Okresní soud v Kladně · Rozsudek

11 C 37/2021

č. j. 11 C 37/2021-86

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-25 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKD:2022:11.C.37.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Kladně určil, že žalobci jsou vlastníky ve společném jmění manželů pozemku o výměře 37 m², který je zapsán na listu vlastnictví pro katastrální území. Soud dospěl k závěru, že žalobci vydrželi vlastnické právo na pozemek na základě dlouhodobé, poctivé a oprávněné držby, která byla v době před účinností nového občanského zákoníku zajištěna. Výsledkem bylo potvrzení vlastnického práva k pozemku, který se nachází v sousedství ulice a byl využíván jako součást rodinného domu. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 33 677,31 Kč.

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození trvale bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození trvale bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobci celé jméno žalobce, a celé jméno žalobkyně jsou vlastníky ve společném jmění manželů pozemku parc. číslo o výměře 37 m² zapsaného na list vlastnictví pro katastrální území a územní celek, vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, stát. instituce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobců.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky ve společném jmění manželů pozemku parc. číslo o výměře anonymizováno m², v k. ú. obec, územní celek, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce. Předpoklad určovací žaloby, tedy naléhavý právní zájem, shledávají žalobci v rozporu vlastnických práv a v nejistotě žalobců. Žalobci dále žalobu odůvodnili následovně. Žalobci jsou jako manželé v rámci společného jmění manželů vlastníky rodinného domu se zahradou na adrese adresa žalobce a žalobkyně, kde i trvale žijí. Rodinný dům získali po předcích. Rodinný dům stojí na pozemku parc. číslo na pozemku parc. číslo obojí v k. ú. obec, územní celek, zaspáno na list vlastnictví v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce. Rodinný dům stojí za oplocením, které je souvislé v celé ulici před všemi domy v ulici, mezi oplocením a rodinným domem je předzahrádka. Předzahrádka je vymezena jako samostatný pozemek parc. číslo o výměře anonymizováno m², v k. ú. obec, územní celek, zapsaný na list vlastnictví vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, stát. instituce. Původní pozemek získali právní předchůdci žalobců, rodiče žalobce a), na základě trhové smlouvy ze dne datum, tehdy měl pozemek parc. číslo. Dle textu smlouvy byl zakoupen pozemek o velikosti anonymizováno m², na jehož ulici připadalo anonymizováno m². Následně byl na pozemku právními předchůdci žalobců vystavěn dům, který byl kolaudován povolením k užívání dne datum, kde bylo výslovně uvedeno, že je nutné vybudovat oplocení, což také právní předchůdci žalobců učinili a ohradili si pozemek, který považovali za svůj, a který dle trhové smlouvy koupili. Následně na žalobce a) a b) byl dům i se zahradou převeden postupní smlouvou, a to notářským zápisem ze dne datum, přičemž předmětem převodu byl dům adresa se stavebním pozemkem parc. číslo o výměře anonymizováno m² a zahrada na pozemku parc. číslo o výměře anonymizováno m². K převodu docházelo v rámci rodiny v absolutní důvěře. S ohledem na dosavadní užívání pozemku byli žalobci v dobré víře, že je převáděn celý pozemek včetně předzahrádky, žalobci převzali pozemek v hranicích vytyčených oplocení tak, jak ho vlastnili jejich právní předchůdci, nenapadlo je porovnávat nabývací tituly a provádět matematické operace. V roce rok byla za účelem rekonstrukce rodinného domu pořízena projektová dokumentace pod číslo výst. číslo, projektantem jméno příjmení. V rámci projektové dokumentace byl pod označením parc. číslo zahrnuta i předzahrádka. Žalobci tak neměli žádnou pochybnost ohledně vlastnického práva předmětné předzahrádky. Oplocení i přes rekonstrukci zůstalo v původních hranicích. V průběhu let docházelo k různým přestavbám v rámci ulice a zjistilo se, že některé domy přesahují na cizí pozemek, proto se dotyční domluvili, že udělají majetkové vypořádání. Při té příležitosti žalobci zjistili, že předzahrádka je součástí většího pozemku parc. číslo je ve vlastnictví žalovaného. Z toho důvodu se obrátili na tehdejšího starostu žalovaného, který uvedl, že jde o administrativní nesrovnalost s tím, že je stěžejní nechat předzahrádku oddělit geometrickým plánem. Z toho důvodu žalobci nechali vypracovat geometrický plán číslo ze dne datum, a to Ing. jméno příjmení. Původní pozemek žalovaného parc. číslo o výměře rok m² tak byl rozdělen na dva pozemky, a to na parc. číslo o výměře rok m² a na parc. číslo o výměře anonymizováno m². V geometrickém plánu bylo uvedeno, že žalobci jsou nabyvatelé, považovali tak uvedenou záležitost za vyřešenou. V souvislosti s kácením stromů v nedávné době však žalobci zjistili, že předzahrádka je sice formálně oddělená, ale jako vlastník je dál veden žalovaný. Žalobci se tak obrátili na žalovaného s tím, že mají za to, že z jejich strany došlo k vydržení vlastnického práva. Žalovaný na výzvu odpověděl tak, žalovaný není oprávněn souhlasným prohlášením vlastnické právo k předmětnému pozemku určit, neboť není postaveno na jisto, že došlo k vydržení. Žalobci mají za to, že oni i právní předchůdci jsou poctivými držiteli, byli přesvědčeni, že jim náleží právo, které vykonávají, to se projevovalo i péčí o předzahrádku. Žalobci byli v dobré víře od roku rok do roku rok, přičemž i když před rokem rok nebylo možné vydržení, lze podle judikatury započíst vydržecí dobu vykonanou před tímto rokem. Žalovaný naopak neměl po celou dobu o pozemek zájem, neučinil žádný úkon, kterým by mohla být zpochybněna dobrá víra žalobců.

