109 C 15/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 165 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 55 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši: 10% ročně z částky 5 000 Kč od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019 10% ročně z částky 10 000 Kč od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 10% ročně z částky 15 000 Kč od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 10% ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020 10% ročně z částky 25 000 Kč od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 10% ročně z částky 30 000 Kč od 1. 3. 2020 do 31. 3. 2020 10% ročně z částky 35 000 Kč od 1. 4. 2020 do 30. 4. 2020 10% ročně z částky 40 000 Kč od 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020 10% ročně z částky 45 000 Kč od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020 8,25% ročně z částky 50 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020 8,25% ročně z částky 55 000 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, to vše do jednoho měsíce o právní moci rozsudku.

II. Ve zbývající části, tj. co do částky 110 000 Kč a úroků z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 000 Kč od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019 10% ročně z částky 20 000 Kč od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 10% ročně z částky 30 000 Kč od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 10% ročně z částky 40 000 Kč od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020 10% ročně z částky 50 000 Kč od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 10% ročně z částky 60 000 Kč od 1. 3. 2020 do 31. 3. 2020 10% ročně z částky 70 000 Kč od 1. 4. 2020 do 30. 4. 2020 10% ročně z částky 80 000 Kč od 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020 10% ročně z částky 90 000 Kč od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020 8,25% ročně z částky 100 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020 8,25% ročně z částky 110 000 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 6. 8. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 135 000 Kč (po opravě 165 000 Kč) s příslušenstvím. Žalobu žalobce odůvodnil tvrzením, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. Hnidousy, obec Kladno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno. Nemovitosti obývá žalovaný, který nikdy nedisponoval žádným titulem, na základě kterého by měl právní důvod nemovitosti užívat. Žalobce v žalobě poukázal na rozsudek Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne 25. 10. 2019, na jehož základě je žalovaný povinen nemovitosti vyklidit a předat je žalobci, s tím, že rozsudek dosud nenabyl právní moci. Žalobce v žalobě dále uvedl, že na straně žalovaného, který užívá nemovitost bez právního důvodu, vzniká bezdůvodné obohacení k tíži žalobce. Měsíční úhrada za užívání nemovitostí by dle stanoviska realitní kanceláře odpovídala částce 15 000 Kč bez započítání poplatků za energie a podobně. Žalobce žalovaného vyzval výzvou ze dne 9. 9. 2019 k platbám částky ve výši 15 000 Kč měsíčně vždy nejpozději k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíci. Žalovaný ale přes výzvu nadále za užívání nemovitostí nic nezaplatil. Za období září 2019 až červenec 2020 činí dlužná částka 165 000 Kč. Žalobce kromě této částky požaduje také zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek za jednotlivé kalendářní měsíce.

2. Žalobce k žalobě připojil výpis z katastru nemovitostí, rozsudek Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne 25. 10. 2019 a výzvu ze dne 9. 9. 2019 včetně podacího lístku.

3. Soud na základě žaloby a do spisu založených listin vydal ve věci platební rozkaz, kterým žalobci vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl tento zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání.

4. Při jednání dne 17. 2. 2021 se soud pokusil o smír mezi účastníky s poukazem na možnou délku řízení, jeho náklady. Žalobce setrval na podané žalobě, odkázal na další mezi účastníky probíhající řízení s tím, že aktuálně si lze jen těžko představit, že by mohlo ke smíru dojít. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhl její zamítnutí. Uvedl dále, že v nemovitosti již nebydlí, v listopadu 2020 se odstěhoval. Navíc v nemovitosti v rozhodné době nebydlel sám. Poukázal na nájemní smlouvu s nájemným sjednaným ve výši 5 000 Kč měsíčně, a také na to, že k soudu budou podány žaloby na zrušení kupní smlouvy mezi žalobcem a panem [příjmení], případně žaloba na náhradu škody proti zmíněným osobám. Soud vyslechl žalovaného jako účastníka řízení, oba účastníci požádali soud o poskytnutí lhůty k založení důkazů, které v řízení navrhli. Jednání bylo odročeno na 12. 5. 2021.

5. Při jednání 12. 5. 2021 soud provedl k důkazu listiny, které v mezidobí byly do spisu založeny, konkrétně vyjádření realitní kanceláře [právnická osoba] ze dne 1. 9. 2019 stran obvyklé ceny nemovitostí včetně fotodokumentace, dále nájemní smlouvou uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jako nájemkyní a kupní smlouvou ze dne 8. 2. 2019 uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím. K důkazu byly provedeny také rozsudky Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne 25. 10. 2019 a Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 6. 10. 2020. K důkazu byly konstatovány žaloba o zaplacení částky 45 000 Kč s příslušenstvím ze dne 4. 11. 2020 týkající se stejných účastníků, žaloba o určení vlastnického práva k nemovitosti ze dne 15. 4. 2021 žalobkyně [jméno] [příjmení] proti žalovaným [příjmení] [celé jméno žalobce] (žalobci) a [jméno] [příjmení], a žaloba o zaplacení 4 129 500 Kč ze dne 3. 5. 2021 žalobkyně [jméno] [příjmení] proti žalovanému [jméno] [příjmení].

