107 C 17/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku do rukou právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] po žalovaném domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že ji dne [datum] půjčil žalovanému, který se mu ji zavázal vrátit dne [datum]. Účastníci o závazku sepsali směnku, která je sice formálně neplatná, ale žalovaný svůj dluh rovněž potvrdil při výpovědi na policii. Předžalobní upomínka k úhradě ze dne [datum] se žalobci vrátila jako nedoručitelná, žalovaný neuhradil ničeho. K replice žalovaného žalobce doplnil, že žalovaný uznal převzetí právě žalované částky, protože mezi účastníky žádný jiný závazek nevznikl. Žalovaný netvrdí, že by prostředky vrátil, a žalovaná částka tak představuje právě předmětnou zápůjčku. Žalobce prostředky vybral ze svého účtu dne [datum] (pátek), přičemž jejich předání a podpis směnky proběhl dne [datum] (pondělí). Jde-li o tvrzení, že datum splatnosti na směnce nebylo uvedeno, má k těmto tvrzením žalovaný rovněž povinnost důkazní. Nebyla-li splatnost zápůjčky domluvena, nastala by den následující po výzvě, tedy nejpozději den po doručení žaloby žalovanému. Splatnost nicméně nastala dne [datum], a o promlčení tak nelze uvažovat.

2. Žalovaný se k žalobě nejprve vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává a nesouhlasí s tím, že by si dne [datum] od žalobce půjčil uvedenou částku a zavázal se ji vrátit do [datum]. Žalovaný sice od žalobce skutečně obdržel částku ve výši [částka], což uvedl i na policii, avšak z ničeho nevyplývá, že jde právě o předmětnou zápůjčku. Žalobce neprokázal, že peníze předal, žalovaný částku ve výši [částka] převzal před datem [datum], čemuž byl přítomen svědek [příjmení] [příjmení]. Účastníci si neujednali konkrétní splatnost, protože žalovaný zamýšlel prostředky obratem vrátit (jak též uvedl na policii). Samotná směnka je formálně neplatná, a nemůže tedy zápůjčku prokazovat. Žalovaný směnku vyjma doložky u svého podpisu nevypisoval a má za to, že datum splatnosti bylo doplněno až následně bez jeho souhlasu. Z opatrnosti dále vznesl námitku promlčení, neboť i pokud by hypoteticky částku převzal dne [datum], žalobce se svého práva u soudu nedomáhal v zákonem stanovené promlčecí lhůtě. Posléze žalovaný uvedl, že předání peněz byl přítomen někdo jiný než [příjmení] [příjmení] (již neví kdo), a na výslechu tohoto svědka tedy netrvá.

3. Provedeným dokazováním soud ve věci dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

4. Z listiny nazvané směnka bylo zjištěno, že existuje takto nazvaná listina, v níž je jako směnečník uveden žalovaný a jako výstavce žalobce. Listina je datována v Kladně dne [datum] a zní na částku [částka] na řad žalobci. Splatnost je uvedena dne [datum], údaje„ splatno u“ a„ číslo účtu / kód banky“ jsou nevyplněny.

5. K tomuto důkazu žalovaný uvedl, že listinu vyplňoval sám žalobce, žalovaný pouze připojil podpis. K předání částky došlo dříve než [datum], a to za přítomnosti svědka [jméno] [příjmení] bez podpisu jakékoli směnky. Podpisu této„ směnky“ již svědek přítomen nebyl.

