11 C 42/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Zapf Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o vyklizení nemovitosti

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému vyklidit veškeré prostory nacházející se v rodinném domě na adrese , adresa, , který je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, , a dále vyklidit pozemek parc. č. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 3 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 8 712 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Žalobou ze dne , datum, ve znění její opravy se žalobkyně domáhala po žalovaném vyklizení veškerých nemovitostí uvedených v I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně užívá dům na výše uvedené adrese k bydlení, přičemž ten je ve vlastnictví nezletilé dcery , jméno FO, . Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla nezletilá svěřena do péče žalobkyně jako matky. Svou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně dovozuje právě ze svěření nezletilé, která vlastní předmětné nemovitosti, do péče žalobkyně. Žalobkyně nechce vystavovat nezletilou tomu, aby ona musela podávat žalobu. Aby péče o nezletilou mohla být realizována, pak z logiky věci vyplývá, že je třeba, aby žalobkyně jako matka sdílela s nezletilou společnou domácnost. Odkazuje také na část rozhodnutí o zastavení řízení, ve kterém bylo řečeno, že žalobkyně se sama může domáhat ochrany v případě narušení jejích práv a povinností. Současně v případě styku žalovaného jako otce s nezletilou nebylo stanoveno, že by styk musel probíhat v rodinném domě, přičemž žalobkyně styk nezletilé s žalovaným jako otcem nijak nemaří. Do té doby byla rozsudkem stanovena nepravidelná střídavá péče. To probíhalo tak, že nezletilá obývala předmětný rodinný dům a účastníci jako rodiče se v rodinném domě střídali. Od září roku 2023 bydlí žalobkyně v rodinném domě trvale, neboť jí byla nezletilá , jméno FO, svěřena do péče. Dne , datum, se žalobkyně provdala, z toho důvodu bydlí v domácnosti také manžel žalobkyně. Žalovaný, ač je v rodinném domě sporadicky, tak narušuje při svých pobytech v domě pokojný stav bydlení ostatních spolužijících osob. Přes výzvy ze strany žalobkyně není žalovaný ochoten zpřístupnit technickou místnost, ve které je kombinovaný kotel, který funguje pro celý dům. Stalo se tedy, že po dobu několika dnů netekla v rodinném domě teplá voda či rodinný dům nebyl vytápěn nebo naopak byl přetopen. S ohledem na skutečnost, že žalovaný má zamknutou koupelnou, za kterou se technická místnost nachází, tak do ní nemá nikdo vyjma něj přístup. , jméno FO, znamená i fatální porušení všech elementárních bezpečnostních pravidel, neboť ho není možné vypnout v případě nastalé havárie. Dále se ve dnech , datum, , 9.-, datum, , , Anonymizováno, .-, datum, a , datum, opakovaně stávalo, že žalovaný postavil svůj automobil před výjezd z rodinného domu a ani na prosbu nezletilé dcery nebyl ochoten o dva metry popojet. Žalovaný také chodí v rodinném domě v botách, není ani na výzvu ochoten se přezout. Ve společných prostorách, ve kterých prohledává nábytek, ačkoliv byl koupen až po rozvodu manželství, pak ani neuklízí, nezametá ani nevytírá. V době svého pobytu dochází k ztrátám některých potravin. Současně v době svého pobytu ruší ostatní spolubydlící křikem. Pokud se žalobkyně či její manžel s žalovaným potkají, pak jim žalovaný vulgárně nadává a hrubě je uráží. Žalovaný také uzamčením zahradního domku znemožnil starat se o bazén. Žalovaný nemá žádný právní titul k užívání předmětných nemovitostí, přičemž svým užíváním permanentně narušuje pokojný stav bydlení. Ani před zaslání předžalobní výzvy nedošlo ke zlepšení situace.

