11 C 25/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Nikolou Wejmelkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o úhradu výživného pro neprovdanou matku

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně v době od 1. 1. 2025 do 31. 7. 2025 výživným ve výši 1 000 Kč měsíčně, v době od 1. 8. 2025 do 15. 10. 2025 výživným ve výši 1 500 Kč měsíčně a v době od 16. 10. 2025 do 19. 7. 2026 výživným ve výši 3 000 Kč, které je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Dluh na výživném za dobu od 1. 1. 2025 do 21. 1. 2026 v celkové výši 20 500 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Řízení se v části, jíž se žalobkyně domáhala výživného za dobu od 19. 7. 2024 do 31. 8. 2024 zastavuje.

IV. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému výživného za dobu od 1. 9. 2024 do 31. 12. 2024, zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 801,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 23. 4. 2025 domáhala vůči žalovanému stanovení výživného pro neprovdanou matku. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že účastníci jsou rodiči nezletilého , Anonymizováno, , Anonymizováno, , narozeného 19. 7. 2024. Žalobkyně opustila rodinnou domácnost v srpnu 2024 a žalovaný jí od té doby nepřispívá ničeho na její výživu. V době od září 2024 do července 2025 žila s novým partnerem ve společné domácnosti. Od sprna 2025 do 15. 10. 2025 žila u své sestry a od 16. 10. 2025 žije sama s nezletilým synem. Žalobkyně se proto domáhala výživného ve výši 3 000 Kč měsíčně od 19. 7. 2024.

2. Žalovaný se k návrhu žádným způsobem nevyjádřil. V řízení zůstal zcela pasivní a nedostavil se ani k žádnému z jednání, k nimž byl předvolán.

3. Soud provedl dokazování a zjistil tento skutkový stav.

4. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že krátkou dobu po narození nezletilého syna žili účastníci společně. V této době žalovaný hradil nájem a žalobkyně zajišťovala potraviny a potřeby nezletilého. Od září 2024 do července 2025 žila s jiným partnerem v bytě o velikosti 3+1, kde bylo třeba hradit nájemné ve výši 12 000 Kč a náklady spojené s užíváním bytu ve výši 3 000 Kč, což hradil partner žalobkyně. Nad rámec toho dával k rukám žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč měsíčně na domácnost. V době, kdy bydlela u své sestry, tak jí na bydlení nepřispívala. V současné době hradí náklady na bydlení ve výši 17 000 Kč, a to za byt o velikosti 2+kk.

5. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství neměla, pobírala pouze rodičovský příspěvek a nevykonávala žádný přivýdělek. Majetek větší hodnoty nemá. Má dluh u společnosti ZAPLO, kde zbývá doplatit 10 000 Kč a úroky. Měsíčně jej splácí splátkami po 6 000 Kč. Dále dluží své matce 26 000 Kč. Je zdráva a jiné děti nemá.

6. Ze spisu Okresního soudu v Kladně vedeného pod sp.zn. , spisová značka, soud zjistil, že dne 30. 1. 2025 učinil otec u zdejšího soudu návrh na úpravu poměrů a styku k nezletilému synovi. V té době žil u rodičů, kde ve společné domácnosti žila ještě jedna další osoba. Na bydlení přispíval rodičům 1 000 – 2 000 Kč měsíčně. Od ledna 2025 pracuje u společnosti Feralpi Kralupy nad Vltavou, kde dosahoval příjmu 35 000 Kč netto. Měl půjčku u České spořitelny, a.s., kde zbývalo doplatit 76 000 Kč a platil ji splátkami po 4 000 Kč. Jeho zdravotní stav byl dobrý. Byl kuřák a vykouřil krabičku cigaret za cca 3 dny. Kolem roku 2020 užíval drogy, a to marihuanu, ale i pervitin.

7. Z výpisu z centrální evidence obyvatel pro oba účastníky a výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že účastníci mají společného nezletilého syna. Pro žádného z účastníků není vedeno insolvenční řízení.

8. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně si jako nájemce pronajala k užívání byt na adrese , adresa, , a to od , datum, . Za užívání bytu se zavázala hradit nájemné ve výši , částka, a zálohu na služby ve výši , částka, měsíčně. Při předání bytu byla povinna složit jistotu ve výši , částka, .