6. Z úředních záznamů Policie ČR bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum], [datum], [datum] a [datum] při podání vysvětlení uvedl, že se od bratrů [anonymizováno] dozvěděl, že potřebují pomoci s bytem, o nějž by mohli přijít. [příjmení] navrhl, že by šlo byt prodat s tím, že by si jej [příjmení] přeúvěroval (posléze žalovaný uvedl, že o problému s bytem se dozvěděl právě od [příjmení]). Žalovaný tak sehnal známého, který do toho původně měl dát [částka], ale nakonec mohl uvolnit jen [částka], a další peníze si žalovaný půjčil od příbuzných. Domluva byla taková, že se byt napíše na určitého kamaráda, který s tím žalovanému finančně pomáhal a kterého žalovaný při dalším podání vysvětlení označil jako žalobce, vzal by se na byt větší úvěr a výtěžek této transakce by se rozdělil mezi zúčastněné. [příjmení] měl dát [částka] do banky, aby se umořila původní hypotéka. Kupní smlouvy připravoval advokát [příjmení] a byly koncipovány tak, že prodávajícím bude [příjmení] a kupujícím onen kamarád (tj. žalobce – pozn. soudu). Celé se to odehrálo zhruba před dvěma lety (tj. v roce 2016 – pozn. soudu) a poté, co žalovaný poskytl peníze, už k věci nebyl připuštěn. Při konfrontací s výpovědí bratra poškozeného žalovaný popřel jeho tvrzení, že s ním v červenci 2016 jel do [obec] s nějakými dokumenty, přičemž bratr poškozeného na žalovaného čekal asi 2,5 hodiny a žalovaný se vrátil s tím, že vše dopadlo dobře, a usmíval se.

7. Z úředního záznamu Policie ČR o podaném vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uvedl, že žalovanému půjčil peníze jednou, a to [částka] v červenci 2016, protože žalovaný potřeboval vyplatit kamaráda z dluhu na bytě. Zárukou půjčky měl být byt 3+1 někde v [obec]. Žalovaný obdržel peníze a odešel s nimi za nějakým advokátem. Při převzetí peněz, které proběhlo z ruky do ruky a beze svědků, žalovaný podepsal směnku, na níž vyplnil svou adresu a podpis, zbytek vypsal žalobce. Žalobce peníze vybral ze svého účtu u [anonymizováno] dne [datum] a žalovanému je předal [datum], tedy 3 dny po výběru. Bylo dohodnuto, že žalovaný vrátí o 10 % navíc, ale ve směnce to není zachyceno. Posléze žalovaný sdělil, že ho kamarád o peníze okradl, a žalobci dosud nesplatil nic. Žalobce směnku považuje za jasné uznání dluhu žalovaným. S nárokem na náhradu škody ve výši [částka] se žalobce připojil k trestnímu řízení.

8. K těmto důkazům žalobce doplnil, že se skutečně jako poškozený se svým nárokem na zaplacení [částka] připojil k trestnímu řízení, avšak nedostal žádné vyrozumění o tom, jak bylo rozhodnuto. Žalobce neví, proti komu bylo trestní řízení vedeno, jako poškozený je veden [příjmení], žalovaný nebyl podezřelý, spíše vystupoval taktéž jako poškozený.

9. Z mimořádného výpisu z účtu z účtu žalobce u [právnická osoba] [číslo] bylo zjištěno, že žalobce ze svého účtu dne [datum] vybral částku ve výši [částka].

10. Žalovaný vypověděl, že se se žalobcem znal asi pět let, toto byla první transakce mezi nimi. Známý žalovaného chtěl prodat svůj byt, na němž však vázl dluh, který bylo nutno nejprve doplatit. To se žalovaný dozvěděl od [příjmení] a ověřil rovněž v bance. Žalobce chtěl byt koupit, následně prodat a se žalovaným se dohodl, že mu předá [částka] pro [příjmení], který vše vyřídí a dluh vyplatí. K předání peněz došlo v březnu 2016, žalovaný je poté předal Janečkovi. Dohoda byla taková, že se pak sepíše kupní smlouva, a až se žalobce stane vlastníkem bytu, žalovaný mu nic vracet nemusí a zisk z následného prodeje si rozdělí právě žalobce, žalovaný a [příjmení]. K předání peněz došlo v žalobcově bytě v ulici [ulice] v [anonymizováno] – [anonymizováno] bez písemného potvrzení, žalobce je předával s tím, ať se žalovaný postará o vyplacení dluhu. Žalovaný poté jel peníze odevzdat [příjmení] do [obec] nejpozději následující den. Mezitím volal žalobce se žádostí o podpis směnky, což žalovaný samozřejmě přislíbil. Podepsaná směnka nicméně byla„ špatně“, takže ji žalobce roztrhal (to žalovaný neviděl, žalobce to říkal) a žalovaný na nový formulář směnky z balíčku vyplnil své údaje a podpis v rubrice výstavce v pravé části formuláře. Žalovaný myslí, že zbytek formuláře byl prázdný, a o dalším osudu směnky neví. Kdyby transakce s bytem nakonec neproběhla, musel by žalovaný žalobci peníze vrátit. Asi půl roku nato (na podzim či koncem léta 2016) pak účastníci definitivně zjistili, že k transakci s bytem nedojde, [příjmení] se měl na prodeji dohodnout s někým jiným. Žalovaný po [příjmení] chtěl peníze neúspěšně zpět, ohledně převodu bytu se vedl nějaký spor v [obec]. [příjmení] se zabýval tím, že sháněl byty a dohazoval je lidem, živnost na to neměl. Se žalobcem se [příjmení] neznal, viděli se jen jednou a žalobce to chtěl s byty také zkusit. Žalovaný s [příjmení] v minulosti spolupracoval na více podobných transakcích, které vždy dopadly dobře, byl z nich zisk. Po tomto obchodu, resp. nevrácení peněz, žalovaný s [příjmení] již nespolupracoval.

