114 C 21/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,25% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka], 8,25% úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], 8,25% úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, 75,92% úroku z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a 75,92% úroku z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], žalovaný podepsal smlouvu dne [datum], k vyplacení úvěru žalovanému došlo téhož dne. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalovaného prověřila jeho úvěruschopnost, dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v registru [příjmení] a NRKI, žalovaný nebyl evidována v insolvenčním rejstříku. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 75,92 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po [částka] (každá splátka se sestávala dle splátkového kalendáře ze splátky úroku a ze splátky jistiny), splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje dubnem 2020. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny a úroku i měsíční úhrada pojistného za pojištění žalovaného splácet úvěr ve výši [částka]. Žalovaný zaplatil dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], tedy celkem [částka]. V důsledku prodlení žalovaného došlo podle bodu 6.3. smlouvy k automatickému k zesplatnění úvěru, přičemž podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru neuhradil, vzniklo žalobkyni podle článku [číslo] smlouvy právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od [datum] do jejího zaplacení. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhala zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] (k datu zesplatnění úvěru činila nová jistina částku [částka] a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru [částka]), smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného, a to z částky [částka] od [datum] do podání žaloby dne [datum] ve výši [částka], úrok v nominální roční úrokové sazbě 75,92% Kč z částky 49 438,80 od 22. 9 2020 do [datum] ve výši [částka] a z částky [částka] od [datum] zaplacení, maximálně však do doby než tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], úhrady [částka] za nezaplacenou částku [částka] měsíčně za pojištění, při neuhrazení 4. a 5. splátky (2 x [částka]) a zákonný úrok z prodlení 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Ve věci bylo nařízeno jednání, k němuž se oba účastníci bez omluvy nedostavili, doručení měli vykázané, soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“) jednal v jejich nepřítomnosti.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: z návrhu na uzavření smlouvy [číslo] s podpisem žalovaného dne [datum] a oznámení o schválení úvěru žalobkyně ze dne [datum] shledal, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] předmětem úvěru se stala částka [částka], kterou se žalovaný zavázal splácet ve 48 měsíčních splátkách po [částka] splatných k 15. dni v měsíci, přičemž splátkou byla hrazena jistina, úrok a pojištění [částka], při zápůjční úrokové sazbě 75,92% se žalovaný se zavázal zaplatit celkem [částka] !!! Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo rovněž sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru (bod 6.3. písm. b) smlouvy), pakliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení (bod [číslo]). V případě zesplatnění úvěru pak bylo také sjednáno, že žalobkyně má právo na zaplacení úroků, které přirostou po zesplatnění úvěru pouze do maximální výše částky [částka] (bod 2.2. smlouvy). Dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] vyplatila částku [částka] na vrub účtu [číslo] [bankovní účet], dle karty klienta žalovaný uhradil celkem částku [částka], přičemž žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému zesplatnění úvěru.

5. Z hodnocení klienta – žalovaného soud shledal, že je zde uveden pravidelný čistý měsíční příjem [částka] a ostatní příjmy (výživné, soc. dávky, apod.) [částka], jako výdaj je uvedena částka 3 410 na jeho životním minimu, bydlení (nájemné, inkaso) [částka], celkem výdaje [částka] s rezervou [částka], přičemž u položky ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.), není uvedena žádná částka. K prokázání svých příjmů a výdajů předložil žalovaný pouze pracovní smlouvu uzavřenou s Městem Unhošť ze dne [datum] při uzavřením pracovního poměru na dobu určitou do [datum] a dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] s uzavřením pracovního poměru na dobu určitou do [datum], přičemž jak v pracovní smlouvě, tak i v dohodě o změně pracovní smlouvy není uvedena výše mzdy žalovaného. Žalovaný dále předložil pracovní smlouvu uzavřenou s Městem Unhošť dne [datum] s uzavřením pracovního poměru do [datum] s tím, že pracovní poměr se sjednává na 20 hodin týdně, při odměně [částka] hrubého za odpracovaný měsíc.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen,,zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen„ SDEU“) Consumer Finance, CE [číslo] se podává, že důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že úvěruschopnost byla řádně podnikatelem posuzována, spočívá na poskytovateli.

9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (rozsudek SDEU ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

10. Z rozsudku SDEU ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR- [právnická osoba] proti GK se podává, že Soudní dvůr přihlásil k aplikovatelnosti svého rozhodnutí ze dne [datum] CA Consumer Finance, C [číslo] a mimo jiné také zopakoval, že z článku 8 odst. 1 směrnice 208/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může případně zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. V tomto ohledu je nutno připomenout, že v souladu s bodem 26 z odůvodnění této směrnice má tato povinnost za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost navíc tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48, kterým je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci. V tomto rozhodnutí z března tohoto roku SDEU opět zdůraznil princip efektivity při interpretaci právní úpravy, která je přímou transpozicí směrnic unijního práva, tj. i směrnice 2008/48/ES ze dne [datum] tak, aby byl naplněn cíl právní regulace EU. S ohledem na uvedený princip efektivity transpozice směrnice se má soud přidržet při nedostatečné transpozici do vnitrostátního práva znění Směrnice a jejího cíle.

11. V souzeném případě žalobkyně před poskytnutím úvěru nedostatečně posuzovala jak příjmovou stránku rozpočtu žalovaného, když dále ignorovala výdaje žalovaného, když se spokojila se zcela nereálným údajem o nákladech bydlení ve výši [částka], aniž by si takto na první pohled vzhledem k reálným obvyklým nákladům bydlení, nechala žalovaným uvedenou částku doložit. Žalobkyně také neověřovala sdělení žalovaného, že nemá žádné výdaje nejenom na sportovní, kulturní a společenské vyžití, ale i služby elektronických komunikací, jež žalovaná zjevně využívala, když uvedla na sebe telefonický kontakt i e-mailovou adresu. Při nákladech na stravu, ošacení, hygienu, lékařskou péči vyšla žalobkyně z částky životního a existenčního minima stanoveného zákonem ve výši [částka] pro úroveň umožňující prosté přežití, když si z„ opatrnosti“ připočetla částku [částka]. Pokud se jedná o příjmy žalovaného spokojila se žalobkyně pouze s pracovní smlouvou bez uvedení příjmu žalovaného, nevyžádala si případně jeho výpis z účtu, žalovaný pak ani nedoložil výši ostatních příjmů v částce [částka]. Dle názoru soudu žalobkyně nepostupovala při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, která spočívá ve zhodnocení nejenom vůle úvěr splácet, ale především reálné schopnosti jej splatit. Nelze opominout, že smlouvou na sebe žalovaný přebíral závazek uhradit celkem částku [částka] během 48 měsíců. Soud tak uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně splnila povinnost dle § 86 odst. 1 zsu, a proto k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru [číslo] přihlédl v souladu s § 588 o.z. z moci úřední. Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

12. Soud by žalobkyni pokud by se účastnila jednání před zdejším soudem, poskytl poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla další tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání neúčastnila, své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

13. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Žalobkyně založila do spisu předžalobní výzvu ze dne 20. 9 2020, dle níž byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy o úvěru do 10 dnů od data odeslání výzvy. Do spisu však byl založen podací arch ze dne [datum].

15. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státě, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

16. Podle § 605 odst. 1 o.z. lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Podle § 607 o.z. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

17. Žalovaný od žalobkyně převzal částku [částka], přičemž jí vrátil částku [částka], žalovaný se tak co do částky [částka] bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění, soud 10 denní lhůtu k plnění vázal na podací arch s datem [datum]. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007).

18. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.