10 C 31/2020
č. j. 10 C 31/2020-139
V PLATNOSTIOkresní soud v Kladně určil, že nájemní vztah k zemědělskému pozemku trvá, a odmítl odstoupení od smlouvy jako neplatné. Soud uznal, že dluh na nájemné byl v den odstoupení od smlouvy nezaplacen, a proto bylo odstoupení zákonem oprávněné. Rozhodnutí se opírá o § 2002 odst. 1 a 2 o. z., podle něhož je možné od smlouvy odstoupit při podstatném porušení povinností. Soud zohlednil i jednostranný zápočet a částky, které žalobce žalovanému předem uhradil, a výsledně dospěl k závěru, že žalobce nájemné přeplatil.
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa, obec zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného, obec zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení trvání nájemního vztahu k zemědělské půdě,
I. Určuje se, že nájem žalobce k pozemku parcelní číslo v k. ú. příjmení, zapsaného ve anonymizována dvě slova – anonymizováno nemovitostí, který vede stát. instituce, stát. instituce, trvá.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou proti žalovanému domáhal určení, že trvá nájemní vztah žalobce k anonymizována dvě slova – pozemku parc. číslo v katastrální uzemí. Uvedl, že dne datum uzavřel s původním vlastníkem tohoto pozemku, jméno příjmení, nájemní smlouvu na dobu určitou – do dne datum. Dne datum se na základě kupní smlouvy s jméno příjmení stal vlastníkem předmětného pozemku žalovaný. Dne datum žalovaný od předmětné nájemní smlouvy odstoupil a jako důvod odstoupení vymezil blíže nespecifikované nezaplacení splatného nájemného ani do splatnosti dalšího nájemného. Současně uvedl, že pozdější úhrada nájemného nemá na právo odstoupit od nájemní smlouvy vliv. Žalobce dopisem ze dne datum namítl neplatnost odstoupení od smlouvy, s odůvodněním, že není přesně vymezen důvod, pro který je od smlouvy odstupováno. Dalším důvodem pro neplatnost odstoupení od smlouvy byla dle žalobce neexistence dluhu na nájemném ke dni doručení výpovědi.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že předmětem tvrzené nájemní smlouvy mezi žalobcem a původním vlastníkem, následně žalovaným, byl pronájem výše označeného pozemku s účinností od datum do datum. Nájemné za užívání pozemku byla sjednání na částka ročně pro rok rok až rok a ve výši částka ročně od roku rok, vždy se splatností ke každému anonymizováno toho kterého roku. Na svou obranu uvedl, že žalobce své povinnosti z nájemní smlouvu již od počátku nájemního vztahu řádně neplnil, sjednané platby nehradil řádně a včas. Na nedoplatky na platbách z nájemní smlouvy byl žalovaným upozorněn formou anonymizována dvě slova dne datum, kdy žalobce nedoplatky uznal, a to zpětně do roku rok. Celkovou dlužnou částku z titulu nedoplatků na nájemném ve výši částka žalobce dne datum uhradil. Přestože ale uvedenou dlužnou částku koncem anonymizováno rok žalobce žalovanému poukázal, ani tak nebyl dluh na platbách z nájemní smlouvy zcela uhrazen. Proto koncem roku rok žalovaný zaslal žalobci výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši částka, z tohoto dluhu však žalobce uznal pouze částka. Dne datum zaslal žalovaný žalobci dopis, ve kterém zdůraznil existující dluh na platbách z nájemní smlouvy včetně úroků z prodlení, vše v celkové výši částka a opakovaně žalobce vyzval k úhradě této částky. Jelikož částka uhrazena nebyla, dne datum žalovaný od smlouvy se žalobcem odstoupil, odstoupení bylo žalobci doručeno dne datum a tímto dnem tedy nájemní vztah, týkající se pronájmu výše označeného pozemku v k. ú. příjmení mezi žalobcem a žalovaným, zanikl. Zdůraznil, že v odstoupení od smlouvy byl uveden jasný a určitý důvod výpovědi - prodlení s úhradou plateb na nájemném, kromě toho byl žalobce před odstoupením od smlouvy k platbám dlužných částek žalovaným opakovaně vyzýván.