11. Posléze žalovaný v rámci téže výpovědi výslovně uvedl, že se se žalobcem vůbec nebavil o tom, že má peníze vrátit (ani kdy). Proto také vznikla směnka, žalobce chtěl mít doklad o předání. Po neúspěchu transakce s bytem žalobce žalovaného opakovaně žádal o vrácení peněz, ale účastníci si nesjednali nic určitého, žalovaný reagoval tak, že až peníze vydělá, žalobci je vrátí. Žalovaný nikdy nereagoval tak, že odmítá platit, pořád je připravený.

12. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel rovněž k tvrzením účastníků a k tomu, co v řízení vyšlo najevo, a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 132 o.s.ř.).

13. Na prvním místě soud předloženou listinu nazvanou směnka posoudil toliko jako listinný důkaz, neboť ve shodě s účastníky s ohledem na absenci údaje o platebním místě uzavřel, že jde o neplatnou směnku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2804/2008), a tedy o spor o zaplacení uvedené částky, nikoli o spor, k jehož projednání by Okresní soud v Kladně nebyl věcně příslušný.

14. V řízení proti sobě stály do značné míry protichůdné verze skutkového děje tvrzené každým z účastníků. Žalobce předložil neměnnou, srozumitelnou a logickou dějovou osu spočívající v tvrzení, že dne [datum] ze svého účtu vybral žalovanou částku a dne [datum] ji předal žalovanému, který se mu ji dle údaje ve směnce zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný naproti tomu nejprve tvrdil, že vůbec není zřejmé, že jde o peníze předané v červenci 2017, žalobce neprokázal, že částku [částka] žalovanému skutečně předal, účastníci si nesjednali konkrétní splatnost a předmětná směnka nemůže být považována za věrohodný důkaz, neboť žalovaný vyplnil pouze vlastní údaje a vše ostatní dopsal žalobce. Po provedeném dokazování soud uvěřil verzi žalobce, neboť tvrzení žalovaného jsou (odhlédne-li soud od řady rozporů i pozoruhodného„ zpětvzetí“ návrhu na výslech svědka, kdy si žalovaný najednou uvědomil, že označil nesprávnou osobu, avšak již si nevybaví„ správného“ svědka) vyvrácena především výpovědí samotného žalovaného (nejprve se peníze vůbec vracet neměly, pak se měly vrátit při neúspěšnosti transakce s bytem, nakonec údajně trvá připravenost žalovaného peníze vrátit„ až je bude mít“, apod.) Tvrzení žalobce naproti tomu tvoří ucelený a logický řetězec (zejména výběr peněz v pátek 1. 7. a jejich předání v pondělí [datum], podpis směnky jako potvrzení o předání, což potvrdil i žalovaný).

