118 C 16/2019

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení částky 760 000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 760 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucím z částky 400 000 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 360 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 144 914,32 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kladně náhradu nákladů řízení, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 760 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem nemovitostí [adresa], bytový dům, a [adresa], rodinný dům, v katastrálním území Libušín. Oba objekty jsou historicky nejméně od roku 2003 napojeny na vodovod a kanalizaci v části [územní celek] – [obec], kterou nyní provozuje žalovaná. Žalobce uzavřel dne [datum] smlouvu o dílo se společností [právnická osoba], jejímž předmětem byla rekonstrukce domu [adresa] v [obec] za podmínek sjednaných ve smlouvě. Jednou z podmínek byla povinnost žalobce, jakožto vlastníka objektu, zajistit dodávky energií, tj. zejména elektrické energie a vody. Současně smluvní strany sjednaly, že žalobce je povinen uhradit jednorázovou smluvní pokutu ve výši 400 000 Kč v případě porušení svých povinností, a to mimo jiné i v případě porušení povinnosti zajištění dodávky vody, neboť v případě takového porušení smlouvy nemohl zhotovitel řádně provádět dílo. Současně žalobce dne [datum] uzavřel smlouvu o nájmu domu [adresa] se společností [právnická osoba], která byla sjednána na dobu určitou do [datum], případně do protokolárního předání díla podle shora uvedené smlouvy o dílo s tím, že společnost [právnická osoba], měla tento objekt využívat mimo jiné k uskladnění materiálu a drobných stavebních strojů, a též k ubytování dělníků a dalších osob pracujících na rekonstrukci domu [adresa]. Žalovaná je provozovatelem a vlastníkem vodovodu a kanalizace v obci [obec] a v souvislosti s tím na ni dopadá zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“), a proto žalované vznikla povinnost se žalobcem jako odběratelem uzavřít smlouvu o dodávkách vody. Žalobce již v době koupě předmětných nemovitostí ústně jednal přímo s jednatelem žalované a bylo mu přislíbeno uzavření smlouvy o vodném a stočném týkající se objektů ve vlastnictví žalobce. Následně však k uzavření písemné smlouvy nikdy nedošlo, ačkoliv žalobce několikrát žalovanou k uzavření smlouvy o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod, vyzýval. Žalovaná nejen, že odmítá se žalobcem smlouvu o vodném a stočném uzavřít, přičemž nahrazení projevů vůle žalované je předmětem samostatné žaloby vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ale navíc dne [datum] svévolně bez jakéhokoli předcházejícího upozornění přerušila dodávku vody do objektů žalobce, a tuto dosud neobnovila. V důsledku tohoto protiprávního jednání žalované pak došlo k přerušení a následnému zastavení rekonstrukce domu [adresa] a v této souvislosti došlo i k odstoupení od smlouvy o dílo zhotovitelem a k uplatnění smluvní pokuty ze strany zhotovitele. Ačkoli byla žalovaná žalobcem opakovaně vyzývána k odstranění protiprávního stavu, žalovaná vždy reagovala odmítavě či nereagovala vůbec. Žalobci v důsledku jednání žalované vznikla finanční škoda ve výši 400 000 Kč, neboť žalobce musel zaplatit zhotoviteli smluvní pokutu podle smlouvy o dílo ve výši 400 000 Kč, protože porušil povinnost vyplývající ze smlouvy, a nezajistil do objektu [adresa] přívod vody a kanalizace a zhotovitel tak nemohl dále pokračovat ve stavebních pracích. Dále v důsledku přerušení dodávek vody došlo k tomu, že budova [adresa] se v podstatě stala neupotřebitelnou, a z tohoto důvodu nemohla být dále předmětem nájmu. Z toho důvodu došlo též k zániku nájemního vztahu mezi žalobcem a zhotovitelem [právnická osoba], přičemž v důsledku zastavení dodávky pitné vody do této budovy nelze tuto budovu dále pronajmout, či s ní jinak nakládat. Z tohoto důvodu vzniká žalobci další škoda, kdy sjednané nájemné činilo částku 40 000 Kč měsíčně, přičemž za období od [datum] do dne podání žaloby dosáhla výše škody za 9 měsíců celkové částky 360 000 Kč. Pokud by žalovaná na svou obranu tvrdila, že důvodem pro neuzavření smlouvy byla skutečnost, že žalobce neuhradil fakturu za vodné č. [anonymizováno] 2018 ze dne [datum], která byla splatná [datum], žalobce v této souvislosti zdůraznil, že předmětná faktura vykazovala značné vady, neboť z obsahu faktury nebylo zřejmé, jakým způsobem došlo k výpočtu množství odebrané vody, chyběl počáteční a konečný stav vodoměru za účtované období, rovněž nebylo zřejmé, z jakého důvodu není fakturována odebraná voda za předcházející období, a dále též faktura neobsahovala položku za stočné. Žalobce na tyto nedostatky ve faktuře poukázal a fakturu žalované vrátil ještě před její splatností a požádal o opravu této faktury. Žalovaná tak dosud neučinila a řádnou fakturu žalobci nevystavila. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 400 000 Kč předžalobní upomínkou ze dne [datum], lhůta k plnění marně uplynula [datum], a proto se žalobce se svým nárokem obrátil na soud. V rámci doplnění žaloby ze dne [datum] žalobce uvedl, že s ohledem na dosavadní postoj žalované, která nereagovala na žádné výzvy k plnění, již žalovanou nevyzýval formou předžalobní výzvy k úhradě další částky 360 000 Kč, neboť se to jevilo v rozporu se zásadou procesní ekonomie.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v plném rozsahu. V písemném vyjádření ze dne [datum] žalovaná zejména zdůraznila, že v daném případě nedošlo k porušení právní povinnosti, přičemž není dána ani příčinná souvislost ani zavinění. Žalovaná zpochybňovala i vznik samotné škody. Pokud jde o nedostatek porušení právní povinnosti, žalovaná zdůraznila, že zařízení, které se nachází na pozemku žalované, není veřejným vodovodem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, nýbrž se jedná o pouhou přípojku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 citovaného zákona. Na tuto skutečnost žalovanou upozornil na jaře roku 2019 odbor životního prostředí [stát. instituce], který je mj. dozorovým orgánem ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích. Žalovaná dále uvedla, že nepodniká ani nikdy nepodnikala v oblasti provozování vodovodů a kanalizací, a zároveň není ani nikdy nebyla provozovatelem vodovodu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích. Žalovaná nikdy nebyla držitelem povolení k provozování vodovodu, a pokud žalobce tvrdí opak, je na něm, aby tuto skutečnost prokázal. Žalovaná dále poukazovala na to, že ani [stát. instituce] ani Krajský úřad [územní celek], jako dozorové orgány podle zákona o vodovodech a kanalizacích nikdy s žalovanou jako s provozovatelem či vlastníkem vodovodu nejednaly, ačkoliv by tak musely učinit, pokud by žalovaná provozovatelem vodovodu byla. Žalovaná dále striktně odmítla tvrzení žalobce, že někdy slíbila uzavřít s ním smlouvu o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod. Žalovaná takovou smlouvu s žalobcem uzavřít ani nemůže, protože její soukromá kanalizace, která nesplňuje žádnou z podmínek veřejné kanalizace podle ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích, nemá dostatečnou kapacitu a žalovaná odmítá investovat několik milionů korun do navýšení kapacity jen proto, že si to žalobce přeje. Navíc žalovaná by k tomu nebyla povinna, ani kdyby na ni zákon o vodovodech a kanalizacích dopadal, neboť ustanovení § 8 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích stanoví, že vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Na tuto skutečnost žalovaná žalobce upozornila ústně ihned poté, co jí žalobce svůj návrh smlouvy zaslal, opětovně pak písemně ve svém vyjádření k jeho výzvě ze dne [datum]. Žalovaná opakovaně zdůraznila, že soukromá kanalizace žalované bez jakýchkoliv pochybností nesplňuje podmínky podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, a žalovaná tedy není v žádném případě povinna s žalobcem smlouvu na odvádění odpadních vod uzavřít. Vystavení faktury ze dne [datum] předcházela situace, kdy žalovaná zjistila, že někde dochází k úniku vody. Při vyšetřování zaměstnanec žalované [příjmení] [příjmení] zjistil, že se ztrácí voda prostřednictvím hadic napojených na přípojku žalované vedoucích k nemovitostem žalobce, o jejichž existenci žalovaná do té doby nevěděla. Následně žalovaná kontaktovala žalobce, který žalované sdělil, že není problémem vodu odebranou bez jakékoliv smlouvy zaplatit, ať žalovaná vystaví fakturu. Poté, co žalovaná fakturu dne [datum] vystavila, jí žalobce sdělil, že faktura neobsahuje informace podle zákona o vodovodech a kanalizacích, především informaci o stočném, a že fakturu uhradí poté, co s ním bude uzavřena již výše zmiňovaná smlouva o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod. V reakci na to žalovaná žalobci sdělila, že tato smlouva s ním uzavřena nebude, protože žalovaná k odvádění odpadních vod není povinna a s ohledem na kapacitu její soukromé kanalizace to ani není technicky možné. Žalobce fakturu ze dne [datum] nikdy nezaplatil a dál odebíral bez jakékoliv dohody vodu z přípojky žalované. S ohledem na uvedené nezbylo žalované nic jiného, než zabránit dalšímu bezdůvodnému obohacení ze strany žalobce. Žalobce se tedy na úkor žalované bezdůvodně obohatil, toto bezdůvodné obohacení dosud odmítá nahradit, dokud s ním nebude uzavřena smlouva, k jejímuž uzavření nejen že není žalovaná povinna, ale její faktické provádění by z kapacitních důvodů ani nebylo možné. Pokud jde o nedostatek příčinné souvislosti a zavinění, žalovaná zdůraznila, že kolem nemovitostí žalobce vede veřejný vodovod provozovaný [právnická osoba], na který se může žalobce bez problému napojit, a na který je napojena i přípojka žalované. Předtím, než začal žalobce bez oprávnění odebírat vodu od žalované, dokonce sám žalobce zahájil dvě územní řízení u [stát. instituce] - odboru výstavby, za účelem napojení jeho nemovitostí na veřejný vodovod. Pokud by žalobce činil další kroky směřující k napojení na veřejný vodovod, byly by jeho nemovitosti již dávno napojené a žádná tvrzená škoda by mu nikdy nevznikla. Dále žalovaná uvedla, že pokud jde o zavinění, obrátila se v důsledku opakovaných hrozeb žalobce na odbor životního prostředí [stát. instituce], jako na dozorový orgán ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, který ji informoval, že žalovaná není provozovatelem vodovodu ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích, když její zařízení představuje pouhou přípojku, a tedy na ni nedopadají povinnosti podle zákona o vodovodech a kanalizacích, a nelze mít tudíž za to, že by v případě žalované bylo dáno zavinění. Žalovaná zpochybnila i vznik samotné škody, neboť sjednávání smluvní pokuty za nezajištění přívodu vody a kanalizace ve výši 400 000 Kč považuje za naprosto nestandardní ujednání. Takto nepřiměřená výše smluvní pokuty vyvolává pochybnosti o tom, zda se v daném případě nejedná spíše o účelovou domluvu dvou známých, kteří si jen otočili finanční prostředky. Podáním ze dne [datum] žalovaná dále doplnila své vyjádření k žalobě tak, že založila do spisu územní souhlas odboru výstavby [stát. instituce] ze dne [datum], z něhož plyne, že žalobce již dne [datum] žádal o napojení jeho nemovitostí přípojkou na veřejný vodovod provozovaný v obci [právnická osoba] K tomuto souhlasu žalobce získal dne [datum] také vyjádření [právnická osoba], ze kterého jasně vyplývá, že s jeho záměrem na stavbu přípojky [právnická osoba], souhlasí a že jsou to právě [právnická osoba], kdo je provozovatelem vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu v [katastrální uzemí]. Žalobci tak bylo již dávno před zahájením tohoto řízení známo, že provozovatelem vodovodu a kanalizací pro veřejnou potřebu v předmětné lokalitě není žalovaná, která v oblasti vodovodů a kanalizací ani nikdy nepodnikala. Dále žalovaná upozornila i na časovou souslednost, kdy výše uvedený souhlas je ze dne [datum], ovšem smlouva o dílo a nájemní smlouvy byly uzavřeny mezi žalobcem a společností [právnická osoba], až dne [datum]. Žalobce tak měl dostatek času, aby realizoval stavbu vodovodní přípojky na veřejný vodovod, a jedná se pouze o jeho rozhodnutí, že tak nakonec neučinil. Stejně tak skutečnost, že se žalobce zavázal pod hrozbou smluvní pokuty zajistit dodávky vody, bylo čistě jeho rozhodnutí. Zajištění dodávek vody je možné i jinými způsoby, než pouze vodovodní přípojkou, a jestliže žalobci hrozila údajná smluvní pokuta, mohl bez problému zajistit dodávky vody například pomocí cisteren. Tuto službu opět poskytuje společnost [právnická osoba] Jakákoliv příčinná souvislost mezi vznikem údajné škody a jednáním žalované je tak zcela vyloučena, když žalobce měl mnoho možností, jak dodávky vody zajistit a je zcela na jeho odpovědnosti nést veškerá rizika svého podnikání. Žalovaná dále předložila k důkazu vyjádření [právnická osoba], k možnosti napojení nemovitostí žalobce na veřejný vodovod ze dne [datum]. Z tohoto vyjádření plyne, že žalovaná neprovozuje veřejný vodovod, nýbrž pouhou vodovodní přípojku (areálový vodovod). Dále, že napojení na přípojku žalované by bylo možné pouze se souhlasem žalované, a konečně, že každý dům s číslem popisným je možné podle zákona o vodovodech a kanalizacích napojit pouze na jednu přípojku. Žalovaná by tedy nemohla legálně se svým číslem popisným napojovat ještě další domy žalobce, které mají svá vlastní čísla popisná [anonymizováno] a [anonymizováno]. Dále žalovaná poukázala na to, že argumentace uvedená v prvotním vyjádření týkající se příčinné souvislosti je použitelná i pro údajnou škodu v podobě ušlého nájemného. Dále žalovaná upozornila ještě na skutečnost, že v dokumentu„ Změna stavby před jejím dokončením“ ze dne [datum], který předložil k důkazu žalobce, odbor výstavby [stát. instituce] uložil na str. 2 v článku II bod 2 žalobci povinnost vybudovat v souvislosti s výstavou nových bytů žumpu k vyvážení. V [anonymizováno] [obec] se totiž nenachází veřejná kanalizace. Je tedy otázkou, proč žalobce nesplnil svou povinnosti uloženou mu stavebním úřadem a domáhá se uzavření smlouvy o dodávkách pitné vody a odvádění odpadních vod po žalované. Podle žalované se jedná o jasný ekonomický záměr žalobce ušetřit vlastní náklady. Žalovaná v doplnění vyjádření k žalobě ze dne [datum] poukazovala i na skutečnost, že žalobce a jediný společník a jednatel společnosti [právnická osoba], [jméno] [příjmení], se spolu dlouhodobě znají a spolupracují při výstavbách, když již v roce 2011 pan [jméno] [příjmení] zastupoval žalobce v řízení o rozhodnutí o umístění stavby na pozemkové parcele [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalovaná znovu vyslovila přesvědčení, že žalobci ve skutečnosti žádná škoda nevznikla, když se jedná o smyšlené nároky a toky peněz mezi dvěma blízkými přáteli.

