116 C 12/2018

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení bytem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši, která bude určena samostatným usnesením jako 52 % nákladů žalovaného k rukám České republiky – Okresního soudu v Kladně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně úroku z úvěru v 36 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Pro případ prodlení se splátkou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši [částka] za každé prodlení se splátkou delší jak 30 dnů a právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši [částka] pro případ prodlení se splátkou. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení u splátky [číslo] proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. V průběhu řízení žalobkyně vzala svůj návrh zpět co do částky [částka] s příslušenstvím, kterou požadovala z titulu smluvní pokuty, dlužného úroku a náhrady nákladů vzniklých prodlením. Soud v tomto rozsahu řízení zastavil usnesením ze dne 6. 5. 2020, č.j.: 116 C 12/2018-142. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení. Ani na výzvu žalobkyně žalovaný závazek neuhradil.

2. Žalovaný se prostřednictvím opatrovníka k nároku žalobkyně vyjádřil tak, že jej v plném rozsahu neuznává. Především uvedl, že žalovaný uzavíral smlouvu v duševní poruše a smlouva je tedy neplatná. [příjmení] je taky samotný podpis žalovaného na smlouvě. Při úvaze, zda má žalobkyně nárok na bezdůvodné obohacení, opatrovník uvedl, že z důkazů neplyne jednoznačný závěr o vyplacení prostředků žalovanému. Soud zvažoval, zda po rozhodnutí o omezení svéprávnosti žalovaného nebude nadále v řízení pokračovat s hmotněprávním opatrovníkem žalovaného, ovšem s ohledem na simplexní projev hmotněprávního opatrovníka při jeho výslechu dospěl k závěru, že v zájmu žalovaného je ponechat procesní opatrovnictví.

3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru včetně poštovního podacího archu, splátkového kalendáře a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] dohodu, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 36 měsíčních splátkách po [částka] počínaje od data uzavření smlouvy.

5. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a [datum] a karty klienta bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dluhu.

6. Z karty klienta a dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že částka byla vyplacena na účet [číslo] [bankovní účet], žalovaný ničeho neuhradil.

7. Z karty hodnocení klienta, výpisu z NRKI a výpisu z [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Zprostředkovatelem úvěru byla svědkyně [příjmení], kartu hodnocení klienta podepsal žalovaný.

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu.

9. Z kopie občanského průkazu, potvrzení k žádosti o vydání občanského průkazu a vyznačení změny bylo zjištěno, že žalovaný si nechal změnit příjmení z„ [příjmení]“ na„ [celé jméno žalovaného]“ s účinností k [datum].

10. Z rámcové smlouvy ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dohodu, podle které mu banka [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republik and [právnická osoba] zřídila běžný účet č. [bankovní účet]. Shodnou rámcovou smlouvu žalovaný uzavřel na příjmení [příjmení] dne [datum].

11. Ze zprávy [jméno] ze dne [datum] a zprávy školy Slunce o.p.s. ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný trpí středně těžkou mentální retardací a je snadno ovlivnitelný, přičemž před rokem 2016 měl k matce velice negativní vztah, žalovaný se nacházel v pěstounské péči babičky [jméno] [příjmení] až do května 2016.

12. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný trpí středně těžkou formou mentální retardace. Tato porucha je vrozená od raného věku a medicínsky neovlivnitelná. Ve vztahu k právnímu jednání ze dne [datum] znalec dospěl k závěru, že žalovaný nebyl schopen uzavřít smlouvu o úvěru či smlouvu o účtu, nebyl schopen vybírat peníze z účtu prostřednictvím karty a nebyl ani schopen zvážit, že peníze budou použity na kauci k bydlení.

13. Z přípisu banky ze dne [datum] bylo zjištěno, že disponentem k účtu č. [bankovní účet] byl žalovaný a [jméno] [příjmení] (matka žalovaného).

14. Z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že [datum] na tento účet byla vyplacena žalobkyní částka [částka], na účet přicházela pravidelná výplata od společnosti [právnická osoba] a příjem od úřadu práce. Většina transakcí byla provedena debetní kartou na jméno žalovaného.

