Okresní soud v Kladně · Rozsudek

109 C 6/2023

č. j. 109 C 6/2023-128

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-08-27 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKD:2025:109.C.6.2023.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce trvale bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 157 659,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 429,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 153 230 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 75 698 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 157 659,50 Kč. Žalobu žalobce odůvodnil tvrzením, že účastníci žili od roku 2011 do dubna 2023 jako druh a družka. Dne 11. 4. 2016 mezi nimi byla uzavřena Dohoda o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu, kterou žalobce na žalovanou převedl družstevní podíl ve , Anonymizováno, včetně práv a povinností spojených s členstvím v družstvu a práva nájmu k družstevnímu bytu. Žalovaná družstevní podíl přijala a zavázala se na sebe převzít veškerá práva a povinnosti, které pro ni z členství v družstvu a z nájmu předmětného družstevního bytu vyplývají. Družstevní podíl byl převeden bezplatně, žalovaná podíl jako předmět daru přijala. V Dohodě se žalovaná se žalobcem dohodli, že žalobce je oprávněn doživotně a bezplatně spoluužívat družstevní byt a společně se žalovanou se podílet na úhradách za platby spojené s užíváním Žalobce po celu dobu hradí veškeré platby družstvu. Žalovaná na platby ničeho nepřispívá. Žalobce v žalobě dále uvedl, že od května do července 2016 uhradil takto částku 14 025 Kč, od srpna 2016 do března 2017 částku 33 400, od dubna 2017 do prosince 2017 částku 38 385 Kč, od ledna 2018 do května 2020 částku 93 815 Kč, od června 23020 do prosince 2021 částku 58 230 Kč a od ledna 2022 do června 2023 částku 53 154 Kč. To je celkem částku 291 009 Kč, ze které na žalovanou připadá úhrada ve výši 145 504,50 Kč. V roce 2017 bylo provedeno vyúčtování služeb za rok 2016 s nedoplatkem 8 208 Kč. V roce 2018 bylo provedeno vyúčtování služeb za rok 2017 s nedoplatkem 4 431 Kč. V roce 2019 bylo provedeno vyúčtování služeb za rok 2018 s nedoplatkem 1 760 Kč. V roce 2020 bylo provedeno vyúčtování služeb za rok 2019 s nedoplatkem 3 631 Kč. V roce 2021 bylo provedeno vyúčtování služeb za rok 2020 s nedoplatkem 3 797 Kč. Veškeré tyto nedoplatky uhradil žalobce. V roce 2022 bylo provedeno vyúčtování služeb za rok 32021 s přeplatkem 1 188 Kč. V roce 2023 bylo provedeno vyúčtování služeb za rok 2022 s přeplatkem 1 296 Kč. Přeplatky si ponechala žalovaná. Na vyúčtování by žalovaná měla žalobci uhradit 12 155 Kč jako ½ z částky 24 311 Kč. Závěrem žalobce v žalobě uvedl, že o zaplacení částky celkem 157 659,50 Kč žalovanou vyzval přípisem ze dne 20. 6. 2023. Žalovaná mu ale nic neuhradila.

2. Žalovaná v odporu proti vydanému platebnímu rozkazu uvedla, že tvrzení žalobce v žalobě činí nespornými, avšak tato podle ní nejsou kompletní. Účastníci skutečně žili jako druh a družka v jedné domácnosti a hospodařili v bytě žalované. Otázka úhrady plateb , Anonymizováno, za užívání družstevního bytu tak, že je hradil žalobce, nebyla nikdy mezi účastníky sporná, protože byla součástí běžného partnerského konsenzu, kdy žalovaná například nakupovala, vařila a pečovala o domácnost a žalobce platil tento druh nákladů. Žalobce po celou dobu soužití věděl, že platí celé náklady společného bydlení a činil tak zcela dle dohody účastníků. Tato dohoda mezi účastníky byla v podstatě zrušena, když žalovaná, ať již oprávněně či v důsledku změn její osobnosti způsobených věkem, měla za to, že žalobce ji týrá, a na jaře 2023 se odstěhovala do jiného bytu, aby těmto konfliktním situacím zamezila. Podezření na týrání bylo předmětem šetření policie ČR v rámci kterého byl vypracován i psychiatrický znalecký posudek. Od té doby užívá celý byt žalobce.

