Okresní soud v Karlových Varech · Rozsudek

9 C 274/2020

č. j. 9 C 274/2020-134

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKV:2022:9.C.274.2020.7

Citované zákony (12)

Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 150 § 160
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 12 § 13
občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1140 § 1142 § 1143 § 1144 § 1157

Plný text

: Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Lukášem Ludvíkem ve věci údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti údaje o účastníkovi opatrovníkem údaje o zástupci , o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobců a žalovaných k pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře [výměra], jehož součástí je budova [adresa] (objekt k bydlení), vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [okres] LV č. [rok]. II. Dosavadní spoluvlastnické podíly na pozemku p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], se vypořádávají tak, že jednotliví spoluvlastníci se stávají vlastníky následujících spoluvlastnických podílů na pozemku p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa]: 1. [celé jméno žalobkyně] [číslo] 2. [celé jméno žalobkyně] [číslo] 3. [celé jméno žalobce] [číslo] 4. [celé jméno žalobce] [číslo] 5. [celé jméno žalobkyně] [číslo] 6. manželé [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] - SJM [číslo] V pozemku p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] v katastrálním území Karlovy Vary, obec Karlovy Vary, se vymezují následující jednotky: 1. Jednotka [číslo] – byt 2+KK umístěný v 1. nadzemním podlaží s příslušenstvím – komorou mimo byt mezi 1. a 1. Skladba jednotky: pokoj s kuch. koutem 24,61 m2 pokoj 19,94 m2 předsíň 4,01 m2 koupelna 4,65 m2 komora v mezipatře 2,90 m2 (bývalé WC) celkem 56,11 m2, po zaokrouhlení 56,1 m2 Půdorysná plocha jednotky je 56,1 m2. Součástí jednotky jsou veškeré její vnitřní instalace (ležaté potrubní rozvody studené vody, topení, elektroinstalace apod. ohraničené uzavíracími armaturami přívodu studené vody, elektrickými jističi a plynoměrem, kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů). Dále pak povrchové úpravy stěn jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů. K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na nemovité věci – pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec], obec Karlovy Vary. 2. Jednotka [číslo] – byt 1+1 umístěný v 1. nadzemním podlaží s příslušenstvím v 1.PP a ve 4.NP Skladba jednotky: kuchyň 17,62 m2 pokoj 24,35 m2 předsíň 4,03 m2 koupelna 3,83 m2 sklep 11,40 m2 předsíň před sklepem 0,97 m2 - společný prostor s jednotkou [číslo], započítává se ½ mansarda 1 - místnost 1 ve 4.NP 15,40 m2 místnost 2 ve 4.NP 11,86 m2 mansarda 2 ve 4.NP 13,92 m2 celkem 103,38 m2, po zaokrouhlení 103,4 m2 Půdorysná plocha jednotky je 103,4 m2. Součástí jednotky jsou veškeré její vnitřní instalace (ležaté potrubní rozvody studené vody, topení, elektroinstalace apod. ohraničené uzavíracími armaturami přívodu studené vody, elektrickými jističi a plynoměrem, kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů). Dále pak povrchové úpravy stěn jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů. K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na nemovité věci – pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec], obec Karlovy Vary. 3. Jednotka [číslo] – byt 2+KK umístěný ve 2. nadzemním podlaží s příslušenstvím v 1.PP, ve 4.NP a komorou mimo byt mezi 3. a 4.NP Skladba jednotky: kuchyň 17,90 m2 pokoj 25,61 m2 předsíň 4,70 m2 koupelna 3,89 m2 komora mimo byt 2,99 m2 sklep 1 - místnost 1 v 1.PP 7,56 m2 místnost 2 v 1.PP 5,41 m2 předsíň před sklepem 0,97 m2 - společný prostor s jednotkou [číslo], započítává se ½ sklep 2 - místnost 1 v 1.PP 15,70 m2 místnost 2 v 1.PP 3,79 m2 místnost ve 4.NP 18,05 m2 celkem 106,57 m2, po zaokrouhlení 106,6 m2 Půdorysná plocha jednotky je 106,6 m2. Součástí jednotky jsou veškeré její vnitřní instalace (ležaté potrubní rozvody studené vody, topení, elektroinstalace apod. ohraničené uzavíracími armaturami přívodu studené vody, elektrickými jističi a plynoměrem, kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů). Dále pak povrchové úpravy stěn jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů. K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na nemovité věci – pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec], obec Karlovy Vary. 4. Jednotka [číslo] – byt 1+2 umístěný ve 2. nadzemním podlaží s příslušenstvím - komorou mimo byt mezi 1.NP a 2.NP Skladba jednotky: kuchyň 14,04 m2 pokoj 25,22 m2 pokoj 20,29 m2 předsíň 6,56 m2 koupelna 3,90 m2 komora mimo byt 2,99 m2 celkem 73,00 m2, po zaokrouhlení 73,0 m2 Půdorysná plocha jednotky je 73,0 m2. Součástí jednotky jsou veškeré její vnitřní instalace (ležaté potrubní rozvody studené vody, topení, elektroinstalace apod. ohraničené uzavíracími armaturami přívodu studené vody, elektrickými jističi a plynoměrem, kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů). Dále pak povrchové úpravy stěn jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů. K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na nemovité věci – pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec], obec Karlovy Vary. 5. Jednotka [číslo] – byt 1+1 umístěný ve 3. nadzemním podlaží s příslušenstvím v 1.PP, ve 4.NP a půdním prostoru Skladba jednotky: kuchyň 17,90 m2 pokoj 24,86 m2 předsíň 4,82 m2 koupelna 3,88 m2 sklep 21,60 m2 komora v 1.PP 2,90 m2 (bývalé WC) mansarda 1 – místnost 1 10,67 m2 místnost 2 10,33 m2 mansarda 2 – místnost 1 12,54 m2 místnost 2 8,53 m2 komora v půdním prostoru 36,00 m2 celkem 154,03 m2, po zaokrouhlení 154,0 m2 Půdorysná plocha jednotky je 154,0 m2. Součástí jednotky jsou veškeré její vnitřní instalace (ležaté potrubní rozvody studené vody, topení, elektroinstalace apod. ohraničené uzavíracími armaturami přívodu studené vody, elektrickými jističi a plynoměrem, kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů). Dále pak povrchové úpravy stěn jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů. K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na nemovité věci – pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec], obec Karlovy Vary. 6. Jednotka [číslo] – byt 1+2 umístěný ve 3. nadzemním podlaží s příslušenstvím v 1.PP, ve 4.NP a komorou mimo byt mezi 2.NP a 3.NP Skladba jednotky: kuchyň 15,03 m2 pokoj 23,22 m2 pokoj 20,36 m2 předsíň 6,92 m2 koupelna 4,90 m2 komora v mezipatře 2,99 m2 sklep 23,37 m2 mansarda 11,37 m2 celkem 108,16 m2, po zaokrouhlení 108,2 m2 Půdorysná plocha jednotky je 108,2 m2. Součástí jednotky jsou veškeré její vnitřní instalace (ležaté potrubní rozvody studené vody, topení, elektroinstalace apod. ohraničené uzavíracími armaturami přívodu studené vody, elektrickými jističi a plynoměrem, kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů). Dále pak povrchové úpravy stěn jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů. K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na nemovité věci – pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec], obec Karlovy Vary. Podlahovou plochu každé jednotky (bytu) tvoří půdorysná plocha všech místností jednotky včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř jednotky. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty uvnitř jednotky. Součástí každé jednotky je: -) elektroinstalace uvnitř jednotky až k elektroměru jednotky -) ležaté rozvody vody v jednotce za vodoměrem jednotky -) rozvody plynu v jednotce za plynoměrem jednotky -) odpadní potrubí k hlavnímu stoupacímu odpadnímu potrubí -) vnitřní omítky a vnitřní obklady keramické v jednotce -) podlahy (např. PVC, keramická dlažba) pevně spojené se stavební konstrukcí -) nenosné příčky, nosné zdi -) vnitřní dveře a vnitřní část vstupních dveří -) komínové průduchy, které jsou využívány spotřebiči v jednotce -) vybavení pevně spojené se stavbou Podíly na společných částech nemovité věci jsou stanoveny poměrem velikosti podlahové plochy jednotky (půdorysná plocha) k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě. K vymezeným jednotkám patří tyto podíly na společných částech nemovité věci: Jednotce [číslo] přináleží spoluvlastnický podíl [číslo] Jednotce [číslo] přináleží spoluvlastnický podíl [číslo] Jednotce [číslo] přináleží spoluvlastnický podíl [číslo] Jednotce [číslo] přináleží spoluvlastnický podíl [číslo] Jednotce [číslo] přináleží spoluvlastnický podíl [číslo] Jednotce [číslo] přináleží spoluvlastnický podíl [číslo] Společnými částmi nemovité věci jsou pro všechny jednotky: společné prostory společné všem vlastníkům jednotek - 2. PP – sklepy, chodby, schodiště - 1. PP – schodiště s mezipodestou, chodba, sklep s hlavním uzávěrem vody a plynu - 1. NP – vstup, vyrovnávací schodiště, chodba, schodiště s mezipodestou do 2.NP - 2. NP – podesta schodiště, schodiště s mezipodestou do 3.NP - 3. NP – podesta schodiště, výlezový otvor se stahovacím schodištěm do půdního prostoru - půdní prostor Společný sklep s hlavním uzávěrem vody a plynu bude užívat vlastník jednotky [číslo]. Uživatel umožní přístup k uzávěrům vody a plynu. Společnými částmi nemovité věci pro všechny jednotky jsou: 1. vodorovné a svislé konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu 2. střecha včetně výplní výstupních otvorů, prostor krovu, izolací, hromosvodů, dešťových žlabů a svodů venkovních 3. komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, komínové lávky 4. vchod a vstupní dveře do domu, chodby, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce v mezipatrech (okna), vnitřní schodiště 5. přípojky od hlavního řadu nebo od hlavního vedení pro odvádění odpadních vod, pokud nejsou ve vlastnictví dodavatelů, domovní potrubí odpadních vod až po výpusť pro napojení odpadních vod z jednotky, domovní potrubí pro odvádění dešťových vod, přípojka plynu, přípojka vody 6. rozvody elektrické energie a plynu ve společných prostorách až k jednotkám 7. stoupací rozvody studené vody včetně stoupacích šachet 8. osvětlení společných částí domu 9. bleskosvod 10. pozemek pod domem p. [číslo] v k.ú. [obec] Společný prostor jen pro jednotky [číslo] [číslo] je -) předsíň před sklepy v 1.PP o celkové výměře 1,94 m2 Společnými částmi nemovité věci jsou vždy obvodové stěny prostorově ohraničující byt i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř jednotky, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů. Podlahy jsou společnými částmi nemovité věci, vyjma podlahových krytin v jednotce a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu. Výše spoluvlastnických podílů na společných částech nemovité věci se řídí vzájemným poměrem podlahové plochy jednotky k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě. Právo užívat společné části nemovité věci a povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě mají všichni vlastníci jednotek z titulu svého spoluvlastnického práva. Schémata všech podlaží budovy [adresa] určující polohu bytových jednotek a společných částí budovy [adresa], s údaji o podlahových plochách bytových jednotek, jsou znázorněna v nedílné součásti tohoto rozsudku jako jeho příloha [číslo]. III. [příjmení] jednotky [číslo] vymezené na pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci v k.ú. [obec], obec a okres [okres] výši [číslo] se stává [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalovaného, žalované, žalobkyně, žalobce a žalobkyně]. [příjmení] jednotky [číslo] vymezené na pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci v k.ú. [obec], obec a okres [okres] výši [číslo], se stává [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně]. [příjmení] jednotky [číslo] vymezené na pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci v k.ú. [obec], obec a okres [okres] výši [číslo], se stává [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa], [PSČ] [obec]. [příjmení] jednotky [číslo] vymezené na pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci v k.ú. [obec], obec a okres [okres] výši [číslo] se stává [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalovaného, žalované, žalobkyně, žalobce a žalobkyně]. [příjmení] jednotky [číslo] vymezené na pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci v k.ú. [obec], obec a okres [okres] výši [číslo] se stává [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalovaného, žalované, žalobkyně, žalobce a žalobkyně]. Vlastníky jednotky [číslo] vymezené na pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci v k.