11 C 13/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba o určení, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], je žalobce, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 24 640 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované 1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem parcely [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vše v [katastrální uzemí]. Žalobu odůvodnil tak, že ještě před uzavřením kupní smlouvy byla nemovitost užívána [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří měli v plánu předmětnou nemovitost koupit za kupní cenu cca 100 000 Kč, avšak neměli dostatek finančních prostředků, zaplatili pouze část, proto se dohodli, že nemovitost bude koupena žalobcem a ten se vyrovná s [anonymizováno]. Dne [datum] jako kupující uzavřel žalobce s [jméno] [příjmení] jako prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem měl být rodinný dům postavený na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], okres [okres]. I když číslování pozemku se liší, pak je ale nutné přihlédnout k tomu, že se jedná o kupní smlouvu z roku 1997, navíc s ohledem na předání rodinného domu k užívání, na návrh na vklad vlastnického práva a na proběhlé trestní řízení není sporu o tom, o jakou nemovitost se jednalo. K převodu mělo dojít po úhradě doplatku kupní ceny ve výši 66 000 Kč, kterou žalobce také doplatil. Žalobce se nejdříve domníval, že je vlastníkem a nemovitost tak užíval, avšak poté se dozvěděl, že je nutné vlastnické právo změnit na katastrálním úřadu. Dostavil se tedy na Katastrální úřad [okres], pracoviště ve [obec], kde podal návrh na povolení vkladu a předložil kupní smlouvu. Vklad vlastnického práva však nebylo možné provést, neboť nemovitost je zatížena dohodou o omezení převodu nemovitosti, překážku převodu tak způsobil [jméno] [příjmení]. Během následujících let obdržel žalobce od [jméno] [příjmení] několik dopisů, ve kterých byl žalobce vyzýván k dokončení převodu, avšak [jméno] [příjmení] na sebe nesdělil kontakt a neposkytl větší součinnost. Žalobce se obrátil na notářku Mgr. [jméno] [příjmení], která mu opakovaně potvrdila, že převod nelze provést z důvodu omezení převodu nemovitosti, přičemž to nebylo chybou žalobce. I přesto, že se žalobce v roce 2006 odstěhoval do Anglie, byla nemovitost dále užívána jeho rodinnými příslušníky a jinými osobami, kterým byla nemovitost pronajímána (např.: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]), měl tedy stále své panství nad věcí, žalobce měl také na předmětné adrese vedeno trvalé bydliště. Žalobce podal na [jméno] [příjmení] trestní oznámení v roce 2006, které však bylo odloženo. V rámci trestního řízení [jméno] [příjmení] uvedl, že prodal nemovitost žalobci, ohledně prodeje tak mezi stranami kupní smlouvy byla shoda. [jméno] [příjmení] také nikdy neodstoupil od smlouvy, nežádal o vyklizení nemovitosti či o její vrácení. Naopak to byl žalobce, který nemovitost rekonstruoval (rozvody elektřiny, střecha, koupelna, vstupní brána). Dne [datum] obdržela dcera žalobce, [jméno] [příjmení], která v předmětném domě bydlela od roku 2014, od žalované výzvu k vyklizení nemovitosti, na základě toho žalobce zjistil, že žalovaná nabyla nemovitost v dědickém řízení. Žalobce pak kontaktoval žalovanou, aby učinila souhlasné prohlášení o vydržení. Žalovaná toto odmítla. Žalobci není známo to, že by o předmětnou nemovitost projevil zájem [jméno] [příjmení]. Současně žalobce popírá, že by žalovaná mohla hovořit se [jméno] [celé jméno žalobce]. Není mu ani známo, že by osoba z protějšího domu nabízela předmětnou nemovitost žalované a jejímu doprovodu k prodeji. Žalobce má tak za to, že nemovitost byla řádně vydržena, neboť žalobce držel nemovitost více jak 10 let, a to od [datum], k vydržení tak došlo ke dni [datum], přičemž žalobce byl v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží. Pokud by soud nepřisvědčil tomuto názoru, pak má žalobce za to, že došlo k mimořádnému vydržení, když nutná doba pro mimořádné vydržení uplynula dne [datum]. Žalovaná se začala svého práva domáhat až dne [datum] nepoctivý úmysl žalobce je vyloučen z toho důvodu, že se na užívacím právu žalobce domluvil s právním předchůdcem žalované. Naléhavý právní zájem žalobce odůvodňuje tím, že žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník předmětné nemovitosti, ačkoliv žalobce nemovitost vydržel. To přináší žalobci řadu problémů, nemůže například uzavřít smlouvu o dodávce vody do domu. Vedle toho je paralelně vedeno řízení o vyklizení nemovitosti, které bylo zahájeno žalovanou.

