10 C 45/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená podle údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa výživné pro rozvedenou manželku

I. Návrh žalobkyně, aby byl žalovaný povinen platit žalobkyni v období od [datum] do [datum] výživné pro rozvedenou manželku ve výši 20 000 Kč měsíčně a v období od [datum] do [datum] výživné pro rozvedenou manželku ve výši 23 500 Kč měsíčně, se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala určení výživného pro rozvedenou manželku. Požadovala výživné za období od [datum] do [datum], s tím, že za dobu od [datum] do [datum] žádala po žalovaném výživné ve výši 20 000 Kč měsíčně a za dobu od [datum] do [datum] výživné ve výši 22 500 Kč měsíčně. Uvedla, že účastníci jsou bývalí manželé. Ještě za trvání manželství soud I. stupně na návrh žalobkyně uložil žalovanému rozsudkem ze dne 12. 11. 2020 č. j. 8 C 34/2019 – 277 platit ve prospěch žalobkyně výživné z titulu nerozvedené manželky ve výši 15 000 Kč měsíčně. Citovaný rozsudek, potvrzený Krajským soudem v Praze ze dne 6. 4. 2021 č.j. 23 Co 19/2021 - 331, nabyl právní moci dne [datum].

2. Manželství žalobkyně a žalovaného, uzavřené dne [datum], bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Návrh na rozvod manželství podal žalovaný, žalobkyně však s rozvodem nesouhlasila a soud I. stupně rozsudkem ze dne 12. 1. 2021 č.j. 18 C 36/2019 - 158 návrh zamítl. Krajský soud v Praze jako soud odvolací ale rozsudkem ze dne 27. 5. 2021 č. j. 27 Co 89/2021 - 192 manželství účastníků rozvedl. Oba soudy učinily závěr, že žalobkyně se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílela. Žalobkyně uvedla, že je osobou, které rozvodem vznikla zvlášť závažná újma. Rozvod pro žalobkyni znamenal reálnou hrozbu propadu do sociální tísně, nemá možnost zajistit si důstojné bydlení. Byla uznána částečně invalidní – invalidita I. stupně, není zaměstnaná a stále se nachází v registru uchazečů o zaměstnání u příslušného Úřadu práce. Její příjem tak tvoří pouze částečný invalidní důchod ve výši 5 850 Kč, od [datum] ve výši 6 894 Kč měsíčně. Jsou vůči ní vymáhány pohledávky ve prospěch [právnická osoba], které vznikly za trvání manželství, kdy již žalovaný žalobkyni nepřispíval na domácnost a nezbývalo, nežli uvedenou situaci řešit půjčkami.

3. Žalobkyně v době podání žaloby uvedla, že dosud žije v místě trvalého bydliště v [anonymizováno] v domě žalovaného a sdílí společnou domácnost se zletilým synem účastníků. Za užívání domu ani za náklady spojené s bydlením žalobkyně neplatí ničeho, avšak žalovaný žalobkyni na úhradu oprávněných potřeb (jídlo, hygiena, ošacení atd.) ničím nepřispívá. Náklady na stravu pro sebe a zletilého syna žalobkyně odhaduje na 10 000 Kč měsíčně, na drogerii a další potřeby pro domácnost vynaloží žalobkyně za oba dva cca 5 000 Kč měsíčně, za jízdné 800 Kč měsíčně. Částku 2 000 Kč měsíčně žalobkyně vynakládá za tarify pro sebe a pro syna, 960 Kč ročně za odvoz odpadků za svou osobu. Náklady žalobkyně stoupají v souvislosti s nepříznivým zdravotním stavem svým i zdravotním stavem syna účastníků, kterému byl rovněž přiznán invalidní důchod I. stupně, neboť trpí psychickými problémy. Žalovaný se, na rozdíl od žalobkyně, nachází ve velmi dobrých finančních poměrech, vlastní několik nemovitostí a disponuje finančními prostředky ve výši cca 16 mil. Kč. Za situace, kdy žalobkyně není schopna sama se živit a na rozvratu manželství se převážně nepodílela, žádala po žalovaném výživné ve výši, která jí zajistí stejnou životní úroveň jako má žalovaný.