3. Žalobce v průběhu řízení, v reakci na výzvu soudu k doplnění důkazů a tvrzení uvedl, že ve vztahu k tvrzením o porušení právní povinnosti ze strany žalované vychází z toho, že žalovaná porušila právní povinnost podle § 8 odst. 6 věty prvé zákona o vodovodech a kanalizacích, podle kterého je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen uzavřít písemnou smlouvu s odběratelem. Na rozdíl od obrany žalované, která tvrdí, že na ni citovaný zákon nedopadá, je žalobce přesvědčen, že přinejmenším citované ustanovení na právní vztah účastníků dopadá, neboť z hlediska hmotněprávního je třeba v tomto případě aplikovat ustanovení § 10 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Tento právní názor žalobce je podporován výkladem [číslo] Ministerstva zemědělství, úseku vodního hospodářství, ze dne [datum], k zákonu o vodovodech a kanalizacích. Žalobce v této souvislosti za zásadní považuje, že nemovitosti ve vlastnictví žalobce historicky byly a stále jsou inženýrskými sítěmi napojeny na vodovod a čističku odpadních vod ve vlastnictví žalované, a byly historicky napojeny na vodovod ve vlastnictví žalované, který ústil až na pozemek žalobce. Proto žalovaná byla a stále je povinna postupovat podle zákona o vodovodech a kanalizacích a odběrateli umožnit uzavřít smlouvu o dodávkách vody a odvádění odpadních vod. Skutečnost, že v mezidobí od podání žaloby žalobce vybudoval na svůj náklad nové vodovodní přípojky, nemá žádný vliv, a to i vzhledem k tomu, že předmětem této žaloby je náhrada škody vzniklá v důsledku protiprávního jednání žalované z podzimu 2018, kdy žalovaná bez jakéhokoliv předcházejícího upozornění přerušila dodávku vody do objektů žalobce. V této souvislosti žalobce poukázal i na skutečnost, která nebyla mezi účastníky sporná, že kromě inženýrských sítí rozvodu vody a odpadních vod, jsou nemovitosti ve vlastnictví žalobce historicky napojeny též na inženýrské sítě elektrické ve vlastnictví žalované, kdy žalobce odebírá prostřednictvím žalované elektřinu, a v tomto směru mezi stranami probíhá vše naprosto v pořádku a korektně, kdy žalovaná vystavuje řádné daňové doklady obsahující řádný odpočet elektrické energie a žalobce za odebranou energii vystavené faktury řádně a včas platí. Dále žalobce s odkazem na již provedené dokazování zdůraznil, že je zřejmé, že obě strany o uzavření smlouvy ve smyslu § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích jednaly, když zaměstnankyně žalované dokonce zaslala žalobci emailem návrh smlouvy, což připustil i jednatel žalované, a z tvrzení stran a faktury vystavené žalovanou je zřejmé, že k plnění, které mělo být předmětem smlouvy již v roce 2018, docházelo. Jednání obou stran dospělo tak daleko, že uzavření smlouvy se jevilo jako vysoce pravděpodobné a žalobce zcela důvodně předpokládal, že k uzavření takové smlouvy dojde. Pokud žalovaná namítala, že podle zákona o vodovodech a kanalizacích bylo třeba uzavřít smlouvu v písemné podobě, žalobce uvedl, že nedodržení písemné formy smlouvy o vodném a stočném nelze vykládat k tíži odběratele, ale vždy k tíži dodavatele. Pro případ, že by soud dospěl k právnímu názoru, že na daný případ zákon o vodovodech a kanalizacích přímo nedopadá, dovolával se žalobce všeobecných ustanovení občanského zákoníku, zejména o tzv. předsmluvní odpovědnosti ve smyslu § [číslo] a násl., a dále zdůraznil potřebu aplikovat právní předpisy tzv. jednoduchého práva v souladu s právem ústavním, kdy čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod zakotvuje odpovědnost vlastníka v tom směru, že vlastnictví zavazuje a vlastník nemůže zneužívat svého postavení v neprospěch dalších osob. Tyto ústavní normy je třeba vykládat tak, že žalovaný, který vlastní v dané oblasti vodovodní řad a čističku odpadních vod a inženýrské sítě s tím související, nemůže bez dalšího svévolně rozhodovat o neuzavření smlouvy o odvádění odpadních vod s tím či oním odběratelem, který navíc v daném místě a čase skutečně nemá, resp. v období podzimu roku 2018 neměl jinou možnost, než nadále využívat inženýrské sítě, tj. vodovod a čističku ve vlastnictví žalované tak, jak ji v minulosti využívali též předcházející vlastníci nemovitostí. Žalobce tedy setrval na stanovisku, že k porušení právní povinnosti ze strany žalované došlo. Dále žalobce tvrdil, že předtím, než předmětné nemovitosti zakoupil, jednal přímo se žalovanou o přístupu k elektrické energii, vodě a o odvádění odpadních vod, přičemž bez zajištění těchto nezbytných energií by ani předmětné nemovitosti nekoupil, neboť by taková koupě nedávala ekonomický smysl. Teprve po důkladném ověření přístupu a dostupnosti inženýrských sítí žalobce přistoupil s předcházejícími vlastníky k postupnému uzavírání kupních smluv na budovy [adresa] a přilehlé pozemky. K příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalované a vznikem škody žalobce zopakoval, že ačkoli byla žalovaná žalobcem opakovaně vyzvána k odstranění jí zaviněného protiprávního stavu, žalovaná vždy reagovala zamítavě nebo nereagovala vůbec a žalobci tak v důsledku jednání žalované vznikla konkrétní finanční škoda ve výši 400 000 Kč. Žalobce musel uhradit smluvní pokutu, která byla sjednána ve smlouvě o dílo ve výši 400 000 Kč, neboť v důsledku jednání žalované následně žalobce porušil svou smluvní povinnost a nezajistil do objektu [adresa] přívod vody a zhotovitel tak nemohl dále pokračovat ve stavebních pracích. Stejně tak žalobce zopakoval okolnosti týkající se vzniku další škody ve formě ušlého nájemného ve výši 360 000 Kč, neboť s ohledem na přerušení dodávek vody do objektu žalobce došlo k tomu, že budova [adresa] se stala v podstatě neupotřebitelnou a nemohla dále sloužit jako předmět nájmu nejméně po dobu rekonstrukce probíhající na domě [adresa].

