118 C 13/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 632 587,58 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 189 776 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 189 776 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 442 811,58 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 442 811,58 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 32 409 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 632 587,58 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je poskytovatelem logistických služeb spojených s logistikou nových automobilů s tím, že poskytuje nejen přepravu těchto vozidel ale i jejich skladování, a zároveň poskytuje i další služby, jako opravy a údržbu automobilů, lakování, ruční mytí a čištění a speciální opravy motorových vozidel. Žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování technických služeb s firmou [právnická osoba], jejímž předmětem bylo mimo jiné uskladnění vozidel dodaných podle této smlouvy a péče o uskladněná vozidla. Platnost této smlouvy skončila ke dni [datum] a od [datum] došlo mezi žalobkyní a firmou [právnická osoba], k uzavření dohody o přistoupení k Rámcové smlouvě – logistika nových vozů, uzavřené dne [datum] mezi [anonymizována dvě slova] GmbH a [anonymizována dvě slova] GmbH & Co KG, jejímž předmětem je mimo jiné uskladnění vozidel a péče o tato vozidla ve skladu. Dále žalobkyně uzavřela dne [datum] Rámcovou smlouvu o poskytování technických služeb s [právnická osoba] [právnická osoba], jejímž předmětem je poskytování technických služeb souvisejících s přepravou, přejímkami, uskladněním, údržbou, opravami a výdejem vozidel. Na základě této Rámcové smlouvy došlo dne [datum] mezi uvedenými smluvními stranami současně k uzavření dohody o uskladnění vozidel a dalších službách s tím, že podle čl. 3 této smlouvy bude uskladnění vozidel probíhat v areálu provozovny poskytovatele, který je řádně oplocen a střežen bezpečnostní agenturou 24 hodin denně. Areál žalobkyně, ve kterém jsou vozidla skladována, je za účelem zajištění ochrany skladovaných vozidel oplocen, toto oplocení v délce cca 2 kilometrů je ve výšce 2 metry nad zemí zakončeno ostnatým drátem. Dále žalobkyně v rámci areálu nechala instalovat kamerový systém. Do areálu vede pouze jedna vjezdová brána pro motorová vozidla, která je nepřetržitě střežena bezpečnostní službou, a dále do areálu vedou dva železniční vjezdy, které jsou opatřeny uzavřenou a uzamčenou bránou a jsou shodně jako vjezd pro motorová vozidla pod dohledem kamerového systému. Vozidla skladovaná v areálu žalobkyně jsou skladována odemčená s klíčky nacházejícími se uvnitř interiéru, neboť je zapotřebí s těmito vozidly na skladovací ploše pravidelně manipulovat, jakož i kontrolovat jejich stav v průběhu skladování. Zároveň je tento způsob skladování vozidel nezbytný z důvodu předcházení škod, např. při vzniku požáru. Na ploše je pravidelně skladováno cca 4 100 vozidel, přičemž není možné skladovat klíčky od takového množství vozidel na jednom centrálním místě a v případě potřeby či nebezpečí dohledávat osobu, která bude mít tyto klíčky na starosti, případně dohledávat samotné klíčky k tomu kterému vozidlu. Žalobkyně se při skladování řídí pravidly sjednanými s významnými importéry, např. [právnická osoba], v rámci kterých je ze strany těchto importérů skladování otevřených vozidel s klíčky nacházejícími se uvnitř vozidla výslovně požadováno. Žalobkyně uzavřela za účelem zajištění ostrahy areálu, ve kterém skladuje vozidla svých zákazníků, dne [datum] mandátní smlouvu o poskytování bezpečnostních služeb se žalovanou, přičemž k této smlouvě byly postupně uzavřeny dodatky [číslo] až 7. Podle čl. I. odst. 2 mandátní smlouvy se žalovaná zavázala vykonávat bezpečnostní služby a činnosti spočívající ve fyzické ostraze majetku a osob v objektu, komunikaci s Policií ČR a ostatními složkami integrovaného záchranného systému a zvláštní služby a činnosti, přičemž podrobný rozsah, objem a způsob výkonu smluvních povinností byl podrobně specifikován v příloze [číslo] – Směrnici výkonu ostrahy. V době od cca 13:30 hodin dne [datum] do cca 10:00 hodin dne [datum] došlo k tomu, že neznámý pachatel nezjištěným způsobem vnikl do oploceného střeženého areálu žalobkyně, kde z 25 uskladněných neuzamčených osobních vozidel zn. [anonymizována dvě slova] a [jméno] odcizil díly z palubních desek vozidel – volanty, LCD display, navigace, panely, a dále poškodil palubní a středové panely těchto vozidel. Škodná událost byla zjištěna zaměstnancem žalobkyně, nahlášena Policii ČR a policií byla vyšetřována. Z protokolu o ohledání místa činu ze dne [datum] bylo při prohlídce areálu zjištěno, že oplocení areálu nebylo poškozeno, přičemž poškozená vozidla byla uskladněna v sektorech A, C a D. V areálu je umístěna na vyvýšeném místě strážní věž, ze které je výhled na všechny sektory, přičemž nejblíže je sektor C, který se nachází v prostoru před strážní věží. Nejvíce vozidel bylo poškozeno právě v sektoru C, poblíž kterého se nachází strážní věž. Dále došlo v době od cca 9:20 hodin dne [datum] do cca 7:45 hodin dne [datum] k tomu, že neznámý pachatel opět nezjištěným způsobem vnikl do souvisle oploceného a nepřetržitě střeženého areálu žalobkyně, kde z 18 uskladněných neuzamčených osobních vozidel odcizil díly z interiéru – volanty, airbagy, LCD display, navigace, panely, reproduktory, a dále poškodil palubní a středové panely těchto vozidel. I tato škodná událost byla prošetřována Policií ČR a znovu bylo zjištěno, že oplocení nebylo v celé své délce poškozeno a i jeho zatravněné okolí neneslo známky překonání. K poškození vozidel a jejich vnitřního vybavení došlo v sektoru C. Obě trestní stíhání byla ze strany Policie ČR odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě. V průběhu vyšetřování rovněž nebylo zjištěno, že by ke krádežím došlo v důsledku zavinění žalobkyně či jejího zaměstnance, a to ani z nedbalosti. Z výslechu pracovníků bezpečnostní agentury vyplynulo, že mimo pracovní dobu žalobkyně nebyla ostraha skladové plochy v rozhodných dnech fakticky prováděna, počet strážných neodpovídal směrnici, výkaz práce strážných neodpovídal skutečnosti a v rozporu se skutečností byla vědomě vykazována obchůzková činnost kolem oplocení areálu. Z příslušných ustanovení Směrnice ostrahy platné od [datum] mimo jiné vyplývá, že areál žalobkyně má být hlídán bezpečnostní agenturou v rozsahu 4 zaměstnanci bezpečnostní agentury (dále jen ZBA) 24 hodin denně s tím, že tato služba je monitorována obchůzkovým systémem ACTIVEGUARD a [příjmení]. Areál se po pracovní době uzamyká pomocí elektronického zabezpečovacího okruhu. Dále bylo ustanoveno, že v pracovní době, tj. od 6:00 hodin do 18:00 hodin měli na vrátnici sloužit vždy dva ZBA, třetí ZBA měl řídit pohyb a činnost nákladních vozidel na ploše pro nakládku a vykládku vozů, dohlížet na chování a správné oblečení řidičů pohybujících se na ploše pro nakládku a vykládku, čtvrtý ZBA měl monitorovat areál a jeho okolí ze strážní věže. ZBA měli povinnost vždy po dvou hodinách měnit místo strážní služby. Mimo pracovní dobu na vrátnici slouží jeden ZBA, ostatní tři ZBA provádí pochůzkovou a monitorovací činnost. Tato činnost je monitorována systémem ACTIVEGUARD a systémem [příjmení] s tím, že tuto činnost kontroluje pracovník správy budov pomocí satelitního připojení na svém PC. ZBA provádějí pochůzkovou činnost nepřetržitě. Pohybují se po objektu samostatně po schválených trasách. Pochůzková činnost je monitorována pomocí systému ACTIVEGUARD. Pochůzky jsou zaměřeny na celkovou kontrolu areálu, kontrolu oplocení, mechanických zábran na/u oplocení, elektromagnetických čidel umístěných na branách areálu, vizuální kontrolu uskladněných automobilů. Dále žalobkyně uvedla, že„ ACTIVEGUARD“ je elektronický systém umožňující okamžitou kontrolu pohybu zaměstnance bezpečnostní agentury přes spojení mobilních operátorů v dané lokalitě. V rámci areálu bylo v rozhodné době umístěno celkem 9 pochůzkových čipů. Za 10. kontrolní bod pak byl považován výchozí bod (tj. vrátnice), kde každá pochůzka začínala a zároveň končila. V rámci prověřování ze strany orgánů činných v trestním řízení došlo ke zjištění závažných pochybení při výkonu služby bezpečnostních pracovníků v době, kdy mělo dojít k předmětným krádežím, když s ohledem na nedostatek zaměstnanců na straně žalované mělo dojít se souhlasem osob oprávněných jednat za žalovanou na podzim roku 2018 ke změně rozvrhu služeb tak, že mimo pracovní dobu, kdy službu měli vykonávat dle shora uvedené Směrnice ostrahy 4 pracovníci, byla tato vykonávána pouze 3 bezpečnostními pracovníky a navíc došlo k přesunutí 3 ks čipů umístěných v rámci areálu na plotech na vrátnici, čímž ZBA nevykonávali pochůzkovou činnost po celé určené délce, ale zcela vědomě tuto činnost vykazovali tak, že kontrolu daných stanovišť si odčipovali de facto na vrátnici, aby v systému„ ACTIVEGUARD“ byla celá pochůzková činnost vykazována jako řádně provedená a tudíž žalobkyně nemohla pojmout jakékoliv podezření na to, že dochází k výkonu ostrahy v rozporu se smlouvou a se shora uvedenou Směrnicí ostrahy. [příjmení] pracovní dobu nebyla ostraha vykonávána ani na strážní věži, která je umístěna nejblíže plochy C, kde došlo k největšímu poškození vozidel. Z výslechu shora uvedených zaměstnanců rovněž vyplývá, že někteří z nich byli v době, kdy ke krádežím došlo, uváděni ze strany žalované v rozpisu služeb ostrahy, ačkoliv tuto činnost v rozhodných dnech nevykonávali. Žalovaná zaslala žalobkyni e-mailem ze dne [datum] soupis ostrahy vykonávané ve dnech [datum] – [datum], kdy mělo dojít poprvé ke krádežím v areálu s tím, že z tohoto soupisu je zřejmé, že oproti skutečnosti žalobkyně vědomě vykazovala žalobkyni, že ostraha byla zajišťována každý den po dobu 24 hodin 4 bezpečnostními pracovníky. Žalobkyně nevěděla o tom, že žalovaná prováděla svévolně úpravy v počtu pracovníků ostrahy a že odstranila kontrolní čipy z plotu, tyto skutečnosti zjistila až v rámci prověřování trestné činnosti orgány činnými v trestním řízení. S ohledem na tuto skutečnost došlo i k ukončení spolupráce se žalovanou, když žalobkyně tato zjištění považovala za závažná pochybení ze strany žalované. [právnická osoba] uplatnila vůči žalobkyni nárok na náhradu škody za poškození celkem 14 vozidel v celkové výši 747 624,93 Kč dokladem [číslo] ze dne [datum], jehož součástí je podrobný rozpis uplatněného nároku na náhradu škody a specifikace vozidel podle [příjmení], k jejichž poškození v průběhu skladování došlo, a dále účetní doklady prokazující provedení opravy předmětných vozidel. Žalobkyně na základě takto uplatněného nároku firmě [právnická osoba] tuto částku poukázala dne [datum]. Firma [anonymizováno] [právnická osoba], uplatnila nárok na náhradu škody daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] ve výši 50 433,90 Kč za opravu vozu [příjmení]: [anonymizováno], a dále daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] ve výši 54 233,90 Kč za opravu vozidla [příjmení]: [anonymizováno], tj. celkem byl uplatněn ze strany této firmy nárok na náhradu škody ve výši 104 667,80 Kč. Žalobkyně poukázala [právnická osoba] [právnická osoba] částku ve výši 104 667,80 Kč dne [datum]. Žalobkyni byla uhrazená škoda v celkové výši 852 292,73 Kč částečně kompenzována ze strany pojišťovny, u které má žalobkyně sjednáno pojištění, a to částkou ve výši 219 705,15 Kč (resp. 8715 EUR při kurzu 25,21 Kč), a proto se touto žalobou domáhá po žalované úhrady částky ve výši 632 587,58 Kč. Žalobkyně má za to, že i když hlavní příčinou vniku škody bylo protiprávní jednání nezjištěného pachatele, existuje zde mezi porušením povinnosti při výkonu smluvní ostrahy a škodou vzniklou odcizením věcí z vozidel skladovaných v rámci střeženého objektu příčinná souvislost. V tomto směru odkazuje žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1180/2004. Žalobkyně má rovněž za to, že žalovaná porušila svoji povinnost, ke které se zavázala, když z její strany nebyla vykonávána ostraha dle sjednaných podmínek, čímž došlo nejen k zásadnímu porušení povinností žalované jako osoby vykonávající ostrahu, ale rovněž tím došlo k vytvoření podmínek usnadňujících provedení předmětných krádeží neznámým pachatelem. Žalobkyně požaduje po žalované postih z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou zaviněním jiného podle ustanovení § 2917 občanského zákoníku, když žalobkyně uhradila shora uvedeným poškozeným na náhradě škody za poškozená vozidla celkovou částku ve výši 632 587,58 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky dopisem ze dne [datum] s tím, že tato měla být dle této výzvy uhrazena do [datum]. Žalovaná žalobkyni dopisem ze dne [datum] sdělila, že jakoukoliv odpovědnost za škodu odmítá s tím, že zde není příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a jednáním žalované.