2. Žalovaná v rámci svého vyjádření uvedla, že zcela neuznává nárok žalobce. Předně žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, neboť smlouvu o dodávce vody není možné uzavřít s nevlastníkem již přes 20 let, nejedná se tedy o problém současný. Současně je nutné přihlédnout k tomu, že jak sám žalobce tvrdí, tak držba trvá od [datum], přičemž po celou dobu byla vlastníkem osoba odlišná od žalobce, nejdříve to byl [jméno] [příjmení], poté od [datum] s účinky k [datum], žalovaná. Žalobce se začal svého práva domáhat až poté, co žalovaná vyzvala osoby obývající nemovitost k vyklizení, jehož žalobce není účastníkem. Žalovaná dále namítala, že žalobce nikterak neprokázal, že se ujal držby dne [datum], současně ani neprokázal skutečnost, že byl po celou dobu oprávněným držitelem. Dále žalovaná namítala nedostatek podstatných náležitostí kupní smlouvy, neboť v rámci kupní smlouvy je hovořeno o doplatku kupní ceny, jehož zaplacení navíc ani nebylo prokázáno, nikoliv o celkové kupní ceně, v rámci smlouvy není ani způsob určení kupní ceny. I kdyby kupní smlouva měla veškeré podstatné náležitosti, byla by neplatná, neboť jejím plněním bylo plnění od začátku nemožné, a to z důvodu omezení převodu. Žalovaná současně namítá, že návrh na vklad vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí, který je datován až téměř rok po uzavření kupní smlouvy, neobsahuje úředně ověřený podpis [jméno] [příjmení]. Žalobce, ačkoliv věděl, že k nabytí vlastnického práva je potřeba vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, nečinil k tomu další úkony a nemovitost dál bezplatně užíval. Až po dvou letech vyhledal notářku Mgr. [jméno] [příjmení], která mu tuto skutečnost potvrdila. Žalobce tak nemohl být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu nemovitost patří. Nemohl tak být držitelem oprávněným. To vyplývá ostatně i z jiných listin, jako jsou rozhodnutí Policie České republiky nebo dopisy [jméno] [příjmení]. Dobrá víra zaniká dle komentářové literatury v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Pokud jde o nemožnost převodu nemovitosti, pak tuto skutečnost mohl žalobce zjistit pouhým náhledem do katastru nemovitostí a mohl tedy této situaci předejít. Pravdivá nejsou ani tvrzení ohledně zkontaktování [jméno] [příjmení], který se se dle informací pracovníků notáře Mgr. [jméno] [příjmení] zdržoval na adrese, která byla uvedena v centrální evidenci obyvatel, jakož i v samotné kupní smlouvě. Na této adrese však žalobce právního předchůdce žalované, dědečka žalované, neoslovil. Navíc v dopisech předložených samotným žalobcem [jméno] [příjmení] uvádí, že dům je stále jeho majetkem, a že zvažuje, zda neposkytne dům jako záruku bance. Žalobce již nemá na adrese nemovitosti hlášený trvalý pobyt, neboť žalovaná dne [datum] podala [stát. instituce] návrh na zrušení trvalého pobytu osob, které jsou na předmětné nemovitosti hlášeny k trvalému pobytu, čemuž městys [obec] vyhověl, a to rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Navíc žalobce si změnil trvalý pobyt až po návštěvách uskutečněných žalovanou na předmětné nemovitosti, až do [datum] byl žalobce hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa]. Žalovaná nesouhlasí ani s tím, že by byly splněny podmínky mimořádného vydržení. Žalovaná se přijela podívat se svým tehdejším manželem [jméno] [příjmení] na předmětnou nemovitost na podzim roku 2019, přičemž z domu vyběhl chlapec, kterého žalovaná posléze identifikovala podle sociálních sítí jako [jméno] [celé jméno žalobce], kterému žalovaná sdělila, že ona je vlastníkem nemovitosti, což slíbil, že vyřídí dále. Následně žalovaná opětovně se svým tehdejším manželem, se svou kamarádkou [jméno] [příjmení] a jejím manželem [jméno] [příjmení] navštívila předmětnou nemovitost v zimě roku 2020. Tehdy muž z protějšího domu nabízel předmětnou nemovitost žalované a jejímu doprovodu k prodeji. Mělo se jednat o bratra vlastníka domu. Ten také sdělil, že údajný vlastník nemovitosti pobývá v Anglii, žalovaná má tedy za to, že svou držbu žalobce pozbyl. Pokud jde o přesná data, kdy žalobce již nepobýval na území České republiky, pak samozřejmě v tomto žalovaná nemůže přesná data tvrdit, má za to, že s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 883/2010, nastupuje vysvětlovací povinnost žalobce. Nelze také opominout to, že svědkyně [jméno] [příjmení] sdělila, že od roku 2017 se snažila zjistit, kdo je ta paní, která se domáhá vlastnického práva. S ohledem na pozbytí držby nemohl pak žalobce splnit dvacetiletou vydržecí dobu potřebnou pro mimořádně vydržení. Žalovaná také poukazuje na výpověď dcery žalobce u Policie České republiky, u které vypověděla, že její otec koupil předmětnou nemovitost v roce 2002, poté, co její otec odjel do Anglie, jí přenechal nemovitost k užívání. Žalobce navíc po celou dobu jednal v nepoctivém úmyslu, neboť žalobce minimálně od [datum] věděl, že není vlastníkem nemovitosti, což posléze bylo potvrzenou notářkou, Policií České republiky i samotným [jméno] [příjmení] v rámci jeho dopisů. Přesto užíval on a dále jeho rodinný příslušníci nemovitost, aniž by cokoliv platili za její užívání, tím se tedy nejdříve na úrok [jméno] [příjmení] a posléze žalované bezdůvodně obohacovali. Nadto žalovaná zpochybňuje to, že by se žalobce k předmětné nemovitosti choval jako vlastník, a to s ohledem na neudržovaný stav předmětné nemovitosti, která dle znaleckého posudku byla zasypána odpadem, což je zcela v rozporu s tím, v čem žije žalobce v Anglii, a co prezentuje na sociálních sítích. Tímto žalobce znehodnotil nemovitost, která je ve vlastnictví někoho jiného. Nelze dále opominout, že nemovitost byla zatížena několika exekučními řízeními, přičemž to bylo poznamenáno v rámci katastru nemovitostí. Jednalo se o exekuční příkazy uvedené ve vyjádření žalované pod č. 1-12 ([anonymizována čtyři slova]) a [anonymizována tři slova]) o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti vedené u [exekutorský úřad] [anonymizováno], exekuční příkazy uvedené ve vyjádření žalované pod [číslo] – 15 ([anonymizována dvě slova]) o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti vedené u Exekutorského úřadu [okres], exekuční příkaz uvedený ve vyjádření žalované pod [číslo] ([anonymizována dvě slova]) o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti vedený u [exekutorský úřad], exekuční příkazy uvedený ve vyjádření žalované pod [číslo] [anonymizováno] [anonymizována tři slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova]) k prodeji nemovitých věcí vedené u [exekutorský úřad] 5, exekuční příkazy uvedené ve vyjádření žalované pod [číslo] – [anonymizována tři slova]) k prodeji nemovitých věcí vedené u Exekutorského úřadu [okres], exekuční příkaz uvedený ve vyjádření žalované pod [číslo] ([anonymizována dvě slova]) k prodeji nemovitých věcí vedený u [exekutorský úřad] [anonymizováno], exekuční příkaz uvedený ve vyjádření žalované pod [číslo] ([anonymizována dvě slova]) vedený u [exekutorský úřad] [anonymizováno], exekuční příkaz uvedený ve vyjádření žalované pod [číslo] ([anonymizována dvě slova]) vedený u [exekutorský úřad], exekuční příkaz uvedené ve vyjádření žalované pod [číslo] ([anonymizována dvě slova]) vedený u [exekutorský úřad] [anonymizováno]. Pokud by se žalobce cítil jako vlastník nemovitosti, pak by při obvyklé opatrnosti zjistil existenci těchto zápisů a jednal by tak, aby byly zápisy odstraněny. Všechny exekuční řízení se týkaly právního předchůdce žalované [jméno] [příjmení]. Žalobce však nic nečinil a počkal, až žalovaná všechny závazky ve výši 154 792 Kč zaplatí, a až poté se začal domáhat vlastnického práva. Takový úmysl je zcela nepoctivý. Žalovaná také uhradila zpětně daň z nemovitosti za posledních 20 let. K tomuto se vyjádřila i svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že byli upozorněni na to, že nemohou platit daně, také potvrdila, že věděli o dluzích. V případě vlastnického práva by ze strany žalobce zcela jistě byly činěny kroky, aby nedošlo k prodeji nemovitosti. Současně Policie Česká republika prověřovala zásah do elektrické skříně a černý odběr elektřiny v předmětné nemovitosti, který měl probíhat posledních šest let. Žalovaná navíc byla v průběhu řízení o vyklizení nemovitosti kontaktována zmocněnkyní [jméno] [příjmení] ohledně odkupu nemovitosti, ale i ze strany [jméno] [příjmení], který oslovil žalovanou a vyjádřil zájem o odkup nemovitosti, přičemž žalovaná nemovitost k prodeji nikde veřejně nenabízela. Pokud jde o další obývající osobu, a to [jméno] [příjmení], tak ta sdělila, že s částkou bezdůvodného obohacení nesouhlasí, a že by vlastnické právo k předmětné nemovitosti měl uplatňovat žalobce. Ze sdělení [jméno] [příjmení] tak vyplývá pochybnost ohledně vlastnického práva k předmětné nemovitosti.