4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Učinil nesporným, že účastníci byli manželé, jejich manželství bylo rozvedeno výše citovaným rozsudkem Krajského soudu v Praze, když Okresní soud v Kladně jako soud I. stupně návrh žalovaného na rozvod manželství z důvodu nesouhlasného postoje žalobkyně, zamítl. Připustil rovněž, že soudy obou stupňů ve svých rozsudcích vyjádřily názor, podle něhož se žalobkyně na rozvratu manželství porušením manželských povinností převáženě nepodílela.

5. Na svou obranu žalovaný uvedl, že žalobkyně se k němu dlouhodobě chová způsobem, který odporuje dobrým mravům, podává na něj opakovaně trestní oznámení, soustavným chováním mu způsobuje nemajetkovou újmu. V průběhu řízení žalovaný svou argumentaci doplnil o tvrzení, podle něhož žalobkyně o žalovaném šířila, že se dopustil [anonymizováno] se svou [anonymizována dvě slova] z předchozího vztahu, za uvedenou pomluvu byla Okresním soudem v Kladně pravomocně odsouzena. Žalovaný dále tvrdil, že si žalobkyně bez závažných překážek dosud neopatřila přiměřené zaměstnání, ačkoliv k tomu měla vhodnou příležitost. Uvedl rovněž, že odporuje dobrým mravům i další jednání žalobkyně, spočívající v tom, že činila různá nepravdivá udání na žalovaného, na [anonymizováno] úřad a na [územní celek], a to ohledně údajně odcizených a nezaplacených popelnic z jeho strany. Žalobkyně podávala upozornění Finančnímu úřadu v Kladně pro páchání daňových úniků ze strany žalovaného, aniž by měla k takovému upozornění jakékoliv podklady či domněnky – a také se prošetřením ukázalo, že k žádným daňovým únikům nedochází a popelnice jsou řádně zaplaceny.

6. Podstatou sporu v uvedeném řízení bylo, zda má žalobkyně ve vztahu k žalovanému nárok na sankční výživné z titulu rozvedené manželky ve smyslu § 762 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Důkazní břemeno spočívalo na žalobkyni.

7. Výslechem žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je bývalou manželkou žalovaného. Žalovaný podal návrh na rozvod manželství, k němuž nakonec došlo, byť žalobkyně s rozvodem manželství nesouhlasila. Rozvodem žalovaný uvrhl žalobkyni a syna účastníků, kterému bude letos [anonymizováno] let, do stavu nouze a bídy. Žalobkyně je proto nucena žádat o výživné, a to jak v době před rozvodem manželství, kdy už spolu účastníci řízení nežili, tak i v době po rozvodu manželství. Právě rozvodem žalovaný žalobkyni i synovi způsobil velkou újmu. Připustila, že po rozchodu i později po rozvodu manželství zůstala společně se synem bydlet v domě žalovaného, bez toho, že by cokoliv žalovanému platili. Soud však i za této situace rozhodl o povinnosti žalovaného platit na výživu žalobkyni částku 15 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v období 2003 – 2011 pečovala o svou babičku jako o osobu blízkou a pobírala příspěvek z titulu péče o osobu blízkou, v roce 2012 - 2013 žalobkyně pracovala půl roku jako uklízečka ve škole, kterou v té době navštěvoval syn. Zde žalobkyně pracovní poměr ukončila za situace, kdy jí školnice řekla, aby šla domů, že jí to vzkazuje ředitelka. Proto odešla, informaci u ředitelky si neověřovala. V roce 2017 – 2018 působila od září 2017 do konce ledna 2018 jako asistentka pedagoga při [ulice] škole ve [obec], bylo to opět v době, kdy uvedenou školu navštěvoval syn, pak o toto pracovní zařazení přišla, protože ředitel [ulice] školky vznesl požadavek vysokoškolského vzdělání na uvedenou pracovní pozici. V roce 2019 žalobkyně asi 10 dnů pracovala v obchodě na [anonymizováno] náměstí, ale pro onemocnění tzv. růží musela pracovní poměr ukončit. Vyzkoušela i prodej v obchodě, jednalo se asi o 3 dny, ale vždy jí natekly nohy, takže se nikdy na uzavření pracovního poměru nedohodla. Žalobkyně je vyučená řeznicí, ale práce je to velmi těžká, pracovala tak pouze prvních 5 let po vyučení, potom již nikdy. V 90. letech zhruba dva roky pracovala jako prodavačka v butiku, to pracovní poměr ale ukončila. V současné době žalobkyně žije spolu se synem v pronájmu v garsoniéře, platí měsíčně nájemné ve výši 12 500 Kč. Je vedena jako uchazečka o zaměstnání na příslušném úřadu práce, ale je zdravotně omezená, kdy se na 8 pracovních míst hlásí cca 500 uchazečů. Žalobkyně pracovní místa hledá i samostatně, ale pouze v [anonymizováno], protože nemá finance na dojíždění. Potvrdila, že v létě 2022 chtěl žalovaný synovi koupit byt, ale nedohodli se. Potvrdila, že syn jezdí na kole do obce Kněževes, ale dále uvedla, že v ostatních praktických záležitostech je zcela odkázán na její pomoc. Připustila, že byla pravomocně odsouzena za šíření pomluvy ve vztahu k žalovanému a k tomu uvedla, že i nadále zastává stejný názor, podle něhož považuje za nemorální a odporné, když žalovaný na horách sdílel manželské lože se svou dospělou dcerou a syn musel spát na přistýlce, v pokoji byla kromě syna účastníků a dcery žalovaného ještě vnučka žalovaného, tedy dcera jeho zletilé dcery. Trestní příkaz je pravomocný, protože žalobkyně přehlédla lhůtu k podání opravného prostředku. Vinna se necítí.