4. V dalších písemných podáních žalobce odkázal na svá předchozí písemná podání i vyjádření k věci a konstatoval, že v mezidobí od září 2018 a následně od podání žaloby v této věci došlo k podstatné změně mnoha okolností, která však nemají vliv na meritum věci v tomto řízení. V této věci je předmětem řízení odpovědnost za škodu v důsledku odpojení pitné vody. Naopak v řízení, které bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. [spisová značka], bylo předmětem řízení po změně žaloby, která byla soudem připuštěna, toliko odvádění odpadních vod z objektů žalobce. Žalobce opakovaně zdůraznil, že v této věci je zcela zásadní, že nemovitosti ve vlastnictví žalobce historicky byly, a to i v době vzniku škodné události, inženýrskými sítěmi napojeny na vodovod a čističku odpadních vod ve vlastnictví žalované a byly historicky napojeny na vodovod ve vlastnictví žalované, který ústil až na pozemek žalobce. Obě strany o uzavření smlouvy jednaly, a to ještě před tím, než žalobce předmětné nemovitosti zakoupil tak, aby měl zajištěny dodávky energií do zakoupených objektů. Žalovaná mu tyto dodávky slíbila, jednání obou stran o uzavření smlouvy dospělo tak daleko, že se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné a žalobce tedy zcela důvodně předpokládal, že k uzavření smlouvy skutečně dojde. Žalovaná vlastní v dané oblasti vodovodní řad, který provozně souvisí s vodovodním řadem [územní celek]. Žalovaná tedy nemohla ve vztahu k žalobci bez dalšího a svévolně rozhodovat o neuzavření smlouvy o odběru pitné vody, když žalobce navíc v daném místě a čase, tzn. na podzimu roku 2018, neměl jinou možnost, než využívat nadále inženýrské sítě, tedy vodovod a čističku ve vlastnictví žalované tak, jak ji v minulosti využívali i předcházející vlastníci nemovitostí. Žalobce setrval na stanovisku, že vodovod ve vlastnictví žalované provozně navazuje na vodovod provozovaný [územní celek] a proto se na tento vodovod vztahuje zákon o vodovodech a kanalizacích. Žalobce poukazoval na to, že i Krajský soud v Praze, který se věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] zabýval toliko odváděním odpadních vod, byl toho názoru, že žalovaná je povinna se žalobcem uzavřít smlouvu o odvádění odpadních vod a tento svůj názor krajský soud změnil až později po výslechu znalce, který konstatoval, že čistička odpadních vod provozně nesouvisí s kanalizací veřejnou. Toto byl důvod, proč nakonec Krajský soud v Praze rozhodl tak, jak rozhodl, byť jeho původní právní názor byl opačný. Navíc Krajský soud v Praze věc posuzoval optikou přítomnosti, kdy zjišťoval, zda jsou nyní splněny podmínky pro to, zda má či nemá žalobce nárok na uzavření smlouvy na odvádění odpadních vod. V této věci je však třeba předmět řízení posuzovat optikou stavu v září 2018 a navíc pouze ve vztahu k dodávce vody, v důsledku jejíhož zastavení vznikla škoda.