15. Z provedeného důkazu výpisu z [příjmení], lékařské zprávy ze dne [datum] a [datum] soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

16. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 23. 5. 2016, č.j.: 42 P 160/2004-216 bylo zjištěno, že byla zrušena pěstounská péče svědkyně [příjmení] a žalovaný byl svěřen do péče matky. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 11. 2019, č.j.: 7 Nc 3256/2018-75 bylo zjištěno, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen spravovat svůj majetek a uzavírat závazky nad [částka]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

17. Z výslechu svědkyně [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný byl v péči matky v době uzavření dohody v březnu 2017, přičemž matka žalovanému pomáhala jak s uzavření smlouvy o účtu, tak s uzavřením smlouvy o úvěru. Matka žalovaného dle svědkyně vše zařídila, přičemž žalovaný peníze nikdy neviděl, ani je nevybíral kartou, tu měla matka a peníze na účtu vybírala ona. Když svědkyně žila spolu s matkou, stávalo se, že mu něco přinesla a on to podepsal. Nyní žalovanému vše chodí na složenky a svědkyně je vyzvedává. Žalovaný je v péči svědkyně od října 2017.

18. Z výslechu svědkyně [příjmení] bylo zjištěno, že pro žalovaného zprostředkovávala uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný byl na vozíku, a proto byla smlouva uzavřena v přízemí za účasti jeho matky [jméno] [příjmení]. Svědkyni přišlo, že handicap se týká pouze fyzické stránky a neměla pochybnost o tom, zda může žalovaný smlouvu uzavřít. Za svědkyní nejprve přišla matka žalovaného a zjistila informace o úvěru, na druhém setkání byl i žalovaný. Žalovaný se svědkyní komunikoval, říkal, že pracuje na počítači, vše před svědkyní osobně podepsal a ta neměla pocit, že by cokoli bylo v nepořádku. Žalovaný komunikoval se svědkyní přímo, matka zde seděla pouze jako přísedící. Výpověď svědkyně soud posoudil jako věrohodnou a korespondující i s dalšími provedenými důkazy. Naopak výpověď svědkyně [příjmení] posoudil jako nevěrohodnou. Svědkyně uvedla, že úvěr chtěl uzavřít žalovaný a prosil jí, aby mu pomohla. Půjčka měla sloužit na kauci na větší byt. Soud svědkyni předně neuvěřil, pokud uvedla, že kartu používal žalovaný a ona nikoli, neboť jednak ze znaleckého posudku plyne, že žalovaný nebyl schopen kartu užívat, jednak z transakční historie plyne, že účet byl užívaný pro chod domácnosti svědkyně [příjmení] a nikoli pro potřeby žalovaného, který byl v její péči, o čemž svědčí množství transakcí a příjmy ze společnosti [právnická osoba], toto potvrzuje i výpověď svědkyně [příjmení]. Soud svědkyni neuvěřil ani to, že by úvěr žalovaný uzavíral zcela samostatně a že si jej žalovaný našel sám na internetu, svědkyně také zamlčela skutečnost, že u žalobkyně proběhly dvě návštěvy, přičemž u první žalovaný vůbec nebyl. Svědkyně nedokázala věrohodně osvětlit skutkové okolnosti uzavření dohody, spíše při výpovědi cíleně vypovídala tak, aby ze situace vyšla co nejlépe, naopak obvinila svědkyni [příjmení], že žalovanému držela ruku při podpisu jiné úvěrové smlouvy.

19. Soud zamítl návrh na provedení znaleckého zkoumání podpisu žalovaného ke zjištění, zda se jedná o podpis žalovaného, neboť považuje takový postup za nehospodárný. V řízení má z jiných důkazů za dostatečně prokázané, že žalovaný smlouvu podepsal. Toto shodně potvrdili svědkové [příjmení] a [příjmení], svědkyně [příjmení] toto nevyloučila, přičemž tvrzení žalovaného o tom, že nic nepodepsal, je nevěrohodné rovněž z toho důvodu, že při soudním jednání popřel veškeré své podpisy, včetně podpisu na soudních doručenkách. Skutečnost, že žalovaný smlouvu podepsal, zapadá do logicky souvislého skutkového děje a opačný závěr, tedy že matka se za žalovaného soustavně podepisovala jak v provozovně žalobkyně, tak v bance, kde byl zřízen běžný účet, a následně při doručování soudních písemností, není podepřen žádným důkazem.

20. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách. Žalovaný tuto písemnou dohodu podepsal za přítomnosti svědkyně [příjmení] a svědkyně [příjmení]. Prostředky byly žalovanému vyplaceny na účet, který byl uveden ve smlouvě. Žalovaný dohodu uzavřel ve stavu duševní poruchy, přičemž nebyl schopen posoudit význam právního jednání.

21. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

22. Dle ust. § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

23. Dle ust. § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba (odst. 1). Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné (odst. 2).

24. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný jednal v duševní poruše, která jej činila neschopného právně jednat, je tato smlouva neplatná. Neplatnost byla v řízení namítnuta ze strany opatrovníka, přičemž tato neplatnost byla stanovena právě pro ochranu žalovaného (ust. § 586 o.z.) a soud tedy k této námitce neplatnosti právního jednání přihlédl. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud tedy posoudil podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, přičemž v řízení bylo prokázáno ochuzení na straně žalobkyně, která dle smlouvy zaslala prostředky na účet [číslo] [bankovní účet]. Na základě ustálené soudní praxe platí, že v případě bezdůvodného obohacení z neplatného závazku je obohacenou osobou smluvní strana závazku a nikoli jiný subjekt, který se mohl plněním ze závazku obohatit, neboť věřitel v době uzavírání smlouvy vstupuje do vztahu právě s dlužníkem, u kterého zjišťuje skutečnosti rozhodné pro kontraktaci a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby nesl riziko, že bude nucen vymáhat plnění po neznámé třetí osobě, přičemž kontrahent se zprostí odpovědnosti tím, že se ze smlouvy neobohatil. Výše uvedené pak Nejvyšší soud potvrdil i za účinnosti nového občanského zákoníku (viz rozhodnutí NS ze dne 04.06.2019, sp. zn. 28 Cdo 694/2019). Pro poměry projednávané věci se tato právní úvaha prosadí tak, že žalovaný je pasivně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení vůči žalobkyni bez ohledu na jeho skutečné obohacení. Skutečnosti zjištěné v tomto řízení mohou být podnětem opatrovníka pro zahájení trestního stíhání, popřípadě k vydání obohacení po jiných osobách, které zneužily duševní poruchy žalovaného ke svému prospěchu, ovšem nemohou změnit pasivní legitimaci žalovaného.

28. Argument opatrovníka, podle kterého je třeba bezdůvodné obohacení vymáhat po bance, která přijala výplatu úvěru, rovněž není důvodný, neboť z pohledu věřitele je rozhodující pouze smluvní partner. Skutečnost, zda banka přijala finanční prostředky na základě platné či neplatné smlouvy, je pouze vztahem mezi žalovaným a příslušnou bankou, které vznikl dluh vůči žalovanému při přijetí prostředků a nikoli vůči osobě, která prostředky na účet zaslala. Soud ve věci zvažoval, zda žalobkyně při uzavírání dohody věděla, že žalovaný je pouze„ živý nástroj“ a jednání mu tak vůbec nelze přičítat, přičemž vycházel z věrohodné výpovědi svědkyně [příjmení]. Ta uvedla, že žalovaný s ní komunikoval, sám smlouvu podepsal a neměla pochyby o jeho schopnosti jednat. Byť opatrovník správně poukázal na skutečnost, že i tato svědkyně může mít zájem na výsledku řízení, soud výpověď nevyhodnotil v tomto směru jako nevěrohodnou. Následné nakládání s finančními prostředky na účtu není relevantní pro výsledek řízení, případné porušení povinnosti při správě cizího majetku matkou žalovaného má být předmětem jiného řízení. Tedy i kdyby soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný prostředky nevybral z účtu a spotřeboval je někdo odlišný, toto nemůže změnit výše uvedený právní závěr soudu, skutková zjištění ani neodůvodňují postup podle ust. § 2995 o.z.

29. Lze tedy uzavřít, že žalovaný je povinen k úhradě jistiny z titulu bezdůvodného obohacení a proto soud žalobě vyhověl. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení z žalované částky soud posoudil jako částečně důvodný. Při určení data splatnosti bezdůvodného obohacení soud analogicky vycházel z ust. § 570 odst. 2 o. z. a stanovil splatnost od [datum], tedy den poté, kdy byla doručena žaloba ustanovenému opatrovníkovi v řízení, neboť dřívější výzvy žalobkyně žalovaný nemohl právně zhodnotit a tedy byly vůči němu právně neúčinné. Výši úroku z prodlení soud přiznal v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. k datu, kdy nastalo prodlení s peněžitým závazkem. Ve zbývajícím rozsahu nárok na příslušenství zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud v dané věci úspěch ve věci posuzoval rovněž z pohledu příslušenství narostlého ke dni rozhodnutí ve věci (viz např. rozhodnutí NS ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch v částce 30 000 a dále v příslušenství ve výši [částka] z titulu úroku z prodlení (24 %), naopak úspěch neměla v částce [částka] a narostlého příslušenství z titulu smluvního úroku ve výši [částka] a zákonného úroku ve výši [částka] (76 %). Žalovanému přísluší tedy náhrada nákladů v rozsahu 52 % a soud tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že v době vyhlášení nebyla známa výše nákladů, soud odkázal na samostatné usnesení, přičemž platebním místem určil v souladu s ust. § 149 odst. 2 o.s.ř. Českou republiku – Okresní soud v Kladně.