117 C 16/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Petrou Novákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, jak shora ve výroku uvedeno, s odůvodněním, že na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] zapůjčil do [datum] žalovanému částku [částka]; žalovaný ve lhůtě splatnosti a ani později zápůjčku nevrátil.

2. Ve věci byl vydán dne [datum] platební rozkaz čj.: 117 C 16/2020-13, který byl ke včasnému odporu žalovaného v celém rozsahu zrušen.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Nerozporoval tvrzení žaloby o zápůjčce ve výši [částka] od žalobce a ani tvrzení o smluvní splatnosti zápůjčky a její nevrácení, nicméně proti žalobě brojil tím, že pohledávka žalobce ze smlouvy o zápůjčce zanikla v celém rozsahu v důsledku zápočtu na pohledávku žalovaného za žalobcem ze směnky vlastní vystavené žalobcem dne [datum] ve výši [částka] na řad žalovaného se splatností [datum], jejímž vlastníkem je žalovaný. S ohledem na předběžný právní názor soudu o nezpůsobilosti pohledávky ze směnky k započtení, s kterým žalovaný nesouhlasí, žalovaný jako svoji obranu vznesl při ústním jednání dne [datum] kompenzační námitku započtení pohledávky žalovaného za žalobcem ze smlouvy o zápůjčce uzavřené v roce 2020, na základě které žalovaný žalobci zapůjčil částku převyšující [částka].

4. Žalobce rozporoval tvrzení žalovaného o tom, že by mu vystavil jakoukoliv směnku, nebo že by si od žalovaného zapůjčil v roce 2020 jakoukoliv částku, neměl pro to důvod, naopak vůči žalovanému má pohledávku po splatnosti ve výši [částka], žalovaný nárok omezil z důvodu poplatkové povinnosti. Dle žalobce žalovaný opakovaně, i od jiných osob, vylákal finanční prostředky s úmyslem je nevrátit. Žalobce rozhodně v postavení vydlužitele, nebo výstavce směnky žalovanému žádné smlouvy o zápůjčce nepodepsal, směnky nevystavil, nepodepsal žádné uznání dluhu. K prokázání zfalšování podpisu na směnce žalobce navrhl důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví.

5. S doplněním dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví k posouzení pravosti podpisu žalobce na směnce, popř. smlouvě o zápůjčce z roku 2020 na částku přes [částka] právní zástupce žalovaného souhlasil, neboť se jedná o zodpovězení odborné otázky, která laikům v tomto oboru, včetně soudu nepřísluší. Právní zástupce žalovaného také zdůraznil, že bez předložení konkrétní listiny, kterou žalovaný hodlá prokázat tvrzení o existenci své pohledávky ze smlouvy o zápůjčce z roku 2020, se žalobce stěží může vyjadřovat ke svému podpisu na smlouvě, při obecném zpochybnění všech pohledávek žalovaného za žalobcem by byla žalovanému odkazem na nezpůsobilost započtení pohledávky odejmuta jakákoliv obrana v podobě kompenzační námitky proti žalobě, což je neudržitelné.

6. Uzavření smlouvy o zápůjčce dne [datum] mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem, na základě které žalovaný převzal od žalobce zápůjčku ve výši [částka] a zavázal se ji vrátit do [datum], což ve lhůtě splatnosti a ani později neučinil, bylo učiněno nesporným. 7. [příjmení] mezi účastníky zůstala obrana žalovaného, zda jeho dluh ze shora uvedené zápůjčky zanikl započtením na jeho pohledávku ze směnky vystavené žalobcem na směnečnou sumu [částka], nebo zanikl započtením na blíže neupřesněnou (když soud neposkytl žalovanému lhůtu pro doplnění tvrzení a označení důkazních prostředků) pohledávku žalovaného za žalobcem ze smlouvy o zápůjčce mezi žalovaným jako zapůjčitelem a žalobcem jako vydlužitelem z roku 2020, neboť žalobce jakýkoliv dluh vůči žalovanému popírá, tvrdíc také, že žalovanému žádnou směnku nevystavil, žádnou zápůjčku od něho nepřevzal, smlouvu o ní nepodepsal. Jeho podpisy na listinách jsou nepravé.