3. Svědkyně [jméno] [příjmení] v rámci výslechu uvedla, že žalobce je jejím otcem. O výslechu se bavila s právní zástupkyní žalobce, s žalobcem a svou maminkou, byla seznámena i s předloženými listinnými důkazy. Právě s rodiči bydlela svědkyně v domě, bylo jí tehdy cca 8 let, nejdříve uvedla, že se jednalo o rok 1972 nebo 1975, poté se opravila, že si to špatně zapamatovala z kupní smlouvy. V domě bydleli poté, co se odstěhovala paní [příjmení], která zaplatila první část kupní ve výši 172 000 Kč, doplatek ve výši 66 000 Kč pak zaplatil žalobce, který se s paní [příjmení] vyrovnal, jí zaplacenou část jí zaplatil. Svědkyně opět bydlí v domě, a to posledních šest let. Před tím tam bydlela s [jméno] [příjmení], dole bydlela [jméno] [příjmení] nebo [příjmení]. Obě byly domluvné na tom, že každá bude platit žalobci nájemné ve výši 2 500 Kč měsíčně. S ohledem na stav domu se však svědkyně posléze odstěhovala, začal tam bydlet [jméno] [příjmení]. V domě bydlel i [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nebo také [jméno] [příjmení]. Vždycky tam byl někdo, aby na dům dohlídl, pokud s domem něco bylo, pak zkontaktovali žalobce. Špatný stav je odůvodněný i tím, že dům navštěvuje řada sousedů, kteří chodí bez pozvání. Pokud jde o elektřinu, pak svědkyně uvedla, že používala agregát, který fungoval na benzín. Nyní byla oslovena [právnická osoba] s tím, že společnost zaznamenala pohyb elektřiny v domě, dlužnou částku ještě nesplácí. Pokud jde o daň z nemovitosti, pak svědkyni a její rodinu mrzelo, že nemohou daň platit, pokoušeli se situaci řešit. Svědkyně věděla od úřadů, že na předmětné nemovitosti jsou dluhy. Po celou dobu se žalobce snažil zkontaktovat [jméno] [příjmení], ale ten nepřišel, nebyl kontaktní na své adrese, ačkoliv i sám [jméno] [příjmení] se na žalobce obracel. Nikdy nechtěl, aby se odstěhovali. To až před dvěma roky žalovaná, ačkoliv jí to chtěla vysvětlit, uzavřela jí vodu. Svědkyně uvedla, že již dříve chtěla uzavřít smlouvu ohledně dodávky vody, avšak jí to nebylo umožněno, neboť jí bylo vždy sděleno, že žalovaná je vlastníkem. Poslední smlouva byla psaná na [jméno] nejspíše, ale voda v domě stejně nebyla kvůli špatným trubkám. Svědkyně se snažila kontaktovat žalovanou už od roku 2017. Současně žalovaná na svědkyni podal žalobu, ve které se domáhá zaplacení částky 360 000 Kč představující bezdůvodné obohacení a vyklizení nemovitostí. Žalobce činil na předmětné nemovitosti řadu rekonstrukcí, opravoval zdi, stropy, dělal novou kuchyň, koupelnu. Každý se k žalobci choval jako vlastník, například na úřadech.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], je zapsán na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], jedná se o pozemek o výměře [anonymizováno] m², vlastnické právo svědčí [jméno] [příjmení], a to na základě smlouvy o převodu nemovitosti RI [číslo]. U nemovitosti je omezení převodu nemovitosti ve prospěch oprávněného [jméno] [příjmení], a to na základě dohody R III [číslo]. K nemovitosti vázne také bezúplatné věcné břemeno ve prospěch [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] je uvedena adresa: [adresa].

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], je zapsán na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], jedná se o pozemek o výměře [anonymizováno] m², vlastnické právo svědčí [jméno] [příjmení], a to na základě smlouvy o převodu nemovitosti RI [číslo]. U nemovitosti je omezení převodu nemovitosti ve prospěch oprávněného [jméno] [příjmení], a to na základě dohody R III [číslo]. K nemovitosti vázne také bezúplatné věcné břemeno ve prospěch [jméno] [příjmení]. Současně nemovitosti jsou postiženy exekučními příkazy povinného [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] je uvedena adresa: [adresa].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], je zapsán na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], jedná se o pozemek o výměře [anonymizováno] m², vlastnické právo svědčí žalované, a to na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Právní účinky zápisu, který byl proveden dne [datum], jsou ke dni [datum]. U nemovitosti je omezení převodu nemovitosti ve prospěch oprávněného [jméno] [příjmení], a to na základě dohody R III [číslo]. K nemovitosti vázne také bezúplatné věcné břemeno ve prospěch [jméno] [příjmení]. Současně nemovitost je postižena exekučními příkazy povinného [jméno] [příjmení] (20x), ale i řadou zástavních práv exekutorských (17x).

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], je zapsán na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], jedná se o pozemek o výměře [anonymizováno] m², vlastnické právo svědčí žalované, a to na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Právní účinky zápisu, který byl proveden dne [datum], jsou ke dni [datum]. U nemovitosti je uvedena poznámka, a to omezení převodu nemovitosti ve prospěch oprávněného [jméno] [příjmení], a to na základě dohody R III [číslo]. K nemovitosti vázne také bezúplatné věcné břemeno ve prospěch [jméno] [příjmení].

8. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalované, [jméno] [příjmení], jako prodávajícím, a žalobcem jako kupujícím. Předmětem kupní smlouvy je rodinný domek, postavený na pozemku [adresa] v obci [obec], okres [okres]. Ten se skládá ze dvou bytů, a to vždy kuchyně a dva pokoje. Dům je z ¼ podsklepen. Žalobce jako kupující se zavázal zaplatit doplatek kupní ceny ve výši 66 000 Kč. Po zaplacení této částky se [jméno] [příjmení] zavázal k převodu nemovitosti. [příjmení] [jméno] [příjmení] prohlásil, že mu není známo, že by na uvedené nemovitosti byl jakýkoliv dluh a hypoteční závazek. Dnem převedení se pak vzdává veškerých nároků na předmětnou nemovitost. [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobcem, jehož podpis je úředně ověřen.

9. Z potvrzení o přijetí částky 66 000 Kč soud zjistil, že [jméno] [příjmení] potvrdil, že dne [datum] převzal od žalobce částku 66 000 Kč jako doplatek za odprodej domu [adresa] v obci [obec]. Dole je podepsán [jméno] [příjmení].

10. Z dotazníku, čestného prohlášení a návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že jako převodce je uveden [jméno] [příjmení], u kterého je uvedeno rodné číslo, číslo občanského průkazu a adresa. Jako nabyvatel je uveden žalobce, u kterého je uvedeno rodné číslo, číslo občanského průkazu adresa: [anonymizována tři slova]. Poté je pod bodem 3) popsána nemovitost. Jedná se o rodinný dům, ve kterém jsou dva byty, každý o velikosti kuchyň a dva pokoje. Sklep je pod ¼ domu. Vlastnictví [číslo] číslo parcel [adresa], st. [anonymizováno]. Dále je tam uvedeno [adresa]. Jako cena nemovitosti je uvedeno 200 000 Kč. Podepsáno žalobcem.

