111 C 1/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 68 406 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 144 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 144 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 14 722 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 58 866 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 722 Kč od [datum] do zaplacení, částky 9 540,02 Kč, úroku ve výši 64,60 % ročně z částky 49 514,62 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 050,32 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 49 514,62 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 168 652 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 845,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalovaného na webové stránce a prostřednictvím e-mailové komunikace uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů a informací získaných od žalovaného prověřila jeho úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v registru [příjmení] a NRKI. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 64,60 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 2 928 Kč, a to vždy ke každému 15. dni v měsíci. Žalovaný zaplatil však pouze 2 splátky, celkem částku 5 856 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč, neboť se žalovaný ocitl u splátky [číslo] v prodlení delším než 30 dnů, a dále na zaplacení částky 400 Kč jako náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, a to za již vzniklé prodlení se splátkami [číslo] neboť se u těchto splátek žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Protože se žalovaný ocitl v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně s 3. splátkou splatnou dne [datum], byl úvěr ke dni [datum] na základě smluvních ujednání zesplatněn. Dle smluvních ujednání se pak ke dni zesplatnění veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny, která je vyčíslena částkou 57 468,09 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný v den následující po zesplatnění úvěru neuhradil celou novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od [datum] do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu k datu vyhotovení této žaloby, tedy ve výši 9 540,02 Kč. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné původní jistiny úvěru ve výši 49 514,62 Kč spolu s dlužným úrokem přirostlým ke dni zesplatnění ve výši 7 953,47 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru v celkové výši 9 540,02 Kč, úroku ve výši 64,60 % ročně z částky 49 514,62 Kč od [datum] do [datum], přičemž od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, maximálně však do částky 168 652 Kč, a zákonného úroku z prodlení.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že nejdříve byl žalovanému zaslán ověřovací e-mail, jehož součástí byl i kód, který byl pak žalovaným zadán do systému. Obdobně bylo ověřeno i telefonní číslo žalovaného. Před podpisem smlouvy byla žalovanému na jeho bankovní účet zaslána částka 1 Kč, jejíž součástí byl variabilní symbol, který sloužil jako podpis smlouvy o úvěru. O schválení úvěru byl klient informován formou osobní stránky žalovaného v klientské zóně a e-mailu, o poskytnutí finančních prostředků byl informován formou SMS zprávy. Dále uvedla, že řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované podle zákona o spotřebitelském úvěru, posuzovala výpisy z bankovního účtu, výpisy z databází NRKI a SOLUS a prohlášení žalovaného. Předložen byl i občanský průkaz žalovaného. Byly provedeny lustrace uvedené shora a dále bylo ověřeno, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel nejsou vedeni v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a osoba jednající jménem žalobkyně s žalovaným doporučila úvěr ke schválení. Při hodnocení úvěruschopnosti vycházela žalobkyně zejména z údajů uvedených žalovaným, které žalovaný svým podpisem potvrdil v rámci úvěrové smlouvy. Žalovaný byl v době sjednání úvěru svéprávný, byly mu jasně sděleny podmínky smlouvy, jeho lehkomyslnost nelze klást k tíži žalobkyně.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání nařízenému na [datum] se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).

4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů, a to od [datum].

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 50 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 64,60 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 2 928 Kč, splatných 15. dne v každém kalendářním měsíci, celkem se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit částku 140 544 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Současně bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč, a to za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů. Údaje ve výše uvedených listinách odpovídají předloženému občanskému průkazu. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru neobsahuje podpis žalovaného, pouze jedinečný kód. Z potvrzení o zadání kódu a e-mailů soud zjistil, že byly zaslány ověřovací SMS a e-maily. Předloženy byly i informace pro klienta, které obsahovaly popis systémového řešení podpisu klienta u spotřebitelských smluv uzavíraných na dálku, kde jsou popsány jednotlivé kroky. Z interního systému vyplývají i jednotlivé kroky ohledně uzavření smlouvy.

6. Z výpisu registru SOLUS a z výpisu nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaný nemá záznam v registru SOLUS. Žalovaný je hodnocen skórem 445, což odpovídá kategorii s nízkým rizikem. Jedná se o nejlepší segment klientů, možnost kompletní nabídky tenoru a částky k vyplacení.

