11 C 15/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa žalobce, žalované a žalovaného 2) celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa žalobce, žalované a žalovaného o popření otcovství zletilého dítěte

I. Určuje se, že [osobní údaje žalobce], není otcem [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], z matky [celé jméno žalované], rozené [příjmení], narozené [datum].

II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 10 510,46 Kč.

III. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 10 510,46 Kč.

IV. Žalovaný 1) je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně 50 % nákladů řízení, jejichž výše bude určena samostatným usnesením.

V. Žalovaná 2) je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně 50 % nákladů řízení, jejichž výše bude určena samostatným usnesením.

1. Návrhem podaným ze dne [datum] se žalobce domáhal určení, že není otcem zletilého [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], přičemž s tímto návrhem požádal o prominutí zmeškání lhůty. Návrh odůvodnil tím, že z rodičů, [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované], vzešly obě již zletilé děti, mladší [celé jméno žalovaného] starší [jméno] [celé jméno žalobce]. Rodičovství k žalovanému 1) je potvrzeno předloženým rodným listem. Již po porodu staršího syna trpěla žalovaná 2) psychickými problémy, v jejichž průběhu přišla do jiného stavu s jiným mužem. Manželství bylo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozvedeno, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Po rozvodu manželství byl žalovaný 1) svěřen do péče žalobce, přičemž to vyplývá z předloženého rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobce celou dobu netušil, že není biologickým otcem žalovaného 1), tato možnost ho napadla až v souvislosti s jeho špatnými studijními výsledky, žalovaný 1) dokončil s velkými obtížemi základní školu. V období dospívání byly mezi syny žalobce rozdíly, jak po fyzické, tak i po psychické stránce. U žalovaného 1) se začaly také projevovat značné problémy v chování, které vedly k nynějšímu nezřízenému způsobu života. Žalovaný 1) nepracuje a žije se svou matkou, která ho živí. Po konfliktu mezi žalobcem a žalovaným 1), při kterém zasahovala Policie ČR, podstoupili test DNA, který byl k návrhu připojen, a to dne [datum], jehož výsledkem je, že žalobce není otcem žalovaného 1). Žalobce požádal o prominutí zmeškání lhůty s ohledem na výsledek testu otcovství s tím, že doposud neměl žalobce důvod otcovství rozporovat, dále poukázal na právo rodiče, aby bylo jeho biologické rodičovství ze strany veřejné moci respektováno a právo dítěte znát své biologické rodiče (viz Úmluva o právech dítěte). Otcovství žalobce k žalovanému 1) je vyloučeno, což vyplývá z testu DNA a ze znaleckého posudku. Vzhledem k výše uvedenému pak navrhoval vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že žalobce není otcem žalovaného 1).

2. Žalovaný 1) uvedl, že nevěří, že není synem svého otce.

3. Žalovaná 2) uvedla, že se nechce soudit, žalovaný 1) je jejím synem, stará se o něj. Žalobci šlo vždy jen o majetek, po rozvodu si vynutil tehdy ještě nezletilé děti do své péče. Tehdy žalovaná 2) byla nezaměstnaná po zranění, žalobce jí ničeho neplatil, ačkoliv mu pomáhala v rámci jeho podnikání.

4. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo žalobci prominuto zmeškání lhůty pro podání návrhu na popření otcovství k žalovanému 1). Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

5. Žalobce v rámci účastnického výslechu uvedl, že žalovaná 2) měla po porodu prvního syna zdravotní problémy, měla laktakční psychózu. Žila nezřízeným životem, potkávala se s jinými muži, chodila po zábavách. Při pohlavním styku s jiným mužem však žalobce žalovanou nikdy neviděl. S žalovaným 1) byly neustále problémy, dvakrát se pokoušel o vyučení, pořídil si bez dovolení duplikát kreditní karty žalobce, finanční prostředky pak utrácel. Žalobce si vybral organizaci, která uskutečnila test DNA na internetu, na webových stránkách. Jel tam i se žalovaným 1) a se svým druhým synem, toho zajímal výsledek. Žalovaný 1) s testem souhlasil. Test probíhal tak, že žalobci byl učiněn stěr z dutiny ústní. Test byl proveden bez problémů.