3. V doplněném vyjádření k žalobě žalovaný vyčíslil všechny platby, které do dne odstoupení od smlouvy (tedy ke dni datum) od žalobce obdržel - v roce rok od žalobce neobdržel žádnou platbu, v roce rok obdržel dne anonymizována dvě slova. částku ve výši částka, dne anonymizována dvě slova. částku ve výši částka, dne anonymizována dvě slova. částku ve výši částka a dne číslo. částku ve výši částka. V roce rok obdržel od žalobce ve dnech anonymizována dvě slova. a anonymizováno vždy částky ve výši částka a částka, avšak obě tyto částky jak v anonymizováno, tak i anonymizováno rok žalovaný žalobci vždy vrátil z důvodu nedostatečné specifikace. Dále žalovaný od žalobce v roce rok obdržel dne anonymizována dvě slova. částky ve výši částka a částka. V roce rok obdržel od žalobce dne anonymizována dvě slova. částky ve výši částka a částka a dne anonymizována dvě slova. částky ve výši částka a částka. V roce rok obdržel od žalobce dne anonymizována dvě slova. částky ve výši částka a částka a dne anonymizována dvě slova. částky ve výši částka a částka. V roce rok obdržel od žalobce dne anonymizována dvě slova. částky ve výši částka a anonymizována dvě slova anonymizováno a dne anonymizována dvě slova. částky ve výši částka a částka. V roce rok obdržel od žalobce anonymizována dvě slova. anonymizováno. částky ve výši částka a částka a dne číslo. částky ve výši částka a částka. V roce rok obdržel od žalobce dne anonymizována dvě slova. částku ve výši částka, dne číslo. částku ve výši částka, dne anonymizována dvě slova. částky ve výši částka a částka a dne anonymizována dvě slova. částku ve výši částka a částka. V roce rok obdržel žalovaný od žalobce dne anonymizována dvě slova. částku ve výši částka.
4. Odeslání výlučně těchto shora vyjmenovaných plateb žalovanému včetně skutečnosti, že dvakrát odeslal a byly mu žalovaným vráceny platby vždy ve výši částka a částka ze dne datum a ze dne datum, žalobce potvrdil.
5. V posuzované věci byl soud nucen zabývat se nejprve otázkou naléhavého právního zájmu. Určovací žaloba podle § 80 písm. c) o.s.ř. má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba nejúčinněji vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný pod číslo v časopise Soudní judikatura, ročník 1997). Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Žalobce v projednávané věci žalobou vyjadřuje, že do jeho nájemního práva bylo neoprávněně zasaženo a domáhá se určení, že nájemní vztah nadále trvá. Vyhověním této žalobě, unese –li žalobce důkazní břemeno, by se jeho právní postavení, kdy odstoupením žalovaného od nájemní smlouvy ztratil statut nájemce k výše označenému pozemku, mohlo výrazně změnit. Soud proto naléhavý právní zájem na určovací žalobě v tomto případě shledal a spor po věcné stránce projednal.
6. V projednávané věci nebylo sporu o existenci ani o datu uzavření nájemní smlouvy k zemědělskému pozemku v k. ú. příjmení, jak uvedeno v odstavci 1. Nesporným se rovněž ukázalo být, že mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny celkem 3 smlouvy o pronájmu zemědělských pozemků: dvě z těchto smluv uzavíral žalobce v postavení nájemce se žalovaným jako vlastníkem a pronajímatelem (jedna smlouva se týkala zemědělského pozemku v k. ú. příjmení, druhá zemědělského pozemku v k. ú. obec), třetí smlouva, týkající se pozemků v k. ú. obec a k. ú. část obce, byla mezi účastníky uzavřena v opačném smluvním postavení, tedy mezi žalobcem jakožto vlastníkem a pronajímatelem na straně jedné a žalovaným jako nájemcem na straně druhé. příjmení mezi účastníky nebylo ani ohledně celkové výše plateb, které žalobce poukázal žalovanému z titulu nájemce zemědělských pozemků, ohledně nichž žalovaný vystupoval jako pronajímatel. Za nespornou účastníci označili rovněž skutečnost, že žalobce vůči žalovanému provedl jednostranný zápočet částky částka, kterou mu žalovaný dlužil z titulu nájemného za pronájem pozemků v k. ú. obec a k. ú. část obce, na úhradu svého dluhu u žalovaného z titulu nájemného za užívání pozemků v k. ú. příjmení a žalovaný tento zápočet akceptoval. 7. příjmení zůstalo, zda je odstoupení od smlouvy právním jednáním dostatečně určitým a srozumitelným a zda žalobce žalovanému ke dni datum, kdy žalovaný odstoupil od smlouvy, dlužil na nájemném za užívání zemědělských pozemků v k. ú. anonymizováno 8. Žalobce tvrdil, že ke dni odstoupení od smlouvy žalovanému na nájemném ani na daních nedlužil ničeho.