3. Žalobce ještě před jednáním na odpor a vyjádření žalované reagoval replikou, ve které poukázal na čl. 3.2 dohody o převodu podílu, a zopakoval, že toto je jediná dohoda účastníků ohledně nákladů společného bydlení a podle ní je oprávněn doživotně a bezplatně spoluužívat družstevní byt a společně s žalovanou jako nabyvatelkou se podílet na úhradách za platby spojené s jeho užíváním. Poukázal i na čl. 5.2 podle něhož obsah dohody může být změněn nebo doplněn po předchozí domluvě všech smluvních stran, a to pouze formou písemných dodatků, a tedy není možné ji měnit či doplňovat ústně ani e-mailovými či jinými elektronickými zprávami či prostředky. Pokud žalobce požaduje po žalované ½ za služby, toto vyvozuje z platných právních předpisů, dle kterých se má za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné. Žalobce ještě doplnil, že účastníci řešili písemně i některé další otázky týkající se společného soužití. Jde například o písemný závazek žalované uhradit polovinu kupní ceny a investic do chatu, kterou účastníci koupili do svého spoluvlastnictví, přičemž kupní cenu uhradil zcela žalobce, a stejně tak uhradil investice do chaty s tím, že úhrada poloviny kupní ceny a investic je předmětem jiného řízení. Podle žalobce byli účastníci ústně domluveni, že kdo v průběhu soužití koupí ze svých výlučných prostředků nějakou movitou věc do domácnosti, tato bude jeho vlastnictvím. Společně pak hradili výdaje na jídlo, drogerii, nákupy do společné domácnosti. Z větší části se na těchto výdajích podílel on, neboť měl větší důchod než žalovaná, a ještě si při důchodu občasně přivydělával. Hradil sám i povinné ručení a údržbu vozidla v jeho vlastnictví, pohonné hmoty a dálniční známku, také krmivo pro psa a další věci. Žalovaná si například sama hradila léky a svoje záliby. Každý měl svůj účet. Běžné domácí práce většinou obstarával žalobce, Konkrétně vařil, pekl, pral, žehlil, uklízel, vozil žalovanou k lékařům. V dubnu 2023 na něho žalovaná podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu týrání osoby žijící ve společné domácnosti. Aby předešel dalším konfliktům, přebývá od dubna 2023 na chatě. I dál ale až do srpna 2023 hradil veškeré platby družstvu. Od září 2023 si žalovaná přehlásila platby družstvu na sebe. Od téže doby žalobce posílá na účet žalované polovinu těchto plateb.

4. V průběhu řízení soud vyslechl žalobce a žalovanou, dále provedl dokazování listinami, které do spisu obě strany sporu založily, a vyslechl navrženou svědkyni. Od 2. 3. 2024 do 10. 8. 2024 bylo řízení přerušeno.

5. Z Dohody o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu datované dnem 11. 4. 2016 uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že žalobce jako převádějící a žalovaná jako nabyvatelka uvedeného dne uzavřeli dohodu o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu, jejímž předmět byl družstevní podíl ve , Anonymizováno, včetně práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu a práva nájmu k družstevnímu bytu – jednotce č. , Anonymizováno, (byt) nacházející se v 7. nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, v části obce , adresa, (byt. dům) stojící na pozemku parc. č. , hodnota, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, a obec , adresa, . Kromě dalších ujednání se ve čl. III. Odst. 3.2 převádějící a nabyvatelka dohodli, že převádějící je oprávněn doživotně a bezplatně spoluužívat družstevní byt (specifikovaný shora) a společně s nabyvatelkou se podílet na úhradách za platby spojené s jeho užíváním.