2. Žalovaný navrhl předmětnou žalobu zamítnout. Žalovaný odkázal na svou odpověď ze dne datum doručenou žalobcům. Uvedl, že již na základě trhové smlouvy nabyli jméno a jméno celé jméno žalobce pozemek pouze o výměře anonymizováno m². Ze znění kolaudačního rozhodnutí vyplývá, že jim byla uložena povinnosti vybudovat ohradní zeď a dále i chodník, avšak nikterak z předmětné listiny nevyplývá, že by anonymizováno m² připadající na ulici bylo v jejich vlastnictví, přičemž ani není zřejmé, že oněch anonymizováno m² by mělo být součástí anonymizováno m². Výměra anonymizováno m² mohla být také ze strany právních předchůdců žalobců prodána či darována. To, že sporný pozemek nebyl ve vlastnictví žalobců, vyplývá i ze samotného předloženého situačního plánu žalobců, který se navíc liší od situačního plánu sousedů. Je nutné poukázat, že i na základě notářského zápisu přešel postupní smlouvou na žalobce pozemek pouze o výměře anonymizováno m². To, že sporný pozemek nebyl ve vlastnictví žalobců, vyplývá i ze samotného předloženého situačního plánu žalobců, který se navíc liší od situačního plánu sousedů. Žalobci byl sice geometrický plán do katastru nemovitostí vložen, avšak nebyla předložena žádná smlouva či jiný titul, na základě kterého by mohlo dojít k převodu / přechodu práva, přičemž stanovisko dřívějšího starosty nemá navíc žádnou relevanci. Žalovaný poukazuje na to, že šlo pouze porovnat původní trhovou smlouvu a následně notářský zápis, to je základní opatrností, i když se jedná o členy rodiny. Žalobci od roku rok, nejpozději od roku rok tak nemohou být v dobré víře. Je nutné zmínit také to, že před datum nemohli žalobci vydržet něco, co mohlo být pouze ve vlastnictví státu, přičemž poté jim do roku rok neuběhla požadovaná 10ti letá vydržecí doba. Pokud jde o aktivitu žalovaného, tak jemu svědčí vlastnické právo, nebyl tedy důvod pro jakoukoliv činnost v souvislosti s pozemkem. Později žalovaná doplnila důkazy o situační plány z roku rok a rok a o výpis z pozemkových knih jakož i o kopii původní katastrální mapy, přičemž k tomu uvedla, že tyto materiály osvětlují, jak to bylo s vlastnictvím pozemku, který je předmětem tohoto sporu.

3. Soud již nikterak nepřihlédl k novým tvrzením, které žalovaná uplatnila při jednání dne datum, neboť dospěl k názoru, že byla učiněna v době po uplynutí koncentrační lhůty, která byla účastníkům poskytnuta při předešlém jednání.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně pozemku parc. č číslo soud zjistil, že pozemek je zapsán na list vlastnictví, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce, jedná se o pozemek o výměře anonymizováno m², vlastnické právo svědčí žalovanému.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně pozemku parc. č anonymizováno a anonymizováno soud zjistil, že pozemek je zapsán na list vlastnictví, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce, vlastnické právo svědčí žalobcům. Na pozemku parc. číslo je umístěna stavba.