ú. [obec], obec a okres [okres] výši [číslo] se stávají manželé [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] a [celé jméno žalované], [rodné číslo], oba bytem [adresa žalovaného, žalované, žalobkyně, žalobce a žalobkyně], kteří tuto jednotku nabývají do společného jmění manželů. Na vlastníky bytových jednotek nepřecházejí se vznikem vlastnického práva k bytovým jednotkám žádná věcná a jiná práva či závady. IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 43.300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 9. 2020 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku tak, že se v budově [adresa] (dále také jen„ dům“ nebo„ budova“) vymezí šest bytových jednotek, které budou přikázány do výlučného vlastnictví účastníků řízení (v případě žalovaných do SJM). Žalobu odůvodnili žalobci tím, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky v rozsahu podílů v žalobě uvedených pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 378 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení), vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [okres] LV č. [rok]. Žalobci nemají zájem ve spoluvlastnictví setrvat a opakovaně se pokoušeli dohodnout se žalovanými na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Jelikož jejich snaha byla neúspěšná, podávají návrh soudu. Jelikož každý z účastníků řízení (žalovaní v režimu SJM) užívá v budově jeden stavebně oddělený byt, je vhodné spoluvlastnictví vypořádat tak, že se v budově vymezí šest bytových jednotek, které budou přikázány do výlučného vlastnictví účastníků řízení (v případě žalovaných do SJM). Jelikož se žalovaní z důvodu duševní poruchy nemohou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, ustanovil jim soud opatrovníka z řad advokátů. Žalovaní proti zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vznesli námitky, kterými se bude soud zabývat níže v tomto odůvodnění. Soud ve věci nařídil jednání a provedl při něm dokazování v rozsahu postačujícím pro rozhodnutí. Soud z listinných důkazů předložených účastníky řízení zjistil, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 378 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení), vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [okres] LV č. 2054, a to v rozsahu ideálních spoluvlastnických podílů žalobkyně a) ve výši [číslo], žalobkyně b) ve výši [číslo], žalobce c) ve výši [číslo], žalobce d) ve výši [číslo], žalobkyně e) ve výši [číslo] a žalovaných (SJM) ve výši [číslo] (viz informace o pozemku na č.l. 6 spisu). Účastníci řízení, resp. jejich právní předchůdci, uzavřeli v roce 1999 smlouvu o sdružení nájemníků za účelem společného nabytí domu a pozemku p. [číslo] od města Karlovy Vary do podílového spoluvlastnictví signatářů smlouvy. Přílohou smlouvy byly výpočtové tabulky ploch domu, výpočty sjednaných podílů a výpočet kupní ceny podle podílů ploch (viz č.l. 7 – 15 spisu). Dne 5. 11. 2008 účastníci řízení, resp. jejich právní předchůdci, uzavřeli dohodu spoluvlastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy a pozemku p. [číslo] kterou zrušili podílové spoluvlastnictví a vypořádali ho vznikem celkem 11 bytových jednotek, které měly připadnout do výlučného vlastnictví účastníků řízení, resp. jejich právních předchůdců (viz dohoda včetně příloh a dodatku [číslo] na č.l. 16 - 28 spisu). Vklad vlastnického práva k jednotkám do katastru nemovitostí se však neuskutečnil (viz výzva k odstranění nedostatků návrhu na č.l. 115 p.v.). I v roce 2014 všichni účastníci řízení souhlasili se zrušením podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádáním vznikem bytových jednotek (viz č.l. 29 spisu). V roce 2019 žalobci podepsali dohodu o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání vznikem bytových jednotek. Přes výzvu žalobců žalovaní odmítli dohodu podepsat (viz č.l. 31 – 47 spisu). Dne 26. 3. 2003 žalovaní uzavřeli se žalobkyní a) (tehdy [příjmení]) smlouvu, kterou umožnili prostup kanalizačního odpadního potrubí z bytu žalobkyně a) bytem žalovaných (viz č.l. 69 spisu). Z fotografie na č.l. 75 p.v. je zřejmý stav fasády domu. Otázky spojené se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví jsou upraveny v ustanoveních § 1140 - § 1157 občanského zákoníku. Nutno podotknout, že se co do jádra právní úpravy příliš neodlišují od úpravy obsažené v občanském zákoníku účinném do 31. 12. 