11. Ze smlouvy [číslo] o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi [právnická osoba], s. r. o., a žalobcem, odběrné místo je: [adresa žalobce].

12. Ze zprávy o revizi elektrického zařízení ze dne [datum] soud zjistil, že revize se uskutečnila na adrese [adresa žalobce]. Podepsán je žalobce.

13. Z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] opět připomněl žalobci, že ho žádal o vyřízení a urychlení celé záležitosti. Dle dohody žalobce slíbil celou záležitost zařídit, aby [jméno] [příjmení] pouze přijel a převod podepsal. Chce, aby celá záležitost skončila.

14. Z dopisu [jméno] [příjmení] žalobci ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] urgoval, žalobce, aby urychlil převod domu. Připomněl mu, že přistoupil na dohodu po panu [příjmení], tedy že zajistí veškeré úkony. Sdělil, že očekává, co si na něj žalobce opět vymyslí a čím vše prodlouží. Dále uvedl, že by tento dopis měl žalobce předat Policii České republiky, než žalobce připraví další podvod.

15. Z dopisu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] opětovně žalobce urgoval, že se žalobce [jméno] [příjmení] vyhýbá. Trvá na původní dohodě, která byla učiněna s panem [příjmení] a poté s žalobcem, že veškeré záležitosti vyřeší a ponesou náklady. Současně žádal, aby se s ním spojila notářka. [jméno] [příjmení] sdělil, že dům je stále jeho majetkem, proto uvažoval o poskytnutí tohoto domu bance jako záruku. Nabádá žalobce k tomu, aby tento dopis zanesl na Policii České republiky, neboť má po krk jeho mazanosti.

16. Z přípisu [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že adresátem je žalobce. Ten byl vyrozuměn o tom, že [územní celek] počítá s vybudováním přípojek vody a plynu. Současně byl informován o tom, že dluží ke dni [datum] obci částku 5 000 Kč se splatností ihned.

17. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že ten byl vystaven [příjmení] vodohospodářskou společností dne [datum] se splatností [datum], a to na částku 1 903 Kč za období [datum] až [datum]. Adresátem je žalobce.

18. Ze stvrzenky ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že žalobce zaplatil částku 700 Kč obci [obec] na místní poplatky – odpady. Jako adresa je uvedena [obec a číslo].

19. Z usnesení Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že podezřelý [jméno] [příjmení] se měl dopustit trestného činu, a to tím, že dne [datum] převzal od oznamovatele [celé jméno žalobce] finanční částku 66 000 Kč jako doplatek za prodej rodinného domu [adresa] v obci [obec] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalobcem a [jméno] [příjmení]. Následně žalobce zjistil z výpisu z katastru nemovitostí, že na nemovitosti je zástava a nemovitosti nemohou tak být převedeny na jeho jméno. V trestním oznámení žalobce uvedl, že dne [datum] si nechal od notářky Mgr. [jméno] [příjmení] vypracovat kupní smlouvu na předmětné nemovitosti, která však žalobci sdělila, že nemovitosti nelze s ohledem na věcné břemeno převést. Žalobce se tak pokoušel kontaktovat [jméno] [příjmení], ten mu ale buď říkal, že je vše zařízené, nebo nereagoval. [příjmení] [jméno] [příjmení] v rámci svého výslechu uvedl, že prodal dům žalobci, a že věcné břemeno mělo být vymazáno v roce 1993, kdy uhradil předmětnou půjčku. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [anonymizována dvě slova], [rok], č.j. [spisová značka], mělo být zástavní právo vymazáno. Dle Policie České republiky nedošlo k omylu, avšak i kdyby došlo, byl by trestný čin promlčen.

20. Ze zprávy Policie České republiky ze dne [datum], č.j, KRPS [číslo] 2022 [číslo], soud zjistil, že protokol o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] ve věci [číslo jednací] byl již skartován v roce 2017.

21. Ze znaleckého posudku [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] o ceně pozemku p. č. st. [anonymizováno] se stavbou rodinného domu [adresa] v k. ú. a obci [obec], okr. [okres], soud zjistil, že v rámci popisu a stavu nemovitosti je uvedeno, že vstup byl zasypán odpadem, stavba není udržovaná. Dům je ve velmi špatném technickém stavu. S ohledem na skutečnost, že znalecký posudek byl předložen pouze za účelem popisu nemovitosti, konkrétně jeho havarijního stavu, nikoliv za účelem toho, k čemu byl znalecký posudek zadán, a to zjištění jeho ceny, navíc se jedná pouze o podpůrné tvrzení k prokázání držby žalobce, postupoval soud podle § 127 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a spokojil se pouze s písemný znaleckým posudkem a upustil pro výše uvedené důvody od výslechu znalce.

22. Z výpisu z centrální evidence obyvatel žalobce soud zjistil, že žalobce měl trvalý pobyt na adrese [adresa žalobce], veden od [datum] do [datum].

23. Ze zprávy městyse [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že na adrese [adresa žalobce], je nyní hlášena pouze jedna osoba, a to [jméno] [jméno] [příjmení]. Na podnět žalované probíhala správní řízení o zrušení trvalých pobytů na předmětné adrese. Svědkyně [jméno] [příjmení] měla veden trvalý pobyt na předmětné nemovitosti od [datum], a to na základě kupní smlouvy platné v té době. Jí, [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] (ročník 1968), žalobci a [jméno] [celé jméno žalobce] byl zrušen trvalý pobyt na předmětné adrese ke dni [datum].

24. Z rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu městyse [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že na žádost žalované byl zrušen trvalý pobyt žalobci a [jméno] [příjmení] (ročník 1968) na adrese [adresa žalobce].

25. Z vyrozumění Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o tom, že neoprávněný zásah k domu [adresa žalobce], na základě jejího podání ze dne [datum] nebyl kvalifikován jako trestný čin. V rámci této věci byla vyslechnuta [jméno] [příjmení], která sdělila, že na předmětné adrese bydlí od narození, dům koupil v roce 2002 její otec. Poté, co její otec odjel do Anglie, tak jí byl dům zanechán k bydlení. Předložila i kupní smlouvu ze dne [datum].

26. Z dopisu právního zástupce žalované [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že ten ji vyzval jménem žalované k vyklizení bytu v domě na adrese [adresa žalobce], a k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 360 000 Kč.

27. Z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] právnímu zástupci žalované včetně obálky soud zjistil, že ta nesouhlasí s výší bezdůvodného obohacení. Současně byla vyrozuměna o tom, že byla informována o tom, že žalobce uplatňuje vlastnické právo k předmětné nemovitosti.

28. Z dopisu M. [příjmení] ze dne [datum] žalované včetně obálky a údajů o spolku soud zjistil, že osoba M. [příjmení] projevila zájem o její dům ve [adresa], prý ho žalovaná prodává.

29. Z výzvy právní zástupkyně žalobce ze dne [datum], soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovanou k poskytnutí součinnost, a to při sepsání souhlasného prohlášení o vydržení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vše nacházející se na adrese [adresa žalobce], vše zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný, k. ú. [obec]. Jedná se současně o předžalobní výzvu.

30. Z odpovědi právního zástupce žalované ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalovaného na výzvu žalobce ze dne [datum] reagoval tak, že se žalovaná se cítí být jediným vlastníkem předmětných nemovitostí.

31. Z oznámení [právnická osoba], ze dne [datum] soud zjistil, že společnost se obrátila na žalovanou s tím, že je vlastníkem nemovitosti na adrese [adresa žalobce]. Při kontrole na této nemovitosti pracovníky společnosti byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Společnost se tedy dotazovala, kdo měl právo užívat nemovitost v období od [datum] do [datum].

32. Z vyrozumění o výši nedoplatku Finančního úřadu pro Středočeský kraj soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o nedoplatku ke dni [datum], a to ve výši 4 782 Kč. Platba má být zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol].

33. Z potvrzení o odchozí úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že částka 4 782 Kč byla dne [datum] zaplacena pod [variabilní symbol] na bankovní účet č. [bankovní účet].

34. Z přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2020 včetně opisu elektronického potvrzení podání soud zjistil, že celková daň z předmětné nemovitosti v obci [obec] je 374 Kč.

35. Z potvrzení o uhrazení exekuce, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že zanikly účinky exekučních příkazů: č.j. [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací] ve prospěch oprávněného [příjmení] podniky hl. m. [právnická osoba] Současně byl dán pokyn, aby bylo vymazáno exekutorské zástavní právo a poznámka o exekučním příkazu ve věcech výše uvedených, a to na nemovitostech na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí].

36. Z přehledu blokací na bankovním účtu žalované soud zjistil, že ke dni [datum] byla na bankovním účtu žalované blokace ve výši 8 078,78 Kč.

37. Z přehledu blokací na bankovním účtu žalované soud zjistil, že ke dni [datum] byla na bankovním účtu žalované blokace ve výši 9 079,52 Kč, 8 215,64 Kč, 8 078,78 Kč, 11 623 Kč, 15 954,30 Kč, 15 865 Kč, 15 954,30 Kč, 15 926,50 Kč, 15 918,50 Kč, 14 661,50 Kč.

38. Z přehledu blokací na bankovním účtu žalované soud zjistil, že ke dni [datum] byla na bankovním účtu žalované blokace ve výši 12 006,50 Kč, 11 179,50 Kč.

39. Z přehledu blokací na bankovním účtu žalované soud zjistil, že ke dni [datum] byla na bankovním účtu žalované blokace ve výši 8 078,78 Kč a 8 215,64 Kč.

40. Z přehledu blokací na bankovním účtu žalované soud zjistil, že ke dni [datum] byla na bankovním účtu žalované blokace ve výši 11 179,50 Kč, 15 865 Kč, 15 926,50 Kč, 15 918,50 Kč, 12 006,50 Kč, 15 954,30 Kč, 15 954,30 Kč, 11 623 Kč, 14 661,50 Kč, 9 079,52 Kč.

41. Z přehledu blokací na bankovním účtu žalované soud zjistil, že ke dni [datum] byla na bankovním účtu žalované blokace ve výši 11 179,50 Kč, 15 865 Kč, 15 926,50 Kč, 15 918,50 Kč, 12 006,50 Kč, 15 954,30 Kč, 15 954,30 Kč, 11 623 Kč, 14 661,50 Kč, 8 215,64 Kč.

42. Z přehledu blokací na bankovním účtu žalované soud zjistil, že ke dni [datum] byla na bankovním účtu žalované blokace ve výši 8 078,78 Kč.

43. Z přehledu srážek ze mzdy za prosinec 2019 žalované soud zjistil, že jí byla sražena částka 3 554 Kč.

44. Z přehledu srážek ze mzdy za leden 2020 žalované soud zjistil, že jí byla sražena částka 3 874 Kč.

45. Z přehledu srážek ze mzdy za únor 2020 žalované soud zjistil, že jí byla sražena částka 3 968 Kč.

46. Z přehledu srážek ze mzdy za březen 2020 žalované soud zjistil, že jí byla sražena částka 4 036 Kč.

47. Z přehledu srážek ze mzdy za květen 2020 žalované soud zjistil, že jí byla sražena částka 3 882 Kč.

48. Z přehledu srážek ze mzdy za červen 2020 žalované soud zjistil, že jí byla sražena částka 3 889 Kč.

49. Z přehledu srážek ze mzdy za červenec 2020 žalované soud zjistil, že jí byla sražena částka 3 388 Kč.

50. Z potvrzení o provedené úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila částku 7 865 Kč na bankovní účet: [bankovní účet], [variabilní symbol], označeno pro příjemce: Úhrada exekuce [anonymizováno] EX [číslo] [jméno] [příjmení]. Jedná se o exekuci uvedenou pod [číslo] vyjádření žalované.

51. Z potvrzení o provedené úhradě ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila částku 55 119,19 Kč na bankovní účet: [bankovní účet], [variabilní symbol], označeno pro příjemce: Spojení exekucí pod sp. zn. [anonymizována dvě slova], [celé jméno žalované]. Jedná se o exekuce uvedené pod [číslo] – 12, 17 – 19, 23 – 25, 29 – 35 vyjádření žalované.

52. Z potvrzení o provedené úhradě ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila částku 32 107 Kč na bankovní účet: [bankovní účet], [variabilní symbol], označeno pro příjemce: pohledávka v dědickém řízení – [spisová značka], [jméno] [příjmení]. Jedná se o exekuci uvedenou pod [číslo] vyjádření žalované.

53. Z potvrzení o odchozí úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila částku 1 028,50 Kč na bankovní účet: [bankovní účet], [variabilní symbol], označeno pro příjemce: rozpracovaný znalecký posudek, [spisová značka], [jméno] [příjmení]. Jedná se o exekuci uvedenou pod [číslo] vyjádření žalované.

54. Z potvrzení o odchozí úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila částku 266,20 Kč na bankovní účet: [bankovní účet], [variabilní symbol], označeno pro příjemce: úhrada exekuce [spisová značka] [jméno] [příjmení]. Jedná se o exekuci uvedenou pod [číslo] vyjádření žalované.

55. Z detailu platby ze dne [datum] k bankovnímu účtu žalované soud zjistil, že z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] byla uhrazena částka 13 399 Kč jako srážka z titulu exekuce. Jedná se o exekuci uvedenou pod [číslo] vyjádření žalované.

56. Z detailu platby ze dne [datum] k bankovnímu účtu žalované soud zjistil, že z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] byla uhrazena částka 13 520 Kč jako srážka z titulu exekuce. Jedná se o exekuci uvedenou pod [číslo] vyjádření žalované.

57. Z detailu platby ze dne [datum] k bankovnímu účtu žalované soud zjistil, že z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] byla uhrazena částka 3 727,72 Kč jako srážka z titulu exekuce.

58. Z detailu platby ze dne [datum] k bankovnímu účtu žalované soud zjistil, že z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] byla uhrazena částka 3 790,86 Kč jako srážka z titulu exekuce.