8. Výslechem žalovaného soud zjistil, že žalobkyně žila se společným synem účastníků [jméno] v [anonymizováno] v rodinném domě, který vlastnicky náležel pouze žalovanému, od jara 2019, kdy se žalovaný z tohoto domu odstěhoval. Nařčením žalobkyně, že žalovaný páchá incest se svou dcerou, se žalovaný cítí poškozen, o tomto svém údajném počínání se žalovaný dozvěděl od [jméno] [příjmení] i od žalobkyně samotné. Nařčení z incestu mu přivodilo spoustu nepříjemností, konkrétně musel přijet do rodiny své zletilé dcery a jejímu manželovi vše vysvětlit, stejné vysvětlení ho čekalo u své bývalé manželky, matky zletilé dcery. Tito se to dozvěděli od dcery, která jim popisovala chování žalobkyně. Složité období to bylo i pro přítelkyní žalovaného, která má 2 dcery, žalovaný byl nucen řešit to i ve své současné rodině. Od jara 2019, kdy žalovaný opustil společnou domácnost se žalobkyní, až do roku 2022 žalovaný sám platil veškeré platby s užíváním domu spojené - inkaso, na jaře uhradil nedoplatek elektřiny ve výši 20 000 Kč a nedoplatek plynu ve výši necelých 5 000 Kč. Potvrdil nemožnost běžné komunikace mezi ním a žalobkyní. Ještě v době, kdy žalobkyně spolu se synem bydlela v nemovitosti žalovaného v [obec], měl žalovaný pouze velmi obtížnou možnost přístupu do nemovitosti - neustále bylo zamčeno s klíčem v zámku, v bytě byly rozvěšeny nálepky typu„ [celé jméno žalovaného] je lhář a podvodník“, z okna na žalovaného žalobkyně stříkala vodu, dokonce [jméno], mířila do očí, naštěstí měl žalovaný brýle. V době společného soužití žalovaný platil platby kolem domu, velké rodinné nákupy a k tomu žalobkyni dával 15 000 Kč měsíčně na drobnější nákupy, nemusela si půjčovat u banky, aby rodina měla z čeho hospodařit. Žalobkyně sama měla výdaje, spojené pouze s jejími osobními potřebami – kouřila, pravidelně chodila na pedikúru, manikúru, do solária atd. Žalovaného obtěžuje chování žalobkyně spočívající nejen v obvinění žalovaného z incestu, ale též v podobě posílání různých oznámení na žalovaného, rozesílaných na různé instituce, takže nájemce bytu, pronajímaného žalovaným, byl na základě takovéhoto oznámení vyzýván k předložení nájemní smlouvy institucí z důvodu kontroly, poté byl nájemce předvolán na Finanční úřad, tam se vše vysvětlilo. Žalovanému bylo sděleno, že FÚ obdržel podnět k šetření. ale nemohou mi sdělit, kdo tento podnět učinil, jsou ochotni sdělit to pouze soudu. Podobná událost proběhla před [stát. instituce], kdy musel žalovaný vysvětlovat, že popelnice jsou jeho a že nepoužívá popelnice ve vlastnictví obecního úřadu. Pokud jde o pracovní zařazení žalobkyně, až do rozchodu účastníků v roce 2019 žalobkyně žádné známky choroby nevykazovala. Již za trvání našeho soužití si stěžovala na trombózu, ale péči o domácnost žalobkyně běžně zastávala, přátelila se s kamarádkami, pečovala o sebe, kouřila a v běžném množství popíjela víno. Po celou dobu trvání společného soužití žalobkyně pracovala 2x po dobu půl roku. Půl roku pracovala na [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] jako uklízečka a půl roku ve [ulice] škole [obec] jako asistentka, ale neměla dostatečné vzdělání pro tuto pracovní funkci, kterou zastávala. Poté, co byla ředitelem školy vyzvána k doplnění vzdělání formou dálkového studia, žalobkyně odmítla a pracovní poměr ukončila. Dále pak už vůbec nepracovala. Naposledy se pro žalobkyni naskytla možnost pracovat před 6 lety na letišti v kanceláři, žalobkyně ale do pracovního poměru nenastoupila. Částečný invalidní důchod byl žalobkyni přiznán až po jejich faktickém rozchodu. Syn účastníků trpí úzkostmi a depresemi, ale zároveň dojede na kole do [obec], chodí sousedovi pomáhat na zahradu, nevyžaduje celodenní péči, není retardovaný. Žalobkyně by proto určité pracovní činnosti byla schopna, kdyby pracovat chtěla. Totéž se týká i syna. Před prodejem nemovitosti v [anonymizováno], v níž žalobkyně i syn žili, žalovaný syna účastníků opakovaně vyzýval k tomu, aby si v [anonymizováno] vybral nějaký byt, s tím, že žalovaný mu ho koupí, nevadilo by mu, kdyby poté syn do svého do bytu nastěhoval i žalobkyni. Měl pouze jednu podmínku, aby syn až do smrti žalovaného nenakládal s vlastnickým právem k bytu – tuto podmínku měl žalovaný z obav před možným jednáním žalobkyně. Po seznámení syna s uvedenou podmínkou žalobkyně za syna nabídku žalovaného odmítla a syn se uvedenému projevu žalobkyně nijak nebránil. Posléze žalobkyně postoj přehodnotila a žalovanému spolu se synem poslali vyhlídnutý mezonetový byt v hodnotě cca 6–7 mil. Kč. Představa žalovaného však byla zakoupit synovi menší byt 2+1 zhruba do 3 mil. Kč. Z tohoto důvodu z koupě bytu sešlo a žádná další jednání mezi žalovaným a synem zatím nepokračují. Nabídka žalovaného stále platí. Nemovitost v [anonymizováno] žalovaný zčásti pronajímal v době od října do prosince 2021. Nyní již žalovaný pronajímá pouze byt na Kladně. Údržba nemovitosti v [anonymizováno] byla velmi složitá, zejména za situace, kdy se v nemovitosti zdržovala žalobkyně, se kterou se žalovaný nemohl na ničem domluvit a přístup do domu měl postojem žalobkyně velmi zkomplikovaný Po určitou dobu například v domě protékala voda, ventil syčel, takže to žalobkyně i syn museli slyšet, nicméně nikdo ho na závadu neupozornil, odhalil ji čirou náhodou. Žalovaný žije u své přítelkyně v [obec], přispívá na nájemné částkou 7 000 Kč měsíčně. V nákupech se střídají, oblečení si kupují každý za své, stejně tak hradí náklady za telefon a pohonné hmoty, každý z nich vlastní své vozidlo. V současné době žalovaný vlastní automobil to. zn. Mercedes Benz GLC.