2. Soud žalobě vyhověl platebním rozkazem č. j. [číslo jednací] ze dne 21. 5. 2020, proti němuž podala žalovaná včas odpor. Ve vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že nárok uplatněný žalobkyní ani zčásti neuznává, když zcela rozporuje závěry žalobkyně o odpovědnosti žalované za údajnou škodu, která měla žalobkyni vzniknout a kterou žalobkyně popisuje v podané žalobě. Žalovaná zejména namítala, že žalobkyně nijak neprokazuje, že škoda měla vzniknout pouze tak, že do areálu žalobkyně měl vniknout nějaký pachatel a vloupat se do vozidel, dále žalobkyně nijak neprokazuje, že údajná škoda vznikla právě v areálu žalobkyně a právě v uvedených obdobích, a ani podrobně nespecifikuje, přesně z jakých vozidel, jaké všechny věci a vybavení a v jakém množství měly být odcizeny. Pokud mělo být krádeží vybavení dotčeno 25 a 18 vozidel, jen těžko si lze představit, že by se takového jednání mohla dopustit sama jediná osoba v nějakém krátkém nestřeženém okamžiku, a všechny takové věci nepozorovaně vynést z areálu (který byl, jak tvrdí žalobkyně, oplocen, nebylo zjištěno poškození oplocení a z něhož bylo možné se dostat jen skrze několik málo střežených výjezdů). Žalovaná dále namítala, že žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, zda a jaká byla příčinná souvislost mezi údajnými nedostatky strážní služby a tvrzenými údajnými porušeními ze strany žalované a mezi vzniklou škodou. Žalovaná odmítla a popřela pochybení a nedostatky tak, jak je popisuje žaloba. Žalovaná tedy navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení.