2. S ohledem na sdělení žalobkyně nebylo k návrhu na nařízení předběžného opatření a přílohám k tomuto návrhu připojeným přihlíženo.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žaloba ve znění její opravy byla podána žalobkyní, která není ve sporu aktivně legitimována. Žalobkyni nesvědčí žádný právní titul, který by jí umožňoval podat žalobu na vyklizení. Účastníci jsou rodiči nezletilé, žalovaný daroval nezletilé , jméno FO, předmětný rodinný dům. Žalobkyně není oprávněna s majetkem nezletilé libovolně nakládat bez souhlasu žalovaného a už vůbec nemůže samostatně rozhodovat o tom, že se povede soudní řízení o vyklizení žalovaného jako jejího otce z rodinného domu, ve kterém měl probíhat styk žalovaného s nezletilou. Současně absentuje i pasivní legitimace žalovaného. U Okresního soudu v Kladně bylo vedeno opatrovnické řízení, dle kterého byla nezletilá svěřena do střídavé péče obou rodičů a účastníci se v péči o nezletilou v rodinném domě střídali. V rámci odůvodnění odvolacího soudu bylo řečeno, že u matky byl spatřen rys chování, kdy matka zneužívá nezletilou jako nástroj ovlivňování chování a postojů či jako nástroj konfrontace s druhým rodičem. V totožném řízení prezentoval kolizní opatrovník svůj názor, že matka negativně ovlivňuje nezletilou vůči otci, nepodporuje ji v docházce na rodinnou terapii, o otci hovoří před nezletilou negativně. Následně po devíti měsících bylo vyvoláno matkou nové opatrovnické řízení, ve kterém byla nezletilá , jméno FO, svěřena do péče matky a s otcem byla upraven styk. Tento styk měl být realizovaný právě v předmětné nemovitosti nezletilé. V rámci rozsudku soudu prvního stupně bylo řečeno, že to, že nezletilá popisuje svůj vztah k otci jako špatný je politováníhodný stav, k němuž přispěla převážně matka. Dále soud považuje za potřebné, aby nadále pokračovala snaha o zlepšení i zintenzivnění vztahu nezletilé s otcem, který setrvale oproti matce prokazuje lepší rodičovské kompetence. Rozhodnutí tak nemá vést k minimalizaci kontaktů otce a nezletilé či k vyloučení otce z péče o nezletilou či z jejího života. Nebylo v zájmu nezletilé neupravení styku otce s nezletilou. Žalobkyně však rozhodnutí o výlučné péči pojala tak, že může rozhodovat bez potřeby souhlasu žalovaného, a to včetně nakládání s jejím majetkem, žalovaného se snaží z nemovitosti vypudit. Žalobkyně nyní maří styk žalovaného s nezletilou, v rodinném domě nic neplatí, nehradí ani energie, toto hradí žalovaný, ač žalobkyni k placení vyzýval. Žalobkyně má věcné břemeno bezplatného doživotního užívání v rodinném domě v sousedství, který byl účastníky darován zletilé dceři žalobkyně, , jméno FO, , kterou žalovaný osvojil. Není pravdou, že by žalovaný bránil normálnímu užívání rodinného domu. Kotel je regulován digitálním zařízením v chodbě, je bezúdržbový, na své náklady ho žalovaný nechává servisovat a opravovat. Nikdy se nestalo, že by v důsledku poruchy kotle byla v rodinném domě zima. Porucha kotle byla řešena za celou dobu pouze jednou, a to se přitopilo krbovými kamny. Také plynový uzávěr je veřejně přístupný. V rámci opatrovnického řízení došlo mezi rodiči ke shodě ohledně užívání předmětného rodinného, 1. patro užívala žalobkyně, pokoj v přízemí s koupelnou a WC byl užíván žalovaným. Zahradní pozemek je ve výlučném vlastnictví žalovaného, stejně tak i pozemek, na kterém stojí. Žalovaný nechodí po domě v botách, ale je nucen si je odnést do svého pokoje, neboť mu již byly odcizeny ze společných částí domu. Stejně tak neprohledává nábytek, nekonzumuje potraviny žalobkyně a není pravdou, že by neuklízel. V případě parkování je to tak, že naopak žalobkyně a její manžel blokují vjezd na pozemek a do garáže.

4. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byly zamítnuty veškeré návrhy žalobkyně na nařízení předběžného opatření. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

5. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že nezletilá byla svěřena pro dobu před a po rozvodu manželství do střídavé péče obou rodičů. Současně byl upraven zvláštní režim v období školních prázdnin. Oběma rodičům bylo stanoveno výživné. Od října 2019 nevedou rodiče společnou domácnost.

6. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že došlo ke změně rozhodnutí, nezletilá , jméno FO, byla svěřena do střídavé péče obou rodičů. Současně došlo ke stanovení zvláštního režimu střídavé péče v období školních prázdnin. Současně došlo ke změně výše výživného. V rámci bodu 59. je uvedeno, že žádný soud nemůže vyřešit vztahový konflikt rodičů; je však povinen zohlednit, když některý z rodičů zneužívá nezletilé dítě jako nástroj k ovlivňování chování a postojů či jako nástroj konfrontace s druhým rodičem. Tento rys chování odvolací soud spatřuje na straně matky. Ta doposud bránila v poskytování odborné terapeutické péče nezletilé. Matka nezletilou vmanipulovala do postoje odmítání psycholožky jako osoby, která jí není sympatická a které nevěří, o čemž svědčí postoj nezletilé poté, co byla zmíněná psycholožka vyslechnuta před soudem prvního stupně. Takové jednání matky vůči nezletilé je nepřijatelné.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že nezletilá byla svěřena do péče matky, byl upraven styk nezletilé s otcem, a to včetně zvláštního režimu v období školních prázdnin. Současně došlo ke změně výše výživného. V rámci bodu 78. předmětného rozsudku je uvedeno, že nezletilá popisuje svůj vztah s otcem naopak dlouhodobě setrvale jako špatný, zdůrazňuje minimální rozsah společně tráveného času, skutečnost, že se otce sice občas na něco zeptá, ale komunikace s ním probíhá převážně formou hádky a některé záležitosti s ním neprobírá vůbec, protože rozhovor s ohledem na očekávanou reakci z jeho strany vůbec nechce vést. Přestože jde o politováníhodný stav, k němuž přispěla převážně matka, je objektivním faktem, jako opakovaně zdůrazňoval opatrovník, že nezletilá ve střídavé péči subjektivně neprospívá, není šťastná, péči otce si nepřeje a s výkyvy verbalizuje taktéž naprosté odmítání kontaktu s ním. Dále uvedl, že soud považuje za potřebné, aby nadále pokračovala snaha o zlepšení i zintenzivnění vztahu nezletilé s otcem, který setrvale oproti matce prokazuje lepší rodičovské kompetence. Nynější rozhodnutí soudu tedy v žádném případě nemá vést k minimalizaci kontaktů otce a nezletilé či snad k jeho vyloučení z péče o dceru, případně k jeho vyloučení z jejího života.

8. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi žalovaným jako dárcem a , jméno FO, jako obdarovanou. , Jméno žalobkyně, byla oprávněnou z věcného břemene a , jméno FO, byla povinnou z věcného břemene. Předmětem byly nemovitosti, a to pozemek parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , které obdarovaná přijala do svého výlučného vlastnictví. Současně bylo ve prospěch , Jméno žalobkyně, zřízeno věcné břemeno doživotního a bezúplatného užívání rodinného domu včetně příslušenství. Nezletilá byla zastoupena opatrovníkem, , jméno FO, .

9. Z doplnění návrhu na schválení uzavření darovací smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že z důvodu nesouhlasu banky muselo dojít ke změně původního návrhu. Banka nesouhlasila se zřízením věcného břemene ve prospěch rodičů.

10. Z darovací smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi žalovaným jako dárcem a , jméno FO, jako obdarovanou. Předmětem byly nemovitosti, a to pozemek parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , které obdarovaná přijala do svého výlučného vlastnictví. Nezletilá byla zastoupena opatrovníkem, , jméno FO, .

11. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že , jméno FO, je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Právní účinky darování nastaly ke dni , datum, .

12. Z informace o pozemku parc. č. , Anonymizováno, soud zjistil, že , jméno FO, je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

13. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že za nezletilou , jméno FO, bylo schváleno právní jednání, a to uzavření darovací smlouvy s dárcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Předmětem darovací smlouvy byly nemovitosti, a to pozemek parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

14. Z darovací smlouvy s věcným břemenem ze dne , datum, soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi účastníky jako dárci a , jméno FO, jako obdarovanou. , Jméno žalobkyně, byla současně oprávněnou z věcného břemene a , jméno FO, byla povinnou z věcného břemene. Předmětem byly nemovitosti, a to pozemek parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , obdarovaná přijala do svého výlučného vlastnictví. Současně bylo ve prospěch , Jméno žalobkyně, zřízeno věcné břemeno doživotního a bezúplatného užívání rodinného domu včetně příslušenství.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že , jméno FO, je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Věcné břemeno užívání má ve svůj prospěch , Jméno žalobkyně, .

16. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k vyklizení a předání nemovitostí. Předžalobní výzvy byla odeslána , datum, .

17. Z e-mailových komunikací právních zástupkyň účastníků z května a června 2024 soud zjistil, že již tehdy bylo hovořeno mezi právními zástupkyněmi o možnosti komplexního řešení mezi účastníky.

18. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování, a to výslechem žalobkyně, výslechem žalovaného, lékařskými zprávami žalobkyně a , jméno FO, , oznámením Policii ČR, komunikací nezletilé, žalobkyně a žalovaného ohledně bazénu, komunikací žalobkyně ohledně přepisů energií, fotografií vozidla žalovaného, komunikací ohledně kotle, fotografií a záznamy na flash disku, neboť s ohledem na níže uvedený právní závěr by provedení dalších důkazů bylo nadbytečné.