6. Z výpisů z účtu žalobce vedeného u , právnická osoba, ., dokladů SIPO a Výpisu salda prostoru-bytové jednotky soud vzal za prokázané, že z účtu žalovaného, respektive žalovaným byly v rozhodném období uhrazeny částky specifikované žalobcem v žalobě. Ostatně tvrzení žalobce, že platby družstvu v dané výši uhradil, či vyúčtování služeb včetně doplacení nedoplatků žalobcem a ponechání si přeplatku žalovanou, žalovaná v řízení nijak nesporovala.

7. Z dopisu ze dne 20. 6. 2023 adresovaného žalované soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce jí s poukazem na platby spojené s užíváním bytu za období od června 2020 do června 2023 v celkové výši 111 384 Kč provedené žalobcem vyzvala k zaplacení poloviny této částky, tj. částky 55 692 Kč nejpozději do 27. 6. 2023 s tím, že pokud částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, bude podána žaloba k soudu.

8. Z korespondence adresované právní zástupkyní žalobce právnímu zástupci žalované ze dne 7. 7. 2023 soud zjistil, že před podáním žaloby již probíhalo jednání mezi stranami o možném odklizení sporu mimosoudní cestou.

9. Žalobce jako účastník řízení před soudem spontánně vypověděl, že při převodu bytu se před advokátem účastníci dohodli, že on tam bude bydlet a budou se podílet oba na všech platbách. Ale on platil nájem, podílel se na platbách jídla, chtěl nějaké peníze po žalované, čekal, že dostane nějakou částku, ale nikdy žádnou částku nedostal. Taky měli pejska, i za toho platil. Jezdili na výlety, musel platit i za ty výlety a zase všechno jen on. Pak mu bylo vyhrožováno, že ho žalovaná vykopne, aby táhnul prdele, že jí byt dal a že tam nemá co dělat. Pak na něho bylo podáno i trestní oznámení za domácí násilí, byl vyslechnut, všechno na policii uvedl a zdůvodnil a bylo mu doporučeno, aby si to dál nahrával.

10. K dotazu soudu a právních zástupců žalobce vypověděl, že při převodu bytu se s žalovanou dohodli, že se budou podílet na platbách společně, bylo to před advokátem. Nic dalšího pak už nikdy nesepisovali, a on to bral tak, že se dohodli. Po žalované příspěvky požadoval. Už si nevzpomíná, jak často jí o to říkal, ale vždycky chtěl polovinu z těchto peněz. Bylo to tak vždycky po dvou měsících. Ale, když mu žalovaná žádné peníze nedala, tak to tak prostě nechal, a všechno i dál platil on. I potom, co začaly konflikty, až do září 2023. Pak si to nechala (nájem) žalovaná převést na sebe. A on platí dál elektřinu, plyn a telefon. A od dobu, co si to žalovaná na sebe převedla, posílá částku 3 000 Kč za nájem na její účet. Když dřív chtěl, aby mu dávala ty platby, říkal jí to ústně, prostě na ruku, nebo i na účet. Čekal, že mu něco dá. Nikdy, krom té původní dohody, nic nesepisovali. A u toho, když jí o platby říkal, nikdo jiný nikdy přítomen nebyl. Bral to tak, že mají jeden druhého. Myslel si, že žijí jeden pro druhého, že jsou v pohodě. Až pak, když bylo to oznámení na policii, kdy najednou přijeli a chtěli po něm vyjádření, tak nastal zlom. Bylo to někdy kolem Vánoc 2022. Kdyby k tomu zlomu nedošlo, tak by podle něho normálně žili v pohodě dál. Teď ale chce doplatit všechny ty částky od roku 2016. Po celé to období už byl v důchodu, který měl kolem 13 000 Kč měsíčně plus chodil na brigády, ze kterých měl tak 6 až 8 000 Kč měsíčně. Neví, jaké příjmy měla žalovaná, nikdy to nechtěl vědět, nezajímal se o to. Měla taky svůj důchod. On platil nájem, ty poplatky, ale i se podílel na platbách za jídlo, hygienické potřeby. On chtěl po žalované příspěvky, ona po něm žádné peníze nechtěla. On jí ale sám doma peníze nechával, když někam jel, aby si mohla peníze vzít. Když pak přijel, žádné peníze už tam nebyly. Taky když jezdili společně na výlety, tak to celé platil on. Čekal, že mu žalovaná dá nějaký příspěvek, ale prostě mu peníze nedala. I doma se snažil, i vařil, pekl, uklízel. Žalovaná nemohla, byla nemocná. Měli psy, o ty se starali oba. Představoval si, že s žalovanou budou žít v klidu, spokojeně až do stáří, že budou pořád spolu. Bylo to pěkné, všechno fungovalo. Neví, co se pak stalo, prostě se to zlomilo. Pokud jde o dotaz na pana , Anonymizováno, , byl to syn jeho manželky, který v bytě bydlel od roku 1991. Když jeho manželka zemřela, pan , jméno FO, tam bydlel dál, bral ho jako vlastního. A bydlel tam nějakou dobu i poté, co tam už byla žalovaná. Pak žalovaná řekla, aby se odstěhoval, a on se odstěhoval.

11. Žalovaná jako účastnice řízení před soudem vypověděla, že ze začátku bylo všechno dobrý, všechno opravdu fungovalo. Nejdřív si se žalobcem psali přes počítač, internet, až pak spolu začali žít, žili jako druh a družka a opravdu to všechno klapalo. Dělili se o práce v domácnosti. Dohoda mezi nimi byla taková, že ona povede veškerou domácnost, bude platit jídlo, pití, ale i další věci. Celý důchod do toho dávala. Taky, když se třeba rozbila pračka nebo vysavač, její povinností bylo to koupit. Žalobce platil nájem. A tak to bylo. Až si společně pořídili domek, dostali se do toho kamarádi žalobce, známí z chalupy a začalo to jít z kopce. Jejich vztah se zhoršoval i kvůli jejímu zdravotnímu stavu. Už nemohla dělat všechno, jako dřív. Žalobce začal být hrubý, agresivní a pořád se to stupňovalo. Když jí na jídlo, pití a ty věci do domácnosti včetně drogérie už nestačil důchod, dávala do toho i část svých úspor. Ze začátku měla důchod 8 000 Kč, pak se zvyšoval, přesto jí to nestačilo, a tak chtěla po žalobci, aby jí ještě něco přidával. Pak už měla důchod 17 000 Kč, a žalobce jí řekl, že jí nic nepřidá, že s tím musí vystačit. Přitom ale dál požadoval kvalitní stravu. Neshody se vystupňovaly až tak, že mu přestala dělat večeře, a pak nakonec i obědy. Od února 2022 obědy dovážela restaurace , Anonymizováno, , ona je platila, žalobce ale řekl, že to jíst nebude. Všechno vyvrcholilo na Velikonoce 2022, kdy šla na policii, bylo tam násilí, žalobce dělal nátlaky, byl agresivní, proto z domu odešla. I jí to všechno moc mrzí. Myslela si, že to dopadne jinak. Fungovalo jim to, myslela si, že to tak bude do konce, že si to udělají hezký. Ale jak se to pak pokazilo, bylo to špatný, z důvodu bezpečnosti opravdu musela odejít (v průběhu řízení upřesněno a opraveno, že pokud žalovaná ve své výpovědi uvedla únor a Velikonoce 2022, pouze se přeřekla, protože to bylo určitě v únoru a na Velikonoce 2023).