8. Z obsahu spisu se podává, že řízení bylo zahájeno dne [datum], žaloba byla žalovanému doručena dne [datum]. Z jednostranného započtení vzájemných pohledávek datovaného dne [datum] ve spojení s poštovním podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaný učinil kompenzační projev vůči žalobci, kterým na jeho pohledávku ze smlouvy o zápůjčce uplatněnou v soudním řízení u Okresního soudu v Kladně započítává pohledávku ze směnky vystavené žalobcem žalovanému dne [datum] ve výši [částka] s datem splatnosti [datum], takže žalovaná pohledávka plně zanikla započtením. Jednostranné započtení bylo podáno k poštovní přepravně dne [datum], do dispozice žalobce se dostalo.

9. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy.

10. Podle § 97 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů) dále jen„ o.s.ř.“) žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. Podle § 98 o.s.ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, nebo co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

11. Podle § 1982 odst. 1,2 občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

12. Podle § 1987 odst. 1 občanského zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

13. V rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2020 sp. zn. 31 Cdo 684/2020 Nejvyšší soud dovodil, že podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku je likvidita aktivní pohledávky k započtení, tj. že je určitá a jistá, hmotněprávním předpokladem započtení. Je-li aktivní pohledávka ilikvidní, odporuje započtení zákonu a je zpravidla relativně neplatné, byť se ochrana před zánikem pohledávky započtením vlastníku pasivní pohledávky poskytne až v soudním řízení k jeho námitce neplatnosti jednostranného započtení. Soud dále judikoval, že ne každé neuznání aktivní pohledávky žalobcem v řízení činí pohledávku k započtení neurčitou a nejistou. Vzhledem k účelu právního ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku tak, jak se podává z důvodové zprávy k zákonu, jímž je zabránit oddálení uspokojení věřitele pasívní pohledávky v důsledku vedení sporu o existenci a výši aktivní pohledávky, je namístě posoudit aktivní pohledávku jako ilikvidní,“ má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.“ Závěr o nejisté a neurčité aktivní pohledávce, jako hmotněprávní překážce pro započtení samozřejmě nebrání žalovanému, aby se pořadem práva v samostatném řízení domáhal jejího uspokojení, či při nově přistoupivších okolnostech, které odstraní ilikviditu pohledávky, ji opětovně jednostranným kompenzačním projevem započetl.

14. V projednávaném případě žalobce žaluje nárok ze smlouvy o zápůjčce. Vznik pohledávky žalobce za žalovaným ve výši [částka] z titulu této smlouvy, splatnost pohledávky dne [datum] a nesplnění dluhu ze smlouvy žalovaným je nesporné. Ve věci lze tedy o žalovaném nároku rozhodnout již na prvním ústním jednání na základě nesporných tvrzení účastníků. Jak prokazuje vyjádření žalovaného, jednostranný zápočet ze dne [datum] a kopie směnky předložená soudu, žalovaný jako obranu v soudním řízení uplatnil kompenzační námitku spočívající v zániku pohledávky žalobce započtením aktivní pohledávky žalovaného ze směnky, tedy z přísně formálního cenného papíru. Kompenzační projev přitom žalovaný učinil až po doručení žaloby a platebního rozkazu, několik měsíců poté, co by se obě pohledávky setkaly, když pasivní pohledávka byla splatná [datum] a aktivní měla být splatná [datum], což jistotě existence pohledávky nenasvědčuje. V replice žalobce ze dne [datum], v níž žalobce důrazně zánik započtením neuznává a které nutno posoudit ve smyslu § 555 odst. 1 občanského zákoníku dle obsahu jako námitku neplatnosti jednostranného započtení, když vůle žalobce je z jeho obsahu zjevná, žalobce proti existenci svého dluhu ze směnky brojil argumentem, že žádnou směnku nevystavil. S ohledem na podstatu směnky jako přísně formálního cenného papíru, kdy dle § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, listina je směnkou vlastní jen za podmínky, že obsahuje veškeré zákonem požadované formální náležitosti včetně podpisu výstavce, jde o argument relevantní. Existence pohledávky žalovaného ze směnky je tedy v projednávaném případě odvislá od prokázání pravosti podpisu výstavce, tedy od závěru navrženého důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Podání znaleckého posudku znalcem ustanoveným soudem není záležitostí několika týdnů, ale spíše měsíců, čímž by došlo k podstatnému oddálení rozhodnutí o pasívní, ke dni jednostranného zápočtu žalovaným, nesporně existující pohledávce žalobce. Ke stejnému názoru dospívá soud také v případě nedostatečně uplatněné kompenzační námitky žalovaného, kterou započítává pohledávku ze smlouvy o zápůjčce mezi žalovaným jako zapůjčitelem a žalobcem jako vydlužitelem ve výši nad [částka]. I kdyby byla kompenzační námitka řádně doplněna, s ohledem na procesní stanovisko žalobce, který popřel, že by si od žalovaného cokoliv zapůjčil, ve spojitosti s tím, že žalovaný hodlal prokazovat existenci své pohledávky smlouvou o zápůjčce podepsanou žalobcem, by k prokázání vzniku pohledávky žalovaného z reálného kontraktu bylo při povinnosti soudu provádět zásadně jen účastníky navržené důkazy nutno provést důkaz listinou – smlouvou o zápůjčce a při zpochybnění pravosti podpisu nanejvýš pravděpodobně i znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, popř. jinými důkazy k prokázání předání peněz žalovaným žalobci.