19. Soud na základě shora uvedených důkazů dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Nezletilá , jméno FO, nabyla na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , která byla schválena opatrovnickým soudem a následně došlo k vkladu do katastru nemovitostí, vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Účinky nastaly ke dni , datum, . Od té doby žili účastníci a nezletilá v předmětném rodinném domě. Nezletilá , jméno FO, byla původně v roce 2021 svěřena do střídavé péče obou rodičů, přičemž ta probíhala v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, . Poté došlo ke změně rozhodnutí, kterým byla nezletilá , jméno FO, svěřena do výlučné péče matky a byl upraven styk otce s nezletilou. Mezi účastníky eskalují konflikty.

20. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

21. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

22. Soud v rámci řízení dospěl k závěru, že žalobkyně nemá aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby na vyklizení. Vlastníkem předmětných nemovitostí je od , datum, do současnosti nezletilá , jméno FO, , pokud došlo k uzavření darovací smlouvy, přičemž toto právní jednání bylo schváleno opatrovnickým soudem, posléze došlo i k zápisu do katastru nemovitostí. Žalobkyni jakož i žalovanému svědčí od roku 2018 užívací právo, které mlčky poskytla nezletilá , jméno FO, jako vlastník předmětných nemovitostí oběma účastníkům jako rodičům. Žádný z účastníků ani netvrdí, že by došlo ze strany nezletilé , jméno FO, k odvolání tohoto souhlasu ve vztahu k žalovanému (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 5. 2005, sp. zn. 26 Cdo 1009/2004). I kdyby došlo k odvolání souhlasu, pak to ani v takovém případě není žalobkyně, kdo je oprávněn podat žalobu na vyklizení. Současně nebylo v tomto řízení ani tvrzeno, že by užívací právo žalovaného bylo odvozeno od užívacího práva žalobkyně (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 6. 2002, sp. zn. 26 Cdo 718/2002).

23. V rámci zákona jsou v jednotlivých ustanovení přesně vymezeny případy, kdy se osoba může domáhat tzv. žaloby na vyklizení. To je případ výše uvedeného vlastnického práva či nájmu dle § 2211 o. z. Současně jsou dány i případy dané judikaturou, např..: usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3967/2019 (přiměřené použití § 2211 o. z. na pacht).

24. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně tak nelze dovozovat z rozhodnutí, kterým byla nezletilá svěřena do péče matky, neboť je potřeba dělit rovinu opatrovnickou a tu civilní. Současně se nelze ztotožnit s argumentací, že by v takovém případě byla péče o nezletilou žalobkyni znemožněna. Nezletilá není vázaná na nemovitost, ale na žalobkyni jako matku, která je pečující osobou, a která určuje, kde bude s nezletilou žít.

25. Pokud jde o další argumentaci žalobkyně, že v jiném odůvodnění rozhodnutí bylo dospěno k závěru, že se žalobkyně může domáhat ochrany v případě narušení jejích práv a povinností, pak ale to neznamená automaticky, že byla žalobkyně nabádána k podání žaloby na vyklizení. Navíc je z tvrzení žalobkyně jasně zřejmé, že si nedostatku aktivní věcné legitimace je vědoma, pokud sama uvádí, že chce tomu nezletilou ušetřit.

26. Soud tak žalobu v plném rozsahu I. výrokem zamítl.

27. S ohledem na plný úspěch žalovaného uložil soud II. výrokem žalobkyni povinnost k zaplacení soudního poplatku za návrh na nařízení předběžného opatření [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSOP“)], přičemž se jednalo v zásadě o tři návrhy, pokud se žalobkyně domáhala tří různých rozhodnutí. Pokud jde o výši soudních poplatků, pak za jeden návrh na nařízení předběžného opatření činí soudní poplatek 1 000 Kč, a to v souladu s položkou č. 5 Sazebníku. Soudní poplatek tak činí 3 000 Kč (3 x 1 000 Kč). Splatnost byla stanovena podle § 7 odst. 1 ZSOP.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud III. výrokem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 712 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za vyjádření ze dne 17. 9. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.. a z částky 2 x 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., [za každé dvě započaté hodiny jednání u soudu náleží jeden režijní paušál (Svejkovský, J., Vychopeň, M., Krym, L., Pejchal, A. a kol. Zákon o advokacii. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, § 13)] a odpovídající 21 % DPH ve výši 1 512 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.; celkem tedy náklady řízení tvoří částka 8 712 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právní zástupkyně žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř.