9 C 74/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Lukášem Ludvíkem v právní věci žalobce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti žalovanému [údaje o účastníkovi], o zaplacení částky 31.042,48 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31.042,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 31.042,48 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 11.514,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 16. 5. 2025 žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 31.042,48 Kč s příslušenstvím.pokračování - 2 - sp. zn. 9 C 74/2025Žaloba je odůvodněna tím, že mezi [právnická osoba] (dále jen„ CP“) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 9. 5. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 19.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 12.042,48 Kč zaplatit do 9. 5. 2024. Žalovaný úvěr nesplatil a je proto povinen hradit úrok z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025 uzavřené mezi žalobcem a CP. Dlužná částka činí ke dni podání žaloby 31.042,48 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 31.042,48 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení.Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.).Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje.Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výšiúroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalovanému úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splatit poskytnutý úvěr do určeného data. Povinnost žalovaného vrátit právnímu předchůdce žalobce poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku apokračování -3- sp. zn. 9 C 74/2025z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce (který se stal věřitelem žalovaného na základě řádného postoupení pohledávky) důvodný, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.242 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 7.140 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 11.514,90 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.