9. Z příjmového pokladního dokladu, vystaveného [stát. instituce] dne [datum], bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil za odvoz popelnic za sebe i za žalobkyni za rok 2022. Z vyúčtování služeb mobilního operátora T – Mobile bylo prokázáno zaplacení vyúčtování za žalobkyni ve výši 2 330 Kč za období 20. 8. – [datum] za telefonní čísla [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo]. Z lékařské zprávy ze dne [datum], týkající se syna účastníků, bylo zjištěno, že syn účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. [rok], že syn dochází do psychiatrické ordinace, užívá pravidelně léky, je orientován, trpí poruchami spánku, labilitou, úzkostí, depresemi. Z protokolu, sepsaného na Finančním úřadě v Kladně dne [datum], bylo prokázáno, že žalovaný byl předvolán ve věci kontroly – prošetření pronájmu bytu v rámci vyhledávací činnosti správce daně a daňového řádu, se zjištění, že existuje řádná smlouva a že z uvedeného příjmu žalovaný řádně odvádí daň. Z potvrzení o příjmu žalovaného soud zjistil, že žalovaný pracuje jako řidič a jeho příjem činí cca 10 000 Kč čistého měsíčně (v 3/ 2022). Z přehledu [anonymizována tři slova], soud zjistil, že majetkový účet žalovaného představuje ke dni [datum] zaokrouhleně [částka]. Ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení bylo prokázáno, že žalovaný je poživatelem invalidního důchodu II. stupně ve výši 10 280 Kč. Ze zprávy pojišťovna Kooperativa bylo prokázáno, že žalovanému je každý měsíc vyplácena renta 11 126 Kč měsíčně z titulu utrpěného pracovního úrazu. Z korespondence formou e – mailu ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně oznamuje [stát. instituce], že žalovaný„ …dne [datum] naložil na svůj vozík popelnici a odvezl ji neznámo kam…“, žalobkyně„ …má vše zdokumentované…“. Z protokolu OÚ [obec] vzal soud za prokázané zjištění, že žalovaný využívá pouze své řádně očipované popelnice. Z Rozhodnutí Statutárního města Kladno ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně byla obviněna z toho, že dne [datum] polila vodou žalovaného a bylo jí uloženo zaplatit pokutu ve výši 2 000 Kč a uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Z výpisu z KN soud vzal soud za prokázané tvrzení žalovaného, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaný prodal nemovitost [adresa] v [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení].

10. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu ohledně bytu na adrese [adresa], s měsíčním nájemným 12 500 Kč. Ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně je poživatelkou invalidního důchodu I. stupně ve výši 6 894 Kč měsíčně. Z potvrzení Úřadu práce v Kladně bylo prokázáno, že žalobkyně je zařazena jako uchazečka o zaměstnání u příslušného úřadu. Z potvrzení [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] o poskytování potravinové pomoci bylo zjištěno, že žalobkyně přijímá od ledna 2020 potravinovou pomoc 1 x týdně.

11. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 6 T 120/2022, konkrétně z pravomocného trestního příkazu č. j. 6 T 120/2022 – 342 bylo zjištěno, že žalobkyně byla uznána vinnou, tím, že v blíže nezjištěné době od února roku 2019 do [datum], v rodinném domě v [obec], v ul. [adresa], okres [okres], a na dalších nezjištěných místech, v úmyslu narušit rodinné vztahy a dobrou pověst svého bývalého manžela, poškozeného [celé jméno žalovaného] a jeho dcery z prvního manželství [jméno] [příjmení], opakovaně oba poškozené lživě obvinila ze vzájemného incestu, když uváděla, že k [anonymizována tři slova], tedy [role v řízení] [celé jméno žalovaného] a jeho [anonymizováno] [jméno] [příjmení], mělo dojít na dovolené v únoru roku 2019 a ze kterého se mělo narodit poškozené [jméno] [příjmení] dítě, přičemž tyto lživé informace sdělovala opakovaně v domě [obec] před [celé jméno žalovaného], a to nejméně 1x za 14 dní, když poškozený přijel do domu, poškozeného slovně urážela a přitom uváděla, že když mu dcera„ podrží“, on jí platí hypotéku, ať je rád, že s ním poškozená nevyrůstala, že mu jenom„ nastavila“, při rozhovoru dne [datum] ho urážela slovy,„ inceste starej“, takto jednala v době, kdy se v domě nacházel jejich společný syn [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. [rok], dále v přesně nezjištěné době lživě obviňovala poškozené z incestu před [jméno] [příjmení], která se poté při setkání s poškozeným [celé jméno žalovaného] na jeho vztah k dceři dotazovala a před [jméno] [příjmení] o poškozeném uváděla, že když mu dcera„ nastaví“, on jí platí, poškození z důvodu obav z rozpadu svých rodinných vztahů a poškození dobré pověsti v místě bydliště informovali další osoby o jednání obviněné, konkrétně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], obviněná lživé informace sdělovala i přesto, že se nezakládají na pravdě, čehož si byla vědoma a nezletilý syn se poškozené [jméno] [příjmení] narodil až dne [datum], přičemž soulož mezi příbuznými je trestným činem podle § 188 trestního zákoníku, tedy jiného lživě obvinila z trestného činu a spáchala takový čin v úmyslu narušit jeho rodinné vztahy, čímž spáchala přečin křivého obvinění podle § 345 odst. 1, 3 písm. c) trestního zákoníku a byla odsouzena dle § 345 odst. 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Trestní příkaz nabyl právní moci dne [datum].