3. Žalobkyně se k námitkám žalované vyjádřila tak, že závěry o tom, že se nepodařilo zjistit pachatele trestného činu, vyplývají z vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, když tyto samozřejmě prověřovaly i zaměstnance žalobkyně, přičemž nebylo zjištěno, že by ke krádežím došlo v důsledku zavinění žalobkyně či jakéhokoliv jejího zaměstnance, a to ani z nedbalosti. Hlavním důkazem o tom, že se nepodařilo najít pachatele této trestné činnosti jsou usnesení o odložení trestního stíhání ze dne [datum] a [datum], přičemž z těchto vyplývá, že věc byla odložena právě z důvodu, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě a tudíž, že je pachatel neznámý. Naopak bylo v průběhu vyšetřování zjištěno výslechem pracovníků žalované, že v mimopracovní době žalobkyně nebyla ostraha skladové plochy v rozhodných dnech fakticky prováděna, dále že počet strážných neodpovídal směrnici, výkaz práce strážných neodpovídal skutečnosti a že v rozporu se skutečností byla vědomě vykazována obchůzková činnost kolem oplocení areálu. Skutečnost, že se předmětná vozidla v době, kdy ke krádežím došlo, nacházela v areálu žalobkyně, vyplývá z protokolů Policie ČR o ohledání místa činu ze dne [datum] a [datum]. Zároveň byla na místě činu ze strany Policie ČR pořízena i fotodokumentace, která je součástí trestního spisu. Ze shora uvedených protokolů o ohledání místa činu jednoznačně vyplývá, kde se poškozená vozidla v den zjištění krádeže nacházela včetně jejich bližší specifikace a rozsahu poškození. Žalobkyně dále uvedla, že vede interní záznamy o všech skladovaných vozidlech i o jejich pohybu v rámci areálu. Skutečnost, kdy byla předmětná vozidla umístěna na skladovací plochu, resp. přivezena do areálu žalobce, je prokazována doklady CMR. K specifikaci vozidel, která byla poškozena, žalobkyně uvedla, že při první krádeži, ke které mělo dojít ve dnech [datum] až [datum], došlo k poškození celkem 25 uskladněných osobních vozidel. Konkrétně se jednalo o 14 vozidel, kde poškozeným je firma [právnická osoba] (v rámci specifikace je uveden sektor/řada/pozice, na kterých byla vozidla skladována v areálu žalobkyně): C/34 [číslo], zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], C/33 [číslo], zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], C/33 [číslo], zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] [číslo], C/39 [číslo], zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], C/43 [číslo], zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], C/36 [číslo], zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], C/32 [číslo], zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], C/33 [číslo], zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], C/40 [číslo], zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], C/32 [číslo], zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], C/31 [číslo], zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], přičemž u této skupiny vozidel došlo k poškození palubní desky, odcizení volantu a části palubní desky, A/5, zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], A/7, zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] A/8, zn. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], přičemž u této skupiny vozidel došlo k poškození palubní desky a odcizení její části. Dále byla poškozena 2 vozidla firmy [jméno] - [právnická osoba] (v rámci specifikace je uveden sektor/pozice, na kterých byla vozidla skladována v areálu žalobkyně): D/22, [příjmení]: [anonymizováno], poškozená palubní deska a části palubní desky, D/35, [příjmení]: [anonymizováno], poškozená palubní deska, odcizen volant a části palubní desky. Dále bylo při první krádeži poškozeno 5 vozidel firmy [právnická osoba] a 4 vozidla firmy [právnická osoba], přičemž vzhledem k tomu, že náhrada škody za tato vozidla není předmětem tohoto řízení, žalobkyně jejich bližší specifikaci neuvádí. Pokud jde o specifikaci vozidel, která byla poškozena v průběhu druhé krádeže, ke které mělo dojít v době od [datum] do [datum], pak při této došlo k poškození celkem 18 uskladněných osobních vozidel [značka automobilu] a [anonymizováno], ze kterých byly odcizeny díly z interiéru - volanty, airbagy, LCD display, navigace, panely, reproduktory, a dále došlo k poškození palubních a středových panelů těchto vozidel. Žalobkyně doplnila, že náhrada škody za vozidla poškozená při druhé krádeži není součástí nároku uplatněného touto žalobou, proto je blíže nespecifikovala.

4. Ze smlouvy o poskytování technických služeb ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] na dobu 5 let od [datum] do [datum]. Předmětem smlouvy bylo zejména poskytování logistických služeb žalobkyní, a to především uskladnění vozidel dodaných podle této smlouvy a péče o uskladněná vozidla. Následně od roku 2019 došlo mezi žalobkyní a [právnická osoba] Česká republika k uzavření dohody o přistoupení k rámcové dohodě – logistika nových vozů, uzavřené dne [datum] mezi [anonymizována dvě slova] GmbH, jako dodavatelem, a [anonymizována dvě slova] GmbH & Co KG, jako objednatelem. I tato dohoda upravovala služby a přepravu ze skladů dodavatele do příslušných podniků, dealerů a servisních partnerů objednatele.

5. Z Rámcové smlouvy o poskytování technických služeb ze dne [datum] a z Dohody o uskladnění vozidel a dalších službách k rámcové smlouvě o poskytování technických služeb ze dne [datum] bylo zjištěno, že citované smlouvy byly uzavřeny mezi žalobkyní, jako poskytovatelem, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako příjemcem, přičemž předmětem smluv bylo poskytování technických služeb poskytovatelem souvisejících s přepravou, přejímkami, uskladněním, údržbou, opravami a výdejem vozidel, s nimiž má příjemce právo nakládat. V dohodě o uskladnění vozidel a dalších službách bylo mimo jiné sjednáno, že uskladnění vozidel probíhá v areálu provozovny poskytovatele, který je řádně oplocen a střežen bezpečnostní agenturou 24 hodin denně.

6. Z mandátní smlouvy o poskytování bezpečnostních služeb uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní, jako mandantem, a žalovanou, jako mandatářem, a dále z dodatků [číslo] až 7 k mandátní smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná se touto smlouvou zavázala poskytovat žalobkyni fyzickou ostrahu majetku a osob v objektu – celním skladu osobních vozů v [obec] u [obec], komunikaci s Policií ČR a ostatními složkami integrovaného záchranného systému a případné další zvláštní služby a činnosti. Rozsah, objem a způsob výkonu smluvních činností je podrobně specifikován v příloze [číslo] mandátní smlouvy – Směrnice výkonu ostrahy. V čl. VI. odst. 1 mandátní smlouvy bylo sjednáno, že žalovaná odpovídá žalobkyni za škodu způsobenou při provádění smluvních činností dle této smlouvy jednáním v rozporu se smlouvou, a/nebo přílohou [číslo] – Směrnice výkonu ostrahy, a/nebo obecně závaznými právními předpisy. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s účinností od [datum] Mandátní smlouva byla ukončena dohodou stran ze dne [datum] a zanikla v tříměsíční výpovědní lhůtě, která začala běžet od [datum]. Podle Směrnice v [číslo] - b platné ode dne [datum] slouží areál žalobkyně jako celní sklad osobních vozů, které parkují na volných asfaltových plochách, jsou odemčeny s klíčky uvnitř vozu a s minimálním množstvím PHM. Areál žalobkyně je hlídán smluvní bezpečnostní agenturou v rozsahu 4 zaměstnanci bezpečnostní agentury (dále jen ZBA) po dobu 24 hodin denně. Tato služba je monitorována obchůzkovým systémem ACTIVEGUARD a [příjmení]. Povinností ZBA v pracovní době bylo zejména na vrátnici řídit vstup a výstup zaměstnanců žalobkyně do a z objektu a kontrolovat zaměstnanecké průkazy, řídit vjezdy a výjezdy všech vozů do a z areálu. Dále ZBA na vrátnici řídí vstup a výstup všech pěších návštěv, které jsou vpuštěny do areálu po odsouhlasení zodpovědným pracovníkem žalobkyně. Na vrátnici slouží vždy 2 ZBA, třetí ZBA řídí pohyb a činnost LKW na ploše pro nakládku a vykládku vozů, čtvrtý ZBA monitoruje areál a jeho okolí ze strážní věže. ZBA vždy po dvou hodinách mění místo strážní služby. [příjmení] pracovní dobu byly povinnosti ZBA vymezeny zejména tak, že na vrátnici slouží jeden ZBA, ostatní tři ZBA provádí pochůzkovou a monitorovací činnost. Dále byla stanovena pravidla pro vjezd a výjezd zaměstnanců žalobkyně, externích firem i LKW a odtahové služby v mimopracovní dobu či v nočních hodinách. [ulice] brána areálu u vrátnice se uzavírá každý pracovní den do 18:30 hodin, ostatní brány areálu jsou trvale uzavřené. V rámci pochůzkové činnosti bylo stanoveno, že ZBA provádějí pochůzkovou činnost nepřetržitě, pohybují se po objektu samostatně po schválených trasách, pochůzková činnost je monitorována pomocí systému ACTIVEGUARD. Pochůzky jsou zaměřeny na celkovou kontrolu areálu, oplocení, mechanických zábran, na nebo u oplocení, elektromagnetických čidel umístěných na branách areálu, vizuální kontroly uskladněných automobilů, popř. odhalení technické havárie, požáru nebo narušitele. V rámci kontrolní činnosti byla stanovena mimo jiné i povinnost provádět prohlídky osob a příručních zavazadel při jejich odchodu z objektu, kontrolu nákladů při vjezdech a výjezdech LKW, dále kontrolu náhodně vybraných vozidel při výjezdu.

7. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] společností [právnická osoba] žalobkyni bylo zjištěno, že žalobkyni byla fakturována náhrada škody na 14 vozidlech dle připojeného seznamu v celkové výši 747 624,93 Kč se splatností dne [datum]. Z částečného výpisu z účtu žalobkyně a průvodní zprávy k úhradě s rozpisem jednotlivých položek bylo zjištěno, že částka 747 624,93 Kč byla společnosti [právnická osoba] uhrazena dne [datum]. Podkladem pro vystavení citované faktury byly daňové doklady vystavené jednotlivými dodavateli společnosti [právnická osoba], za opravy vozidel (jednalo se o daňové doklady vystavené společností [právnická osoba], [číslo] z [datum], [číslo] z [datum], [číslo] z [datum], [číslo] z [datum], [číslo] z [datum], [číslo] z [datum], [číslo] z [datum], dále o daňové doklady vystavené společností [právnická osoba], [číslo] z [datum], [číslo] z [datum], [číslo] z [datum], [číslo] z [datum], [číslo] z [datum], [číslo] z [datum], a dále daňový doklad vystavený [právnická osoba] s. r. o., [číslo] z [datum]).

