Okresní soud v Karlových Varech · Rozsudek

9 C 281/2024

č. j. 9 C 281/2024-18

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-12-04 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKV:2024:9.C.281.2024.18

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Lukášem Ludvíkem v právní věci žalobce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti žalované [údaje o účastníkovi], o zaplacení částky 24.505,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 24.505,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.000,65 Kč od 24. 4. 2023 do zaplacení ve výši 15 % p.a., zákonným úrokem z prodlení z částky 138,21 Kč od 5. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 % p.a., zákonným úrokem z prodlení z částky 11.510 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % p.a., zákonným úrokem z prodlení z částky 6.856,36 Kč od 20. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % p.a. a zákonným úrokem z prodlení z částky 4.000 Kč od 18. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 % p.a., to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8.422,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobním návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 20. 8. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 24.505,22 Kč s příslušenstvím.[anonymizována tři slova] [spisová značka]Žalobu odůvodnil tím, že na základě kupních smluv uzavřených mezi účastníky řízení v rámci celkem čtyř Účastnických smluv pronajal a následně prodal žalované koncová zařízení blíže specifikovaná v žalobě, a to za nájemné a kupní cenu splatné v měsíčních splátkách, z nichž žalovaná přes upomínku žalobce neuhradila částku 19.843,01 Kč. Dále žalobce uvedl, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací, provozuje i vlastní síť elektronických komunikací, prostřednictvím které umožňuje účastníkům využívat služeb jiných subjektů či provádění platebních transakcí na základě registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu u [obec] národní banky. Žalovaná byla v době poskytnutí platebních transakcí účastníkem telefonních stanic žalobce. Žalobce žalované umožnil, aby zadala prostřednictvím sítě žalobce pokyn k provedení plateb za poskytnuté služby obsahu ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. – typicky audiotextové služby, apod. V daném případě se jednalo o komerční služby uvedené ve vyúčtování ve výši 524 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila za platební transakce realizované třetími osobami, byla jí zástupcem žalobce zaslána upomínka dne 10. 5. 2023 k úhradě všech dlužných částek, tedy jak za nájemné, kupní cenu, platební transakce, tak za poplatek za vystavení splátkového kalendáře ve výši 138,21 Kč a smluvní pokuty za nevrácení pronajatého zařízení ve výši 4.000 Kč.Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.).Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto dokumenty soud v plném rozsahu odkazuje.Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byly uzavřeny písemné nájemní a kupní smlouvy. Na základě těchto smluv pronajal a následně prodal žalobce žalované koncová zařízení blíže specifikovaná v žalobě, a to za sjednané nájemné a sjednanou kupní cenu. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci nájemné a kupní cenu za předmět koupě v termínu splatnosti jednotlivých měsíčních splátek. Žalovaná nájemné a kupní cenu uhradila pouze zčásti, čímž se ohledně zbývající části nájemného a kupní ceny ve výši 19.843,01 Kč ocitla v prodlení. Dále soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli platné smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Pravomoc soudu je v daném případě dána, neboť v případě umožnění zadávání platebních příkazů účastníkům žalobce pomocí jejich koncových elektronických zařízení, se nejedná o služby elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.[anonymizována tři slova] [spisová značka]Povinnost žalované uhradit částky za platební transakce realizované třetími osobami byla sjednána ve Všeobecných obchodních podmínkách, které jsou nedílnou součástí shora citovaných smluv. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci vyúčtovanou částku za platební transakce ve výši 524 Kč neuhradila, byla jí tato povinnost uložena soudem ve výroku I. tohoto rozsudku.Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobci nájemné a kupní cenu ve výši 19.843,01 Kč, částku za platební transakce ve výši 524 Kč, poplatek za vystavení splátkového kalendáře ve výši 138,21 Kč, smluvní pokutu za nevrácení pronajatého zařízení ve výši 4.000 Kč a úrok z prodlení, neboť počátek prodlení i výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalované byla ke splnění této povinnosti dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 981 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 5.250 Kč (odměna za dva úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, odměna za jeden úkon právní služby v poloviční výši - jednoduchá výzva k plnění) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 8.422,50 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.