12. Ostatní listinné důkazy, navržené účastníky a založené do spisu soud již pro jejich nadbytečnost neprováděl.

13. Na základě provedeného řízení po zhodnocení všech důkazů vzal soud za prokázané, že účastníci byli od [datum] manželé, jejich manželství bylo podle § 755 z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku, rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 12. 1. 2021 č. j. 18 C 36/2019 – 158 ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2021 č. j. 27Co 89/2021 – 192, který změnil zamítavý výrok rozsudku soudu I. Stupně tak, že manželství účastníků rozvedl. Za trvání manželství účastníků bylo žalobkyni přiznáno výživné z titulu nerozvedené manželky, žalovanému bylo uloženo platit žalobkyni výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně (rozsudkem zdejšího soudu ze dne 12. 11. 2020 č.j. 8 C 34/2020 – 277 ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2021 č. j. 23 Co 19/2021 - 331). Výrok o rozvodu manželství nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu proti žalovanému žalobu na určení výživného pro rozvedenou manželku. Bylo vzato za prokázané, že žalobkyně dlouhodobě nepracuje, je poživatelkou invalidního důchodu I. stupně ve výši 5 850 Kč, od [datum] ve výši 6 894 Kč měsíčně. Vyučena je řeznicí, ale v tomto oboru pracovala pouze prvních 6 let po vyučení, práci hodnotila jako náročnou, nikdy více se k ní již nevrátila. V současné době hledá vhodné pracovní zařazení, ale má zdravotní problémy a pracovní místo shání z finančních důvodů pouze v Kladně, kde nyní bydlí. Na pracovních pozicích žalobkyně vydržela vždy krátce, jako uklízečka na ZŠ i asistentka na střední škole pracovala maximálně půl roku a když se vyskytl problém, který bylo nutno řešit (např. doplnit si vzdělání), pracovní poměr ukončila. Na sjednané pracovní místo na letišti před 6 lety bez vážného důvodu ani nenastoupila. Soud učinil v tomto směru závěr, že žalobkyně, bez ohledu na své zdravotní potíže, nikdy neprojevovala opravdový zájem dlouhodobě pracovat, když ukončovala pracovní poměr bez vážných důvodů nebo na pracovní místo ani nenastoupila. Po dobu manželství i po odchodu žalovaného ze společné domácnosti až do léta 2022, tedy i po pravomocném rozvodu manželství účastníků, žila žalobkyně v [anonymizováno] v nemovitosti, kterou vlastnil výlučně žalovaný. Po dobu trvání manželství jí bylo žalovaným placeno výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně. V nemovitosti žalovaného žalobkyně žila společně se zletilým synem účastníků [jméno] ([datum narození]) jak po dobu trvání manželství, tak po rozvodu manželství; nemovitost žalobkyně spolu se synem účastníků vyklidila až na jaře 2022, kdy ji žalovaný prodal. Po dobu užívaní nemovitosti žalobkyně žalovanému neplatila ničeho – ani po rozvodu manželství za možnost bydlení (nájemné), za energie, vodu či svoz odpadu. Od srpna 2022, kdy žalobkyně společně se synem žije v Kladně v nájemním bytě s nájemným ve výši 12 500 Kč měsíčně, rozšířila žalobu, takže nyní požaduje od [datum] do [datum] výživné pro rozvedenou manželku ve výši 20 000 Kč měsíčně a v období od [datum] do [datum] výživné pro rozvedenou manželku ve výši 23 500 Kč měsíčně. Rozšíření žaloby soud připustil usnesením ze dne 13. 9. 2022 č. j. 10 C 45/2021 – 202, pravomocným dne 19. 9. 2022. Jiný příjem nežli částečný invalidní důchod, žalobkyně nemá.

