citovaným judikátem je proto nejvhodnějším řešením přikázat pozemek do přídatného spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek. Na tomto místě se sluší uvést několik slov k tomu, co výroková část rozsudku, byť je nemalého rozsahu, neobsahuje, patrně k nevoli všech účastníků řízení, byť u každého z nich z jiného důvodu. Kromě toho, že soud neakceptoval návrh žalobců na rozdělení zahrady, tak nepřistoupil rovněž na ideu žalobců, aby byl v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení zřízen od veřejné komunikace k budově č.p [číslo] nový sjezd, který by také umožnil parkování vozidla (-el) žalobců. Žalobci uvádějí, že žalovaný nyní parkuje svoje vozidlo před garáží, neboť do garáže, dimenzované pro prvorepubliková vozidla, se jeho vozidlo nevejde, čímž však zabírá jediné možné parkovací místo u budovy a žalobci jsou nuceni hledat, někdy poměrně těžce, místo k zaparkování na veřejné komunikaci u chodníku. Takové nové dílo však není pro účely zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nezbytně nutné. Účelem vypořádání podílového spoluvlastnictví není nalézt maximálně spravedlivé řešení, které vyváží na lékárnických vahách práva a povinnosti všech účastníků řízení. Žalobci (nebo jejich právní předchůdci) si při odkupu budovy a pozemků do podílového spoluvlastnictví byli vědomi i (omezených) možností parkování a takto nemovité věci cca 20 let užívají. Není úkolem soudu v rámci tohoto řízení zřizovat pro žalobce jakýsi nový benefit v podobě lepší možnosti parkování, a to i kdyby žalobci toto dílo sami financovali, a i kdyby již měli připravený projekt díla a veřejnoprávní souhlasy s jeho provedením (byť toto své tvrzení žalobci nedoložili). Budování díla by nadto nepřijatelně prodloužilo řízení, které již běží více než čtyři roky. Soud rovněž v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků neuložil účastníkům řízení povinnost provést do 31. 12. 2020 osazení všech otopných těles a vodovodní soustavy v bytových jednotkách měřidly umožňujícími dálkový odečet spotřeby tepla a teplé a studené vody. Soud ani nestanovil základní pravidla společné správy bytového domu, jak také navrhli žalobci (viz části D a E vyjádření žalobců ze dne 20. 8. 2020 na č.l. 289 – 292 spisu). Pomine-li soud naprostou časovou nereálnost požadované povinnosti (soud ve věci rozhodl dne 9. 12. 2020), tak žalobci své nové (a v řízení dosti pozdě vznesené) nároky založili na tvrzeních, k nimž soud v tomto řízení neprováděl žádné dokazování (že žalovaný zkresluje náklady na vytápění, že žalovaný žalobce neinformoval o možnosti výměny vodovodní přípojky, atd.). Aby soud mohl účastníkům řízení ukládat (nové) povinnosti, tak nestačí, že mu jsou obecně známy nedobré vztahy účastníků řízení. Co se týče pravidel společné správy bytového domu, tak tato jsou žalobci formulována značně obecně a neurčitě, čímž by, pokud by je soud pojal do výroku rozsudku, byla nevykonatelná a tvořila by jen pouhou akademickou deklaraci (žalobci např. neuvádějí, kdo má být správcem výměníku tepla, kdo bude správcovskou společností, kdo, kdy a u koho se zřídí transparentní účet, atd.). Pravidla pro správu společných částí bytového domu a pro příspěvky na jejich správu jsou stanovena v občanském zákoníku a jsou samozřejmě modifikovatelná dohodou vlastníků bytových jednotek. Nedojde-li k takové dohodě a nebude-li se některý z vlastníků řídit zákonným režimem, mohou se ostatní vlastníci obrátit na soud, který bude řešit konkrétní spor mezi vlastníky, nikoliv stanovovat značně amorfní pravidla správy, jak by tomu bylo v této věci. I žalovaného však soud v jednom případě oslyšel, jedná se o návrh žalovaného na rozdělení nově oddělovaného pozemku parc. [číslo] na přikázání zahrady do výlučného vlastnictví žalovaného (viz návrh žalovaného ze dne 27. 4. 2020 na č.l. 274 spisu). Tento návrh žalovaného je v rozporu s jeho dřívějším návrhem na přikázání zahrady do přídatného spoluvlastnictví účastníků řízení, kteréžto řešení pokládá rovněž soud za nejlepší možné, jak je vysvětleno shora. Co se týče pozemku parc. [číslo] tak další zaměřování a oddělování již nově zaměřeného a odděleného pozemku pokládá soud za nepřípustné již jen z pohledu hospodárnosti a délky trvání řízení. Státu vznikly v tomto řízení náklady ve výši 26.500 Kč, představující vyplacené znalečné. Jelikož se žalobci zavázali, že náklady státu společně a nerozdílně uhradí, uložil jim soud ve výroku VIII. tuto povinnost, a to v běžné třídenní lhůtě. Soud gesto žalobců oceňuje. Výrok IX. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 150 o.s.ř. Žalobci měli v řízení úspěch, neboť soud vyhověl jejich návrhu, podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil a vypořádal způsobem navrhovaným žalobci. Žalobci by proto měli nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud však v této věci spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele, kvůli kterým výjimečně žalobcům náhradu nákladů řízení nepřiznal. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je tzv. iudicium duplex, což znamená, že návrh na jeho zahájení může podat kterýkoliv z podílových spoluvlastníků, a to kdykoliv (s přihlédnutí k zákonným omezením), což má za následek, že v pozici později úspěšného žalobce se ocitne spoluvlastník víceméně pouze tím, že podal žalobu dříve, než ostatní spoluvlastníci, následně vystupující jako žalovaní. Z toho vychází zásada, opakovaně potvrzovaná judikaturou, že v tomto typu řízení je možno uvažovat o výjimečném nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků řízení. Jak však uvedl Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 22. 9. 2011 sp. zn. I. ÚS 1441/11, použití ustanovení § 150 o.s.ř. nelze považovat za pravidlo, odůvodněné typem věci, ale za výjimku ze zásady úspěchu ve věci danou důvody hodnými zvláštního zřetele, jež vyvstaly v konkrétní individuální při. Konkrétní důvody hodné zvláštního zřetele spatřuje soud v této věci v tom, že žalovaný vystupoval v řízení v zásadě konstruktivně, řízení se nesnažil prodlužovat a k návrhu žalobců na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se připojil. Nutno rovněž poznamenat, že soud nevyhověl některým návrhům žalobců na další úpravu práv a povinností účastníků při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jak je uvedeno výše. Za této situace by soud nepokládal za spravedlivé zatížit žalovaného povinností náhrady nákladů řízení žalobců. Ze všech výše uvedených důvodů soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.