6. Žalovaný 1) v rámci účastnického výslechu uvedl, že na testech DNA byl celkem dvakrát. Jednou to byl test z nehtů a vlasů. Další, se kterým žalovaný 1) vyjádřil souhlas, se konal výtěrem z ústní dutiny. Tento test nesouhlasil. Na výběru instituce, kde byl proveden test DNA, se žalovaný 1) nepodílel. Má určité pochybnosti ohledně provedeného testu. Nepřišlo mu adekvátní místo, kde byl test proveden. Jeho matka mu sdělila, že žádný jiný muž není.

7. Z rodného listu soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] se narodil dne [datum], jako otec je uveden [celé jméno žalobce], tedy žalobce, jako matka [jméno] roz. [příjmení], tedy žalovaná 2). To bylo potvrzeno i výpisy z centrální evidence obyvatel všech účastníků.

8. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že manželství [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno. Současně žalovaný 1), tehdy jako nezletilý, byl svěřen do péče žalobce pro dobu po rozvodu. Žalované 2) byla stanovena povinnost přispívat na výživu 600 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

9. Z výsledku testu otcovství [číslo] který měl obsahovat ještě přílohu ohledně způsobu odběru, která však nebyla předložena, soud zjistil, že žalobce nechal zadat test otcovství u [právnická osoba] s. r. o. Test provedl a vyhodnotil Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D. Testován byl žalobce a žalovaný 1). Test byl proveden dne [datum]. Otcovství žalobce k žalovanému 1) bylo vyloučeno. Neshoda byla v STR lokus: CSF1PO, D21S11, TH01, D18S51, vWA, D13S317, FGA, D3S4529, D6S474, D17S1301.

10. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví genetika, vyhotoveného Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že znalecký posudek obsahuje znaleckou doložku. Byly zkoumány vzorky bukálních stěrů sliznice žalobce a žalovaného 2). Analýze bylo podrobeno celkem 16 lokusů lidského genomu. Žádná společná domnělá alela s domnělým otcem byla u lokusů: TH01, vWA, D21S11, D1S1656, SE33, D12S391, D18S51, FGA. Na základě získaných výsledků DNA analýzy a při vzájemném porovnávání stanovených DNA profilů bylo zjištěno, že otcovství lze jednoznačně vyloučit. Závěr tedy je, že porovnáním získaných DNA profilů za účelem zjištění, zda je možné vyloučit žalovaného 1) z biologického otcovství ve vztahu k žalobci bylo zjištěno, že příbuzenský vztah otec-syn lze zcela jednoznačně vyloučit. Jinými slovy žalobce není otcem žalovaného 1).

11. K znaleckému posudku se žalovaná 2) vyjádřila tak, že s ním nesouhlasí, neboť jiný otec není. Dle jejího názoru není směrodatný. Je překvapující, že se nyní chce žalobce po letech soudit, poté kdy zemřel jiný jejich společný syn. Žalovaný 1) taktéž vyjádřil nesouhlas se znaleckým posudkem.

12. Z úředního záznamu soud zjistil, že v rámci své omluvy znalkyně sdělila, že znalecký posudek je jednoznačný, plně na něj odkazuje.

13. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

14. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Zdejší soud postupoval podle zákona č. 94/1963 Sb., o rodině (dále jen„ ZoR“), ve znění účinném v době narození žalovaného 1), a dále dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

16. Podle § 51 odst. 1 ZoR narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné, považuje se za otce manžel matky.

17. Podle § 57 odst. 1 ZoR může manžel do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je jeho otcem.

18. Podle § 792 o. z. je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.

19. Pokud jde o výslech znalce v případě podaného znaleckého posudku, pak je nutné poukázat na praxi stanovenou Nejvyšším soudem ČSSR, Plsf 2/74, R 1/1975 O odůvodněný případ, kdy se soud může spokojit s písemným posudkem znalce místo výslechu znalce jde např. při provádění znaleckého důkazu krevní zkouškou nebo dědičně biologickou zkouškou, znaleckého posudku podle sazeb pro hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, znaleckého posudku o rozsahu poškození movitých nebo nemovitých věcí po prohlédnutí věcí znalcem apod. Ovšem i tam, kde se soud spokojil s písemným posudkem znalce, může nařídit dodatečně výslech znalce, pokud to bude zapotřebí vzhledem k obsahu písemného posudku nebo k jiným okolnostem uváděným účastníky řízení. I přesto, že soud nejprve předvolal znalkyni, a to z důvodu hospodárnosti a rychlosti řízení, neboť nebylo možné předvídat reakci účastníků řízení, od jejího výslechu nakonec z důvodu její omluvy, výše uvedené praxe a neurčitých námitek žalované 2) vůči znaleckému posudku upustil.