14. Žalovaný pracuje jako řidič, jeho čistý měsíční příjem se pohybuje okolo 10 000 Kč měsíčně, žalovaný však nepracuje na plný úvazek. je poživatelem invalidního důchodu I. stupně ve výši Kč měsíčně. Finančně nestrádá, na účtu má cca 11 mil. Kč, finanční prostředky získal mimo manželství. Vlastní byt v Kladně, který pronajímá a do léta 2022 vlastnil i nemovitost [adresa] v [obec], kterou po odchodu žalovaného ze společné domácnosti až do léta 2022 užívala žalobkyně spolu se zletilým synem účastníků. Žalovaný potvrdil, že po celou dobu užívání nemovitosti žalobkyní a synem žalovaný po žalobkyni nežádal žádné platby, a to ani v době, kdy již bylo manželství žalobkyně a žalovaného rozvedeno. Kromě výživného ve výši 15 000 Kč měsíčně, stanoveného žalovanému ve prospěch žalobkyně soudem z titulu nerozvedené manželky, platil žalovaný žalobkyni a synovi též náklady spojené s provozováním telefonu. Vyživovací povinnost žalovaný již nemá, obě jeho děti jsou zletilé, nestudují.

15. Z výpovědí účastníků i z listin, založených ve spise, bylo prokázané, že minimálně od doby faktického rozchodu žalovaného se žalobkyní jsou vztahy mezi účastníky velmi napjaté. Rozchod inicioval žalovaný, opustil společnou domácnost a odstěhoval se k přítelkyni, s níž žije dodnes. Z listinných důkazů, založených ve spise, bylo prokázáno, že mezi účastníky docházelo k opakovaným konfliktům, hádkám a schválnostem, žalobkyně upozorňovala [stát. instituce] na skutečnost, že žalovaný používá obecní popelnice k likvidaci odpadu namísto toho, aby používal popelnice své – tomuto oznámení by se nedalo nic vytknout za situace, kdyby bylo pravdivé, avšak listinné důkazy prokázaly, že upozornění se nezakládalo na pravdě, o čemž svědčí korespondence [stát. instituce]. Soud vzal za zjištěné, že ohledně žalovaného přišlo upozornění i na Finanční úřad v Kladně, s tím, že údajně žalovaný pronajímá byt v Kladně, aniž by z tohoto příjmu platil příslušnou daň, i toto tvrzení se ukázalo jako nepravdivé, nebylo však prokázáno, že by toto upozornění na finanční úřad učinila žalobkyně, podání bylo anonymní. Jednoznačně prokázáno však bylo, že trestním příkazem zdejšího soudu ze dne 14. 9. 2022 č. j. 6 T 120/2022 – 342 byla žalobkyně - od [datum] již pravomocně - uznána vinnou, tím, že od února roku 2019 do [datum] opakovaně žalovaného a jeho zletilou dceru z předchozího vztahu lživě obvinila ze [anonymizována dvě slova], přičemž toto obvinění žalovaného prezentovala i před dalšími osobami, z nichž jedna se pak žalovaného na jeho na poměr k dceři vyptávala, spáchala přečin křivého obvinění podle § 345 odst. 1, 3 písm. c) trestního zákoníku a byla odsouzena dle § 345 odst. 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně bezdůvodně poukazovala na to, že žalovaný užívá popelnici na ukládání odpadu, aniž by ji platil – rovněž tato skutečnost se ukázala být vymyšlená, nepravdivá, žalovanému ale přinesla nepříjemné chvíle, kdy musel tomuto nařčení čelit a prokazovat, že popelnici zaplatil. Ani toto chování žalobkyně nekoresponduje s dobrými mravy.

16. Podle § 760 odst. 1, 2 obč. zák. není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo je dán jiný obdobně závažný důvod.

17. Podle § 761 o. z. rozsah vyživovací povinnosti a způsob poskytování výživného se řídí dohodou manželů nebo rozvedených manželů; ujednají-li si, že se výživné nahradí odbytným, zanikne právo rozvedeného manžela na výživné poskytnutím odbytného. Nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud.

18. Podle § 762 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.

19. Podle § 3 odst. 1 o. z. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy 20. V daném případě žalobkyně po žalovaném požadovala sankční výživné z titulu rozvedené manželky podle § 762 odst. 1) o. z. po dobu od [datum] do [datum] ve výši 20 000 Kč měsíčně a od [datum] do [datum] ve výši 23 500 Kč měsíčně. Argumentovala tím, že soud v rozsudku o rozvodu manželství výslovně potvrdil, že žalobkyně byla tím manželem, který se na rozvratu vztahů převážně nepodílel a zároveň uvedla, že je osobou, které rozvodem vznikla závažná újma.