8. Podle faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené [právnická osoba] [právnická osoba] byla žalobkyni vyčíslena náhrada za způsobenou škodu na vozidle [příjmení]: [anonymizováno], na základě faktury za opravu [číslo] v celkové výši 50 433,90 Kč se splatností dne [datum]. Dále podle faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené [právnická osoba] [právnická osoba] byla žalobkyni vyčíslena náhrada za způsobenou škodu na vozidle [příjmení]: [anonymizováno], na základě faktury za opravu [číslo] v celkové výši 54 233,90 Kč se splatností dne [datum]. Podle částečného výpisu z účtu žalobkyně žalobkyně obě částky uhradila dne [datum].

9. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě pohledávky ve výši 634 606,58 Kč s tím, že žalobkyně uhradila tuto částku poškozeným společnostem, které vůči ní uplatnily své nároky jako po skladovateli a žalobkyně má za to, že ke škodě došlo v důsledku pochybení žalované, proto vůči ní uplatnila postih ve shora uvedené výši. Lhůta k plnění byla stanovena do [datum]. Z odpovědi žalované na předžalobní výzvu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná odmítla jakoukoli odpovědnost za škodu, která s největší pravděpodobností vznikla kriminálním jednáním třetí osoby. Žalovaná uvedla, že zcela absentuje příčinná souvislost mezi vniklou škodou a jednáním žalované, zvláště pokud není známo, jaká osoba, jakým způsobem a kdy způsobila žalobkyni škodu.

10. Pokud jde o identifikaci poškozených vozidel a doložení, že vozidla byla v době škodní události umístěna v objektu žalobkyně, doložila žalobkyně předávací protokoly k poškozeným vozidlům [značka automobilu], a dále mezinárodní nákladů listy, z nichž vyplývá, kdy byla do areálu žalobkyně naskladněna vozidla [značka automobilu]. Vozidla jsou identifikována vždy číslem karoserie ([příjmení]), kdy označení jednotlivých poškozených vozidel souhlasí s výčtem vozidel, který je uveden v písemném podání žalobkyně z [datum] (shora citováno v odst. 3). Z mezinárodních nákladních listů č. CZ [anonymizováno] [číslo], č. CZ [číslo], č. CZ [číslo], č. CZ [číslo], č. CZ Ty [číslo], č. CZ [číslo], č. CZ [číslo], č. CZ [číslo], č. CZ [číslo], č. CZ [číslo], č. CZ [číslo], č. CZ [číslo], a č. CZ [číslo], a dále z předávacích protokolů k vozidlům [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že předmětná poškozená vozidla byla do areálu žalobkyně umístěna v období od [datum] do [datum].

11. Ze spisu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec] venkov – ZÁPAD, [číslo jednací] bylo zjištěno, že zaměstnanec žalobkyně [jméno] [příjmení] se dostavil dne [datum] v 17:34 hodin k podání vysvětlení ve věci vloupání do vozidel v areálu [obec]. Jmenovaný k věci zejména uvedl, že dne [datum] kolem 10. hodiny byl informován dalšími pracovníky žalobkyně, že na ploše D chybí u vozu [anonymizováno] volant. Na ploše D byly dne [datum] odcizeny z jednoho vozidla disky, následně byla na této ploše provedena inventura, všechno bylo v pořádku, nebyla tam poškozená nebo napadená vozidla. Po zjištění ze dne [datum] byla prováděna zaměstnanci žalobkyně další inventura v době přibližně od 10 do 14 hodin. V rámci této inventury zjistili, že byla provedena krádež vybavení z 25 vozidel na plochách A, C a D, došlo především k demontáži a odcizení volantů, LCD panelů a palubních desek. Vozidla, která jsou na ploše zaparkována, nejsou uzamčená, klíče jsou ve vozidlech. Celý areál je oplocen a neporušenost z plotu je pravidelně kontrolována pracovníky ostrahy i [jméno] [příjmení]. Z protokolu o ohledání místa činu a napadených věcí (vozidel) ze dne [datum] bylo zjištěno, že protokol obsahuje podrobný popis areálu žalobkyně, zejména je konstatováno, že celý areál je oplocen drátěným plotem výšky 2 metry s kovovou nástavbou vyhnutou směrem vně plotu s dvěma řadami ostnatého drátu. Prohlídkou oplocení nebylo zjištěno poškození, které by umožnilo vstup do areálu mimo prostor strážnice. [příjmení] areálu je rozdělena do čtyř sektorů označených písmeny A, B, C a D, v každém sektoru jsou vozidla zaparkována v řadách, kdy řady jsou označeny tabulemi na sloupcích, na vozovce jsou pak vyznačeny číslicemi pozice vozidel v řadách. Všechna napadená vozidla byla odemčena, klíče od vozidel se nacházejí uvnitř vozidel. Dále byla v jednotlivých sektorech zdokumentována konkrétní napadená vozidla, a to v sektoru A vozidla značky [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], a dále jedno vozidlo [značka automobilu], [příjmení]: [anonymizováno]. V sektoru C byla napadena vozidla [značka automobilu] VIN: [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo], a [anonymizováno], a dále vozidla značky [příjmení] [příjmení]: [anonymizováno], WAUZ- [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], a [anonymizováno]. V sektoru D došlo k poškození vozidel [značka automobilu] VIN: [anonymizováno], a [anonymizováno] [číslo], a [značka automobilu] VIN: [anonymizováno], a [anonymizováno]. Z fotodokumentace je zřejmý rozsah poškození jednotlivých vozidel, zejména chybějící volanty, části palubních desek a poškození palubních desek. Z úředního záznamu o vyhodnocení kamerových záznamů ze dne [datum] bylo zjištěno, že videozáznamy z listopadu 2018 jsou v dále neupotřebitelném a nevyhodnotitelném stavu z důvodu velice špatné kvality způsobené pravděpodobně špatným technickým stavem kamerového systému a jeho dalším nastavení. Záznamy proto nebylo možnost vyhodnotit a získat z nich žádné kladné poznatky k šetřené věci. Z usnesení [číslo jednací] ze dne 27. 2. 2019 bylo zjištěno, že trestní věc podezření ze spáchání zločinu krádeže, jehož se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v době od cca 13:30 hodin dne [datum] do cca 10:00 hodin dne 27. 11. 2018 nezjištěným způsobem bez poškození vnikl do souvisle oploceného a nepřetržitě střeženého areálu žalobkyně, kde z 25 uskladněných neuzamčených osobních vozidel ve vlastnictví jiných společností, různých výrobních značek, odcizil různé díly z interiéru, zejména volanty, LCD display, navigace a ovládací panely, čímž vznikla škoda ve zjištěné výši 1 415 162 Kč a další škoda dosud nevyčíslená, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání podle § 160 trestního řádu.

12. Ze spisu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec] [anonymizováno] – [anonymizováno], [číslo jednací] bylo zjištěno, že zaměstnanec žalobkyně [jméno] [příjmení] podal dne [datum] trestní oznámení v souvislosti s tím, že v areálu žalobkyně bylo nalezeno auto bez volantu. Zaměstnanci žalobkyně provedli kompletní inventuru, na základě které zjistili, že volanty chybí celkem u 18 aut. Kontrolou elektronických záznamů byl poslední pohyb jednoho z poškozených vozidel zjištěn dne [datum] v cca 9:00 hodin, první poškození bylo zjištěno dne [datum] cca v 7:45 hodin. I v této věci bylo provedeno místní ohledání, na základě kterého bylo konstatováno, že oplocení areálu nebylo poškozeno, poškozená vozidla se nacházela v sektoru C, byla podrobně zdokumentována podle parkovacích pozic a čísel karoserií a byla pořízena i fotodokumentace z které je patrný způsob poškození jednotlivých vozidel. Z úředního záznamu o vyhodnocení kamerových záznamů ze dne [datum] bylo zjištěno, že videozáznamy z ledna 2019 zachycují jiné části areálu žalobkyně mimo oblast spáchání šetřeného skutku. Z videozáznamů nebylo zjištěno žádné podezřelé jednání v souvislosti s šetřeným postupem, videozáznamy jsou z [datum], je na nich zachycen běžný provoz na ostatních nezájmových parkovištích areálu a na vstupu do areálu. Provedeným vyhodnocením videozáznamů proto nebylo zjištěno kladného poznatku v šetřené věci. Z usnesení [číslo jednací] ze dne 21. 3. 2019 bylo zjištěno, že trestní věc podezření ze spáchání zločinu krádeže, jehož se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v době od cca 9:20 hodin dne [datum] do cca 7:45 hodin dne [datum] nezjištěným způsobem, bez poškození, vnikl do souvisle oploceného a nepřetržitě střeženého areálu žalobkyně, kde z 18 uskladněných neuzamčených osobních vozidel ve vlastnictví jiných společností, různých výrobních značek, odcizil různé díly z interiéru, zejména volanty, airbagy, LCD display, navigace, panely a reproduktory, čímž vznikla škoda v odhadované výši 3 600 000 Kč, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání podle § 160 trestního řádu.