12. K dotazu soudu a právních zástupců žalovaná uvedla, že dohoda, kterou měli se žalobcem na začátku o tom, o kdo bude platit, tak ta byla pořád, nikdy se nezměnila. Měla představu, kolik stojí nájem i energie, ale ona platila za domácnost daleko víc. Na konci pak měla důchod 17 000 Kč a opravdu celý důchod na domácnost padl. Žalobce jí nikdy neříkal, že by mu měla nájem vrátit. Nikdy ho po ní nechtěl. Možná až pak na konci, ty poslední dva tři roky, když se to zvrtlo tak po ní chtěl i další platby mimo tu domácnost, třeba když se něco rozbilo, Například počítač, tak to platila. Ona má garáž, po celou dobu ji používal žalobce, ona po něm Také žádný nájem nechtěla. 12 let ji užíval bezplatně, nic po něm nechtěla. Až pak na konci, když se to začalo hroutit, když on na ní chtěl peníze, tak i ona jemu připomněla garáž, že ji využíval zadarmo. Auto měl žalobce, na chalupu jezdili spolu. Někdy řekl, že nemá peníze, tak mu třeba benzín zaplatila. Péči o auto ale vykonával sám, to bylo jeho auto a ona na něj nesměla sáhnout. Starala se o všechny psy (o svého i jeho psy), venčila je, jídlo pro všechny tři platila. Žalobce je také někdy venčil všechny. Pokud jde o pana , Anonymizováno, , bydlel v bytě ještě asi rok nebo dva poté, co se tam nastěhovala ona.

13. Svědkyně , jméno FO, (dcera žalované) před soudem vypověděla, že ví o tom, že žalobce žaluje její matku o nějakou částku peněz. Ona z toho není moc moudrá. S matkou byla vždy v kontaktu, osobním nebo telefonickém. Ví, že vztah žalobce a její matky začal někdy v roce 2009, ale možná i o rok dva později, neví to přesně. Přestěhovali se k sobě. A ten vztah skončil v roce 2023 někdy v květnu nebo v dubnu, kdy maminka na žalobce podala trestní oznámení. Okamžik podání trestního oznámení považuje za ukončení vztahu její matky a žalobce. Co se týče toho vztahu, její maminka nejdříve bydlela v , Anonymizováno, ulici, žalobce v , adresa, . Maminka pak byt prodala a nastěhovala se k žalobci, hodně si to užívali, jezdili na výlety, venčili pejsky, koupili si chalupu, to byl jejich sen. Nikdy nebyla u nějaké jejich dohody o tom, jak spolu budou hospodařit. Ale tak nějak vyrozuměla a snad jí to i každý z nich říkal, že žalobce hradil inkaso a takové věci jako poplatky. Její matka zase potraviny, věci do domácnosti, drogérii. Ví to i konkrétně, že matka kupovala kuřecí maso v , adresa, , když jezdili na chalupu. Taky jezdili na trhy, kde její matka kupovala zeleninu, byla ráda, že na ni má sušičku. Taky kupovala kytky na chalupu, kupovala pračku, nebo nějaké skříně, konkrétně ratanový nábytek. A taky kupovala tablet, který pak používali, vozili si ho na chalupu. Určitě ví, že žalobce platil inkaso a poplatky za televizi. Ale jak se podílel na dalších platbách, to už neví, o tom se s matkou nebavily. Matka jí také neříkala, že by po ní chtěl žalobce nějaké peníze, to se dozvěděla až teď z toho předvolání. Neví, v jaké výši měli náklady na bydlení.