59. Z detailu platby ze dne [datum] k bankovnímu účtu žalované soud zjistil, že z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] byla uhrazena částka 4 189,48 Kč jako srážka z titulu exekuce.

60. Z detailu transakcí soud zjistil, že výše uvedené platby byly zaúčtovány na exekuční řízení: [anonymizováno] EX [číslo] (částka 3 727,72 Kč), [anonymizováno] EX [číslo] (částka 3 790,86 Kč), [číslo jednací] (částka 4 189,48 Kč).

61. Z detailu platby ze dne [datum] k bankovnímu účtu žalované soud zjistil, že z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] na jiný její bankovní účet byla uhrazena částka 5 800 Kč.

62. Soud nevyhověl návrhu žalované na provedení těchto důkazů: ostatními fotografiemi, rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], předžalobní výzvou [jméno] [příjmení] včetně podacího lístku, předžalobní výzvou [jméno] [příjmení] včetně podacího lístku, předžalobní výzvou [jméno] [příjmení] včetně podacího lístku, předžalobní výzvou [jméno] [příjmení] včetně podacího lístku, podacího lístku k předžalobní výzvě [jméno] [příjmení], exekučními příkazy k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů – č.j. [číslo jednací], [číslo jednací], [anonymizováno] EX [číslo], oznámením o skončení exekuce, č.j. [číslo jednací], č.j. [číslo jednací], [anonymizováno] EX [číslo], [anonymizováno] EX [číslo], notářským zápisem Státního notářství [obec] ze dne [datum], NZ [číslo], usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kalkulací pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů DOMEX+, rozhodnutím o odstranění tvrdosti ze dne [datum], usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2, ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], protokolem ze dne [datum rozhodnutí] ve spisu sp. zn. [spisová značka], oznámením o platbě ze dne [datum], sdělením exekutora ze dne [datum], ze dne [datum], usnesením soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] EXE [číslo], příkazem soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum], spisem Okresního soudu v Kladně, sp. zn. [spisová značka], konkrétně sdělením policie, předžalobní výzvou na svědkyni, a to z důvodu označení důkazu až po koncentraci řízení.

63. Soud dále nevyhověl návrhu žalované na provedení těchto důkazů: výslechem Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], učiněním dotazu na ČSSZ ohledně účasti žalobce na důchodovém pojištění v České republice, učiněním dotazu na zdravotní pojišťovnu žalobce na území České republiky na dobu pojištění, učiněním dotazu na Finanční správu České republiky, kdy žalobce plnil svou daňovou povinnost v České republice, učiněním dotazu na příslušný orgán sociálního důchodového zabezpečení na území Spojeného království [příjmení] [jméno] a severního Irska na dobu pojištění žalobce v systému sociálního zabezpečení v tomto státě, učiněním dotazu na zdravotní pojišťovnu na území Spojeného království [příjmení] [jméno] a severního Irska na dobu pojištění žalobce v systému zdravotního pojištění v tomto státě, učiněním dotazu na orgán pověřený výběrem daní ve Spojeném království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, kdy žalobce plnil daňovou povinnost v tomto státě, učiněním dotazu na notářský úřad Mgr. [jméno] [příjmení] ohledně jména družky [jméno] [příjmení], výslechem družky [jméno] [příjmení], fotografiemi z profilu žalobce v síti Facebook, dotazem na Finanční úřad České republiky, kdo platil daně, fotografiemi vozidla [registrační značka], [registrační značka], výslechem žalované, neboť soud měl skutkový stav za dostatečně prokázaný jinými důkazy, proto další dokazování by bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti, bylo by nadbytečné.

64. Soud dále nevyhověl návrhu žalobce na provedení těchto důkazů: výslechem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], výslechem žalobce, neboť soud měl skutkový stav za dostatečně prokázaný, proto další dokazování by bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti, bylo by nadbytečné.

65. Soud se nejdříve zabýval aplikací právního předpisu. I když je rozhodováno v době, kdy je účinný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ n. o. z.“), je nutné s ohledem na shora uvedené aplikovat přechodná ustanovení, konkrétně § 3028 odst. 2 n. o. z. V rámci komentářové lieratury je zmíněno, že právní skutečnosti, s nimiž je spojen vznik těchto vztahů, jakož i další právní následky, pokud nastaly před [datum], se posoudí podle staré právní úpravy (nemá-li občanský zákoník jiné zvláštní přechodné ustanovení). Například mělo-li k vydržení vlastnického práva dojít za účinnosti občanského zákoníku z roku 1964, posoudí se otázka vydržení podle tohoto předpisu, a nikoliv podle nového občanského zákoníku s tím, že odkazují na několik rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, jako je například sp. zn. 22 Cdo 4547/2018 nebo sp. zn. 22 Cdo 823/2016 (P. Lavický, M. Hulmák, Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, § 3028). S ohledem na držbu žalobce od roku 1997 a eventuální vydržení v roce 2007 je nutné aplikovat zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., účinného od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2013 (dále jen„ o. z.“), neboť je zřejmé, že k vydržení mělo dojít v tomto časovém úseku. Výše zmíněné se týká řádného vydržení. Pokud jde o mimořádné vydržení, na které pamatuje § 3066 n. o. z., pak na něj bude i s ohledem na předmětné ustanovení aplikován již zákon č. 89/2012 Sb. V rámci předchozí právní úpravy nebylo mimořádné vydržení upraveno.

66. Podle § 134 o. z. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

67. Podle § 129 odst. 1 o. z. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Podle odst. 2 držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.

68. Podle § 130 odst. 1 o. z. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Podle odst. 2 nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby.

69. Podle § 3066 n. o. z. do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

70. Podle § 1095 n. o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

71. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

72. Soud se v dané věci nejprve zabýval tím, zda je splněn předpoklad domáhat se předmětného nároku určovací žalobou, tedy zda je zde dán naléhavý právní zájem, přičemž dospěl k názoru, že ten je v tomto případě dán. Žalobce se domáhá určení vlastnictví k nemovitosti, neboť o sobě tvrdí, že je jejím vlastníkem na základě vydržení, přičemž v katastru nemovitostí je veden jako vlastník žalovaná (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4593/2010). Takový stav mu pak činí potíže v případě dalších záležitostí jako je například možnost uzavírat smlouvy, ve kterých může vystupovat pouze vlastník nemovitosti vyplývající z katastru nemovitostí. S ohledem na další judikaturu je nepochybné, že i přesto, že je paralelně vedeno řízení o vyklizení nemovitosti, tak tato skutečnost nebrání žalobci domáhat se svého práva určovací žalobou. Není-li žalobce zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník určité věci, má jeho žaloba na určení vlastnictví z hlediska zájmu na určitosti vlastnických práv a nespornosti a spolehlivosti jejich evidence v katastru nemovitostí přednost před žalobou na plnění. Kumulaci žaloby na určení vlastnického práva se žalobou na plnění, např. na vyklizení, nelze vyloučit (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 7. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1988/2000). Existence naléhavého právního zájmu není vyloučena podanou žalobou na vyklizení (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 20 Cdo 450/2000).