9. Žalovaný tvrdil, že žalobce měl z titulu obou smluv o nájmu zemědělských pozemků (v k. ú. příjmení a v k. ú. obec) za povinnost zaplatit žalovanému (na nájmech a dani z nemovitosti) celkovou částku ve výši částka. Žalobce však ke dni odstoupení od smlouvy uhradil žalovanému pouze částku ve výši částka – ke dni odstoupení od smlouvy tudíž dlužil žalovanému částku minimálně ve výši částka.
10. Z výpisu z anonymizováno nemovitostí ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem parcely parc. číslo – anonymizována tři slova, zapsané v Katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce, proto územní celek, katastrální uzemí, na anonymizováno číslo.
11. Z nájemní smlouvy ze dne datum, uzavřené mezi žalobcem jako nájemcem a původním vlastníkem - jméno příjmení jako pronajímatelem, bylo prokázáno, že dne datum jméno příjmení, bytem adresa, pronajal žalobci pozemek parc. číslo v katastrální uzemí, na dobu určitou, do datum. Nájemné bylo sjednáno pro období rok - rok ve výši částka ročně a počínaje rokem rok ve výši částka ročně se splatností nájemného ke dni anonymizováno toho kterého běžného roku. Shodným vyjádřením obou sporných stran bylo vzato za zjištěné, že daň z nemovitosti z tohoto pozemku činila v období let rok - rok částku částka a dohodnuto bylo, že ji bude hradit žalobce žalovanému. Splatnost nájemného byla sjednána ke dni anonymizováno každého běžného roku.
12. Z nájemní smlouvy ze dne datum, uzavřené mezi žalobcem jako nájemcem a původním vlastníkem - jméno příjmení jako pronajímatelem, bylo prokázáno, že dne datum jméno příjmení, bytem adresa, pronajal žalobci další pozemek – pozemek parc. číslo v katastrální uzemí, na dobu určitou, do datum. Nájemné bylo sjednáno ve výši částka ročně, s tím, že daň z nemovitosti se zavazuje platit pronajímatel v termínu, stanoveném příslušným finančním úřadem pro daň z nemovitosti. Splatnost nájemného byla rovněž sjednána ke každému anonymizováno toho kterého běžného roku.
13. Z kupní smlouvy ze dne datum vzal soud za prokázané, že mezi jméno příjmení, bytem adresa, jako prodávajícím na straně jedné a žalovaným jako kupujícím na straně druhé došlo uzavření kupní smlouvy, na základě které se stal žalovaný vlastníkem pozemků parc. číslo v katastrální uzemí a parc. číslo v katastrální uzemí – tedy stal se vlastníkem pozemků, ohledně nichž byly uzavřeny nájemní smlouvy se žalobcem, specifikované v bodech 10. a 11.