6. Protože u soudu byla podána žaloba na určení vlastnického práva k nemovitostem (které dle žalobních tvrzení v tomto řízení užívá bez právního důvodu žalovaný a bezdůvodně se tak na úkor žalobce obohacuje), ve které je tvrzeno, že žalobce není vlastníkem těchto nemovitostí, postupoval soud podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“) tak, že řízení o zaplacení částky 165 000 Kč s příslušenstvím usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 12. 5. 2021 přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. [spisová značka]. Poté, co rozhodnutí nabylo právní moci, soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 3. 2023 rozhodl, že v řízení se pokračuje. Ve věci bylo nařízeno další ústní jednání.

7. Při jednání dne 31. 7. 2023 soud provedl dokazování rozsudky ve věci určení vlastnického práva k nemovitostem a také rozsudkem Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne 10. 5. 2023, který dosud nenabyl právní moci. Z rozsudku bylo zjištěno, že řízení o zaplacení částky 45 000 Kč se týká stejných účastníků (žalobce [celé jméno žalobce] proti žalovanému [celé jméno žalovaného]), žaloba je opřena o stejná žalobní tvrzení a důkazy, avšak žalobcem tvrzené užívání nemovitostí žalovaným bez právního titulu a vzniku bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobce se týká jiného období (od srpna 2020 do října 2020 včetně).

8. Ze všech důkazů, které byly v řízení provedeny, soud učinil tato skutková zjištění.

9. Z výpisu z [list vlastnictví] pro obec Kladno, katastrální území Hnidousy u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno soud zjistil, že s právními účinky zápisu vkladu ke dni 121. 2. 2019 svědčí vlastnické právo k nemovitostem žalobci, kdy nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne 8. 2. 2019.

10. Z dopisu ze dne 9. 9. 2019 adresovaného žalovanému (a podacího lístku) soud zjistil, že žalobce dne 9. 9. 2019 vyzval žalovaného (kromě jiného), aby mu počínaje zářím 2019 do každého posledního dne příslušného měsíce platil částku 15 000 Kč s odkazem na stanovisko realitní kanceláře, že by jinak mohl nemovité věci právě za takovou částku pronajmout.

11. Z listiny nazvané jako Stanovení obvyklé ceny nemovitostí ze dne 1. 9. 2019 společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že na základě požadavku o stanovení obvyklé ceny nájmu nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] byla s ohledem na danou lokalitu, technický stav a velikost stanovena obvyklá tržní cena nájmu nemovitostí 15 000 Kč měsíčně bez poplatků za energie a jiné náklady spojené s užíváním domu a zahrady.

12. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi panem [příjmení] (právním předchůdcem žalobce) jako pronajímatelem a paní [příjmení] jako nájemkyní na dobu určitou od 22. 8. 2016 do 21. 8. 2018 za účelem bydlení s dohodnutým nájemným ve výši 5 000 Kč měsíčně splatným vždy do každého 15 dne příslušného měsíce.

13. Z kupní smlouvy mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [celé jméno žalobce] jako kupujícím ze dne 8. 2. 2019 týkající se prodeje nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] kromě jiného vyplynulo (uvádí se ve čl. III, bod 3.1.), že kupní cena 1 600 000 Kč byla stanovena dohodou stran s přihlédnutím ke skutečnosti, že v předmětu koupě aktuálně bez právního důvodu bydlí 2 fyzické osoby, a to [celé jméno žalovaného] a jeho zletilý syn.

14. Z rozsudků Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne 25. 10. 2019 a Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 6. 10. 2020 v řízení o vyklizení předmětných nemovitostí soud zjistil, že žalovaný nemovitosti začal užívat na základě souhlasu své manželky paní [jméno] [příjmení], která byla jejich výlučnou vlastnicí. I když paní [příjmení] v roce 2016 nemovitosti prodala panu [příjmení] (právnímu předchůdci žalobce), nadále v nemovitostech bydleli jak paní [příjmení], tak žalovaný a jejich syn [jméno] [celé jméno žalovaného], a to i poté, co manželství manželů [příjmení] bylo v roce 2017 rozvedeno. Žalovaný nemovitosti užíval také v období od září 2019 do července 2020 včetně. Výše uvedenými rozsudky mu byla uložena povinnost nemovitosti vyklidit.

15. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 3. 2022 byla žaloba, aby soud určil, že žalobkyně ([jméno] [anonymizováno]) je vlastnicí pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Kladno, katastrální území Hnidousy vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, zamítnuta. Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 1. 2023 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Tedy potvrdil, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem svědčí žalobci.