20. S ohledem na shora provedené dokazování dospěl soud k závěru, že návrh na popření otcovství byl podán důvodně. Z rodného listu žalovaného 1) a rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo prokázáno, že žalobce je matrikovým otcem žalovaného 1), a to na základě uzavřeného manželství s žalovanou 2), které bylo posléze rozvedeno. Poté, co zmeškání lhůty k podání návrhu bylo pravomocně prominuto a zároveň z důkazů provedených v tomto řízení, zejména z testu DNA a ze znaleckého posudku, vyplynulo, že na základě analýzy DNA žalobce není otcem žalovaného 1) byla vyvrácena domněnka otcovství.

21. Soud si je vědom rozsudku Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 25. 10. 1966, sp. zn. 5 Cz 128/66, ve kterém je uvedeno, že došlo-li v řízení o určení otcovství k tomu, že provedená krevní zkouška vyloučila žalovaného muže z otcovství např. na podkladě krevního skupinového systému, pak je v zájmu spolehlivosti a přesvědčivosti rozhodnutí o určení otcovství na místě provést ještě novou krevní dalším znalcem (vrchním dobrozdáním). Mají se tím vyloučit pravděpodobné omyly a zevní faktory, které mohly vést k výsledku vylučujícím označeného muže (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 143/2011). Samotný záměr, na který předmětná rozhodnutí směřovala, tedy kontrola výsledků provedených testů, aby byl vyloučen případný omyl, byl v tomto řízení s ohledem na výše uvedené jednoznačně splněn, neboť oba testy, i když pouze jeden ve formě znaleckého posudku, vyšly s totožným výsledkem. I některé lokusy byly totožně zkoumány a vedly k neshodě. Ostatně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 6. 2011, sp. zn. 21 Cdo 693/2010, připouští přezkoumání i jiným testem DNA, nikoliv výlučně znaleckým posudkem. Navíc bylo k tomuto testu přihlíženo i v předchozí fázi řízení o prominutí zmeškání lhůty. Další zadávání znaleckého posudku a tedy získání třetího testu by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti a rychlosti a bylo by zcela nadbytečné.

22. Pokud jde o argumentaci žalované 2), pak ta je v této fázi řízení zcela irelevantní. Argumenty žalované 2) byly namístě v předešlé fázi řízení, tedy ve fázi promíjení zmeškání lhůty k popření otcovství, ve které však žalovaná 2) byla zcela pasivní, ačkoliv žalované 2) byly písemnosti řádně doručovány.

23. S ohledem na výše uvedené tedy bylo ve věci rozhodnuto tak, jak je pod bodem I. výroku rozsudku uvedeno, tedy bylo určeno, že [osobní údaje žalobce], není otcem [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], z matky [celé jméno žalované], rozené [příjmení], narozené [datum].

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl II. a III. výrokem podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě je nutné poukázat na charakter tohoto sporu, tedy že se jedná o tzv. nesporné řízení. Vystupuje-li několik účastníků v nesporném řízení, nikdy nevytvářejí procesní společenství ([příjmení], P., Zákon o zvláštních řízeních soudních. Praktický komentář, Wolters Kluwer, 2015, § 6). Z toho důvodu rozhodl soud o tom, že každý žalovaný nahradí 50 % náhrady nákladů řízení žalobce. Soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 21 020,92 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, zaplacené zálohy za znalecký posudek ve výši 3 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 a § 7 bod. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dále cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] ve výši 440,43 Kč za 60 ujetých km (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 8,7 l [číslo] km (s ohledem na metodiku EU 2004) a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) spolu s náhradou za promeškaný čas za cesty k jednání a zpět ve výši 200 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 2 780,49 Kč, celkem tedy náklady řízení tvoří částka 21 020,92 Kč. Každý z žalovaných je tak povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 510,46 Kč. Zaplacení nákladů řízení soud uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

25. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud ve III. a IV. výroku podle § 148 odst. 1 o. s. ř., tak, že každému z žalovaných uložil nahradit 50 % nákladů řízení, jejichž výše bude specifikována v samostatném usnesení, neboť usnesení o odměně znalkyně nenabylo právní moci.