10 C 61/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanémumu: Jméno advokáta B , narozený Datum narození advokáta B trvale bytem Adresa advokáta B o zaplacení částky 140 908 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty a s návrhem na vydání platebního rozkazu

I. Žalovaný je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 000 Kč od 28. 12. 2022 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 27 693 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 693 Kč ve výši 15 % ročně od 28. 12. 2022 do zaplacení, co do částky 15 602,53 Kč a co do úroku ve výši 54,84 % ročně z částky 46 717,72 Kč od 28. 12. 2022 do 18. 1. 2023 ve výši 1 511,18 Kč, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 46 717,72 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení částky 122 242 Kč s příslušenstvím a částky 18 66,12 Kč. Uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 11. 12. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému na účet, uvedený ve smlouvě, úvěr ve výši 100 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 12. 12. 2024. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, navýšený o úrok ve výši 72,85 % ročně, formou 48 měsíčních splátek po 7 353 Kč vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem lednem 2022. Ve splátkách byla zahrnuta i úhrada pojištění. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně e -mailové komunikace, kdy žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl ze strany žalobkyně předem poskytnout. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru i měsíční úhrada pojištění schopnosti žalovanému splácet úvěr, ve výši 901 Kč. Předtím, nežli žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru uzavřela, náležitě prozkoumala jeho schopnost úvěr splácet.

2. Žalovaný podmínky, k nímž se ve smlouvě zavázala, porušil. Ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru., neboť do data zesplatnění celého úvěru neuhradil nic.

3. Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty podle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč. Jednalo se o smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejímž zaplacením se žalovaný octne v prodlení v délce 30 dnů.. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 10 a 11., u kterých se žalovaný v prodlení v délce 30 dnů ocitla.

4. Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty 18 66,12 Kč jako 01% denně z dlužné nové jistiny ve výši 118 141,76 Kč, dále právo na náhrady nákladů, vzniklých v souvislosti s prodlením žalovanému, podle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 72,85 % ročně z částky 100 000 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení a úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr 2 703 Kč.

5. V důsledku prodlení žalovaného došlo dne 26. 3. 2025 k zesplatnění celého úvěru. V souladu s bodem 6. 3. smlouvy, když se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky či její části v délce 65 dnů.

6. Zesplatněním se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 118 141,76 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni, nejpozději v den zesplatnění úvěru.

7. Pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatil novou jistinu úvěru v den tohoto zesplatnění, vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě se tak stalo dne 28. 3. 2025 až do dne jejího úplného zaplacení.

8. V bodě 2.

2. Smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby úplné úhrady.

9. Žalovaný se k obsahu žaloby nevyjádřil a k jednání, které soud nařídil na den 17. 10. 2025, se bez omluvy nedostavil. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti, pouze na základě listinných důkazů, předložených žalobkyní, která se jednání prostřednictvím svého zástupce zúčastnila.

10. Ze smlouvy o úvěru ze dne 11 12 2024 číslo , hodnota, . vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému vyplatila částku 100 000 Kč na účet, uvedený ve smlouvě. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 12. 12. 2024. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, navýšený o úrok ve výši 72,85 % ročně, formou 48měsíčních splátek po 7 353 Kč vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem lednem 2022. Ve splátkách byla zahrnuta i úhrada pojištění ve výši 901 Kč měsíčně.

11. Ze splátkového kalendáře žalovanému bylo vzato za prokázané, že žalovaný splátky nesplácel, a to ani z malé části. Neplatil nic.

12. Z dalších provedených důkazů již soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalovaný od žalobkyně bez právního důvodu přijal peněžní prostředky. Zamýšlená úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný vystupoval jako spotřebitel (§ 419 občanského zákoníku). Žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle občanského zákoníku aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

16. V daném případě soud shledal totiž smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, když úrok ve spotřebitelské smlouvě byl sjednán ve výši 72,85 % ročně z částky 100 000 Kč na dobu splácení 4 roky. Takto vysoký úrok mnohonásobně převyšuje standartní výši úroků při poskytování spotřebitelských úvěrů bankovními společnostmi a jeho výši nelze respektovat ani při nesporné skutečnosti, že nebankovní společnosti se oproti bankám vystavují vyššímu riziku nesplácení úvěrů. Soud se i bez námitky žalovanému zabýval výší sjednaného úroku, a protože ji shledal zjevně nepřiměřenou, v příkrém rozporu s dobrými mravy, vyhodnotil smlouvu o úvěru jako právní jednání ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatné, k němuž nelze přihlížet, nelze mu poskytnout právní ochranu.

17. Žalobkyně nicméně žalovanému na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem 100 000 Kč, z nichž žalovaný žalobkyni doposud nevrátil nic. , adresa, 000 Kč tedy představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 občanského zákoníku) na straně žalovaného, kterou je povinen podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni v době přiměřené jeho možnostem.

18. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 13. 8. 2025 k úhradě dlužné částky, proto je požadavek na zákonný úrok z prodlení důvodný až ode dne dne 15. 8. 2025 (den následující poté, co se výzva objektivně mohla dostat do sféry vlivu žalovaného).

19. Ve zbývající části soud žalobu druhým výrokem jako nedůvodnou zamítl.

20. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.

21. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posouzení procesního úspěchu stran soud musel přihlédnout i k tomu, že neúspěch žalobkyně ve věci byl rovněž patrný, soud odečtem úspěchu a neúspěchu přiznal žalobkyni náklady řízení v poměrné výši 41,94 %. Jde o 4 úkony po 6 740 Kč dle § 7 vyhl. Č. 177/1996 Sb, v platném znění, advokátního tarifu, k tomu 4 režijní paušály po 450 Kč dle stejné vyhlášky a soudní poplatek 7 046 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. soud k nákladům řízení vyjma soudního poplatku připočetl 21 % DPH, protože zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.