10 C 29/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobců: celé jméno žalobkyně , datum narození trvale bytem adresa žalobkyně a žalobce , obec celé jméno žalobce , datum narození trvale bytem adresa žalobkyně a žalobce , obec proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa , obec žaloba na vyklizení bytu,

I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizenou předat žalobcům bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] v [anonymizováno], ulice [ulice], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům na nákladech řízení [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou domáhali vyklizení žalované z výše označené bytové jednotky. Uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětné bytové jednotky, spoluvlastnické právo získali na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Dne [datum] uzavřeli se žalovanou nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla ve výroku rozsudku označená bytová jednotka. Na základě postupně uzavíraných písemných dodatků k nájemní smlouvě svědčilo žalované právo užívat předmětný byt až do [datum]. Přestože ke dni [datum] nájemní vztah žalované k bytu zanikl, protože nájemní smlouva již dále prodloužena nebyla, žalovaná dosud byt užívá. Jeho vyklizení vždy jen přislíbí, ale sliby neplní, byt navíc užívá bez toho, že by za užívání žalobcům platila; neplatí ani za fakticky spotřebované energie, tyto platby provádí sami žalobci. Dluh žalované z tohoto titulu vůči žalobcům neustále narůstá, žalovaná se uvedenou situaci nesnaží řešit. Za této situace žalobců nezbývá, nežli se vyklizení bytové jednotky domáhat soudní cestou.

2. Žalovaná se z účasti u jednání písemně omluvila, o odročení jednání ale nepožádala. Uvedla, že je [anonymizováno] a stará se též o [anonymizováno] syna, tvrzený nepříznivý zdravotní stav (svůj ani synův) však nikterak nedoložila. Vzhledem k výše uvedenému postupoval soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti.

3. Z nájemní smlouvy mezi žalobci a žalovanou vzal soud za prokázané, že došlo k uzavření nájemní smlouvy, v níž žalobci vystupovali jako pronajímatelé žalovaná jako nájemkyně, smlouva byla uzavřena na dobu určitou a postupně prodlužována až do [datum], poté již nikoliv.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo vzato za prokázané, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné bytové jednotky, každý v rozsahu [anonymizováno] vzhledem k celku. Z korespondence účastníků bylo prokázáno, že žalobci žalovanou opakovaně vyzývají k vyklizení a předání bytu.

5. Na základě provedeného důkazního řízení soud dospěl ke skutkovému závěru, podle něhož žalovaná užívala předmětnou bytovou jednotku na základě nájemní smlouvy, která byla uzavřena mezi žalobci – pronajímateli a žalovanou – nájemkyní nejprve do dne [datum], postupně byla prodlužována až do konce roku [rok]. Po dni [datum] však již prodloužena nebyla. Žalovaná uvedený byt užívá i po skončení doby sjednaného nájmu, byt ale užívá bez toho, aby žalobcům cokoliv platila, nehradí dokonce ani za služby a energie, které sama fakticky spotřebuje. Opakované žalobcům sice přislíbila bytovou jednotku vyklidit, předat a odstěhovat se, k realizaci opakovaných slibů ale dosud nedošlo.

6. Podle § 1042 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

7. Podle §160 odst. 1 o. s. ř. uložil –li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

8. Z hlediska právního zhodnocení věci soud učinil závěr, podle něhož se žalovaná v předmětné bytové jednotce od [datum] zdržuje bez jakéhokoliv právního důvodu, čímž neoprávněně zasahuje do spoluvlastnických práv žalobců. Proto se žalobci jako spoluvlastníci uvedené nemovitosti a zároveň pronajímatelé domáhají jejího vyklizení důvodně. Soud neshledal žádný důvod, který by bránil ve vyhovění, povinností žalobkyně bylo předmětnou bytovou jednotku vyklidit již k datu [datum]. Z tohoto důvodu soud neprodlužoval žalované lhůtu k vystěhování a ponechal lhůtu k tomuto konání v délce 15 dnů od právní moci rozsudku, v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Přestože se nejedná o předmět tohoto řízení, soud nemůže opomenout a nezmínit, že i když žalobkyně bytovou jednotku užívá bez právního důvodu, je její povinností za toto užívání žalobcům jako spoluvlastníkům nemovitosti pravidelně každý měsíc nebo jednorázově zaplatit, a to částku odpovídající obvyklému nájemnému v místě, kde se bytová jednotka nalézá a v čase, který se kryje s dobou užívání bytové jednotky žalovanou. Předpokládanou samozřejmostí je, že si bude žalobkyně sama ze svého hradit též náklady spojené se službami a energiemi, spojenými s užíváním bytu.

10. Jelikož žalovaná nevyvracela tvrzení žalobců, podle něhož se v předmětné bytové jednotce dosud zdržuje, rozhodl soud o její povinnosti ji vyklidit, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku. Soud nepovažoval za potřebné poskytovat žalované lhůtu delší, neboť žalovaná měla již dostatek časového prostoru k tomu, aby si zajistila vhodné náhradní bydlení. Nemůže být k tíži žalobců a bylo by v rozporu s dobrými mravy zavazovat žalobce k tomu, aby strpěli další faktický pobyt žalované v bytové jednotce nad rámec v zákoně uvedené lhůty, vázané na den právní moci rozsudku.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. V daném případě činily náklady řízení úspěšných žalobců soudní poplatek [částka].