9. Ze zprávy Zaplo Finance s.r.o. soud zjistil, že žalobkyně má u této společnosti dluh v aktuální výši 27 996 Kč.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný nevlastní žádné nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí.

11. Ze zprávy Úřadu práce České republiky soud zjistil, že žalobkyni bylo vyplaceno porodné ve výši 13 000 Kč, od července 2024 pobírá příspěvek na bydlení ve výši 9 723 Kč. Žalovaný pobírá příspěvek na bydlení od března 2025 a také dávky v hmotné nouzi.

12. Ze zprávy FERALPI-PRAHA s.r.o. soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán u tohoto zaměstnavatele od 17. 1. 2025. Za toto období pobíral čistý měsíční příjem ve výši obvykle od 25 000 do 34 000 Kč. V některých měsících byl příjem ovlivněn výplatou nemocenských dávek. Dále sdělili, že žalovaný je od 19. 9. 2025 v pracovní neschopnosti.

13. Ze zprávy České spořitelny a.s. soud zjistil, že vedou bankovní účet pro žalovaného a z výpisu z tohoto bankovního účtu za období od září 2024 dosud bylo zjištěno, že v září a říjnu 2024 byl žalovanému vyplacen příspěvek na bydlení ve výši 8 589 Kč, v září měl příjem ve výši 14 989 Kč, v říjnu 6 219 Kč. V listopadu a prosinci obdržel platbu od Salena reality v částce 68 000 Kč a 24 000 Kč, v prosinci také nemocenské dávky ve výši 14 784 Kč. Od února 2025 na bankovní účet přicházela pravidelná výplata od zaměstnavatele v průměrné výši 26 261,33 Kč. V březnu 2025 byl žalovanému vyplacen příspěvek v hmotné nouzi ve výši 8 777 Kč, v červnu 2025 příspěvek na bydlení ve výši 10 193 Kč a 3 518 Kč, v červenci také ve výši 3 518 Kč a od srpna 2025 ve výši 4 820 Kč měsíčně.

14. Ze zprávy Městského úřadu Slaný soud zjistil, že žalovaný je evidován jako vlastník vozidla Seat Leon, RZ: , SPZ, , r. výroby 2002.

15. Ze zprávy České správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalovaný byl od 20. 3. 2024 do 30. 9. 2024 zaměstnán u společnosti CARGO CARE s.r.o., od 1. 4. 2024 do 30. 9. 2024 měl u tohoto zaměstnavatele sjednánu také dohodu o provedení práce a od 17. 1. 2025 je zaměstnán u společnosti FERALPI-PRAHA s.r.o.

16. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k hrazení výživného ve výši 3 000 Kč měsíčně pro neprovdanou matku.

17. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

18. Podle ustanovení § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

19. Podle ustanovení § 922 odst. 2 o.z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

20. Podle ustanovení § 913 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení odůvodněných potřeb oprávněného se přihlédne k jejich budoucí změně, lze-li ji rozumně určit. Při hodnocení schopností a možností povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti a zda jím dosahovaný příjem odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat zejména vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci a také vzhledem k situaci na trhu práce v místě jeho pracoviště nebo bydliště. Při hodnocení majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

21. Soud další dokazování neprováděl, dosud provedené důkazy považoval za dostačující a zhodnotil je dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti.