5. Žalovaná v dalším písemném podání zásadně nesouhlasila s tvrzením žalobce, že nemovitosti ve vlastnictví žalobce, které měly být napojeny na soukromou čističku odpadních vod žalované, historicky byly a stále jsou inženýrskými sítěmi napojeny na vodovod a čističku odpadních vod žalované, které dále dle tvrzení žalobce měly ústit až na pozemek žalobce. Žalovaná znovu zdůraznila, že žalobce není napojen na inženýrské sítě žalované a z dosud provedeného dokazování také jasně plyne, že žalobce má vlastní vodovod. Žalovaná opětovně zdůraznila, že nikdy s žalobcem nejednala o uzavření smlouvy v souladu s ustanovením § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích. Pokud bylo zmiňováno rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 6. 8. 2018, č. j. [spisová značka], kterým bylo rozhodnuto o změně stavby před jejím dokončením, pak v tomto rozhodnutí je jasně stanoveno, že žalobce by si měl vlastním přičiněním obstarat žumpu. Nikde v tomto rozhodnutí však není stanoveno, že toto připojení má být na soukromou čističku odpadních vod žalované. Naopak v článku II. bod 2 rozhodnutí je jasně stanoveno, které byty mají být svedeny do nepropustné žumpy. Dále v rozhodnutí není uvedeno nic, co by ani z části nasvědčovalo tomu, že zbylé byty mají být svedeny do soukromé čističky odpadních vod žalované. Tvrzení žalobce o tom, že využívání soukromé čističky odpadních vod bylo postupem podle ustanovení § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích předem dohodnuto s jednatelem žalované, žalovaná považuje za nepravdivé a snadno ověřitelné výslechem jednatele žalované, který takto nikdy s žalobcem o uzavírání smlouvy o užívání soukromé čističky nejednal. Naopak ze svědecké výpovědi svědka [příjmení] jasně plyne, že kapacita čističky je plná. Tato skutečnost byla potvrzena i v řízení před Krajským soudem v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka] ([spisová značka]). Žalovaná uzavřela, že žalobce v dané věci požaduje náhradu škody, která měla podle jeho tvrzení vzniknout porušením povinnosti žalované spočívajícím v údajném nepřipojení žalobce na soukromou čističku odpadních vod žalované. Tvrzení žalobce o tom, že v dané věci se mělo jednat o veřejnou čističku odpadních vod ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1, zákona o vodovodech a kanalizacích, se však žalobci nepodařilo prokázat, tato skutečnost je založena na nesprávné interpretaci zákona o vodovodech a kanalizacích, a v odvolacím řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] bylo jasně prokázáno, že se nejedná o veřejnou čističku odpadních vod, což nakonec žalobce sám uznal. Žalovaná se domnívá, že žalobce se svou žalobou snaží pouze finančně odlehčit svému podnikatelskému záměru, což žalovaná považuje za nepřípustné. Na základě výše uvedeného nelze než dojít k závěru, že žalovaná žádnou svou povinnost neporušila, a proto ani nemůže být povinna k úhradě tvrzené náhrady škody. Navíc v průběhu řízení žalobce ani nebyl schopen vznik škody řádně prokázat, opětovně zůstal pouze u svých tvrzení. Stejně tak ani nebylo prokázáno, že by ze strany žalované došlo k jakémukoliv porušení právní povinnosti, které by bylo v příčinné souvislosti se skutečnou škodou žalobce.

6. Soud provedl ve věci obsáhlé dokazování listinnými důkazy, z nichž byly zjištěny zejména následující skutečnosti: Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce byl ke dni [datum] vlastníkem parcely [číslo] o výměře 281 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [obec], [adresa], bytový dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Libušín u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce]. Dále byl žalobce ke dni [datum] vlastníkem parcely [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, a dále parcel [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, a [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, vše zapsáno na LV č. [rok] pro katastrální území a [územní celek] u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce].

7. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku [datum], její sídlo se nachází na adrese [adresa žalované]. Jediným jednatelem i společníkem žalované je [jméno] [příjmení], [datum narození]. Podle výčtu činností v předmětu podnikání není předmětem podnikání žalované provozování vodovodu či kanalizace podle zákona o vodovodech a kanalizacích.

8. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] mezi objednatelem [celé jméno žalobce] a zhotovitelem [právnická osoba], bylo zjištěno, že předmětem díla bylo provedení stavebních úprav bytového domu [adresa] v [obec]. V čl. II. odst. 3 smlouvy objednatel mimo jiné prohlásil, že má před zahájením prací v místě plnění zajištěny dodávky energií, tj. zejména elektrické energie a vody a nezbytná ohlášení stavebních úprav, případně stavební povolení na stavebním úřadě. Zhotovitel se zavázal provést dílo do [datum]. V čl. VIII. odst. 3 se objednatel pro případ porušení povinností podle čl. II. odst. 3 a 4 této smlouvy (pokud současně v souvislosti s takovým porušením dojde k přerušení prací na dobu delší než 1 týden, nebo dojde k ukončení provádění díla), zavázal zaplatit zhotoviteli jednorázovou smluvní pokutu ve výši 400 000 Kč.

9. Ze smlouvy o nájmu nemovitosti uzavřené mezi pronajímatelem [celé jméno žalobce] a společností [právnická osoba], jako nájemcem, bylo zjištěno, že pronajímatel se zavázal přenechat nájemci k užívání pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s [adresa], rodinný dům v obci a [katastrální uzemí]. Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 40 000 Kč měsíčně. Předmět nájmu měl sloužit k ubytování zaměstnanců nájemce a umístění stavebního materiálu po dobu trvání smlouvy o dílo uzavřené mezi stejnými stranami, jejímž předmětem byla rekonstrukce domu [adresa] v [obec]. Pronajímatel se zavázal zajistit nájemci prostřednictvím dodavatelů plnění spojená s užíváním předmětu nájmu, a to dodávku elektrické energie, dodávku vody a odvádění odpadních vod.

10. Z výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl zhotovitelem [právnická osoba], vyzván k zaplacení jednorázové smluvní pokuty ve výši 400 000 Kč z důvodu porušení smlouvy o dílo ze dne [datum], neboť žalobce v objektu [adresa] nezajistil přívod vody a kanalizace a z tohoto důvodu nemohou stavební úpravy v tomto objektu dále pokračovat. V důsledku toho došlo k přerušení prací na dobu delší než 1 týden a následně k ukončení provádění díla. Lhůta k plnění byla stanovena v trvání 10 dnů. Z příkazu k úhradě zadaného dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce zadal příkaz k úhradě částky 400 000 Kč na účet příjemce č. [bankovní účet], přičemž ze smlouvy o dílo ze dne [datum] vyplývá, že účet příjemce je účtem zhotovitele [právnická osoba]

11. Z výzvy právního zástupce žalobce adresované právnímu zástupci žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce opětovně vyzýval žalovanou k uzavření smlouvy v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích a k obnovení dodávek vody a odvádění odpadních vod s upozorněním, že žalobce obdržel od stavební firmy [právnická osoba], výzvu k zaplacení smluvní pokuty ve výši 400 000 Kč, čímž mu potencionálně vznikne škoda, a dále mu vzniká škoda na ušlém nájemném, neboť v souvislosti s přerušením dodávek vody se stal objekt [adresa] neupotřebitelným, protože bez přívodu vody a kanalizace nemůže být dále pronajímán.

12. Z faktury č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyfakturovala žalobci za fakturační období 1. 7. až [datum] vodné v množství 47 m3 za částku 2 503 Kč včetně DPH. Splatnost této částky nastala [datum].

13. Z faktury č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] a podkladů pro fakturaci elektrické energie za červen a červenec 2018 bylo zjištěno, že žalovaná fakturovala žalobci za odběr elektřiny v objektu [adresa] v [obec] celkovou částku 818,56 Kč, která byla zálohově uhrazena. Mezi účastníky nebylo sporné, že dodávky elektřiny řádně probíhaly, žalovaná žalobci fakturovala a žalobce fakturované částky hradil.