13. Dokazování bylo dále doplněno výslechy svědků - zaměstnanců žalobkyně i žalované v rozhodné době. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracuje pro žalobkyni jako správce budov, s tím souvisí i zabezpečení areálu, se žalovanou řešil provozní záležitosti. Poškození vozidel krádežemi v listopadu 2018 i v lednu 2019 bylo v obou případech zjištěno tak, že vždy přišel zaměstnanec, který zjistil poškození některého vozidla, pak byl kontaktován šéf produkce, který zajišťuje inventuru ostatních vozů, a svědek vyřizoval záležitosti kolem zabezpečení, to znamená, že kontaktoval žalovanou, a vzhledem k tomu, že se jednalo o větší krádež, volal i policii. Než dorazila policie, prováděli jednak ohledání areálu, zda nedošlo k narušení zvenku, jednak i ohledání ostatních aut zvenku, zda bylo poškozeno něco dalšího. Fungování žalované bylo rozděleno na denní dobu, která se kryla s pracovní dobou žalobkyně, což bylo zhruba od 6 do 18 hodin. Na denní službě byli vždy 4 pracovníci bezpečnostní agentury, velitel byl stále na vrátnici, jeden pracovník byl na vyvýšeném místě, pracovně označovaném„ věž“, jeden vykonával pochůzky v areálu a jeden byl k dispozici veliteli směny a monitoroval vjezd do areálu. Při vjezdu a výjezdu vozidel jsou vozidla evidována, zapisují se SPZ, jména řidičů, případně název firmy. Toto platí i pro zaměstnance žalobkyně, pro kompletní pohyb vozidel přes vrátnici. V noci jsou průjezdy vozidel minimální, pouze na povolení. Noční směna měla být obsazena také 4 pracovníky, z toho velitel směny na vrátnici, jeden pracovník na věži a dva na place jako pochůzkáři. Pracovníci, kteří byli na věži a na place, měli zhruba po dvou hodinách rotovat. Trasa obchůzek nebyla přesně stanovena, byly stanoveny body, které se měly snímat, a to nepravidelně, aby někdo pravidelnou trasu obchůzek případně nezjistil. Svědek se přes den pohybuje po areálu, je tedy schopen činnost bezpečnostní agentury monitorovat, přes noc se tam nevyskytuje pravidelně a není schopen to posoudit. Kontrolní body jsou umístěny pouze na oplocení, bylo jich 10, přičemž jednička a desítka jsou totožné, tj. na vrátnici, těmito body obchůzka vždy začínala a končila. Pokud jde o zabezpečení kamerovým systémem, kamery se instalovaly postupně, dávaly se především na stěžejní místa týkající se vstupu a výstupu do firmy a také vjezdu a výjezdu, takže zejména monitorovaly vrátnici a plochu B a přejímku vozů. [příjmení] [jméno] podstatě monitorována nebyla, plochu C sledovala jedna otočná kamera, totéž bylo na ploše D. Kamery nebo náhledy z kamer byly k dispozici na vrátnici. Měli tam monitory, na kterých mohli situaci sledovat, různě si je pouštět a přepínat. [příjmení] záznamy dostávala žalobkyně na vyžádání, pokud bylo zjištěno nějaké pochybení. Po první krádeži byla činěna nápravná opatření, byl vypracován nový návrh monitoringu na plochu C, ale už se to nepodařilo nainstalovat do doby druhé krádeže, a to z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek. Ať už se jednalo o první nebo druhý případ krádeže, procházeli areál jednak za účasti jednatelů žalované, jednak za účasti policie, ale poškození plotu nebylo zjištěno, ploty byly neporušené v tom smyslu, že by do areálu mohl někdo vstoupit. Pokud jde o zjištění, zda výkon ostrahy probíhal v souladu se směrnicí, svědek to mohl zjistit pouze z tištěných výpisů z Activeguard, které mu byly předávány. Při zjištění druhé krádeže jednak z kamerových záznamů zjistili, že do části areálu plocha C nikdo nechodil, resp. během noci proběhla třeba jedna pochůzka, ale měly se uskutečnit nejméně tři nebo čtyři v rámci jednoho pracovníka. Čipy s čísly 7 a 8 byly podle výpisů aktivní, bylo na nich čipováno, ale fakticky tam nebyly. Když prováděli další kontrolu s panem [příjmení] a za účasti pana [příjmení] od policie, tak čipy byly zpátky. O snížení počtu strážných na noční směně se svědek oficiálně nedozvěděl, je pravda, že paní [příjmení] si svědkovi stěžovala, že situace je neúnosná, ale svědek ji vždy odkazoval na to, že to je záležitost žalované, žalobkyně má s žalovanou smluvní vztah a oni jsou povinni plnit to, co bylo sjednáno. Jestli na noční službě byli tři nebo čtyři strážní, to nebyl svědek schopen ověřit. Šichtovnice vytvářila paní [příjmení], předávala je panu [příjmení] z [anonymizováno], do toho pracovníci žalobkyně vůbec nezasahovali. Žalobkyně pouze dostala konečnou fakturu jednou za měsíc, a to v plném rozsahu za službu, kterou měli dělat, tzn. za 4 lidi a 24 hodin denně. Pracovníci žalované pouze evidují průjezd kamionů, přejímky nebo kontroly stavu vozidel se neúčastní. Pokud jde o vjezdy a výjezdy z firmy a do firmy, denně to může být 50 až 60 kamionů, které do firmy vjedou a zase odjedou, auta se vozí pouze na otevřených kamionech. Náhradní díly se vozí např. prostřednictvím [anonymizováno], a je to v minimálním rozsahu na vyžádání, pokud třeba dělají nějakou opravu. Do aut jsou v době, kdy jsou u žalobkyně uskladněná, oprávněni vstupovat přemisťovači a kvalitáři. V případě, že je třeba vozidlo poškozené, může si ho vzít lakýrník a odvézt do lakovny.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalobkyně jako vedoucí provozu, jeho náplní práce je řízení logistické oblasti, tzn. naskladňování a vyskladňování vozidel, a dále servisu. Krádeže v listopadu 2018 byly zjištěny tak, že pracovník servisu mechanik [jméno] [příjmení] si šel na plochu vyzvednout vozidlo [jméno], které měl připravit na opravu lakování, přitom zjistil, že vozidlu chybí volant. Vozidlo bylo umístěno na ploše D. V tu chvíli zastavili pohyb veškerých vozidel a začali provádět inventuru, pracovníci procházeli nejprve všechna vozidla umístěná na ploše D, bylo zjištěno, že různé části chybí i u jiných vozidel, inventura byla rozšířena i na ostatní plochy. Současně se volal správce areálu pan [příjmení], který zalarmoval bezpečnostní agenturu a volal policii. Další poškozená vozidla se našla ještě na ploše A a na ploše C. Poškozených vozidel bylo celkem asi 15 až 20, přesný počet si svědek nepamatoval, jednalo se o prémiové značky, t [značka automobilu], [anonymizováno] a [jméno], vozidlům chyběly části interiéru, volanty nebo třeba infotainment. V případě druhé krádeže se jednalo o odvolané vozidlo, krádež zjistil přemisťovač, jehož jméno si svědek nepamatoval, vozidlo bylo na ploše C, v autě bylo zjištěno, že chybí volant. V druhém případě bylo postupováno stejně jako při prvé krádeži, tzn. byla volána policie a bezpečnostní agentura, poškození bylo zjištěno asi u 25 nebo 30 aut, přesný počet již svědek nevěděl, opět šlo o výše uvedené prémiové značky a stejné způsoby poškození. Svědek se podílel na kontrole kamerových záznamů, jednalo se o záznam z plochy C, z doby při druhé krádeži. V každém případě na záznamu nebylo moc vidět, obraz byl rozkostičkovaný, záznam se nedal použít. Kamera byla umístěna daleko od plochy C, proto se svědek domníval, že z bezpečnostního hlediska byla na ploše C umístěna stojánka security. Svědek si sám prováděl určitou kontrolu zaměstnanců, zjišťoval, jak byl kdo v práci, ale na žádnou souvislost nepřišel. Kontrola uskladněných vozidel probíhá na základě požadavku zákazníka dle směrnice skladování v intervalu 14 dnů jednoho měsíce, nebo v měsíčním intervalu. Provádí ji zaměstnanec servisu - mechanik, jedná se o kontrolu stavu akumulátoru, stavu interiéru, stavu pneumatik. IT systém žalobkyně vygeneruje skladový list, kde příslušný zaměstnanec zapíše konkrétní úkon, který na vozidle provedl. Skladový formulář se z vozidla vyjme po odvolání z areálu v [obec] a archivuje se jeden rok. Záznam o prováděných krocích na vozidle je zanesen i elektronicky k danému vozidlu a každý zaměstnanec má své personální číslo a je dohledatelné, která konkrétní osoba co na vozidle prováděla. K důvodům, proč jsou vozidla v areálu skladována odemčená, svědek vysvětlil, že každý zákazník má tzv. směrnici skladování, která určuje, jak má být vozidlo skladováno. Vozidla musejí být odemčena z důvodu bezpečnosti - ochrany před požárem. Pokud by byla uzamčena a došlo by k požáru, byla by ztížena manipulace se záchranou vozidel. Zákazníci to výslovně požadují a určují, kde v autě má být klíč uložen. Podle názoru svědka musely být strážní službě informace o způsobu skladování vozidel známy, a to i v rámci uzavřeného smluvního vztahu. Svědek potvrdil, že všechna vozidla, která byla nahlášena jako poškozená, byla v uvedenou dobu v areálu, tzn. v [obec]. Pokud jde o umístění prémiových a jiných značek aut na ploše, parkování vozidel není rozdělováno podle hodnoty vozidla, pouze podle velikosti, a to pokud je vůz užitkový, např. [anonymizována dvě slova], tak musí být umístěn na skladové pozici, která je větších rozměrů. Na ploše jsou dále umisťovány i neprémiové značky, např. [anonymizována tři slova]. V areálu je přibližně parkováno 3 600 až 4 000 vozidel. [příjmení] [jméno], B, C, D jsou v areálu odděleny zeleným pruhem, vyvýšeným s patníky, v některých místech plotem. S výjimkou značky Audi mohou být prémiové značky umístěny kdekoliv v celém areálu, značka [anonymizováno] nesmí být umisťována v areálu D, protože tato plocha není vyasfaltovaná.