9 C 355/2023

Plný text

: Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Lukášem Ludvíkem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 29.700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 29.700 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4.209,50 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29.700 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.640 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 8. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 29.700 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tím, že mezi právnická osoba jako zapůjčitelem (dále jen„ anonymizováno“) a žalovanou jako vydlužitelem byla dne 14. 4. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě níž byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 45.000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku včetně smluvního úroku zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 3.677 Kč. Žalovaná zápůjčku nesplácela a anonymizováno proto zůstatek zápůjčky včetně příslušenství prohlásil za splatný ke dni 14. 4. 2021. Žalovaná zůstatek zápůjčky nesplatila a je proto povinna hradit úrok z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2022 uzavřené mezi žalobcem a anonymizováno. Dlužná částka činí ke dni podání žaloby 29.700 Kč. Žalobce dále požaduje z dlužné částky příslušenství uvedené ve výroku I. rozsudku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. V posuzovaném případě soud postupoval podle shora uvedených ustanovení občanského zákoníku. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou písemnou smlouvu o zápůjčce v souladu s ustanovením § 2390 a násl. občanského zákoníku Touto smlouvou se právní předchůdce žalobce zavázal zapůjčit žalované částku ve výši 45.000 Kč, žalovaná se naproti tomu zavázala tuto částku + smluvní úrok právnímu předchůdci žalobce vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Právní předchůdce žalobce žalované částku 45.000 Kč předal, čímž svoji povinnost z uzavřené smlouvy splnil. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnila, neboť zapůjčenou částku právnímu předchůdci žalobce dosud v plné výši nevrátila. Vzhledem k tomu byla žalované stanovena ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost vrátit žalobci (který se stal věřitelem pohledávky za žalovanou v důsledku jejího řádného postoupení) zbývající část zápůjčky včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalované byla ke splnění této povinnosti dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.188 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 900 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2.640 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech do 15 dnů ode dne doručení rozsudku. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem u soudního exekutora.