16. Žalovaný před soudem jako účastník řízení vypověděl, že v nemovitostech bydlel od roku 1999, a bydlel tam i v rozhodném období. Když v roce se kvůli zdravotnímu stavu dostal do finančních potíží, jeho dnes již exmanželka nemovitosti prodala, ale bylo domluveno, že po vyplacení se to zase může převést zpátky. Žalobce to všechno věděl, přesto nemovitost převedl na sebe. Žalovaný dále potvrdil, že žalobci ani nikomu jinému za bydlení nic neplatil, platil pouze inkaso, jeho poměrnou část. S žalobcem neměl žádnou smlouvu, je pravda, že od něho dostal dopis, že mu má platit 15 000 Kč měsíčně. V rozhodném období bydlel v domě s exmanželkou, se synem a s exmanželčiným příbuzným. Ví, že ani oni žalobci nic za bydlení neplatili. Částka je podle něho nepřiměřená. Ke svým poměrům uvedl, že je rozvedený, zcela nemajetný, pobírá invalidní důchod 6 753 Kč měsíčně, což dokládá i ústřižkem od měsíční výplaty od ČSSZ.

17. Podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dálej jen „o.z.“) pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

18. Podle § 745 odst. 1 o.z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo, při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva.

19. Podle § 746 odst. 1 o.z. mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

20. Ve smyslu § 768 a násl. o.z. po rozvodu manželství společný nájem k domu nebo bytu, ve kterém se nacházela rodinná domácnost, zanikne, o tom, kdo dál bude v domě či bytě bydlet, za jakých podmínek se kdo odstěhuje, se bývalí manželé dohodnou, nebo k návrhu některého z nich rozhodne soud. Dle ustálené judikatury společný nájem nezanikne již pouhým rozvodem, ale až v důsledku dalších skutečností.

21. Obdobně je třeba vycházet také ze závěrů soudní judikatury stran práva pronajímatele na náhradu za užívání bytu nájemcem, byť bývalým, ve výši ujednaného nájemného až do doby, kdy mu je byt fakticky odevzdán.

22. V daném případě po provedení dokazování a zhodnocení všech zjištěných rozhodných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný nejprve bydlel v nemovitostech s manželkou, která byla jejich vlastnicí. Po prodeji nemovitostí manželka žalovaného ještě za trvání manželství uzavřela jako nájemkyně nájemní smlouvu s právním předchůdcem žalobce. Tedy manželce žalovaného a žalovanému za trvání manželství vznikl společný nájem předmětných nemovitostí. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 21. 8. 2018. I po jejím skončení však tehdy již bývalí manželé v nemovitostech nadále a nepřetržitě bydleli, a to i v období, za které je žalobcem nárokováno bezdůvodné obohacení, když povinnost nemovitosti odevzdat pronajímateli ani jeho právnímu nástupci nesplnili. V takovém případě však žalobce může požadovat jako náhradu za užívání nemovitostí pouze částku co do výše ujednanou jako výši nájemného. Účastníci nájemní smlouvy si dojednali nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Účastníkům bylo dáno poučení, že v případě prokázaného společného nájmu nemovitostí před dobou jejich dalšího faktického užívání již bez právního důvodu nelze aplikovat ustanovení o bezdůvodném obohacení, ale ustanovení pro případ neodevzdání bytu pronajímateli v den skončení nájmu.

23. Žalobce prostřednictvím právního zástupce po poučení soudu odkázal na svá dosavadní tvrzení v řízení. Dodal, že v kontextu s řízením v prakticky totožné věci, kdy ale bylo žalováno jiné období, předpokládal obdobný postup soudu i v tomto řízení. Ale s předběžným názorem soudu se neztotožňuje a na podané žalobě trvá. Žalovaný naopak na byť zatím nepravomocné rozhodnutí ve věci [spisová značka] odkázal s tím, aby soud žalobě vyhověl, ale jen částečně jako v řízení o částku 45 000 Kč.

24. Soud, na základě skutkových zjištění popsaných výše má za to, že žaloba je podána důvodně, ale jen co do částky celkem 55 000 Kč, to je co do náhrady za užívání nemovitostí ve výši nájemní smlouvou sjednaného nájemného ve výši 5 000 Kč měsíčně (tedy 11 x 5 000 Kč) a co do úroků z prodlení z těchto nezaplacených částek (§ 1968 a § 1970 o.z.). Proto soud v uvedeném rozsahu výrokem I. žalobě vyhověl, když, pokud jde o úroky z prodlení, tyto žalobce požadoval v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

25. Výrokem II. soud žalobu ve zbývající části zamítl.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy ve sporu úspěšnější žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval, náhrady nákladů řízení se vzdal.