2013 (č. 40/1964 Sb.). V dané věci mezi účastníky nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a žalobci se proto s tímto návrhem obrátili na soud (viz § 1143 občanského zákoníku). Základní zásadou ovládající právní institut zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je to, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (viz § 1140 odst. 1 občanského zákoníku). Je zcela nerozhodné, z jakého důvodu žalobci žalobu podali, případně zda vůbec k tomu měli nějaký specifický důvod. Mohou tak učinit kdykoliv, pokud tak nečiní v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků, což, jak je mezi účastníky nesporné, žalobci neučinili (viz § 1140 odst. 2 občanského zákoníku). Soud při rozhodování postupuje tak, že respektuje zákonné pořadí způsobů vypořádání. Toto pořadí zůstalo v novém občanském zákoníku beze změny zachováno a je pro soud závazné, jak co do způsobů vypořádání, tak i jejich pořadí (viz např. usnesení NS ČR ze dne 21. 10. 2004 sp. zn. 22 Cdo 2568/2003). Z toho důvodu se soud nejprve zabýval možností reálného rozdělení nemovitých věcí a dospěl k závěru, že reálné rozdělení je možné, a to tak, že se v domě vymezí bytové jednotky, neboť již nyní v domě existuje šest stavebně oddělených bytů užívaných účastníky řízení. Rozdělení společné věci není možné, má–li věc jako celek sloužit k určitému účelu (viz § 1142 odst. 1 občanského zákoníku), což není případ předmětné nemovité věci. Rozdělení věci musí být také reálně možné (viz § 1144 odst. 1 část věty před středníkem občanského zákoníku), tj. nejen technicky proveditelné, ale také opodstatněné s ohledem na využití věci. Pokud by rozdělení nebylo možné bez nákladných stavebních úprav, bylo by v takovém případě nutno věc považovat za reálně nedělitelnou (viz např. usnesení NS ČR ze dne 3. 8. 2005 sp. zn. 22 Cdo 92/2005). Jak se účastníci řízení shodují, rozdělení domu na bytové jednotky nevyžaduje žádné stavební úpravy. Soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 378 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení). Výrokem II. soud zrušené podílové spoluvlastnictví k pozemku p. [číslo] vypořádal tak, že v pozemku p. [číslo] vymezil šest bytových jednotek spolu s jejich součástmi a spoluvlastnickými podíly na společných částech budovy [adresa] a na pozemku p. [číslo]. Schémata všech podlaží budovy [adresa] určující polohu bytových jednotek a společných částí budovy [adresa], s údaji o podlahových plochách bytových jednotek, jsou znázorněna v nedílné součásti tohoto rozsudku jako jeho příloha [číslo]. Soud také v pozemku p. [číslo] vymezil společné části. Výrokem III. následně byly ze zaniklého podílového spoluvlastnictví přikázány do vlastnictví účastníků řízení jednotlivé bytové jednotky včetně spoluvlastnických podílů na společných částech budovy [adresa] a na pozemku p. [číslo] to způsobem ve výroku uvedeným (výlučné vlastnictví nebo společné jmění manželů). Na vlastníky bytových jednotek nepřecházejí se vznikem vlastnického práva k bytovým jednotkám žádná věcná a jiná práva či závady. Námitky žalovaných proti zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nejsou důvodné. Žalovaní uvádějí, že v domě byly různými žalobci provedeny různé stavební úpravy, a to údajně bez stavebního povolení. Žalobci však toto tvrzení žalovaných vyvrátili, když úpravy byly prováděny vždy po souhlasu všech spoluvlastníků, včetně žalovaných (viz např. smlouva mezi žalobkyní a) a žalovanými ze dne 26. 3. 2003 o prostupu kanalizačního svodu bytem žalovaných na č.l. 69 spisu), a to v takovém rozsahu a charakteru, který nevyžadoval stavební povolení. Další výhrady žalovaných v jejich vyjádření ze dne 10. 11. 2020 nemají pro předmět tohoto sporu žádnou relevanci a žalobci na ně ve svém vyjádření ze dne 24. 11. 2020 adekvátně reagovali. Žalovaní v roce 2008 a znovu v roce 2014 souhlasili se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví budovy a pozemku p. [číslo] se vznikem bytových jednotek. Poté svůj postoj změnili, kdy se lze domnívat, že podstatným důvodem k tomu byla skutečnost, že žalobci podali proti žalovaným žalobu na zaplacení dlužných plateb do fondu oprav a fondu služeb (viz věc zdejšího soudu sp. zn. 12 C 364/2019). Soud je přesvědčen, že zde neexistuje žádný důvod, proč podílové spoluvlastnictví nezrušit a nevypořádat. Takovým důvodem nemůže být to, že žalovaní trpí duševní poruchou. Z obsahu spisu je zřejmé, že duševní porucha žalovaných je trvalá a není zde příliš naděje na zlepšení stavu žalovaných. Dosavadní právní poměry účastníků k budově by se proto přihlédnutím k duševní poruše žalovaných v podstatě trvale zakonzervovaly, čímž by však došlo k porušení zákonného práva žalobců nebýt nucen ve spoluvlastnictví setrvávat. Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání se vznikem bytových jednotek je podle názoru soudu prospěšné všem spoluvlastníkům, tedy i žalovaným. Není důvod pochybovat o tvrzení žalobců, že stav budovy je havarijní a vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci, ostatně vnější stav budovy je soudu osobně znám. Není také důvod pochybovat o tvrzení žalobců, že banky poskytnutí úvěru na rekonstrukci budovy podmiňují změnou právních poměrů k budově, tedy z podílového spoluvlastnictví na vlastnictví jednotek s následným vznikem právnické osoby – SVJ. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tedy přinese všem spoluvlastníkům jistotu v podobě vlastnického práva k jednotkám a možnost získat finanční prostředky na rekonstrukci budovy, přičemž žádná negativa tohoto postupu soudu nejsou zřejmá. Výrok IV. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci měli v řízení úspěch, neboť soud vyhověl jejich návrhu, podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil a vypořádal způsobem navrhovaným žalobci. Žalobci proto mají nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je tzv. iudicium duplex, což znamená, že návrh na jeho zahájení může podat kterýkoliv z podílových spoluvlastníků, a to kdykoliv (s přihlédnutí k zákonným omezením), což má za následek, že v pozici později úspěšného žalobce se ocitne spoluvlastník víceméně pouze tím, že podal žalobu dříve, než ostatní spoluvlastníci, následně vystupující jako žalovaní. Z toho vychází zásada, opakovaně potvrzovaná judikaturou, že v tomto typu řízení je možno uvažovat o výjimečném nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků řízení. Jak však uvedl Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 22. 9. 2011 sp. zn.

I. ÚS 1441/11, použití ustanovení § 150 o.s.ř. nelze považovat za pravidlo, odůvodněné typem věci, ale za výjimku ze zásady úspěchu ve věci danou důvody hodnými zvláštního zřetele, jež vyvstaly v konkrétní individuální při. Pro použití ustanovení § 150 o.s.ř. v této věci soud neshledává prostor. Důvody pro použití citovaného ustanovení nespatřuje soud v duševním onemocnění žalovaných, ani v jejich údajné nemajetnosti (žalovanými pouze tvrzené v jejich závěrečném návrhu a nedoložené). O aplikaci tohoto ustanovení by snad bylo možno uvažovat pouze v případě, pokud by žalovaní, kteří, jak shora uvedeno, opakovaně souhlasili se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, aktivně v rámci tohoto řízení kooperovali se žalobci na dosaženém výsledku řízení. To se však nestalo a žalovaní zůstali v řízení zcela pasivní, přes opakovanou snahu jejich opatrovnice s nimi navázat kontakt. Soud by proto nepokládal za správné, aby si žalobci museli ze svého nést náklady, které jim vznikly v souvislosti s tímto řízením. Žalobcům tedy náleží náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7.000 Kč, odměny za zastoupení žalobců advokátkou dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8, § 11 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 24.000 Kč (odměna za čtyři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne 24. 11. 2020 a účast zástupkyně žalobců na jednání soudu dne 26. 1. 2022), náhrady hotových výdajů advokátky za čtyři úkony právní služby po 300 Kč u každého ze žalobců dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21 % DPH z odměny a náhrady, neboť zástupkyně žalobců je plátcem této daně. Celkem byla žalobcům přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 43.300 Kč, splatná žalovanými dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobců, a to společně a nerozdílně v běžné zákonné třídenní lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Občanský soudní řád 99/1963 Sb.

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) 177/1996 Sb.

Zákon občanský zákoník 89/2012 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.