6. Z katastrální mapy soud zjistil, že pozemky parc. číslo jsou sousedícími pozemky, mají přístup k ulici pouze z jedné strany, přičemž k ulici dosahují hlavně skrz úzké pruhy u hranic pozemků. Přímo sousedící s ulicí je pozemek parc. číslo který tvoří úzký pruh. Podobná, avšak ne totožná je situace protějšího pozemku. obec ostatních pozemků směrem k ulici je ve stejné linii.

7. Z historické fotodokumentace 50. – 60. léta 20. století, z fotodokumentace stavu oplocení v roce rok a fotodokumentace aktuálního stavu oplocení soud zjistil, že z běžného pohledu vyplývá, že hranice pozemku byly v těchto letech stejné. Měnila se pouze podoba předmětného oplocení, avšak není zřejmý jakýkoliv výstupek, který by odpovídal právnímu stavu.

8. Z projektové dokumentace k rekonstrukci domu adresa soud zjistil, že ta byla vyhotovena pro žalobce, přičemž v rámci úvodní strany, kde se nachází mapy dotčených pozemků, jakož i pozemků sousedících, vyplývá, že projektantem byla předzahrádka zakreslena jako součást pozemku parc. číslo parc. číslo není viditelný žádný výstupek z ulice, že by předzahrádka neměla být součástí uceleného celku. Projektová dokumentace je podpořena i fotodokumentací rekonstrukce domu rok, ze které soud zjistil, že i v rámci rekonstrukce zůstal stát plot v původních hranicích tak, jak vyplývalo z předchozích provedených fotodokumentací.

9. Ze smlouvy trhové ze dne datum soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi Obecně prospěšným stavebním a bytovým družstvem v anonymizováno, zapsaným společenstvem s ručením obmezeným, jako prodávajícím, a jméno a jméno příjmení jako kupujícím. Předmětem trhové smlouvy je pozemek parc. číslo v anonymizováno ve výměře anonymizováno m², z čehož připadá na ulici anonymizováno m². Byla sjednána trhová cena částka anonymizováno h za 1 m², tedy celkem činí kupní cena částka anonymizováno h, přičemž kupní cena byla při podpisu předmětné smlouvy zaplacena kupujícími. Pozemek byl zapsán tehdy v rámci vl. číslo pozemkové knihy kat. územní celek. Má být vloženo vlastnické právo manželů jméno celé jméno žalobce a jméno celé jméno žalobkyně.

10. Ze situačního plánu z roku rok včetně mapy soud zjistil, že pozemek parc. číslo má výměru anonymizováno a a anonymizováno m². Je viditelný výstupek z ulice do pozemku, linie v souladu s ostatními pozemky není dodržena.

11. Ze situačního plánu z roku rok soud zjistil, že je opět viditelný výstupek z ulice do pozemku, linie v souladu s ostatními pozemky není dodržena.

12. Z kopie původní katastrální mapy soud zjistil, že je vedena linie hranice s ulicí, přičemž není viditelný výstupek, avšak je před domem viditelný pás, který představuje sporný pozemek, avšak na této mapě, oproti ostatním důkazům, je pás vyobrazen tak, že původní pozemek parc. číslo nesousedí s ulicí. Ulice představuje dle výpisu z pozemkového knihy parc. číslo.

13. Z výpisu z pozemkové knihy k pozemku parc. číslo nyní parc. číslo soud zjistil, že obsahem jsou zápisy, a to nejdříve na základě smlouvy trhové, následně dne datum došlo k tomu, že je na části parc. číslo přeměněné na stavební parcele číslo je vystaven dům a zbytek je zahradou.

14. Z povolení stát. instituce k obývání a užívání ze dne datum soud zjistil, že bylo uděleno povolení k obývání i užívání nově postaveného domu na pozemku parc. číslo v anonymizováno. K úplnému dokončení stavby ve smyslu stavebního řádu je potřeba ještě splnit: Ohradní zdi mezi sousedy a pozemkem státního velkostatku jakož i chodník budiž provedeno v prvním pololetí roku rok.