21. Na okraj soud uvádí, že nejen s ohledem na událost, týkající se popelnic v [obec], ale především s ohledem na existenci pravomocného trestního příkazu, jak shora uvedeno, nebyly soudem blíže hodnoceny faktické příjmy žalobkyně v porovnání s jejími odůvodněnými potřebami a výdaji ani nebyly podrobněji analyzovány celkové majetkové poměry žalovaného, byť rámcově obojí zjištěno bylo. Soud totiž v samotném faktu, že se žalobkyně vůči žalovanému dopustila jednání, které naplnilo skutkovou podstatu přečinu křivého obvinění podle § 345 odst. 1, 3 písm. c) trestního zákoníku a byla za to pravomocně odsouzena, s tím, že křivé obvinění žalovaného spočívalo v jejím tvrzení, že se žalovaný se svou zletilou dcerou dopouští incestu, spatřuje závažnou překážku, která jednoznačně brání tomu, přiznat žalobkyni jakékoliv výživné od žalovaného. Uvedené jednání žalobkyně je v příkrém rozporu s dobrými mravy, jde o jednání úmyslné, s vědomím toho, že žalovaný bude křivým obviněním poškozen, minimálně psychicky a společensky. Je nepředstavitelné, aby osoba, která někoho tímto způsobem bez závažných podkladů (např. konkrétních genetických testů, svědků či dalších důkazů) označí a tím společensky dehonestuje, požadovala po té samé osobě plnění z titulu pozice rozvedeného manžela, a to navzdory tomu, že se na rozvratu vztahů převážně nepodílela, jak konstatovaly oba soudy (I. a II. stupně), které se zabývaly rozvodem manželství účastníků. Přestože žalovaná tvrdí, že jí rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma, soud jednoznačně vylučuje možnost žalobkyně nárokovat po žalovaném jakékoliv výživné. Jednání v rozporu s dobrými mravy nepožívá žádné ochrany v právním řádu ČR, což je ostatně vyjádřeno i v ustanovení § 760 odst. 2 písm. d) o. z., kde zákon soudu výslovně ukládá vzít na zřetel, zda se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu nebo zda je dán jiný obdobně závažný důvod. Tím je míněno, že spáchání úmyslného trestného činu (či přečinu) vůči bývalému manželovi či osobě jemu blízké je pokládáno za závažný důvod pro odepření zákonné ochrany. V tomto případě se žalobkyně dopustila závažného činu jak proti žalovanému, tak i proti osobě žalovanému blízké – proti jeho zletilé dceři, o níž rovněž neprávem uváděla, že se dopustila incestu – se svým otcem.

22. Pojem„ dobré mravy“ lze vyložit jako soubor určitých pravidel slušnosti, které společnost vytvořila a uznává, pravidel, o nichž se předpokládá, že budou bez dalšího a se samozřejmostí dodržovány, pravidel, která vedou jedince ve společnosti ke vzájemnému respektu a nepoškozování se navzájem. Jde o způsob jednání, které - obecně vzato - koresponduje s veřejným míněním drtivé většiny společnosti. Soud je povinen z moci úřední se otázkou dobrých mravů při projednávání sporů zabývat, zjišťovat, zda se výkon práva nese v duchu dobrých mravů. Při zjištění rozporu s dobrými mravy nemůže být tomu, kdo se takového jednání dopustil, poskytnuta právní ochrana.

23. Z uvedených důvodů soud návrh žalobkyně na určení výživného pro rozvedenou manželku v celém rozsahu zamítl.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyně byla během řízení plně osvobozena od soudního poplatku; v této skutečnosti soud spatřuje důvod pro použití § 150 o. s. ř., kdy žalovanému, ačkoliv byl ve sporu 100% úspěšný, nebyly přiznány náklady řízení. Soud jako důvod hodný zvláštního zřetele zohlednil skutečnost, že žalobkyně není dlouhodobě, a to i za trvání manželství se žalovaným, výdělečně činná, pobírá pouze částečný invalidní důchod ve výši 6 894 Kč. S ohledem na její celkové zdravotní a majetkové poměry se soudu nejeví jako reálné, že by v dohledné době byla objektivně schopna náklady řízení žalovanému fakticky nahradit a otázkou (ze stejných důvodů) zůstává, zda by jejich vymožení bylo dosaženo v případném exekučním řízení. Soud se v neposlední řadě řídil i úvahou, podle níž žalovaný nebude, s ohledem na své majetkové poměry, nepřiznáním náhrady nákladů řízení proti žalobkyni výrazněji poškozen.