73. Soud se dále zabýval otázkou, zda jsou u žalobce splněny podmínky pro řádně vydržení podle občanského zákoníku z roku 1964, kterými jsou: způsobilá věc k vydržení, způsobilé subjekty, oprávněnost držby a vydržecí doba.

74. Pokud jde o způsobilý objekt vydržení, pak se jedná o pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], jedná se tedy o způsobilou věc k vydržení. Způsobilým je i subjekt, který vlastnické právo měl vydržet, tedy žalobce.

75. Další podmínkou je oprávněná držba. Pokud jde o samotnou držbu, tak ta vyplývá z výše uvedeného § 129 o. z. a předpokládá držební vůli a faktické ovládání věci ([příjmení], J., [příjmení], J., [příjmení], M., [příjmení], M. a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, [obec a číslo], § 129). Z provedené kupní smlouvy vyplynulo, že žalobce se ujal držby dne [datum]. Od té doby až do současnosti žalobce nakládal s věcí jako s vlastní, což vyplynulo zejména z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že žalobce obýval předmětné nemovitosti nejdříve sám s rodinou, posléze, když odjel do zahraničí, jej přenechával k užívání rodinným příslušníkům či jiným osobám. Nelze souhlasit s názorem žalované, že tímto přestal být držitelem. Možnost dát věc k užívání jiné osobě vyplývá například z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 8. 2000, sp. zn. 22 Cdo 536/2000, ze kterého se podává, že oprávněnému držiteli svědčí právo disponovat s věcí, při které nedochází ke změně vlastnického práva. Držba žalobce vyplývá i z centrální evidence obyvatel, jakož i ze zprávy městyse [obec], ze kterých se podává, že právě žalobce či jeho rodinný příslušníci měli na předmětně nemovitosti hlášen trvalý pobyt. I další listinné důkazy prokazují držbu žalobce (smlouva [číslo] o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu, zpráva o revizi elektrického zařízení, potvrzení obecního úřadu Zlonice, stvrzenka, daňový doklad [číslo]).

76. Pouhá držba však nepostačuje, neboť se musí jednat také o držbu oprávněnou. Oprávněná držba je upravena v § 130 o. s. ř. a předpokládá tzv. dobrou víru o tom, že věc dané osobě patří. Pokud jde o oprávněnou držbu, pak k ní není vyžadován žádný titul, postačí, aby tu byl domnělý právní důvod (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 2. 2000 sp. zn. 22 Cdo 417/98). Z toho důvodu obrana žalované ohledně podstatných náležitostí kupní smlouvy je zcela bezpředmětná. Avšak nelze přehlédnout a ponechat bez komentáře, že předmětná kupní smlouva vzbuzuje určité pochybnosti, pokud v ní není uvedena celková kupní cena, která vyplývá například z předmětného návrhu na vklad vlastnického práva, avšak je zcela v rozporu s tím, co uvedla svědkyně [jméno] [příjmení], která hovoří o jiné výši kupní ceny, ale i sám žalobce, který v rámci svých tvrzení také uvádí jinou výši kupní ceny. Stejně tak jsou pochybnosti ohledně číslování předmětných nemovitostí, neboť zde je rozpor s tím, co je uvedeno v samotném katastru nemovitostí.

77. V literatuře i judikatuře panuje shoda, že posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka, a že je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. [obec] víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Na tom nic nemění skutečnost, že držitel může být nadále subjektivně v dobré víře (Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, § 130). Je třeba dospět k závěru, že na počátku byl žalobce v dobré víře, že mu nemovitost náleží, avšak dobrá víra skončila okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl, že vlastnické právo k nemovitosti, které vzniká až zápisem do katastru nemovitostí, nenabyl, což bylo s ohledem na samotná tvrzení žalobce, jakož i předložené listinné důkazy, okamžikem, kdy se žalobce obrátil na katastr nemovitostí, podal návrh na vklad vlastnického práva a tomuto návrhu nebylo vyhověno. Současně je nutné podotknout, že i v průběhu dalších let do roku 2007 byl žalobce soustavně ubezpečován v tom, že není vlastníkem předmětné nemovitosti, a to notářkou, jakož i samotným [jméno] [příjmení].

78. Pokud jde o vydržecí dobu, pak v souladu s výše uvedeným ustanovením je potřeba pro vydržení nemovitosti 10letá vydržecí doba. Ve spojení s předešlým odstavcem je potřeba dojít k závěru, že ta splněna nebyla. Žalobce se ujal držby dne 13. 10. 1997, avšak oprávněná držba, která je potřeba po celou dobu běhu vydržecí lhůty, tak ta skončila již v roce 1998, kdy se žalobce dozvěděl o neúspěšném vkladu do katastru nemovitostí.

79. S ohledem na výše uvedené nelze než dospět k závěru, že s ohledem na nesplnění podmínky 10leté oprávněné držby nedošlo k řádnému vydržení nemovitosti žalobcem.

80. Soud se poté zabýval tím, zda nejsou splněny podmínky pro mimořádné vydržení, které je upraveno v rámci občanského zákoníku z roku 2012. V případě mimořádného vydržení bylo sporné, jaké podmínky musí být splněny pro mimořádně vydržení. Tyto pochybnosti vymizely s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, který uvedl, že k mimořádnému vydržen zákon vyžaduje uplynutí vydržecí doby, a aby nebyl držiteli prokázán„ nepoctivý úmysl“. Výslovně je řečeno, že se nevyžaduje poctivá držba.

81. Pokud jde o vydržecí dobu mimořádného vydržení, pak ta musí být dvojnásobně dlouhá než ta, která by byla zapotřebí pro řádné vydržení. S ohledem na výše uvedené se tak jedná o 20letou vydržecí dobu. Od roku 1997 by uplynulo 20 let v roce 2017, avšak je nutné zohlednit obsah přechodného ustanovení v rámci občanského zákoníku z roku 2012, ze kterého vyplývá, že mimořádné vydržení nemovitosti bylo za účinnosti občanského zákoníku z roku 2012 nejdříve možné k 1. 1. 2019. Po celou dobu žalobce opravdu držel nemovitost. V tomto lze odkázat na výše uvedené pod bodem 75 tohoto rozsudku.

82. Je však také potřeba zohlednit druhou podmínku mimořádné vydržení, a to je, že žalobci není prokázán nepoctivý úmysl. V tomto případě, oproti oprávněné držby, leželo břemeno tvrzení a břemeno dokazování na straně žalované (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021). Ze stejného rozsudku vyplývá, že při výkladu sousloví„ nepoctivý úmysl“ je třeba přihlédnout i k principu poctivosti (§ 6 odst. 1 n. o. z.). Poctivost je třeba odlišovat od dobré víry. Poctivost vyjadřuje určitý standard chování v právních vztazích, vyžadující čestnost, otevřenost a povinnost brát ohledy na zájmy druhé strany (Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654) . 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2022, § 6). Totožné rozhodnutí odkazuje na další komentářovou literaturu, která uvádí, že k naplnění mimořádné držby postačí držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma (Petrov J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1163).

83. Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby bylo úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu. Posouzení této otázky je v zásadě na úvaze soudů v nalézacím řízení, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021).

84. Pokud jde o nepoctivý úmysl, tak žalovaná v rámci řízení zejména odkazovala na stav předmětné budovy, na skutečnost, že žalobce se nikterak nezajímal o zatížení nemovitostí exekučními řízeními či nezajistil placení daně z nemovitosti, právnímu předchůdci žalované ničeho neplatil.

85. V rámci řízení bylo prokázáno, a to zejména listy vlastnictví, které u zdejšího byly provedeny k důkazu, a které se datují k různým časovým obdobím, že od roku 1997 docházelo ke stále většímu zatížení nemovitosti, a to exekučními řízeními, které byly vyvolány právním předchůdcem žalované, přičemž jak vyplynulo z provedeného dokazování, tak exekuční řízení byla vyřešena až v rámci dědického řízení žalovanou, která dlužné částky zaplatila. Z nejnovějšího listu vlastnictví nevyplývá žádné exekuční řízení, které by se vztahovalo k předmětné nemovitosti. Žalobce, pokud se cítil být vlastníkem, se o tato řízení zcela jistě měl zajímat, pokud existuje reálné riziko, že nemovitost, již se cítil být vlastníkem, bude prodána v rámci exekučního řízení. [jméno] dcera žalobce, svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že od úřadů jí bylo známo, že nemovitost byla zatížena exekucemi. Žalobce však v tomto směru nic nečinil. Nelze přehlédnout, že vlastnického práva se začal domáhat až poté, co nemovitost byla zbavena všech dluhů, které zaplatila žalovaná.

86. Stejná situace nastala i v případě placení daně z nemovitosti. Žalobce se dle výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] snažil daň z nemovitosti zaplatit, avšak mu to nebylo umožněno, neboť nebyl vlastníkem. Tomuto argumentu lze přisvědčit, avšak ve standardních vztazích, pokud jsem si vědom, že jako vlastník bych měl plnit určité povinnosti, avšak tyto povinnosti neplním, avšak je plní za mě někdo jiný, pak mám snahu jinou osobu této povinnosti zprostit, buď dokončením převodu vlastnického práva či platbami dotyčné osobě. Pokud jde o součinnost právního předchůdce žalované k převodu nemovitosti, která dle žalobce a dle výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] ze strany právního předchůdce žalované absentovala, pak z dopisů, které byly předloženy samotným žalobcem, vyplynulo, že právní předchůdce žalované, [jméno] [příjmení], měl zájem o dokončení převodu předmětné nemovitosti. Obsah dopisů, které právní předchůdce žalované, [jméno] [příjmení], zaslal žalobci, zcela rozporuje to, co tvrdí žalobce. [příjmení] [jméno] [příjmení] byly psány ještě v době, kdy nebylo možné předpokládat vznik tohoto sporu, proto je potřeba tomuto důkaznímu prostředku dávat větší důkazní sílu než samotnému výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která navíc uvedla, že s veškerými podklady založenými žalobcem byla seznámena.

87. Žalobce již od roku 1998 věděl, že není vlastníkem předmětné nemovitosti, avšak po celou dobu situaci nijak neřešil. Nikomu nic neplatil. Naopak se na ní obohacoval, pokud svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla a potvrdila tak tvrzení žalobce, že v průběhu držby žila v domě řada osob, které platili žalobci nájemné. Svědkyně [jméno] [příjmení] tvrdí, že na jednu stranu žalobce rekonstruoval nemovitost, avšak na druhou říká, že se s ohledem na špatný stav předmětného domu vystěhovala. O ne příliš dobrém stavu nemovitosti vypovídá i předložený znalecký posudek. Soud se neztotožňuje s názorem žalované, že stav nemovitosti nasvědčuje tomu, že žalobce neměl držbu, necítil se být vlastníkem, neboť i vlastník se ke své věci nemusí chovat řádně. Avšak tato skutečnost nasvědčuje tomu, že v tomto směru na straně prvního předchůdce žalované, nyní žalované, vznikl větší rozsah ochuzení.

88. Z předmětných dopisů [jméno] [příjmení] navíc vyplývá, že úmysl žalobce nemusel být poctivý, pokud se o jednání žalobce vyjadřuje jako o„ mazaném jednání“ nebo jako o podvodu. Navíc sám žalobce se v jednom z dopisů označuje stále jako vlastník a žádá o dokončení převodu.

89. Soud posoudil všechny výše provedené důkazy jednotlivě a ve vzájemné souvislosti a dospěl k názoru, že žalované se podařilo dostatečně tvrdit i prokázat nepoctivý úmysl žalobce. Žalobcovo chování a jednání nelze zhodnotit jinak než jako nemorální, pokud žalobce celých 25 let situaci neřešil, naopak z držení nemovitosti těžil, neboť sám ničeho neplatil, navíc měl z této nemovitosti příjem. Nyní se domáhá určení vlastnického práva k nemovitosti až v době, kdy žalovaná zaplatila zpětně daň z nemovitosti a odbřemenila předmětnou nemovitost od všech dluhů, ačkoliv se žalovaný mohl svého vlastnického práva domáhat již dříve, pokud odkazuje na možnost vydržení v roce 2007 a v roce 2019. S ohledem na tento závěr, nelze než dospět k tomu, že ani podmínky pro mimořádné vydržení předmětné nemovitosti nebyly ze strany žalobce splněny. Soud tedy žalobu I. výrokem zamítl.

90. V obou případech vydržení, jak řádném, tak i mimořádném, pokládá soud za irelevantní, že nemovitost byla zatížena právem jiné osoby a nebylo možné ji převést, neboť to v případě vydržení není rozhodné. To je otázka zcela jiného sporu. Naopak byl žalobce opakovaně upozorňován na to, že stav právní neodpovídá stavu faktickému, avšak kromě učinění dotazu či podání trestního oznámení žalobce ničeho za 25 let neučinil, tedy žádného jednání, které by vedlo ke kýženému cíli.

91. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud II. výrokem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 640 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s odst. 4 písm. b) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za vyjádření k žalobě ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 3 100 Kč za vyjádření k žalobě ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 x 3 100 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 3 100 Kč za závěrečný návrh ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (za každé dvě započaté hodiny jednání u soudu náleží jeden režijní paušál ([příjmení], J., [příjmení], M., [příjmení], L., [příjmení], A. a kol. Zákon o advokacii. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, § 13)) a dále cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] a ze dne [datum] ve výši 840 Kč za 4 x 28 km (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. znění účinné od 20. 8. 2022 do [datum] při průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km (s ohledem na metodiku [příjmení] [číslo] se použije třetí údaj) a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 20. 8. 2022 do [datum]), celkem tedy náklady řízení tvoří částka 24 640 Kč. Soud nepřiznal žalované odměnu, paušální náhradu výdajů za nahlížení do spisu a s tím spojené cestovné, které bylo učiněno na počátku zastoupení, a je proto součástí prvního úkonu – převzetí a příprava zastoupení (usnesení Ústavního soudu České republiky, I. ÚS 398/06).

92. Povinnost k plnění byla ve výroku II. stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).