15. Z notářského zápisu ze dne datum soud zjistil, že mezi jméno a jméno příjmení a Ing. jméno a jméno příjmení byla uzavřena smlouva postupní. Podle trhové smlouvy ze dne datum byly jméno a jméno celé jméno žalobce spoluvlastníky každý jednou polovinou domu adresa v anonymizováno s pozemkem st. parc. číslo o výměře anonymizováno m² a se zahradou číslo o výměře anonymizováno m². Tyto nemovité věci byly postoupeny na žalobce, a to za částku anonymizováno 000 Kčs. Současně bylo ujednáno doživotní bezplatné osobní užívání předmětných nemovitých věci jméno a jméno příjmení.

16. Z geometrického plánu číslo soud zjistil, že tímto geometrickým plánem ze dne datum došlo k vymezení pozemku parc. číslo o výměře anonymizováno m², a to od pozemku parc. číslo který měl původní výměru anonymizována dvě slova m². Jako nabyvatelé jsou uvedeni žalobci. Vyhotovila Ing. H. příjmení.

17. Z usnesení územní celek ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, soud zjistil, že bylo zastaveno správní řízení sp. zn. anonymizováno spisová značka, neboť se jedná o právně nepřípustnou žádost o povolení kácení dřevin podané žalobcem 1). V rámci odůvodnění žalovaný uvádí, že vlastníkem pozemku parc. číslo k. ú. obec, je žalovaný, z toho důvodu bylo rozhodnutí o zastavení předmětného řízení. Navíc žalovaný ani pro kácení neshledal důvody, a to ani po provedeném šetření Ing. jméno příjmení dne datum.

18. Ze žádosti o narovnání ze dne datum soud zjistil, že žalobci vylíčili žalovanému to, co je obsahem samotné žaloby a vyzvali žalovaného k podepsání souhlasného prohlášení o tom, že předzahrádka je vydržena. Žalobci požádali, aby souhlasné prohlášení bylo zařazeno na zastupitelstvo ke schválení. K tomu žalobci připojili i přílohy.

19. Z odpovědi územní celek ze dne datum soud zjistil, že žalovaný má za to, že v srpnu roku rok nabyl jméno a jméno celé jméno žalobce pozemek parc. číslo o výměře anonymizováno m², z čehož anonymizováno m², tedy nabyl ve skutečnosti pozemek o výměře anonymizováno m². Ze znění kolaudačního rozhodnutí pak vyplývá, že byla jméno a jméno příjmení uložena povinnost vybudovat ohradní zeď a dále chodník, avšak nikterak z toho nevyplývá, že by oněch anonymizováno m² mělo být v jejich vlastnictví. Z notářského zápisu je pak zřejmé, že žalobci nabyli pozemky parc. číslo o výměře anonymizováno m² a dále pozemek (zahrada) parc. číslo o výměře anonymizováno m². Tedy opět byl převeden pozemek o výměře anonymizováno m². Situační plán z rekonstrukce také ukazuje, že pozemek dnes označený jako parc. číslo nebyl ve vlastnictví žalobců. Pozemek parc. číslo (původně označený jako parc. číslo) nemá žádnou společnou hranici s pozemkem parc. číslo. Situační plány sousedů jsou zcela jiné než situační plán žalobců. Žalovaný se vyjadřuje ke geometrickému plánu, ze kterého vyplývá, že geometrický plán byl do katastru nemovitostí vložen, avšak nebyla předložena žádná smlouva či jiný titul, na základě kterého by mohlo dojít k převodu / přechodu práva. Chyby se dle žalovaného dopustili již jméno a jméno celé jméno žalobce, kteří však nebyli v dobré víře, stejně tak jako žalobci. Opětovně žalobci ani v roce rok neřešili situaci. Žalovaný uvedl, že je ochoten žalobcům předmětný pozemek prodat za částka za 1 m² nebo nechť žalobci podají žalobu.