14. Z nájemní smlouvy ze dne datum, uzavřené mezi jméno příjmení a jméno příjmení jako pronajímateli na straně jedné a žalovaným jako nájemcem, bylo vzato za prokázané, že uvedeného dne se stal žalovaný nájemcem zemědělských pozemků - parc. číslo v katastrální uzemí, zapsáno u stát. instituce stát. instituce, na listu vlastnictví číslo dále pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo zapsaných u stát. instituce, stát. instituce, pro katastrální uzemí, na listu vlastnictví číslo. Z následných dodatků k předmětné smlouvě (ze dne datum, datum a datum) bylo prokázáno opakované prodloužení doby pronájmu.
15. Z kupní smlouvy ze dne datum vzal soud za prokázané, že mezi jméno příjmení a jméno příjmení jako prodávajícími na straně jedné mezi žalobcem jako kupujícím na straně druhé došlo uzavření kupní smlouvy, na základě které se stal žalobce vlastníkem pozemku parc. číslo v v katastrální uzemí, zapsáno u stát. instituce stát. instituce, na listu vlastnictví číslo dále pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo zapsaných u stát. instituce, stát. instituce, pro katastrální uzemí, na listu vlastnictví číslo. Prodávající v citované smlouvě ujistili kupujícího, že na kupní smlouvě neváznou žádné závazky ani věcná břemena s výjimkou nájemní smlouvy, uzavřené dne datum (včetně dodatků číslo ze dne datum anonymizováno) s celé jméno žalovaného, bytem adresa žalovaného.
16. Z oznámení ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce oznamuje žalovanému, že do uvedeného dne nebyla uhrazena částka za pozemky dle nájemní smlouvy ze dne datum ve výši částka a oznamuje žalovanému, že o tuto částku bude ponižovat roční nájemné, který má vyměřeno od žalovaného a které má sám žalovanému uhradit do datum.
17. Z výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaný zaslal žalobci výzvu k zaplacení dlužného nájemného z titulu nájemní smlouvy ze dne datum, týkající se pozemku v k. ú. příjmení, s tím, že dluh na nájemném činí částka a částka na dani z nemovitosti, celkem částka. K úhradě dluhu byl žalobcem vyzván nejpozději do datum. Dodejkou České pošty bylo prokázáno, že výzva byla žalobci zaslána doporučeně. Z opakované výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný vyzývá žalobce k úhradě dlužné částky z téhož titulu ve výši částka nejpozději do dne datum.
18. Z odstoupení od smlouvy ze dne datum bylo vzato za prokázané, že žalovaný citovaným dopisem sděluje žalobci, že odstupuje od nájemní smlouvy ze dne datum, týkající se pronájmu pozemku parc. číslo v k. ú. příjmení. Jako důvod odstoupení od smlouvy bylo uvedeno nezaplacení splatného nájemného ani do splatnosti dalšího nájemného. příjmení dopisem byl žalobce žalovaným vyzván k odevzdání předmětného pozemku nejpozději do datum.
19. Na základě provedeného důkazního řízení vzal soud za prokázaný následující skutkový děj: Žalobce uzavřel v letech rok a rok s právním předchůdcem žalovaného jméno příjmení anonymizováno nájemní smlouvy o nájmu anonymizována dvě slova – a sice anonymizováno v katastrální uzemí a v katastrální uzemí. V nájemních smlouvách byla dohodnuta výše nájemného i konkrétní způsob placení daně z nemovitosti. V roce rok předmětné nemovitosti od jméno příjmení odkoupil žalovaný, který pozemky od uvedeného roku žalobci pronajímal. V témže roce žalovaný, ovšem jako nájemce, uzavřel s vlastníky pozemků jméno příjmení a jméno příjmení nájemní smlouvu k anonymizováno pozemkům v katastrální uzemí a část obce, rovněž v této smlouvě došlo k dohodě o výši nájemného. Od vlastníků odkoupil tyto nemovitosti v roce rok žalobce, který je po nabytí vlastnického práva nadále pronajímal žalovanému. Za pronájem pozemků ve anonymizováno a v obec platil žalobce žalovanému nájem, ale ne zcela podle dohody. Žalovaný opakovaně vyzval žalobce k úhradě dlužného nájemného, avšak k dohodě o výši dluhu na nájemném mezi ním a žalobcem nedošlo. Žalovaný se proto rozhodl ke dni datum od smlouvy o pronájmu pozemku ve anonymizováno odstoupit. Jako důvod odstoupení od smlouvy uvedl nezaplacení splatného nájemného ani do splatnosti dalšího nájemného. Žalovaný připustil, že od žalobce obdržel jak v měsíci anonymizováno rok, tak i v měsíci anonymizováno rok shodné platby – v každém měsíci částky ve výši částka a částka, avšak přijaté částky jak v květnu, tak i anonymizováno rok žalovaný žalobci vždy vrátil z důvodu nedostatečné specifikace.