14. Z rozhodnutí [stát. instituce] o změně stavby před jejím dokončením ze dne [datum] bylo zjištěno, že stavební úřad na základě žádosti stavebníka ze dne [datum], povolil změnu stavby před jejím dokončením pro stavbu„ [ulice] úpravy bytového domu [adresa] v [obec]“ tak, že změnou vnitřní dispozice budovy vznikne 11 bytů oproti původním 6, současně byly stanoveny další podmínky pro provedení stavby, kdy mimo jiné splašková kanalizace ze 6 bytů v jižní části a středu podkroví bytového domu bude svedena do nepropustné žumpy k vyvážení.

15. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobce vyzvána k odstranění protiprávního stavu a narovnání vzájemných vztahů do budoucna ve věci napojení domů [adresa] v obci [obec] na vodovod a kanalizaci. Žalobce zejména poukazoval na to, že opakovaně vyzýval žalovanou k uzavření smluv o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích, přičemž strany o uzavření takové smlouvy jednaly, ale smlouva uzavřena nakonec nebyla a nejpozději dne [datum] navíc došlo k přerušení dodávky pitné vody do objektu žalobce [adresa]. Žalobce upozornil žalovanou, že mu v důsledku přerušení dodávek pitné vody vzniká škoda a vyzval žalovanou k neprodlenému uzavření příslušné smlouvy.

16. Z reakce právního zástupce žalované na předžalobní výzvu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná konstatovala, že zákon o vodovodech a kanalizacích na ni nedopadá, neboť kanalizaci v současné době trvale nevyužívá žádná fyzická osoba a současně denní produkce z ročního průměru odpadní vody za den ani zdaleka nedosahuje zákonem předvídaných 10 m3. Soukromá kanalizace žalované není ani napojena na žádnou další kanalizaci, nesplňuje tedy žádnou z podmínek, která by z ní dělala kanalizaci pro veřejnou potřebu ve smyslu citovaného zákona. Žalovaná navíc upozornila, že čistička odpadních vod žalované má v současné době plně využitou kapacitu, takže žalobce by se na ni nemohl fakticky připojit, i kdyby to zákon umožňoval, neboť to neumožňují kapacitní a technické možnosti tohoto zařízení. K dodávkám vody žalovaná uvedla, že podle zjištění žalované byly nejspíše hadice na přívod vody zřízeny bez příslušných povolení, a k dodávkám vody sloužily na základě ústní dohody mimo režim zákona o vodovodech a kanalizacích do doby, než předchozí vlastník domů přestal za vodu platit. Následně byl před několika lety od vody odpojen. Od té doby nebyly předmětné hadice využívány, až do doby, než je žalobce bez vědomí žalované v průběhu července 2018 opět zapojil, v důsledku čehož vniklo žalobci na úkor žalované bezdůvodné obohacení. Žalovaná dále zdůraznila, že není provozovatelem vodovodu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích, natož provozovatelem nevyužívaného vodovodu postaveného nejspíše bez příslušných povolení. Žalovaná žádným fyzickým osobám vodu nedodává ani žalobci nikdy nedala souhlas k odebírání vody. Žalovaná tedy uzavření smlouvy o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod odmítla, neboť neprovozuje veřejný vodovod ani kanalizaci, a navíc kapacita soukromé kanalizace žalované je zcela naplněna.

17. Z předžalobní upomínky k zaplacení částky 400 000 Kč ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení náhrady škody ve výši 400 000 Kč ve lhůtě do 7 dnů s tím, že škoda žalobci vznikla v souvislosti s povinností zaplatit společnosti [právnická osoba], smluvní pokutu, neboť se nepodařilo odstranit protiprávní stav a obnovit přívod vody do objektu žalobce, přičemž žalobce se v rámci smlouvy o dílo zavázal pod sankcí smluvní pokuty toto zajistit.

18. Ze sdělení [stát. instituce], odboru výstavby, ze dne [datum] bylo zjištěno, že v roce 2018 byly uvedeným stavebním úřadem vydány dva územní souhlasy, kterými byly povoleny vodovodní přípojky pro nemovitosti [adresa] a [adresa] v [obec].

19. Z vyjádření [právnická osoba], ze dne [datum], adresovaného žalobci, ve vztahu k vybudování nové vodovodní přípojky pro stávající objekt rodinného domu [adresa] bylo zejména zjištěno, že v prostoru stavby se nachází vodohospodářské zařízení v provozování společnosti [právnická osoba], a to vodovod, přičemž orientační poloha vodovodu byla projektantem zakreslena do situace. Dále je konstatováno, že oddílné dešťové kanalizace společnost [právnická osoba], neprovozuje. Vodohospodářské zařízení pro veřejnou potřebu v k. ú. [obec] je v působnosti provozovatele vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu – společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], vyslovila souhlas s vybudováním navržené vodovodní přípojky, přičemž stanovila konkrétní podmínky, které je při realizaci stavby vodovodní přípojky potřeba dodržet. Platnost tohoto vyjádření byla stanovena na jeden rok.

20. Z vyjádření [právnická osoba], adresovaného žalované, ze dne [datum], k možnosti napojení parcely [číslo] ve vlastnictví žalobce na vodovod pro veřejnou potřebu, bylo zjištěno, že v přilehlé komunikaci se nachází veřejné vodohospodářské zařízení provozované společností [právnická osoba], a to vodovod. Napojení výše uvedeného pozemku na veřejný vodovod je možné vodovodní přípojkou na vodovod [anonymizována tři slova], který je vedený podél pozemku parc. [číslo] nebo na vodovod [anonymizována tři slova], který je vedený [parcelní číslo]. Napojení na vodovodní přípojku (areálový vodovod) areálu [právnická osoba], je možné pouze podružnou vodoměrnou sestavou, přičemž [právnická osoba], podružné vodoměry neprovozují a neodečítají. Napojení na vodovodní přípojku (areálový vodovod) je možné pouze se souhlasem jejího vlastníka. Vzhledem k tomu, že podél uvažovaného pozemku je veden veřejný vodovod, bylo doporučeno vybudování samostatné vodovodní přípojky.

21. Z rozhodnutí [stát. instituce] – odboru výstavby, ze dne [datum], bylo zjištěno, že stavební úřad vydal územní souhlas s umístěním stavby„ Vodovodní přípojka pro objekt [adresa] v [obec]“. Umisťovaná stavba byla specifikována tak, že se jedná o vodovodní přípojku [anonymizováno] o celkové délce cca 20 metrů, zakončenou vodoměrnou sestavou v bytovém domě [adresa] v [obec].

22. Z předložených fotografií bylo zjištěno, že zachycují stav domu [adresa] v průběhu rekonstrukce, kdy se jedná o hrubou stavbu bytového domu, zastřešenou, bez vsazených oken.

23. Z faktur [číslo] [rok] ze dne [datum], [číslo] 2018 ze dne [datum] a [číslo] 2018 ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], fakturovala žalobci za dodávky materiálu a práce na akci„ [ulice] úpravy bytového domu [adresa], [obec] [obec]“ částky 390 753 Kč (se splatností [datum]), 1 193 714 Kč (se splatností [datum]) a 287 500 Kč (se splatností [datum]). Podle zadání jednorázových příkazů k úhradě byly tyto částky zhotoviteli uhrazeny. Dále podle faktur č. [rok] ze dne [datum] a č. [rok] ze dne [datum] společnost [právnická osoba], fakturovala žalobci za dodání a montáž oken a dveří nejprve zálohu ve výši 260 000 Kč a následně doplatek ve výši 199 992 Kč. Podle zadání jednorázových příkazů k úhradě byly tyto částky dodavateli uhrazeny.

24. Z výpisu z obchodního rejstříku ve vztahu k obchodní firmě [právnická osoba], bylo zjištěno, že společnost vznikla a byla zapsána [datum] a jediným společníkem a jednatelem společnosti je [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z rozhodnutí [stát. instituce], odboru výstavby, ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce [celé jméno žalobce] byl v řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a vydání stavebního povolení na stavbu rodinného domu v [katastrální uzemí] zastoupen [jméno] [příjmení].