15. Žalovaný především sám uvedl, že předmětnou částku od žalobce skutečně převzal, byť se tak mělo stát v březnu 2016 a patrně pro účely určité transakce týkající se bytu v [obec], která byla mj. i předmětem prověřování orgánů činných v trestním řízení. Žalovaný dále nic netvrdil o jiném převzetí peněz od žalobce. Byť soud nemá důvod nevěřit výpovědi, resp. tvrzení, žalovaného o tom, že peníze byly určeny„ pro vyplacení“ za účelem prodeje bytu a rozdělení zisku, lze jen stěží akceptovat tvrzení, že účastníci si nesjednali konkrétní termín vrácení předaných peněz, a to již jen s ohledem na výši poskytnuté částky. Tvrdí-li žalovaný, že žalobce jej k vrácení vlastně nikdy nevyzval, stojí v opozici k tomuto stanovisku další část jeho výpovědi o tom, že jej žalobce opakovaně kontaktoval a vrácení peněz se dožadoval (přestože údajně nedošlo k dohodě o konkrétním termínu). Každé osobě s rozumem průměrného člověka (§ 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - dále jen „o.z.“) musí být zřejmé jednak to, že podpis prázdné či nevyplněné směnky je krajně nerozvážný, a jednak to, že patrně neexistuje důraznější výzva k zaplacení než předžalobní výzva a následné podání žaloby. Přestože soud ani nepochybuje o tom, že účastníci – při sjednání předmětné transakce s bytem – byli vedeni především vidinou většího zisku a ujednání o vrácení peněz nevěnovali větší pozornost, výpověď žalovaného není věrohodná ani v tomto ohledu. Uvedl-li žalovaný před soudem, že o vrácení peněz vůbec nebyla řeč, a o několik okamžiků později a v rámci téže výpovědi sdělil, že pokud by z transakce sešlo, peníze by vrátit musel, nelze jeho výpověď skutečně hodnotit jinak než jako rozpornou a nelogickou, a to tím spíše, podepisoval-li směnku skutečně nadvakrát.

16. Uvedl-li dále žalovaný, že směnku chápe jako doklad o převzetí peněz a peníze je stále připraven žalobci vrátit, lze mu přisvědčit v tom, že pokud žalobce požadoval podpis takového dokumentu, nepochybně tak činil proto, aby docílil především vrácení peněz, neboť by nedávalo žádného smyslu požadovat potvrzení pouze formálně. Za tohoto stavu soud shledal logickou i věrohodnou verzi žalobce, dle níž žalobce dne [datum] peníze vybral (prokázáno výpisem z účtu) a dne [datum] je předal žalovanému, přičemž si účastníci sjednali, že žalovaný peníze vrátí právě do [datum], jak zachyceno ve směnce (není rozhodné, kdo údaj vepsal, neboť každá osoba alespoň průměrného rozumu musí předvídat následky připojení svého podpisu).

17. Za tohoto stavu tak soud uzavřel, že žalobce žalovanému dne [datum] předal částku [částka], kterou se mu žalovaný zavázal vrátit do [datum], jak zachyceno v listině nazvané směnka. Uvedenou částku žalovaný žalobci dosud navzdory opakovaným výzvám nevrátil.

18. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle ust. § 2390 o.z., dle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Dle ust. § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

20. Dle ust. § 555 odst. 1 a 2 o.z. se právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

21. Dle ust. § 556 odst. 1 a 2 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

22. Jak rozvedeno výše, žalobce jako zapůjčitel přenechal žalovanému jako vydlužiteli částku [částka] s tím, že žalovaný se mu tuto částku zavázal vrátit do [datum]. Byť úmysl stran nesměřoval primárně k vrácení peněz, nýbrž k realizaci výše popsané transakce s vidinou zisku, mezi účastníky nakonec bylo nesporné, že žalobce požaduje peníze zpět a žalovaný je připraven je vrátit. Při zohlednění výše uvedených zákonných zásad výkladu právních jednání tak – především s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobce následně dal najevo, že požaduje vrácení peněz, a žalovaný opakovaně deklaroval, že peníze vrátí, – nelze rozumně učinit jiný závěr, než že účastníci v uvedeném postavení uzavřeli smlouvu o zápůjčce, přičemž žalovaný své povinnosti ve sjednaném termínu splatnosti nedostál. Uplatněnou námitku promlčení soud posoudil jako nedůvodnou, neboť dluh byl splatný dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum], tedy v zákonné tříleté lhůtě (§ 609, § 611, § 619, § 629 o.z.).

23. Protože tak žalovaný je v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu splatného [datum], má žalobce rovněž právo na úhradu úroku z prodlení dle ust. § 1968 a § 1970 o.z., jdoucího od [datum] do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Bylo tedy rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na dvou jednáních soudu, písemné vyjádření ve věci samé) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a.t.

25. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., o povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení do rukou právního zástupce žalovaného dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.