15. Nicméně, předně soud zdůrazňuje, že k nedostatečně konkretizované kompenzační námitce nepřihlédl, neboť žalovaný uvedenou aktivní pohledávku k zápočtu v kompenzační námitce jednoznačně neidentifikoval, takže na kompenzační námitku třeba pohlížet pro její neurčitost podle § 553 občanského zákoníku jako na zdánlivé právní jednání, k němuž se podle § 554 občanského zákoníku nepřihlíží. V této souvislosti soud podotýká, že kompenzační námitka nebyla do koncentrace řízení řádně doplněna. Pro poskytnutí dodatečné lhůty pro doplnění tvrzení a označení důkazů dle § 118b odst. 1 o.s.ř. soud neshledal důvod, když poučení o tom, že řízení bude zkoncentrováno zásadně skončením prvního ústního jednání ve věci se žalovanému dostalo nejenom v předvolání k ústnímu jednání, byl o této procesní zásadě a jejím vlivu na řízení poučen již úvodem ústního jednání, následně byl ještě v tomto směru poučen závěrem ústního jednání, přičemž při ústním jednání nebyly ze strany žalobce tvrzeny žádné jiné skutečnosti; předběžný právní názor sdělený účastníkům soudem v zájmu smírného vyřešení sporu a pro vyloučení překvapivého rozhodnutí nelze pokládat za novou skutečnost.

16. Soud tedy shrnuje, že v projednávaném případě, kdy obrana žalovaného spočívá na započtení pohledávky (resp. také blíže neupřesněné pohledávky) z jiného smluvního vztahu než je smlouva, na základě které je žalováno, takže pro její projednání nehovoří požadavek spravedlivého uspořádání vztahu mezi účastníky vzniklého z jednoho právního titulu, kdy o pasivní (žalobou uplatněné) pohledávce lze na základě již prokázaného skutkového stavu rozhodnout, kdy žalobce namítl neplatnost jednostranného zápočtu a kdy prokázání důvodnosti obrany žalovaného by si vyžádalo nejméně několikaměsíční prodloužení řízení v důsledku doplnění dokazování znaleckým posudkem, není tvrzená pohledávka žalovaného ze směnky za žalobcem jistá, a proto není podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku způsobilá k započtení. Nárok žalobce ze smlouvy o zápůjčce proto ve smyslu § 1982 odst. 2 občanského zákoníku započtením nezanikl. Pokud jde o argumentaci žalovaného proti tomuto výkladu ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, že by jeho striktní výklad přijatý soudem znemožnil žalované straně v soudním řízení obranu kompenzační námitkou vůbec, si soud dovoluje odkázat shora citované judikatorní závěry Nejvyššího soudu.

17. Protože z nesporných tvrzení bylo prokázáno, že žalobce zapůjčil žalovanému [částka] do [datum] a žalovaný zápůjčku ani částečně nevrátil, uložil soud žalovanému podle § 2390 občanského zákoníku povinnost zaplatit žalobci částku [částka].

18. Z nesporných tvrzení a smlouvy o zápůjčce bylo prokázáno, že splatnost zápůjčky nastala [datum]. Jestliže zápůjčka nebyla ve lhůtě splatnosti zaplacena, dostal se žalovaný s dluhem dle § 1968 občanského zákoníku do prodlení a je podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., povinen zaplatit žalobci také úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, podání žaloby, replika k výzvě soudu ke vznesené kompenzační námitce žalovaného, účast na ústním jednání dne [datum]) a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.