20. Pokud jde o formu odstoupení od smlouvy, napadanou žalobcem z hlediska její platnosti, soud učinil závěr, že uvedené právní jednání žalovaného bylo dostatečně určité a srozumitelné; z textu, v němž žalovaný uvádí, že odstupuje od smlouvy pro„ nezaplacení splatného nájemného ani do splatnosti dalšího nájemného“, je patrné, že z jakých důvodů žalovaný od smlouvy odstupuje. Dle názoru soudu není bezpodmínečně nutné, aby v textu odstoupení od smlouvy bylo uvedeno, za jaké konkrétní období a v jaké výši žalobce na nájemném dluží, musí být pouze srozumitelný důvod odstoupení a jaké smlouvy se odstoupení týká –v posuzovaném případě důvod odstoupení srozumitelný je a není ani pochyb, kterého smluvního vztahu se odstoupení od smlouvy týká. Námitka neplatnosti odstoupení od smlouvy z formálních důvodů nebyla soudem vzata zohledněna.
21. Podle § 3074 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů.
22. Podle § 2201 o. z. č. 89/2012 Sb., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
25. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
26. Podle § 2002 odst. 2 o. z. strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.
27. Podle § 2005 odst. 2 o. z. věta prvá odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů.
28. Z hlediska právního zhodnocení věci soud učinil závěr, podle něhož mezi účastníky existoval nájemní vztah k zemědělskému pozemku, který byl založený v roce rok, v roce rok do něj vstoupil žalovaný jako pronajímatel. Žalobce po celou dobu vystupoval jako nájemce. Ve smyslu výše citovaného ustanovení bylo povinností žalobce z titulu svého postavení nájemce za užívání pozemku včas a řádně platit pronajímateli nájemné. Tuto povinnost žalobce zcela nedodržoval. Pokud se žalovaný rozhodl od smlouvy o pronájmu zemědělského pozemku se žalobcem odstoupit, v nájemní smlouvě sice podmínky pro odstoupení od smlouvy dohodnuty nebyly, ale mohl tak učinit ze zákona ze zákonem stanovených důvodů. Odstoupit od smlouvy mohl, pokud by žalobce porušoval smlouvu podstatným způsobem. Takovým porušením smlouvy by neplacení nájemného bezesporu bylo, neboť se jedná o hrubé porušení povinnosti, zejména v případě soustavného nebo často se opakujícího neplacení nájemného v dohodnuté výši a v dohodnutém termínu. Je však nutné, aby důvod odstoupení od smlouvy, tedy dluh nájemce na nájemném, existoval v den odstoupení od smlouvy a aby k odstoupení od smlouvy přistoupil pronajímatel bez zbytečného odkladu.
29. Mezi žalobcem a žalovaným panovala shoda ohledně výše minimální sumy, kterou žalobce žalovanému za celou dobu trvání obou nájemních smluv, v nichž žalobce vystupoval jako nájemce, poukázal, a to částky ve výši částka. Žalobce však tvrdil, že do sumy by se měly ještě započítat platby, žalobcem učiněné a žalovaným odmítané – platby z anonymizováno rok a z anonymizováno rok, vždy ve výši částka + částka a zohlednit by se měl též jednostranný zápočet, provedený žalobcem vůči žalovanému dne datum.