25. Z emailové komunikace ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že pracovnice žalované paní [příjmení] zaslala žalobci návrh smlouvy na vodné a stočné a žalobce tento návrh dne [datum] zaslal svému právnímu zástupci ke kontrole. Z připojeného návrhu smlouvy bylo zjištěno, že předmětem smlouvy měla být dodávka pitné vody ze strany žalované pro objekt [adresa] v [obec], s účinností od [datum]. Z návrhu nevyplývá, zda se jedná o původní návrh smlouvy či o verzi upravenou žalobcem.

26. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], zejména z rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 2. 2021, znaleckého posudku vypracovaného [právnická osoba] - [právnická osoba], znalecká kancelář, pod [číslo] z rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobce se domáhal nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o odvádění odpadních vod se žalobcem tak, aby byla žalovaná povinna uzavřít se žalobcem smlouvu ve výroku rozsudku přesně uvedeného znění a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobce se stal na jaře 2018 vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je bytový dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] jehož součástí je bytový dům [adresa], a pozemků parc. [číslo] parc. [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví] a LV č. [rok] (dále jen předmětné nemovitosti), s nimiž měl podnikatelský záměr vybudovat v zakoupených domech bytové jednotky. Rozhodnutí [stát. instituce] prokázalo, že bylo vydáno povolení k rekonstrukci budov a zřízení bytových jednotek v nich s tím, že odpadní vody z osmi bytových jednotek mají být odváděny do tří odpadních jímek, následně žalobce svůj podnikatelský projekt rozšířil na jedenáct bytových jednotek. Žalovaná se stala spoluvlastnicí té části objektu, která v dřívějším areálu dolu [anonymizováno] v [obec] obhospodařovala sítě. Poté, kdy se žalobce stal vlastníkem předmětných nemovitostí, domáhal se po žalované marně uzavření smlouvy o dodávce pitné vody a odvádění splaškových vod. Na podzim roku 2020 žalobce uzavřel smlouvu o dodávce pitné vody se společností [právnická osoba] Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně vycházel ze zákona o vodovodech a kanalizacích a uzavřel, že nebylo prokázáno, že by mezi právními předchůdci žalobce a žalovanou došlo v minulosti k uzavření smlouvy o odběru pitné vody a odvodu odpadních vod. Právní předchůdci žalobce nikdy nebyli držiteli práva na dodávku vody a odvodu odpadních vod z nemovitostí [adresa] a čp 262. Soud neměl důvod nevěřit žalobci, že v minulosti byla do budov [adresa] a [adresa] dodávána pitná voda a odváděna voda splašková. Žalovaná nemá ve výčtu podnikatelských aktivit podle obchodního rejstříku provozování kanalizace a provozovatelkou veřejné kanalizace ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích není, tudíž kanalizaci i čističku odpadních vod vlastní pouze jako soukromoprávní subjekt a jako takový subjekt projevila zřetelnou vůli se žalobcem smlouvu neuzavřít. Za této situace nelze takto projevenou vůli žalované obcházet podáním žaloby na určení povinnosti žalované k uzavření smlouvy se žalobcem proti její vůli. Naopak je nutné respektovat jak vůli žalované, tak skutečnost, že čistička odpadních vod má jen určitou, omezenou, kapacitu a jak s čističkou žalovaná naloží, záleží pouze na ní. Žaloba tedy byla v celém rozsahu zamítnuta, přičemž usnesením ze dne [datum] soud prvního stupně připustil změnu žaloby, podle které žalobce nadále nepožadoval nahrazení uložení povinnosti žalované uzavřít s žalobce smlouvu o dodávce pitné vody, ale pouze smlouvu o odvádění odpadních vod. Odvolací soud v průběhu odvolacího řízení konstatoval, že mezi účastníky bylo nesporné, že není splněna podmínka pro aplikaci zákona o vodovodech a kanalizacích podle § 1 odst. 3 písm. a), protože čističku odpadních vod žalované nevyužívá alespoň 50 fyzických osob a průměrná denní produkce z ročního průměru pitné nebo odpadní vody za den nedosahuje 10 m³, nebylo však prokázáno, zda kanalizace představovaná čističkou odpadních vod žalované provozně souvisí či nikoliv s veřejnou kanalizací ve smyslu § 1 odst. 3 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích a v kladném případě, zda případné připojení na čističku umožňují kapacitní a technické možnosti, neboť vyjádření společnosti [právnická osoba], se vztahují jen k veřejnému vodovodu a k vodovodní přípojce. Dokazování proto bylo doplněno znaleckým posudkem předloženým žalovanou, vypracovaným [právnická osoba] – [právnická osoba], znalecká kancelář, [IČO], pod [číslo]. Z obsahu znaleckého posudku a výslechu znalce vzal odvolací soud za prokázané, že čistírna odpadních vod ve vlastnictví žalované je zakončením areálového rozvodu, to znamená, že čistička není napojena na žádnou veřejnou kanalizaci, ani s ní nesouvisí. Ke kapacitě čističky znalec uvedl, že provozování čističky odpadních vod je odvislé od vodoprávního povolení, pro posouzení hydraulického a látkového zatížení čističky se vychází z fakturované vody, tedy znalec vycházel z dokladů společnosti [právnická osoba] Podle znaleckého zkoumání čistička odpadních vod v areálu bývalého uhelného dolu není určena pro veřejnou potřebu a vzhledem ke stáří čističky odpadních vod a její kapacitě již není možné na ni napojovat další producenty odpadních vod. Odvolací soud na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že žalovaná není zřizovatelem a provozovatelem kanalizace ve veřejném zájmu podle zákona o vodovodech a kanalizacích, protože se na ni nevztahuje žádná ze zákonem předpokládaných podmínek podle § 1 odst. 3 písm. a) a b) citovaného zákona, přičemž v řízení bylo znalecky prokázáno, že kapacitní a technické možnosti čističky odpadních vod žalované ani faktické připojení žalobce na toto zařízení neumožňují. Žalovaná tedy nemá povinnost uzavřít požadovanou smlouvu ve smyslu § 8 zákona o vodovodech a kanalizacích, jelikož bylo prokázáno, že čistička odpadních vod, kterou žalovaná vlastní, nesplňuje podmínky kanalizace pro veřejnou potřebu, a proto se na ní zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu nevztahuje. Rozhodnutí soudu prvního stupně proto bylo jako správné potvrzeno. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum], dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebylo podáno.

27. Dále bylo dokazování k návrhu žalobce doplněno spisem [stát. instituce] sp. zn. Výst. [číslo]. Z rozhodnutí o stavebním povolení ze dne [datum] bylo zjištěno, že stavebníkům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo vydáno stavební povolení na stavbu„ stavební úpravy bytového domu [obec], [adresa žalované]“. Z vyjádření Palivového kombinátu [obec], státní podnik, středisko [příjmení] doly ze dne [datum] bylo zjištěno, že v souvislosti s rekonstrukcí bytového domu [obec], důl [adresa], je možné navýšení odběru vody v množství cca 30 m3 měsíčně a likvidace splaškových vod je možná v množství cca 30 m3 měsíčně. Z vyjádření manželů [příjmení] ze dne [datum] k likvidaci dešťové vody u nemovitosti [adresa žalované] bylo zjištěno, že neměli námitky proti vyústění okapních svodů dešťové vody u nemovitosti [adresa] na parcelu [číslo] jejímiž byli vlastníky.

28. Dokazování bylo dále doplněno výslechem jednatele žalované [jméno] [příjmení] jako účastníka řízení a výslechem svědků [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení]. Z účastnické výpovědi jednatele žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ve vztahu k objektům [adresa] v [obec] s žádným z předchozích majitelů neměl uzavřené žádné smlouvy ohledně dodávky vody nebo odvádění odpadních vod. Je možné, že odpad byl načerno odváděn do jejich kanalizace a voda asi byla vedena nataženou hadicí od [anonymizováno]. Pokud jde o odběr vody, když žalovaná zjistila, že od žalobce jim načerno odebírají vodu, jednatel žalované volal staviteli, ten jej zkontaktoval s žalobcem. Žalobce se ptal, kolik je to peněz, říkal, že není problém to zaplatit, aby žalovaná vystavila fakturu. Jednalo se o něco přes 2 000 Kč, ale když byla faktura vystavena, žalobce ji odmítl zaplatit s tím, že faktura nebyla vystavena řádně, nebo nebyl řádně proveden odečet. Žalovanou nikdo neinformoval, že se na ni žalobce napojí, zjistili to až při odběru, že jim utíkají další kubíky vody. Jednatel žalované si přesně nevzpomínal, kdy část areálu v [obec] koupil. Pokud jde o jednání s žalobcem, též nevěděl, kdy žalobce koupil objekty v [obec]. V jednom případě žalobce za jednatelem žalované byl, zjišťoval, jestli se k nim může napojit na vodu a na kanalizaci. Jednatel žalované mu sdělil, že si vodu má nechat udělat od vodáren a na kanalizaci se může napojit, pokud se to tam vejde. Jednatel žalované pak ale podle vyjádření odborníka zjistil, že kanalizace je již plná. Pak s žalobcem jednali ještě telefonicky, právě v souvislosti s tím, že se žalobce u žalované načerno napojil na vodu a odebíral ji. Jednatel žalované připustil, že pravděpodobně v roce 2018 byly sepsány nějaké návrhy smluv, protistrana je nějak změnila a jednatel žalované pak řekl, že se žádná smlouva uzavírat nebude, protože kanalizace má plnou kapacitu.

29. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalované, pracuje jako správce areálu. K odběru vody žalobcem v roce 2018 svědek uvedl, že tam byl vodovodní řad, z něhož někdo odebíral vodu, a neplatilo se za ni. V minulosti tam (v [adresa]) byl autobazar, nebo nějaká restaurace. Když se vystavila faktura a za vodu nebylo zaplaceno, tak se voda zastavila. Vodovodní řad byl uložen v popelových kanálech, které se propadají, někdy dojde k uskřípnutí hadice, velké množství vody se jim ztrácelo. Proto se přípojky postupně zavíraly. Svědek nebyl schopen říci, zda došlo k uzavření přípojky právě k žalobci, nebo do jiného objektu. Svědek neměl informace o tom, odkud je do objektů žalobce přiváděna voda, nebo naopak jak jsou odváděny splaškové vody. Informace o tom, jakým způsobem bylo dřívějším majitelům nebo nájemcům objektu fakturováno, svědek též neměl. Kapacita čističky je naplněná, připojení dalších osob už by nebylo možné, protože čistička by začala přetékat, nebo by se začalo plnit potrubí. Původní kanalizace je přerušená, není funkční, došlo k tomu patrně někdy před rokem 2003, když se bouraly staré šachty. Žalovaná musela v areálu vybudovat kanalizaci úplně novou, když probíhala rekonstrukce objektu, protože stávající nešla použít, byla z části zavalená a z části zarostlá.

30. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že osobní vztah k účastníkům řízení nemá, pouze žalobci prodával nemovitost [adresa] v [obec]. Z výpovědi svědka bylo dále zjištěno, že byl spoluvlastníkem nemovitosti (spolu s [jméno] [příjmení]) po dobu asi 8 nebo 9 let. Jejich záměrem bylo dům zrekonstruovat. V době, kdy jej odkoupili, byl neobývaný, původně to byl šachetní archiv, kde byly nějaké vzorky kamene a uhlí a zbytky nábytku, jinak byl dům v podstatě prázdný. V domě byly prostory, které původně sloužily jako umývárna a toaleta, ale v době, kdy to svědek koupil, zařízení již nebylo funkční. Nemovitosti zakoupili od pana [příjmení], už v té době bylo zřejmé, že nějakou dobu nebyly používány. Svědek se spoluvlastníkem nemovitost vyklidili, udělali novou střechu a začali s rekonstrukcí, ale pak jim došly peníze a už v rekonstrukci nepokračovali. Svědek si nevybavil, jakým způsobem byl řešen přívod vody a kanalizace, vzpomínal si, že kvůli odběru elektřiny byli napojeni na dům pana [příjmení]. V [adresa] měl pan [příjmení] zřízený autobazar, v přízemí byly nějaké kanceláře, po určitou dobu tam také bylo provozováno nějaké bistro a v 1. patře měl pan [příjmení] po rekonstrukci byt, ve kterém bydlel. Voda a kanalizace v tomto domě byly, ale svědek nevěděl, jakým způsobem to bylo ošetřeno, domníval se, že přes šachtu.

31. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že vlastníkem nemovitostí [adresa] v [obec] byl asi od roku 2007, asi v roce 2014 šel dům do pronájmu a někdy potom došlo k prodeji. [příjmení] vody byla řešena přes [anonymizováno], svědek si zhotovil odbočku s vodoměrem se schválením [anonymizováno] kombinátu a platil jim za vodu, vztahy s nimi byly dobré. S panem [příjmení] snad ani žádné smlouvy uzavírány nebyly, v době, kdy areál koupil jednatel žalované pan [příjmení], svědek už na nemovitostech nebyl. Byla tam v pronájmu nějaká firma, potom, když si dům kupoval pan [celé jméno žalobce], jednal přímo s panem [příjmení]. Svědek byl přítomen u toho, když pan [příjmení] panu [celé jméno žalobce] zpřístupňoval vstup do kanálů, aby si zkontroloval odvod vody. Svědek žalobci také ukazoval městský řad vody, bylo to u paty domu, asi ve vzdálenosti 5 metrů, neví tedy, co mezi žalobcem a žalovanou vzniklo za problém. Když svědek nemovitosti v říjnu 2007 kupoval, byla tam už stavební uzávěra, nestačil by se napojit na městský řad vody, proto se domluvil, že bude odebírat vodu přes [anonymizováno], totéž platilo i o elektřině, kterou odebíral přes PKÚ. Při spotřebě vody 10 až 15 kubíků měsíčně s tím nebyl problém. V domě ([adresa]) měl svědek zřízený autobazar a byt, druhý dům, který potom prodával svědkův švagr, byl úplně odpojený od vody i elektřiny. Druhý dům nebyl obyvatelný, začala tam rekonstrukce, nebyly tam ani podlahy, zevnitř bylo vidět až na krovy. Připojení vody na městský řad a elektřiny přes ČEZ bylo sice plánováno, ale postupem času to svědek už neřešil. Svědek si domlouval přívod vody z [anonymizováno] a napojení na odpady a elektřinu sjednal s tehdejším ředitelem [příjmení] panem [příjmení]. Jednání mezi panem [celé jméno žalobce] a panem [příjmení] probíhala ještě před koupí, pan [příjmení] tím, že bude mít problém, pokud se bude muset připojit na elektřinu přes ČEZ a dále na městskou vodu, odpad měl mít připojen přes čističku v PKÚ. Požadoval proto slevu asi 1 500 000 Kč z kupní ceny, kterou také dostal. V době, kdy svědek oba domy koupil, nebyly napojené na nic, v domě vpravo ([adresa]) by voda ani nešla zapojit, protože rozvody byly popraskané. V domě vlevo ([adresa]) se provedla rekonstrukce, a to nový rozvod vody a elektřiny, dělaly se také nové odpady, které se na patě domu napojily do starého potrubí. Svědek nejprve koupil oba domy, pak dům [adresa] prodal švagrovi. Sleva z kupní ceny (poskytnutá žalobci) souvisela jednak s legislativními změnami - s přeměnou obytného domu na bytový dům, a jednak s tím, že bylo potřeba řešit připojení elektřiny přes ČEZ a vody přes vodovodní řad, protože s ohledem na předpokládanou spotřebu by stávající coulová trubka neměla dostatečnou kapacitu. Odpady měly být řešeny přes šachtu, kde byla čistička, jiná možnost tehdy nebyla. Svědek v souvislosti s odběrem vody neměl sjednané žádné konkrétní podmínky týkající se např. tlaku vody, jakosti z hlediska obsahu minerálních látek, či počtu trvale připojených osob. Svědek neměl sjednané ani zálohy, protože spotřeba byla nízká a za vodné a stočné platil většinou kolem 2 000 Kč měsíčně. Situace, kterou svědek popisoval, platila do přelomu let 2013 a 2014, potom už se svědek nezdržoval na [anonymizováno].

32. K výkladu Ministerstva zemědělství České republiky [číslo] k zákonu o vodovodech a kanalizacích ze dne [datum], o který žalobce opíral svůj právní názor, soud nepřihlížel, neboť podle svého obsahu se vyjadřuje k jiné situaci, než která je předmětem tohoto sporu, navíc se vztahuje k jinému znění zákona, než které bylo aktuální v době vzniku tvrzené škody.

33. Podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

34. Podle § 2951 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

35. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění platném do [datum] (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“), tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen "vodovody a kanalizace"), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.

36. Podle § 1 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích, vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.

37. Podle § 1 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích se tento zákon vztahuje na a) vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá alespoň 50 fyzických osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné nebo odpadní vody za den je 10 m3 a více, b) každý vodovod nebo kanalizaci, které provozně souvisejí s vodovody a kanalizacemi podle písmene a).

38. Podle § 1 odst. 4 písm. c) zákona o vodovodech a kanalizacích se tento zákon nevztahuje na vodovody a kanalizace nebo jejich části, na které není připojen alespoň 1 odběratel.

39. Podle § 2 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.

40. Podle § 2 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích, kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.

41. Podle § 2 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích, provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen "provozovatel") je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6.

42. Podle § 6 odst. 1 a 2 zákona o vodovodech a kanalizacích, osoba, která hodlá provozovat vodovod nebo kanalizaci, požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace. Krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace jen osobě, která a) je oprávněna provozovat živnost podle zvláštního zákona, b) je vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace uzavřela smlouvu, která ji opravňuje vodovod nebo kanalizaci provozovat; v případě, že vodovod nebo kanalizace provozně souvisí s vodovody nebo kanalizacemi jiných vlastníků, musí být doloženo, že s nimi má vlastník uzavřenou písemnou dohodu podle § 8 odst. 3, c) sama nebo její odborný zástupce splňuje kvalifikaci odpovídající požadavkům na provozování, správu a rozvoj vodovodů nebo kanalizací, pro které se povolení k provozování vydává.

43. Podle § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

44. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobce byl v roce 2018 vlastníkem shora popsaných nemovitostí, zejména budov [adresa] (rodinný dům) a [adresa] (bytový dům). V době, kdy se žalobce stal vlastníkem nemovitostí, nebyly tyto budovy napojeny na přívod pitné vody ani na odvádění odpadních vod do kanalizace. Žalobce uzavřel se zhotovitelem [právnická osoba], smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce bytového domu [adresa]. Žalobce se pod sankcí smluvní pokuty ve výši 400 000 Kč zavázal zajistit na stavbu přívod vody a elektřiny. Žalobce usiloval o napojení na přívod vody a kanalizaci prostřednictvím žalované, ač si byl nepochybně již nejméně od jara 2018 vědom možnosti zřídit samostatnou vodovodní přípojku z městského vodovodního řadu, neboť žádost podával v březnu 2018 a územní souhlas ke zřízení vodovodní přípojky mu byl vydán dne [datum] (prokazováno vyjádřením [právnická osoba], a územním souhlasem [stát. instituce] ke zřízení vodovodní přípojky). Žalovaná má do svého areálu zřízenu vodovodní přípojku z veřejného vodovodního řadu provozovaného [právnická osoba], sama není vlastníkem ani provozovatelem vodovodu pro veřejnou potřebu, stejně tak není ani zřizovatelem a provozovatelem kanalizace ve veřejném zájmu. Dále bylo prokázáno, že žalovaná je vlastníkem čistírny odpadních vod, která není napojena na žádnou veřejnou kanalizaci ani s ní nesouvisí. Čistička odpadních vod v areálu žalované není určena pro veřejnou potřebu a z hlediska její kapacity již není možné na ni napojovat další producenty odpadních vod (prokázáno vyjádřeními [právnická osoba], výpisem z obchodního rejstříku žalované a zejména též citovaným znaleckým posudkem v související věci sp. zn. [spisová značka]). V řízení též nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaná byla držitelem povolení k provozování veřejného vodovodu nebo kanalizace vydaného příslušným krajským úřadem. Z výpovědi jednatele žalované a svědka [příjmení] má soud za prokázané, že žalobce se bez souhlasu žalované patrně již v průběhu července 2018 nebo dříve napojil na původní rozvod vody umístěný v systému původních popelových kanálů a vyjednávat o uzavření smlouvy se žalovanou začal až poté, kdy žalovaná tento neoprávněný odběr zjistila a začala proti němu brojit. Žalovaná koncem září 2018 znemožnila žalobci neoprávněný odběr vody za situace, kdy žalovaná za odebranou vodu nezaplatila, a mezi účastníky nedošlo k dohodě o uzavření smlouvy. Žalobce následně uplatnil vůči žalované nároky z titulu náhrady škody, a to ve výši 400 000 Kč za zaplacenou smluvní pokutu, kterou uhradil zhotoviteli díla v důsledku porušení povinnosti zajistit na stavbě dodávky vody a odvod odpadních vod a ve výši 360 000 Kč za ušlé nájemné v souvislosti s nemožností pronajímat dům [adresa] bez připojení na vodu a kanalizaci. Dále z provedených důkazů vyplývá, že žalobce uzavřel smlouvu o dílo i nájemní smlouvu, od nichž odvozuje své nároky na náhradu škody dne [datum], aniž by dodávky vody a odvod odpadních vod měl v té době smluvně zajištěné, současně však například z doložené fakturace a dokladů o platbách dodavatelům vyplývá, že rekonstrukce bytového domu byla zahájena již v průběhu července 2018 nebo dříve, před uzavřením smlouvy o dílo. Žalobce se tedy vědomě zavázal k zaplacení smluvní pokuty v nezanedbatelné výši, ač si musel být vědom toho, že dodávky vody a odvod odpadních vod neměl v době uzavření smlouvy o dílo zajištěné. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žádná smlouva o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod mezi nimi uzavřena nebyla, žalobce si v mezidobí, v průběhu roku 2020, zřídil vodovodní přípojku z městského vodovodního řadu. Návrh žalobce, aby žalované byla uložena povinnost uzavřít s žalobcem smlouvu o odvádění odpadních vod, byl jako nedůvodný pravomocně zamítnut, jak vyplývá z výše citovaných rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka].

45. Žalobce dovozoval odpovědnost žalované za škodu z porušení povinnosti uzavřít s žalobcem smlouvu o dodávkách pitné vody a odvádění odpadních vod podle zákona o vodovodech a kanalizacích. Vzhledem k tomu, že žalovaná není (a ani v roce 2018 nebyla) ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích provozovatelem veřejného vodovodu a kanalizace, a kapacita čističky odpadních vod ani fakticky neumožňuje připojení dalšího uživatele, nebyl žalobce oprávněn uzavření takové smlouvy po žalované vymáhat a žalovaná nebyla povinna takovou smlouvu uzavřít. Není přitom rozhodné, jak byla otázka dodávek vody a odvádění odpadních vod řešena v minulosti, v případě právních předchůdců žalobce a žalované. Žalovaná tedy neporušila žádnou zákonnou povinnost a nemohla tudíž ani nastat příčinná souvislost mezi porušením povinnosti na straně žalované a vznikem škody na straně žalobce. Jen na okraj soud poznamenává, že žalobce se sice dovolával toho, že žalovaná nesmí zneužívat své postavení a odpírat žalobci umožnění dodávky vody, sám však nepostupoval v souladu se základními pravidly občanského práva, když se napojil na rozvod vody u žalované tzv.„ načerno“ a teprve poté, co se žalovaná začala bránit proti neoprávněnému odběru, se domáhal uzavření smlouvy. Lze též konstatovat, že bylo podnikatelským rizikem žalobce, pokud uzavřel smlouvu o dílo, v níž se pod sankcí smluvní pokuty zavázal k zajištění konkrétních podmínek pro realizaci stavby, i když si musel být vědom toho, že tyto podmínky v době uzavření smlouvy zajištěné nemá. Z výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 144 914,32 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 760 000 Kč sestávající z částky 11 340 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 363,90 Kč, a to a) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 647,40 Kč za 60 ujetých km v částce 347,40 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., b) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 645,60 Kč za 60 ujetých km v částce 345,60 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., c) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 690,30 Kč za 60 ujetých km v částce 390,30 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., d) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 690,30 Kč za 60 ujetých km v částce 390,30 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a e) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 690,30 Kč za 60 ujetých km v částce 390,30 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 119 763,90 Kč ve výši 25 150,42 Kč.

47. O náhradě nákladů státu bude rozhodnuto samostatným usnesením, neboť v době vyhlášení rozsudku nebyla ještě výše těchto nákladů známa (jedná se náklady na svědečné a hotové výdaje svědka [příjmení]).