11 C 41/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Zapf Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně doručovací adresa: Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost stanovená žalovanému vůči žalobkyni rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , se ke dni , datum, zrušuje.

II. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, ve znění doplnění domáhala zrušení vyživovací povinnosti stanovené žalovanému k žalobkyni, a to ke dni 31. 3. 2024. Návrh odůvodnila tím, že rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žalobkyně svěřena do péče své matky a žalovanému jako otci bylo stanoveno výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Z důvodu dlouhodobého neplacení výživného pak byla nařízena exekuce, přičemž žalobkyně podala návrh na zrušení srážek běžného výživného s tím, že se žalovanému bude nadále strhávat dlužné výživné. Žalobkyně je však schopna se již sama živit, neboť ukončila studium a začala pracovat, jsou tedy dány důvody pro zrušení vyživovací povinnosti.

2. Žalovaný se z jednání omluvil. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/). Pokud jde o samotné vyjádření žalovaného k žalobě, které je součástí omluvy, tak k tomuto soud nepřihlížel, neboť podání nebylo řádně podepsáno.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobkyně tehdy jako nezletilá byla předmětným rozsudkem svěřena pro dobu před a po rozvodu manželství do péče matky, žalovanému jako otci byla stanovena vyživovací povinnost ve výši 1 500 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

4. Z potvrzení o studiu ze dne 11. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně byla studentkou Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy , datum5. Z pracovní smlouvy ze dne 2. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela pracovní smlouvu na, Anonymizováno, dobu určitou do 31. 3. 2025 se společností , právnická osoba, . Datum nástupu do práce byl sjednán na 3. 4. 2024. Jedná se o pozici praktické sestry.

6. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování účastnickými výslechy, neboť žalobkyně na nich netrvala a současně soud měl skutkový stav za dostatečně zjištěný z jiných předložených důkazů.

7. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

8. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Soud zcela vyhověl návrhu žalobkyně a zrušil vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni ke dni 31. 3. 2024, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně ukončila již v půlce měsíce března studium a současně od dubna nastoupila do zaměstnání, je tedy schopna se sama živit. Je nutné dodat, že vyživovací povinnost v zásadě zaniká ex lege, avšak i komentářová literatura [Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, § 910] hovoří v některých případech o nutnosti rozsudku. Deklaratorní rozsudek ostatně připouští i samotná judikatura (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3890/2015). Tím došlo ke změně původního rozhodnutí.

10. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když ve věci úspěšná žalobkyně jejich náhradu nepožadovala.