14. K dotazu soudu a právních zástupců svědkyně uvedla, že za dobu ukončení vztahu své matky a žalobce skutečně považuje ten den, kdy její matka podala trestní oznámení. Věděla, že v té době mamince není moc dobře, prakticky denně jí volala. A jeden den jí volala maminka sama, že je na policii a že podala trestní oznámení. Svědkyně dále uvedla, že nebyla u žádných jednání mezi žalobce a její matka o prodejích nebo převodech bytů, neviděla žádné smlouvy. Věděla jen, že žalobce daroval její matce byt, ale ona zase měla svůj byt a také na žalobce něco převedla. Darovali si majetek navzájem. Už si není jistá, pokud jde o časové souvislosti, v každém případě si ale takto převáděli majetek proto, aby kdyby se s jedním z nich něco stalo, tak aby každý nějaký majetek měl. Co se týče hospodaření, její matka určitě kupovala žrádlo i pro psa žalobce, určitě by žádného psa neošidila. Ví, že její matka má garáž, ví, že v této garáži měl žalobce auto a také nějaké nářadí. Matka jí nikdy neříkala, že by jí žalobce za garáž něco platil. Asi to ani nedělal a její matka to ani nechtěla, protože spolu žili jako manželé. Ví, že její matka doma normálně vařila, uklízela, žehlila. O tom si i povídaly. Když byla nemocná a měla problémy se srdcem, tak asi žehlila míň. Matka jí nikdy neříkala, že by po ní žalobce chtěl v období od 2016 do 2023 polovinu nákladů na bydlení. Nikdy se jí ani nesvěřovala, kolik jí zbývalo z důchodu, nikdy si asi ani nestěžovala.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení skutečností z důkazů získaných soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z nepatrné zčásti. Žalobce se domáhal po žalované úhrady ½ plnění, které sám v období od května 2016 do června 2023 zaplatil dle měsíčních předpisů bytovému družstvu, a dále úhrady ½ nedoplatků, které zaplatil, případně přeplatků, které si žalovaná sama ponechala v souvislosti s vyúčtováním služeb za rok 2016 až 2022. A v řízení bylo skutečně prokázáno, že žalobce takto sám za žalované období zaplatil bytovému družstvu částku celkem 291 009 Kč, z níž polovina činí 145 504,50 Kč. Pokud jde o vyúčtování služeb, bylo prokázáno, že za žalované období uhradil nedoplatky v celkové výši 21 827 Kč, z nichž polovina činí 10 913,50 Kč. Přeplatky, které si ponechala žalovaná za uvedené období činily 2 484 Kč, a tedy polovina z nich činí 1 242 Kč. Celkem polovina z vyúčtování služeb představuje 24 311 Kč. A v řízení bylo prokázáno i uzavření Dohody o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu z 11. 4. 2016 včetně ujednání účastníků v ní, to je žalobce a žalované, že na úhradách za platby spojené s užíváním družstevního bytu se budou podílet společně. V řízení však bylo zároveň prokázáno (tvrzení žalobce v žalobě, výpovědi účastníků, výpověď svědkyně), že účastníci žili jako druh a družka od roku 2011 až do dubna 2023, respektive do konce března 2023. A po celou tuto dobu vedli společnou domácnost. V rámci společného soužití se tak oba podíleli, každý dle svých možností a schopností na chodu domácnosti, ať už poskytnutím prostředků na úhradu bydlení a dalších potřeb, či výkonem domácích prací – úklidu, obstarání prádla, údržby šatstva, přípravě jídla a podobně. To, že po celou dobu trvání soužití žalobce a žalované (to je od roku 2011 do Velikonoc v roce 2023, kdy pro vzájemné neshody vyvolané možná i zhoršením psychického zdravotního stavu žalované došlo k jeho ukončení) bylo toto soužití harmonické, bezproblémové a fungující, a žalobce a žalovanou lze bez výhrad v tomto období považovat za osoby sobě navzájem blízké ve smyslu § 22 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdy újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, by druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní., bez pochyby bylo v řízení prokázáno. Jak žalobce, tak žalovaná, i přes aktuálně velmi špatné vztahy, ve svých výpovědích velmi podrobně a barvitě popsali, jak idylické jejich soužití bylo, jak si svůj vztah užívali, jezdili na výlety, na chalupu, starali se o své pejsky, navzájem si doma pomáhali, v domácích pracích se zastupovali. Oba, i přes svou nynější vzájemnou nevraživost, před soudem uvedli, že litují, že to tak dopadlo, oba byli přesvědčeni, že spolu budou napořád, až do konce. Žalobce výslovně uvedl, že kdyby nedošlo k tomu zlomu (k podání trestního oznámení), žili by podle něj normálně v pohodě dál. Dle názoru soudu domácnost a uspokojování potřeb žalobce a žalované, včetně zajištění bydlení, a tedy i hrazení nákladů s bydlením spojených, fungovalo především konkludentním způsobem, kdy každý z nich platil a dělal vše dle svých možností a schopností fyzických ale i materiálních a finančních. Žalobce sice opakovaně uváděl, i když v řízení to prokázáno nebylo, že po žalované příspěvky na částky, které hradil družstvu, požadoval. Zároveň ale uvedl, že když mu žalovaná nic nedala, nechal to být a platil dál. Žalobce také například uvedl, že žalovaná asi měla menší důchod a že, když odjížděl mimo domov (třeba na Slovensko), nechával jí doma další peníze, kdyby potřebovala, aby si je mohla vzít…. I z těchto jednotlivých výroků zcela jasně vyplývá, že nejen žalovaná, ale i žalobce spolu hospodařili včetně hospodaření finančního způsobem, se kterým byli srozuměni a v podstatě až do samého závěru jejich vztahu proti tomuto způsobu hospodaření nikdo z nich nic nenamítal. Za takto zjištěného skutkového stavu nemohlo (po dobu trvání společného soužití účastníků) na straně žalované dojít k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož se žalobce domáhá. Proto, pokud jde o částku 75 698 Kč (to je plnění družstvu ve výši ½ za měsíce od května 2016 do března 2023 včetně ve výši 63 543 Kč a plnění ve výši ½ v souvislosti s vyúčtováním služeb za období od roku 2016 do konce roku 2022 ve výši 12 155 Kč), soud žalobu zamítl (výrok II.).