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl v pracovním poměru u žalované jako strážný. O krádežích z listopadu 2018 svědek nic nevěděl, věděl, že v lednu 2019 se něco vyšetřovalo. K počtu lidí na směnách a průběhu služeb svědek uvedl, že při nočních se střídali na obchůzkách, přes den se pochůzky neprováděly, resp. od pondělí do pátku se přes den pochůzky neprováděly, přes víkend se dělaly i na denních směnách. Přes den byl jeden člověk na věži, ostatní byli na vrátnici. Na směně byli asi čtyři lidi, ale svědek nevěděl, kolik jich na směně mělo být. Od paní [příjmení], vedoucí, dostávali rozpis směn. Na směny, které měl svědek vypsané, chodil. S kamerovým systémem svědek nepracoval, do nastavení kamer nemohli zasahovat, mohli pouze sledovat obraz z kamer na obrazovce na vrátnici. K provádění obchůzek svědek uvedl, že v areálu byly čipy, ty byly umístěné na plotě a v hlavní budově. Docházelo k manipulaci s čipy a to tak, že čipy ze zadní části plotu byly přemístěny na věž, jednalo se o dva nebo tři čipy, svědek už si nevzpomínal, jaká byla jejich čísla ani ve kterém to bylo období. Na směně byli někdy 4, někdy 3, svědek o tom nerozhodoval, dostal rozpis. Svědkovi byla předestřena část jeho výpovědi, kterou učinil při podání vysvětlení dne [datum]. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] ve věci sp. zn. KRPS [číslo] 2018 bylo zjištěno, že svědek k zabezpečení areálu mimo jiné uvedl, že paní [příjmení] údajně z důvodu nedostatku lidí zavedla od léta 2018 nový způsob výkonu ostrahy, kdy v pracovní den v pracovní době jsou v areálu 4 strážní, a činnost je vykonávána podle směrnice. [příjmení] tuto dobu jsou v areálu jen 3 strážní, na věži nikdo není, čipy 6, 7 a 8 jsou fakticky umístěny na vrátnici a obchůzky jsou tedy zkráceny jen kolem čipů, které jsou na plotech a tyto 3 čipy, které na plotě nejsou, jsou načítány na vrátnici. Na rozpis směn v listopadu 2018 si svědek pro časový odstup nepamatoval. V lednu 2019 měl podle rozpisu vykázanou noční [datum], na které ale nebyl, a dále má vykázanou 24 hodinovou směnu [datum], na které také nebyl. Fakticky byl v práci pouze [datum] na 24 hodinové směně, a pak byl v práci až [datum] opět na 24 hodinové směně. Mezi tím má vykázané dvě směny, na kterých fakticky nebyl. Svědek potvrdil, že ve věci krádeží vypovídal na policii, před výpovědí byl policií poučen, nebyl na něho činěn nátlak. K obsahu své tehdejší výpovědi uvedl, že čipy byly asi z věže přesunuty na vrátnici, už jsou to přes dva roky. Jinak je asi pravda to, co je uvedeno v protokolu policie.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl v pracovním poměru u žalované jako strážný v letech 2015 až 2019 O nějakých krádežích v roce 2018 a 2019 svědek slyšel, mělo se jednat o nějaké volanty, airbagy a kola, bylo to jenom to, co se doslechli, jinak to mezi sebou řešily firmy (žalobkyně a žalovaná). Pokud jde o výkon strážní služby, na ranní i noční směně byli čtyři lidi, a to velitel směny a tři pochůzkáři, pochůzky se dělaly hlavně v noci, přes den ne. Velitel směny hlavně bral telefony, komunikoval s firmou, např. když přišla návštěva, pochůzkáři byli přes den tzv. u okénka, hlásili osobní a nákladní vozy, které projížděly, zapisovali počty aut, SPZ a auta se fotila, velitel směny to všechno zapisoval. V noci strážní chodili na obchůzky a čipovali. Čipy byly rozmístěné na plotech, přesný počet už svědek nevěděl, chodilo se kolem dokola. K manipulaci s čipy svědek uvedl, že byly sundané z toho plotu a byly na vrátnici, podle svědka se jednalo tak o 6 až 8 čipů, nestalo se to jenom jednou, bylo to víckrát, ale zase to nebylo pravidlem. Na směně, a to denní i noční, byli pravidelně 4 lidi, někdy se stalo, že někdo vypadl, nebo bylo míň lidí, tak na směně byli tři, ale nebylo to pravidlem. Stalo se, že svědek měl vykázanou a zaplacenou směnu, na které fakticky nebyl, jednalo se o noční směnu a stalo se to 3x až 5x, bylo to na podzim 2018. Velitelem objektu byl nejdřív pan [příjmení] starší, potom paní [příjmení], která dělala rozpis směn. Svědkovi byla předestřena část jeho výpovědi, kterou učinil při podání vysvětlení dne [datum]. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] ve věci sp. zn. KRPS [číslo] 2019 bylo zjištěno, že svědek k průběhu střežení areálu žalobkyně mimo jiné uvedl, že velitelem objektu je paní [příjmení], na směnu jsou vždy 4 lidi. V pracovní den v pracovní době je jeden z nich vždy velitel směny, který sedí na vrátnici a provádí zápisy vjezdu a výjezdu vozidel. Jeden strážný stojí před vrátnicí a hlásí vozidla a provádí jejich kontrolu. Jeden strážný hlídá plochu nakládky a vykládky a poslední strážný je na věži a hlídá skladovou plochu a případně i zaměstnance žalobkyně při práci. V mimopracovní době velitel opět sedí na vrátnici, jeden strážný je na věži a zbylí dva provádí obchůzky kolem plotu a přitom provádí čipování. Tři strážní se během směny na jednotlivých stanovištích střídají, pouze velitel celou směnu tráví na vrátnici. Tento postup je postup uvedený ve směrnici a takhle se má postupovat. Fakticky ale pro nedostatek lidí někdy na podzim roku 2018 paní [příjmení] po dohodě s ředitelem panem [příjmení] rozhodla o tom, že se fakticky ostraha bude provádět tak, že tři čipy se z plotu přenesly na vrátnici a v mimopracovní době zaměstnanců žalobkyně byly na směně jen tři strážní místo čtyř. Tři strážní na směně ale byli na vrátnici a jen ráno a večer se obešel plot. Na věži nikdo nebyl. Pravidelně se obcházel plot v přední části, kde čipy byly a ti pracovníci, co byli na vrátnici, tak načítali i čipy, které byly na vrátnici místo na plotu. Svědek setrval na tom, že odpracoval všechny směny, které má vykázané, a také dostal řádně zaplacené. Kdy chodí do práce, si do kalendáře nepíše, nemá o tom vlastní záznamy a několik měsíců zpětně si nepamatuje, kdy přesně v práci byl. Svědek potvrdil, že ve věci krádeží vypovídal na policii, před výpovědí byl policií poučen, nebyl na něho činěn nátlak. Po upozornění na rozpor ve výpovědích svědka svědek uvedl, že to bylo tak, jak vypovídal na policii.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v minulosti byl asi 5 let v pracovním poměru u žalované jako strážný a velitel směny, skončil tam ke konci dubna 2019. K činnosti při strážní službě svědek uvedl, že velitel směny byl na vrátnici v podstatě jako administrativní pracovník, protože tam byl nepřetržitý provoz, zapisoval vjíždějící a vyjíždějící vozidla, jejich SPZ, řidiče a co vezou, případně i čísla firemních vozidel, vedly se na to sešity. [ulice] vykonávali obchůzkovou službu, chodili kolem plotu a kontrolovali ploty, obchůzky se prováděly ve dne i v noci. Pokud byl velký provoz, což bylo zejména ve všední den, tak někdy strážný, který měl odpočinek, tzn., že nebyl na obchůzce, chodil na plochu organizovat provoz a parkování, to bylo na přání pana [příjmení], který byl jejich kontakt na žalobkyni. Na vrátnici byla obrazovka, kde byly snímány obrazy z kamer. Když tam svědek nastoupil, byl na vrátnici panel, kamer bylo méně, ale bylo možné je natáčet nebo si přibližovat obraz, v posledním roce se to změnilo tak, že kamer bylo více, ale nesměli s nimi manipulovat. Na směně byli čtyři, někdy se stalo, že zaměstnanců bylo málo, nebo že někdo vypadnul, tak potom se některý zaměstnanec uvolil zůstat na další směnu. Mohlo se stát, že se jel domů převléknout nebo si opatřit nějaké jídlo, tak tam třeba hodinu nebo dvě zůstali ve třech, vždycky se to nějak udělalo. Když byla tato situace, řešila se ve dne. Ten, kdo vykonával obchůzky, měl u sebe čipovačku a čipoval, čipy byly umístěné na plotech, jeden byl v hlavní budově a jeden na vrátnici. Pokud jde o případné přemísťování čipů, na svědkových směnách se to nikdy nestalo, ale uvedl, že když se měly opravovat ploty, tak se asi dva čipy z plotu sundaly, jinak byly na vrátnici první a poslední čip nastálo. Velitelkou objektu na konci roku 2018 a začátkem roku 2019 byla paní [příjmení]. Náplň její práce byla stejná, jako práce velitele směny, a kromě toho dělala rozpisy směn, vyúčtování a další, podle požadavků pana [příjmení] nebo pana [příjmení]. Někdy se stávalo, že člověk byl třeba týden velitelem směny, pak byl přeřazen třeba na měsíc na řadového strážného a pak zase, když nebyli lidi, tak se stal velitelem směny. Svědkovi byla předestřena část jeho výpovědi, kterou učinil při podání vysvětlení dne [datum]. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] ve věci sp. zn. KRPS [číslo] 2019 bylo zjištěno, že svědek [jméno] [příjmení] k výkonu služby na objektu uvedl, že za žalovanou vždy jedná pan [příjmení], který zřejmě pověřil funkcí velitele objektu žalobkyně paní [příjmení]. Výkon služby na objektu probíhá tak, že na směně jsou 4 lidé, jeden z nich je velitel směny, který je celou směnu na vrátnici a provádí zápisy průjezdu vozidel. Další člověk je v zadní části areálu na věži. Další strážný je před vrátnicí a provádí kontrolu vjezdu a výjezdu vozidel. Poslední člověk má za úkol otvírání železniční vlečky a střídání člověka před vrátnicí a na věži, aby tito mohli na stanovištích rotovat. V mimopracovní době je velitel opět na vrátnici, jeden strážný je na věži a dva obchází ploty a evidují to čipem. Tento průběh ostrahy odpovídá předpisu, ale ne skutečnosti. Někdy koncem roku 2018 došlo k tomu, že nebylo dost lidí na postavení směny o čtyřech lidech, a tak v pracovní den v pracovní době byli na směně čtyři lidi, a dělalo se všechno podle směrnice, ale mimo tuto dobu bývali na směně pouze tři. Výkazy práce svědek nepsal, dostal zaplaceno všechno, co odpracoval, nic více ani méně. Pokud jde o kontroly plotu, v té samé době se tři čipy přesunuly z plotu na vrátnici. Dál se čipovalo tam, kde čipy byly, ty tři čipy se načetly na vrátnici, obcházet se měl celý plot. Pokud jde o pobyt na věži, v pracovní době tam jeden strážný byl, ale mimo tuto dobu tam nikdo nebyl. Svědek si nepamatoval, jaké měl konkrétní směny v době listopadové krádeže. Svědek potvrdil, že byl v souvislosti s krádežemi vyslechnut na policii, před výslechem byl poučen, úřední záznam o podání vysvětlení podepsal. Pokud jde o případný nátlak při výslechu, uvedl, že při poslední krádeži, kvůli které pak byli vyslýcháni, na ně už technik křičel, že to stejně kradou oni, potom vyšetřovatel už na začátku výslechu říkal, že má na ně připravené„ červené papíry“. K porovnání svých výpovědí při podání vysvětlení a nyní před soudem svědek uvedl, že to, co mu bylo čteno, se v podstatě neliší od toho, co teď vypovídal, už si to přesně nepamatuje.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl v pracovním poměru u žalované jako strážný v areálu žalobkyně, jeho nadřízenou byla paní [příjmení]. Na směně byli přes den čtyři lidi, jeden byl jako velitel, ten zapisoval údaje, ostatní je nahlašovali a střídali se po dvou hodinách na strážní věži, zapisovaly se [registrační značka], počet aut, jména řidičů a fotilo se to. V noci byli na směně 3 až 4 lidi, spíš 3, bylo jich málo, dělaly se čtyřiadvacítky. To se týká i období listopad 2018 až leden 2019. V noci byl velitel směny na strážnici, ostatní chodili na obchůzky, jedna obchůzka byla delší, tam se chodilo se psem a druhá byla kratší. Pokud v noci přijel náklad, což se také stávalo, museli zjistit škody, vyfotit je, zjistit [příjmení] kód, dělal se o tom zápis. Čipů bylo celkem 9 nebo 10, některé byly na sloupcích, na vratech, některé v budovách. Někdy byly 3 nebo 4 čipy na vrátnici, třeba když se dělalo nové pletivo nebo nová vrata. Obchůzky se dělaly jedna dlouhá se psem a druhá krátká, na dlouhé se čipovalo, obchůzky se měly spolu nějak prolínat, to už si svědek přesně nepamatoval. Svědek připustil, že se stalo, že dostal zaplacenou směnu, na které fakticky nebyl, ale konkrétní data už nevěděl. Svědkovi byla předestřena část jeho výpovědi, kterou učinil při podání vysvětlení dne [datum]. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] ve věci sp. zn. KRPS [číslo] 2019 bylo zjištěno, že svědek [jméno] [příjmení] k věci uvedl, že od roku 2013 je ve starobním důchodu a od roku 2015 pracoval pro žalovanou v areálu v [obec], skončil na konci ledna 2019. Na směnu byli čtyři lidi na den a tři lidi na noc, funkci velitele směny dělal pokaždé někdo jiný, i svědek. Velitel směny vždy seděl na vrátnici, jeden člověk byl před vrátnicí a kontroloval auta, jeden byl na věži a jeden chodil po place. V noci, když tam byli tři, tak velitel byl stále na vrátnici, na věži nikdo nebyl a dva strážní chodili kolem plotu. Většinou si to rozdělili tak, že jeden chodil kolem přední části areálu a druhý se psem chodil kolem zadní části areálu. Pokud jde o plánování směn a výkaz skutečně odpracovaných, to dělala paní [příjmení]. Všichni věděli, že na plánu a výkazu jsou vždycky psaní čtyři, ale na noc tam byli jen tři, bylo to veřejné tajemství. Svědek si nepamatoval, kdy skutečně v listopadu 2018 a v lednu 2019 byl v práci. Pokud jde o čipy, bylo tam celkem 10 čipů kolem plotu, ale někdy v roce 2018 se tři čipy sundaly z plotu a daly se na vrátnici. Podle svědka k tomu asi vydala příkaz paní [příjmení], protože byla velitelka objektu. K obsahu své tehdejší výpovědi svědek uvedl, že je to tak, jak tam uváděl, už si to tolik nepamatuje.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla zaměstnankyní žalované, s žalobkyní spolupracovali. Na záležitosti s odcizením částí aut uskladněných na ploše v [obec], si svědkyně s ohledem na časový odstup moc nevzpomínala. Svědkyně pracovala jako vrátná, seděla na vrátnici, po objektu nechodila. Pokud jde o obsazování směn, asi 5x nebo 6x se stalo, že jeden člověk chyběl, směny obsazovala svědkyně. Když někdo onemocněl nebo mu bylo zle, měla ho někým nahradit, ale nebylo kým. Dělali jsme 24 hodinové směny. Intervaly obchůzek si nepamatuje, ti, co dělali obchůzky, chodili čipovat, byli také na věži. Měli připomínky k tomu, že když se načipuje, tak potom na místo třeba půl hodiny nikdo nejde a někdo si to může vyčíhat, ale ředitelka žalované to chtěla právě takhle. Svědkyně dále uvedla, že nebyl rozdíl v obsazení směn v mimopracovní době žalobkyně a o víkendech. Pokud jde o posouvání čipů z plotů, uvedla, že ví, že chlapi si čip posunuli, protože třeba v místě, kde byl čip umístěn, byl nepořádek, bahno, nemohli se tam pořádně dostat, tak si čip posunuli o metr nebo dva. Neví o přesunech čipů na vrátnici, neví, proč by to dělali. Pokud se stalo, že byli na směně tři, vykazovali to tak, jak to mělo být, tedy ne na menší počet pracovníků. Pokud jde o hlídání na strážní věži, svědkyně uváděla, že si to moc nepamatuje, vždycky jeden šel, odčipoval, vrátil se na vrátnici, byl tam třeba hodinu, pak šel zase další. Když svědkyně vypovídala na policii, byl na ni činěn nátlak, vyšetřovatel řekl, že když řekne, co chce, tak jí dá pokoj. Svou výpověď podepsala, dávali jí to přečíst, ale nečetla to. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] ve věci sp. zn. KRPS [číslo] 2019 bylo zjištěno, že svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že byla zaměstnaná na pozici strážné, ale vedení žalované ji pověřilo výkonem funkce velitele objektu. Náplní její práce kromě střežení bylo i vytváření výkazů směn a další činnosti spojené s fungováním ostrahy na tomto objektu. Někdy asi v listopadu 2018 už nedokázala naplánovat směny pro nedostatek lidí. Když kontaktovala vedení firmy, tak jí všichni řekli, ať si s tím nějak poradí. Svědkyně tedy vymyslela, že budou sloužit jen ve třech, nebude nikdo na věži a že se přesunou čipy z plotu na vrátnici. Vedení firmy jí to schválilo s tím, že kdyby se něco stalo, tak o ničem neví. Takto to bylo realizováno, pro pořádek dál psala do výkazů čtyři lidi na směnu, a to tak, aby každý měl nějakou směnu vykázanou, ale neodpracovanou. Peníze jim chodily za vykázané směny. Po upozornění na rozpor mezi původní výpovědí na policii a při výslechu u soudu svědkyně uvedla, že je pravda, že se na směny psal čtvrtý člověk, psala to tak, aby každý měl nějakou takovou neodpracovanou směnu. Pokud jde o přesuny čipů, je to už dlouhá doba, ale pokud to na policii řekla, takto tak asi bylo, myslí si, že to bylo asi tak na měsíc.