30. Z obsahu obou nájemních smluv, týkajících se pronájmu zemědělských pozemků žalobcem, je zřejmé, že z titulu nájemní smlouvy ohledně zemědělského pozemku v obec bylo povinností žalobce zaplatit žalovanému částka (součet poměrné části nájemného za rok rok a nájemného v plné výši za roky rok – rok), ohledně daně z nemovitosti u tohoto pozemku obě sporné strany shodně prohlásily (viz protokol o jednání dne datum), že žalobce neměl povinnost platit žalovanému daň z nemovitosti. Z titulu nájemní smlouvy ohledně zemědělského pozemku ve anonymizováno bylo povinností žalobce zaplatit žalovanému částku částka na nájemném (součet poměrné části nájemného za rok rok a nájemného v plné výši za roky rok – rok)) a částku částka na dani (součet poměrné části daně za rok rok a daně v plné výši za roky rok – rok). Z uvedeného soud učinil závěr, že žalobce měl za povinnost z obou nájemních smluv, v nichž vystupoval jako nájemce, zaplatit žalovanému do dne datum částku částka.
31. Pokud žalovaný tvrdil, že dluh žalobce se týká i platby za užívání pozemku v prvních třech měsících roku rok, pak nutno přisvědčit žalobci v tom, že v den odstoupení od smlouvy nebylo ještě nájemné za rok rok splatné – splatnost nastala až dnem datum. Neuhrazená adekvátní část nájemného za rok rok ke dni datum tudíž dluh nepředstavuje.
32. Do této - mezi účastníky nesporné minimální částky částka - nebyly zahrnuty platby žalobce z roku rok ve výši částka a částka v anonymizováno rok a v téže výši v anonymizováno rok, které sice žalobce přesně nespecifikoval, takže si je žalovaný mohl započítat na jakoukoliv (i dlužnou) platbu, avšak nebyl dán důvod pro jejich vrácení zpět žalobci, když je zřejmé, že žalobce tyto platby žalovanému poukázal z titulu nájemních smluv. Pokud žalovaný uváděl, že žalobce nehradil nájemné včas a měl za předchozí roky dluh na nájemném za užívání pozemků, pak se jeví nelogickým a v rozporu se zákonem, konkrétně s § 1930 odst. 2 a § 1933 odst. 1 o. z., že platby z anonymizováno rok a z anonymizováno rok žalovaný žalobci vrátil jako„ neidentifikovatelné“, namísto toho, aby mu oznámil, že si je započítává na úhradu dřívějších dluhů. Soud proto platby, uskutečněné žalobcem v měsících květen a anonymizováno rok, do žalobcova plnění započítal - nemůže být k tíži žalobce, že jeho platby, u nichž sice chyběla přesná specifikace, ale byl zřejmý jejich titul, nebyly žalovaným akceptovány.
33. K částce částka proto soud připočetl shora zmíněné platby za anonymizována dvě slova rok ve výši celkem částka a dále zohlednil proběhlý a žalovaným akceptovaný jednostranný zápočet žalobce ve výši částka z titulu nájemní smlouvy k zemědělským pozemkům v k. ú. část obce a obec u obec, kde žalobce vystupoval jako pronajímatel, žalovaný jako nájemce. Aritmetickým součtem všech těchto částek soud dospěl k výsledku v podobě částky částka.
34. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že namísto povinnosti zaplatit žalovanému částku částka zaplatil žalobce ke dni datum žalovanému částku o částka vyšší, která pokryla i žalovaným nárokovaný zákonný úrok z prodlení ze včas nezaplacených plateb (nepřesahující částku částka) během anonymizováno rok – rok, na který má v případě prodlení s platbami žalovaný nárok podle § 1970 o. z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb.
35. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení úspěšného žalobce spočívají v soudním poplatku částka a v nákladech právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) v platném znění. Jedná se o anonymizováno úkonů po částka dle § 9 odst. 3 písm. a) AT, anonymizováno režijních paušálů po částka (převzetí + příprava zastoupení, námitka neplatnosti odstoupení od smlouvy, sepis žaloby, anonymizováno jednání u soudu, doplnění tvrzení závěrečný návrh), k tomu podle § 137/3 o. s. ř. 21% DPH, když zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Odměna za zastoupení činí částka, včetně soudního poplatku tvoří náklady řízení částku celkem částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.