16. Žalobě soud naopak vyhověl, pokud jde o částku 4 429,50 Kč, kdy platby družstvu ve výši 2 953 Kč za měsíce duben, květen a červen 2023 v celkové výši 8 859 Kč žalobce uhradil v době, kdy již společné soužití účastníků skončilo, kdy již ve vztahu druh a družka nežili. Proto skutečně platby učiněné za žalovanou (ve výši ½ z uvedené částky) ze strany žalobce nebyly opodstatněné vedením společné domácnosti, a žalovaná se tak na úkor žalobce o tyto částky, tedy o 3x 1 476,50 Kč, to je celkem 4 429,50 Kč, bezdůvodně obohatila (výrok I.).

17. O nákladech řízení soud rozhodl s přihlédnutím k úspěchu a neúspěchu ve věci podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaná měla neúspěch v poměrně nepatrné části. Soud proto uložil žalobci, aby zaplatil žalované celé náklady řízení sestávající se z nákladů na zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu z tarifní hodnoty 157 659,50 Kč za 7 úkonů právní služby po 7 420 Kč (8. 9. 2023 převzetí a příprava věci, 18. 9. 2023 odpor proti platebnímu rozkazu, 20. 11. 2024 písemné vyjádření, 20. 11 2024 účast u jednání, 2. 4. 2025 účast u jednání, 17. 7. 2025 písemné doplnění, 18. 8. 2025 účast u jednání), za 2 úkony právní služby po 3 710 Kč (13. 11. 2023 účast u jednání – byly řešeny procesní záležitosti, nebyla přednesena žaloba a nebylo jednáno ve věci, 27. 8. 2025 účast u vyhlášení rozsudku), dále 5x režijní paušál po 300 Kč, 4x režijní paušál po 450 Kč, plus 21 % DPH ve výši 13 138 Kč. O povinnost žalobce zaplatit celkové náklady řízení ve výši 75 698 Kč k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. S ohledem na výši nákladů řízení soud stanovil delší lhůtu pro jejich zaplacení a to lhůtu 3 měsíců od právní moci rozsudku (výrok III.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.