7. Z dokladu o vyplacení bylo zjištěno, že částka 50 000 Kč byla dne [datum] vyplacena na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo].

8. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že výpisy bankovního účtu jsou vystaveny na žalovaného. Dále soud zjistil, že za říjen 2021 počáteční zůstatek činil – 2 420,50 Kč a konečný zůstatek 2 516,52 Kč, za listopad 2021 počáteční zůstatek činil 2 516,62 Kč a konečný zůstatek – 4 939,28 Kč, za prosinec 2021 počáteční zůstatek činil - 4 939,28 Kč a konečný zůstatek 4 940,66 Kč a za leden 2022 počáteční zůstatek činil 4 940,66 Kč a konečný zůstatek 14 245,33 Kč. Součástí výpisů jsou odchozí platby na účet [webová adresa] a příchozí platba z účtu [právnická osoba] Příjem od [právnická osoba] [anonymizováno] činil v předmětném období částku 27 684 Kč, 27 530 Kč, 13 929 Kč, 27 684 Kč. Dne [datum] měl žalovaný příjem od České správy sociálního zabezpečení 14 486 Kč.

9. Z občanského průkazu vyplývá totožnost žalovaného.

10. Z karty klienta vyplývá, že žalovaný uhradil ke dni [datum] a ke dni [datum] celkem částku 5 856 Kč.

11. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně úvěr zesplatní, pokud nedojde k zaplacení splátky č. 3 a 4, v pozdější výzvě i splátky č. 5, žalovaný byl žalobkyní současně vyzýván k úhradě dlužné částky. Z oznámení ze dne [datum] vyplývá, že k témuž dni došlo k zesplatnění úvěru, žalovaný byl současně vyzván k zaplacení celé dlužné částky.

12. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby dne [datum] upomínán o zaplacení žalované částky, odeslána téhož dne.

13. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

17. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý 19. Podle § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby označila důkazy ohledně toho, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena, a to v tvrzeném rozsahu. Dále soud žalobkyni poučil ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř k doplnění tvrzení a k označení důkazů, že s odbornou péčí posoudila způsobilost žalovaného v době poskytnutí úvěru předmětný úvěr splácet.

24. Žalobkyně po poučení další důkazy neoznačila, ničeho dalšího netvrdila.

25. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru.

26. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický.

27. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

28. I kdyby soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru v tvrzeném rozsahu, pak by soud dále zkoumal, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr.

29. Lze uzavřít, že žalobkyně nedostatečně a nesprávně zkoumala úvěruschopnost žalovaného stran jeho příjmů i výdajů. Tvrzení žalobkyně jsou zcela obecná. Žalobkyně předložila výpisy z bankovního účtu žalovaného s negativními zůstatky. Z předmětných bankovních výpisů sice vyplývá příjem žalovaného ve výši cca 27 000 Kč, avšak předložena nebyla žádná pracovní smlouva, ze které by byla zřejmá trvalost tohoto pracovního poměru a stálost výše tohoto příjmu. Z obsahu předmětných bankovních výpisů je dále zřejmé, že část výdajů tvoří sázky žalovaného. Nadto z výpisů z bankovního účtu vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta nejméně jedna další zápůjčka od nebankovní společnosti. Žalobkyni navíc nic nebránilo vyžádat si od žalovaného i jiné dokumenty. Nelze než dospět k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného v dané době s odbornou péčí.

30. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 nebo rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27 Co 143/2019-13).

31. Soud se s ohledem na výše uvedené dále zabýval tím, zda žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Z provedeného dokazování vyplývá, že jí žalovaný uhradil celkem částku 5 856 Kč. Ze strany žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně v rozsahu 44 144 Kč.

32. Vedle práva na zaplacení jistiny ve výši 44 144 Kč vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] (jedná se o výzvu z téhož dne). Ve výzvě byla uvedena lhůta 15 dní ode dne odeslání, od [datum] je tak žalovaný v prodlení. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Ve zbylém rozsahu soud žalobu ve II. výroku zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 845,20 Kč, přičemž tato částka představuje 29,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,52 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,46 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 421 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 68 406 Kč sestávající z částky 3 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 860 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 640 Kč ve výši 3 494,40 Kč. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.