20. Soud se nejdříve zabýval aplikací právního předpisu. I když je rozhodováno v době, kdy je účinný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ n. o. z.“), je nutné s ohledem na shora uvedené aplikovat přechodná ustanovení, konkrétně § 3028 odst. 2 n. o. z. V rámci komentářové lieratury je zmíněno, že právní skutečnosti, s nimiž je spojen vznik těchto vztahů, jakož i další právní následky, pokud nastaly před datum, se posoudí podle staré právní úpravy (nemá-li občanský zákoník jiné zvláštní přechodné ustanovení). Například mělo-li k vydržení vlastnického práva dojít za účinnosti občanského zákoníku z roku 1964, posoudí se otázka vydržení podle tohoto předpisu, a nikoliv podle nového občanského zákoníku s tím, že odkazují na několik rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, jako je například sp. zn. 22 Cdo 4547/2018 nebo sp. zn. 22 Cdo 823/2016 (příjmení příjmení, M. příjmení, Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, § číslo). S ohledem na držbu žalobců od roku 1970 a konec dobré víry v roce 1996 je nutné aplikovat zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), neboť je zřejmé, že k vydržení došlo v tomto časovém úseku. V rámci následujících odstavců je vzhledem k absenci vlastnického práva již u právních předchůdců žalobců odkazováno i na právní úpravu předchozí, tedy na zákon č. 946/1811 Sb., obecný zákoník občanský (dále jen„ o. z. o.“), a na zákon č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ s. o. z.“), které jsou stěžejní pro běh vydržecí doby.

21. Podle § 431 o. z. o. ku převodu vlastnictví nemovitých věcí musí býti nabývací jednání zapsáno do veřejných knih k tomu určených. Toto zapsání nazývá se vklad (intabulace).

22. Podle § 1453 o. z. o. každý, kdo je jinak způsobilý k nabývání, může také vlastnictví nebo jiných práv nabýti vydržením.

23. Podle § 1460 o. z. o. k vydržení je potřebí kromě způsobilosti osoby a předmětu: aby někdo byl ve skutečném držení věci nebo práva, jichž tímto způsobem má nabýti; aby jeho držení bylo pořádné, poctivé a pravé a aby v něm bylo pokračováno po všechen čas, vyměřený zákonem (§ § 309, 316, 326 a 345).

24. Podle § 1470 o. z. o. kde není ještě řádných veřejných knih nebo takové právo není do nich vloženo, může je poctivý majitel vydržeti teprve po třiceti letech.

25. Podle § 116 odst. 1 s. o. z. práva vlastnického k věci movité nabude, kdo ji drží oprávněně (§ 145) a nepřetržitě po tři léta; jde-li o věc nemovitou, je třeba vydržecí doby desetileté. Podle odst. 2 kdo nabude oprávněné držby od držitele oprávněného, může si započíst vydržecí dobu předchůdcovu.

26. Podle § 562 s. o. z. ustanoveními tohoto zákona se řídí, pokud není dále ustanoveno jinak, i právní poměry vzniklé před 1. lednem 1951; do tohoto dne se tyto právní poměry řídí právem dřívějším.

27. Podle § 566 odst. 1 s. o. z. lhůta, která počala běžet před 1. lednem 1951, skončí, určuje-li tento zákon lhůtu kratší, nejpozději uplynutím této kratší lhůty, počítané ode dne datum; určuje-li lhůtu delší, počítané ode dne, kdy lhůta počala běžet. Podle odst. 2 totéž platí o době vydržovací a promlčecí.

28. Podle § 135a odst. 1 o. z. ve znění zákona č. 131/1982 Sb., účinného od 1. 4. 1983 do datum, vlastníkem věci, která může být předmětem osobního vlastnictví, se stane občan, který má nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) movitou věc po dobu tří let a nemovitou věc po dobu deseti let. Obdobně, pokud není stanoveno jinak, nabude občan i právo odpovídající věcnému břemenu (§ 132a odst. 2). Podle odst. 2 jde-li o pozemek nebo jeho část, který má občan nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) po dobu deseti let a k němuž by jinak mohlo být zřízeno právo osobního užívání (§ 199 odst. 1), nabývá vlastnictví k pozemku nebo jeho části stát; občan nabývá právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku v rozsahu uvedeném v § 200. Je-li výměra pozemku větší než nejvyšší přípustná výměra podle § 200 a lze-li podle územního plánu nebo územního rozhodnutí přenechat k osobnímu užívání více částí tohoto pozemku, má občan právo vybrat si jen jednu z těchto částí, k níž se pak jako k samostatnému pozemku dohodou zřídí právo osobního užívání. Podle odst. 4 do doby podle odstavců 1 a 2 může si občan započítat dobu, po kterou jeho právní předchůdce měl věc nepřetržitě v držbě, anebo nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemenu. Podle odst. 5 na běh dob podle odstavců 1 a 2 použije se přiměřeně ustanovení o promlčení.

29. Podle § 134 o. z. ve znění zákona č. 509/1991 Sb., účinného od 1. 1. 1992 do datum, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

30. Podle § 129 odst. 1 o. z. ve znění zákona č. 509/1991 Sb., účinného od 1. 1. 1992 do datum, držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Podle odst. 2 držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.

31. Podle § 130 odst. 1 o. z. ve znění zákona č. 509/1991 Sb., účinného od 1. 1. 1992 do datum, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Podle odst. 2 nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby.

32. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

33. Soud se v dané věci nejprve zabýval tím, zda je splněn předpoklad domáhat se předmětného nároku určovací žalobou, tedy zda je zde dán naléhavý právní zájem, přičemž dospěl k názoru, že ten je v tomto případě dán. Žalobci se domáhají určení vlastnictví k nemovité věci, neboť o sobě tvrdí, že jsou jejími vlastníky na základě vydržení, přičemž v katastru nemovitostí je veden jako vlastník žalovaný (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4593/2010).

34. V rámci řízení je předmětem sporu vlastnického právo k pozemku, předzahrádce, kterého se žalobci domáhají na základě vydržení. K důkazu byla provedena smlouva trhová z roku rok, na základě které měli nabýt právní předchůdci žalobců pozemek parc. číslo v anonymizováno ve výměře anonymizováno m², z čehož připadá na ulici anonymizováno m². Byla sjednána trhová cena částka anonymizováno h za 1 m², tedy celkem činila kupní cena částka anonymizováno h. Z již jazykového výkladu předmětné smlouvy lze dospět k závěru, že právní předchůdci žalobců měli nabýt na základě předmětné trhové smlouvy pozemek o celkové výměře anonymizováno m², neboť až z této celkové výměry připadá určitá část na ulice. Tato skutečnost je navíc podpořena výší kupní cena, která jednoduchou matematickou operací (částka / částka) odpovídá výměře pozemku anonymizováno m². I přes znění trhové smlouvy, o kterém není dle soudu pochyb, a přes zaplacení kupní ceny za anonymizováno m², nabyli právní předchůdci žalobců vlastnické právo pouze k anonymizováno m², neboť již za účinnosti zákona č. 946/1811 Sb., obecný zákoník občanský, tedy zákona aplikovaného v roce rok, kdy došlo k uzavření trhové smlouvy, platil tzv. intabulační princip. To, že právní předchůdci žalobců nenabyli vlastnické právo v rozsahu anonymizováno m² je podpořeno i situačními plány a výpisem z pozemkové knihy z roku rok a rok, ale i skutečností, že pokud by zapsanými vlastníky byli, nevznikl by vůbec tento spor, neboť i kdyby v následné smlouvě nedošlo k převodu předmětného pozemku, stal by se předmětem dědického řízení po právních předchůdcích žalobců. 35. příjmení pozemku se právní předchůdci žalobců ujali tak, že pozemek na základě uložené jim povinnosti kolaudačním rozhodnutím oplotili. Dle fotografií bylo oplocení směrem k ulici učiněno ve stejné linii jako oplocení sousedů. V rámci kolaudačního rozhodnutí, bylo jasně prokázáno, že ze strany stát. instituce, byla stanovena podmínka oplocení, a to i směrem do ulice. Bylo tedy na úřednících obecního úřadu žalovaného, aby splnění podmínky náležitě zkontrolovali.

36. S ohledem na stav pozemkových knih, dle kterých právní předchůdci žalobců opravdu byli vlastníky pouze pozemku o velikosti anonymizováno m², došlo k následnému převodu těchto anonymizováno m², na žalobce a) a žalobkyni b), ačkoliv reálně dle předložených fotografií byla užívána předzahrádka, neboť za oplocením je viditelný pruh, který vyplývá ze všech předložených katastrálních map, ať už nejdříve jako výběžek z ulice nebo později jako pruh samostatného pozemku oddělující rodinný dům žalobců od ulice, avšak ne zcela. Okraje pozemku žalobců dle nejnovější katastrální mapy přímo hraničí s ulicí. Žalobci pak užívali pozemek v mezích původních hranic, přičemž tyto hranice zůstaly zachovány i po dobu rekonstrukce, ke které byla vytvořena projektová dokumentace, která vymezuje v rámci situačního plánu pozemek tak, jak byl reálně využíván, nikoliv dle stavu v katastru nemovitostí. obec víra žalobců dle soudu trvala až do roku rok, kdy se žalobci prokazatelně dozvěděli o tom, že nejsou vlastníky předzahrádky a nechali si vypracovat v roce rok geometrický plánu. Do té doby se žalobci chovali jako vlastníci, sporný pozemek byl osázen stromy, což vyplývá ze samotného rozhodnutí o zastavení řízení ohledně povolení ke kácení dřevin.

37. Pokud jde o námitku žalovaného, že nelze automaticky předmětných sporných anonymizováno m² podřadit pod anonymizováno m², pak této námitce nelze přisvědčit. Pokud z výše uvedené katastrální mapy vyplývá, že pozemky žalobců sousedí s ulicí pouze na jedné straně, tedy na straně, kde je i sporný pozemek, pak je nepochybné, že předmětných anonymizováno m² muselo být zahrnuto do anonymizováno m².

38. Z právních předpisů výše uvedených vyplývá, že již právní předchůdci žalobců byli oprávněni vydržet vlastnického právo k předmětnému pozemku. V roce rok byl sice účinný zákon č. 946/1811 Sb., obecný zákoník občanský, avšak ten stanovoval v případě nemovitých věci vydržecí dobu 30 let. V takovém případě by k vydržení došlo v roce rok, tedy za účinnosti již nového občanského zákoníku, zákona č. 141/1950 Sb., který stanovoval kratší dobu pro vydržení, a to dobu desetiletou, která by v takovém případě s ohledem na přechodná ustanovení nově účinného zákona uvedená výše byla aplikována. I když reálně podmínky pro vydržení byly splněny, neboť právní předchůdci žalobců, s ohledem na výše zmíněný obsah smlouvy, na výši zaplacené kupní ceny a na absenci jakéhokoliv zásahu ze strany státu, a to i přes jasně stanovenou podmínku oplocení, museli být v dobré víře, že jim právo náleží. Byli tedy dle dikce tehdejší právní úpravy oprávněnými držiteli. I přesto však nedošlo k vydržení vlastnického práva.

39. Soud se tedy v dané věci dále zabýval, zda ze strany žalobců byly splněny podmínky pro vydržení vlastnického práva, kterými jsou: způsobilá věc k vydržení, způsobilé subjekty, oprávněnost držby a vydržecí doba. Pokud jde o způsobilý objekt vydržení, pak se jedná o pozemek, který v roce rok byl samostatně vymezen jako parc. číslo jedná se tedy o způsobilou věc k vydržení, neboť v opačném případě neměl být pozemek vůbec oddělen a žalovaný by ho neměl nabídnout k prodeji. Způsobilými jsou i subjekty, které vlastnické právo měli vydržet, tedy žalobce a) a žalobkyně b).

40. Současně se jedná o držbu oprávněnou, a to z následujících důvodů. Žalobci, ačkoliv již v rámci notářského zápisu bylo převedeno pouze anonymizováno m², pak absence titulu nikterak nebrání vydržení vlastnického práva k pozemku, zejména lze poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1734/2015, dle kterého je nutné v takovém případě posoudit okolnosti uzavření takové smlouvy. Právě v tomto případě je nutné přihlédnout k tomu, že k převodu docházelo v rámci rodiny, kdy rozsah užívání rodinou byl vždy stejný, a to již od počátku jeho nabytí. Pozemek tak byl žalobcům předán v určených hranicích, žalobci se tak chopili držby v důsledku omluvitelného omylu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 7. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2065/2005). Z vůle obou stran daného závazku je nepochybné, že chtěli převést celý pozemek v rozsahu užívání. S ohledem na stejnou linii všech bezprostředně sousedících pozemků, pak nemohla vzniknout pochybnost o velikosti pozemku. Stejná situace jako v případě žalobců je u protějšího pozemku. Ačkoliv výslovně předmětné rozhodnutí uvádí, že výměra není v zásadě významná, pak s ohledem na jiná rozhodnutí, zejména ve vztahu k držbě sousedních pozemků, je nutné i k tomuto přihlédnout a zohlednit, že anonymizováno m² v rámci několik set metrů čtverečních je snadno přehlédnutelné (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2001, sp. zn. 22 Cdo 386/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne 9. 3. 2000 sp. zn. 22 Cdo 1848/98). Jak bylo řečeno výše, pak k oprávněné držbě není vyžadován žádný titul, pouze jde o to, aby se zřetelem ke všem okolnostem byl daný subjekt v dobré víře, že mu právní věc patří (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 2000 sp. zn. 22 Cdo 417/98). Žalobci nejen ujištěny převzatým pozemkem v daných hranicích, ale k utvrzení logicky muselo dojít i danou projektovou dokumentací, na které jsou pozemky žalobců, jakož i sporný pozemek zakresleny jako celek. Ve prospěch oprávněné držby hovoří i fakt, že žalovaný byl po celou dobu pasivní, v rámci řízení nebylo nikterak tvrzeno, že by žalovaný vyjádřil jakýkoliv nesouhlas s tím, že nemá přístup k pozemku, který je v jeho vlastnictví (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2451/2011). Naopak žalobci soustavně po celá léta pečovali o předzahrádku jako o svoji, a to až do roku rok. Poté došlo k významné události, kdy byli seznámeni se skutečností, že předzahrádka není v jejich vlastnictví. Soud tak s ohledem na výše uvedené dospěl k názoru, že se jedná ze strany žalobců o oprávněnou držbu.

41. Pokud jde o vydržecí dobu, která je v zásadě desetiletá, pak po vydržecí dobu žalobců se vystřídalo hned několik právních úprav, přičemž v rámci první právní úpravy nebylo vydržení vůbec upraveno, tedy až do datum. Vydržení začalo být součástí zákona č. 40/1964 Sb., ve znění zákona č. 131/1982 Sb., účinného do 31. 12. 1991, i když i tak nebylo vydržení de facto možné. I tak však s ohledem na komentářovou literaturu zdejší soud dospěl k názoru, že jsou dány podmínky pro vydržení, a to dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., účinného od 1. 1. 1992 do datum. Případy, dle kterých před datum vydržení možné nebylo, pokud k tomuto dni anebo později došlo ke splnění podmínek pro vydržení, stanovených novelou občanského zákoníku č. 509/1991 Sb., přičemž podmínky pro nabytí vydržení byly naplňovány v době před účinností novely, tedy v době, ve které, přísně vzato, vydržecí doba nemohla běžet, pak k vydržení došlo, pokud v době po nabytí účinnosti novely číslo Sb. byly splněny předpoklady vydržení. Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba pro účely vydržení započíst i dobu držby, vykonávané před datum, i když jde o věc, kterou v té době nebylo možno vydržet (příjmení, příjmení, příjmení, příjmení a kol., Občanský zákoník I, II, 2. vydání, 2009, § 134).

42. Soud má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že právní předchůdci byli poctiví / oprávnění držitelé od roku rok až do roku rok, přičemž i k této vydržecí době je potřeba s ohledem na výše uvedené ustanovení § 134 odst. 2 o. z. ve znění zákona č. 509/1991 Sb., účinného do 31. 12. 2013, přihlížet. jméno žalobci pak byli prokazatelně v dobré víře od roku rok až do roku rok, kdy byl vyhotoven na popud žalobců geometrický plán, kterým byl sporný pozemek samostatně vymezen. Je zcela správné započíst vydržecí dobu žalobců před rokem 1992. Soud má tedy s ohledem na výše uvedené za to, že i tato podmínka 10 let vydržecí doby byla ze strany žalobců splněna, a to bezprostředně po nabytí účinnosti zákona č. 509/1991 Sb., který připouštěl vydržení.

43. Soud má za to, že byly splněny výše uvedené podmínky pro vydržení vlastnického práva k pozemku parc. číslo o výměře anonymizováno m² zapsaného na list vlastnictví pro katastrální území a územní celek, vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, stát. instituce, tedy způsobilá věc k vydržení, způsobilé subjekty, oprávněnost držby a vydržecí doba, a žalobě tak v plném rozsahu vyhověl.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud II. výrokem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 677,31 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč ve spojení s § 12 odst. 4 a. t. sestávající z částky 2 x 2 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 x 2 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 x 2 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 x 2 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 x 2 000 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 x 2 000 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně 12 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dále cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne datum ve výši 510,94 Kč za 70 ujetých km (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. znění účinné od 12. 3. 2022 do datum při průměrné spotřebě 7,2 l číslo km (s ohledem na metodiku EU 2004 se použije třetí údaj) a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 12. 3. 2022 do datum, a s cestou realizovanou dne datum ve výši 566,38 Kč za 70 ujetých km (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. znění účinné od 14. 5. 2022 při průměrné spotřebě 7,2 l číslo km (s ohledem na metodiku EU 2004 se použije třetí údaj) a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 14. 5. 2022; celkem tedy náklady řízení tvoří částka 33 677,31 Kč.

45. Povinnost k plnění byla ve výroku II. stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Současně byla povinnost žalovanému uložena ve prospěch žalobců, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 3. 2020, sp. zn. 22 Cdo 178/2020). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.