22. Soud posoudil návrh žalobkyně a posoudil jej jako částečně důvodný. V řízení bylo prokázáno, že účastníci mají společného nezletilého syna Lucase, nežijí od září 2024 nežijí ve společné domácnosti a žalovaný žalobkyni na výživu po tuto dobu ničeho nepřispívá. Návrh, aby soud uložil žalovanému žalobkyni na výživu přispívat, je proto důvodný. Soud se tedy v řízení zabýval otázkou majetkových poměrů obou účastníků za účelem určení adekvátní výše výživného. U obou účastníků se majetkové poměry v průběhu požadovaného období měnily. Tato období byla proto oddělena a soud se jimi zabýval samostatně. Výslechem žalobkyně, zprávou úřadu práce a výpisem z bankovního účtu žalovaného bylo prokázáno, že v období od září 2024 do prosince 2024 žila žalobkyně ve společné domácnosti s partnerem, který nesl náklady na bydlení, pobírala příspěvek na bydlení ve výši 9 723 Kč, rodičovský příspěvek a dále hospodařila s částkou 10 000 Kč od partnera na úhradu potřeb v domácnosti. Žalovaný v tomto období žil u rodičů, jeho náklady na bydlení byly v minimální výši a v průměru dosahoval obdobného příjmu jako žalobkyně. Žalovaný navíc z tohoto příjmu plnil vyživovací povinnost vůči nezletilému synovi, kterou žalobkyně částečně plnila osobní péčí. Soud proto uzavřel, že v tomto období byly majetkové poměry obou účastníků srovnatelné a návrh za toto období zamítl. V období od ledna 2025 do července 2025 žila žalobkyně i nadále ve společné domácnosti s partnerem a její majetkové poměry se výrazně nezměnily. Žalovaný však byl nově zaměstnán u zaměstnavatele FERALPI-PRAHA s.r.o. a začal dosahovat vyššího příjmu, jak bylo prokázáno výpisem z jeho účtu i zprávami jeho zaměstnavatele a zprávou ČSSZ. Za toto období mu navíc v červenci 2025 byl dovyplacen příspěvek na bydlení a začal mu být vyplácen i do budoucna. Výpisem z bankovního účtu nebylo prokázáno, že by žalovaný vynakládal nějaké částky na bydlení. Za toto období soud proto dospěl k závěru, že majetkové poměry žalovaného již umožňovaly poskytnout žalobkyni výživu alespoň částkou 1 000 Kč měsíčně. Majetkové poměry žalobkyně se změnily v období od srpna 2025 do října 2025, kdy její výpovědí bylo prokázáno, že ukončila společnou domácnost s partnerem, žila u své sestry, avšak náklady na bydlení v tomto období ani nadále nenesla. V tomto období navíc vzrostl příspěvek na bydlení vyplácený žalovanému, jak se podává z výpisu z jeho bankovního účtu. Soud proto dospěl k závěru, že za toto období je přiměřenou výší výživného částka 1 500 Kč měsíčně. Zásadní změna poměrů nastala na straně žalobkyně od 16. 10. 2025, neboť od této doby již žije žalobkyně s nezletilým samostatně, nájemní smlouvou bylo prokázáno, že má náklady na bydlení ve výši 17 000 Kč měsíčně a nikdo s ní již nadále společnou domácnost nesdílí. Ani v tomto období dosud vzhledem k věku nezletilého syna není schopna dosahovat výdělku a soud proto dospěl k závěru, že od tohoto data je důvodný návrh žalobkyně co do výše 3 000 Kč výživného měsíčně, a to do data, kdy nezletilý Lucas dosáhne věku 2 let. Žalovaný se v řízení k návrhu žalobkyně nevyjádřil, nedostavil se ani k žádnému jednání, k nimž byl předvolán a v řízení netvrdil, že by měl některé další náklady, či, že by dosahoval jiného příjmu, než bylo soudem zjištěno z provedeného dokazování.

23. Jelikož soud rozhodl o výživném i zpětně, vyměřil žalovanému výši nedoplatku na výživném za toto období a s přihlédnutím k jeho majetkovým poměrům, které byly provedeným dokazováním zjištěny, prodloužil zákonnou lhůtu k plnění na dobu 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

24. Jelikož žalobkyně vzala svou žalobu co do období od 19. 7. 2024 do 31. 8. 2024 zpět, soud řízení v této části v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. zastavil.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná pouze co do nepatrné části, náhradu nákladů řízení v plné výši 26 801,50 Kč, která sestává z odměny za 5 úkonů právní služby po 3 980 Kč z tarifní hodnoty ve výši 72 000 Kč dle § 7 bod 5, § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a.t.“), a to příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu a účast na 2 ústních jednáních, náhrady hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a.t. a 21% DPH ve výši 4 651,50 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a povinnosti platit náklady řízení k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

26. Žalobkyně byla v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudního poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek. V souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích soud proto tuto povinnost přenesl na žalovaného a uložil mu zaplatit soudní poplatek ve výši 500 Kč dle položky 7 písm. a) sazebníku soudních poplatků.