20. Podle § 2426 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), skladovatel nahradí ukladateli škodu vzniklou od převzetí věci do jejího vydání, neprokáže-li, že ji nemohl odvrátit.

21. Podle § 1917 občanského zákoníku, kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

22. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

23. Podle § 2952 věta prvá občanského zákoníku, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

24. Podle § 2915 odst. 2 občanského zákoníku, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi.

25. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytovala svým obchodním partnerům služby spojené s logistikou nových vozů a v jejich rámci i skladování vozidel. Kromě jiných poskytovala žalobkyně na základě příslušných smluv technické služby včetně skladování vozidel i společnostem [právnická osoba], [IČO], a [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]. V důsledku protiprávní činnosti neznámého pachatele došlo v období od [datum] do [datum] k poškození 14 vozidel zn. [anonymizováno], kdy poškozenou byla společnost [právnická osoba] a 2 vozidel [značka automobilu], kdy poškozenou byla [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO]. Identifikace a rozsah poškození jednotlivých vozidel vyplývá především z protokolu Policie ČR o ohledání místa činu ze dne [datum], včetně fotodokumentace. Šetřením policie nebylo zjištěno násilné vniknutí do areálu žalobkyně, oplocení nebylo poškozeno. Převzetí vozidel do skladu žalobkyně v období před vznikem škody je prokázáno mezinárodními nákladními listy (CMR) ve vztahu k vozidlům zn. [anonymizováno] a předávacími protokoly ve vztahu k vozidlům [značka automobilu]. Výše škody vyplývá z daňových dokladů za opravu jednotlivých vozidel a z vyčíslení škody společností [právnická osoba] Výpisy z účtu žalobkyně pak bylo prokázáno, že žalobkyně zaplatila na náhradě škody výše uvedeným společnostem celkovou částku 852 292,73 Kč. Podle tvrzení žalobkyně jí byla na pojistném plnění vyplacena částka 219 705,15 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami činí 632 587,58 Kč a žalobkyně tento nárok uplatnila vůči žalované jako postižní nárok, a to předžalobní výzvou ze dne [datum]. Pokud jde o odpovědnost žalované za škodu, bylo v řízení prokázáno, že žalovaná poskytovala žalobkyni na základě Mandátní smlouvy ze dne [datum] bezpečnostní služby související s nepřetržitou ostrahou areálu žalobkyně, v němž jsou převzatá vozidla skladována. Mezi žalobkyní a žalovanou byly sjednány konkrétní podmínky výkonu ostrahy vyplývající ze Směrnice výkonu ostrahy. Provedeným dokazováním, zejména výslechy tehdejších zaměstnanců žalované v rámci úkonů trestního řízení i v rámci tohoto řízení bylo prokázáno, že výkon ostrahy v mimopracovní době v období, kdy došlo k vzniku škody, nebyl prováděn v souladu se Směrnicí, zejména noční směny byly obsazovány menším počtem strážných, nebyly řádně prováděny obchůzky ani monitorování prostoru ze strážní věže. Z podání vysvětlení jednotlivými pracovníky žalované tyto jednoznačně skutečnosti vyplývají. V případě rozporů mezi aktuální výpovědí svědků v tomto řízení a obsahem jejich výpovědí při podání vysvětlení se svědci vesměs přiklonili k původní výpovědi. Původní výpovědi soud hodnotí jako věrohodné, neboť výslechy byly prováděny policií jen s krátkým časovým odstupem od obou krádeží a svědci se při popisu faktického výkonu strážní služby (tj. v rozporu se Směrnicí) do značné míry shodovali. Soud tedy má za prokázané, že ze strany žalované došlo k porušení povinností při výkonu ostrahy. Toto porušení soud hodnotí jako jednu z příčin vzniku škody, byť ne příčinu hlavní. [ulice] příčinou vzniku škody bylo protiprávní jednání neznámého pachatele, který nezjištěným způsobem vnikl do objektu žalobkyně a poškodil výše specifikovaná vozidla, tím, že odcizil části z jejich interiéru. Žalovaná se na vzniku škody podílela tím, že svou činnost nevykonávala řádně, čímž do určité míry přispěla k tomu, že neznámý pachatel mohl do objektu vniknout a krádeže uskutečnit. Pokud by žalovaná svou činnost vykonávala řádně, tj. v plném obsazení směn a s dodržením stanovených postupů obchůzek a monitoringu celého areálu, mohla vzniku škody zabránit nebo alespoň zmenšit její rozsah dřívějším odhalením vzniku škody. S ohledem na okolnosti případu soud úvahou dospěl k závěru, že podíl žalované na vzniku škody činí 30 % a v tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno. Ve zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 409 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalované v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 632 587,58 Kč sestávající z částky 10 860 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 66 960 Kč ve výši 14 061,60 Kč.