119 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokuty, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení:</b> <b>-) částky [částka],</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,</b> <b>-) rozdílu zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,</b> <b>-) úroku ve výši 70,13 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka],</b> <b>se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení žalované prověřila její úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalované v registru [příjmení] a NRKI a zda žalovaná není v insolvenci. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 97,7 % ročně splácet v 42 měsíčních splátkách po [částka]. [příjmení] však pouze [částka]. Žalobkyni tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], když bylo sjednáno, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení 30 dnů. Tato pokuta je pak účtována za prodlení žalované s 2. a 3. splátkou. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, které byly sjednány ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení 15 dnů. Jelikož se žalovaná takto dostala do prodlení se splátkou 1, 2 a 3 požaduje žalobkyně náhradu nákladů vzniklých prodlením ve výši [částka]. Protože se žalovaná ocitla v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně 2. splátkou splatnou dne12. 12. 2019, byl úvěr ke dni [datum] na základě smluvních ujednání automaticky zesplatněn. Vzhledem k tomu, že žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od [datum] do jejího zaplacení. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru tj. částky [částka] za každý den prodlení žalované, úroku v nominální roční úrokové sazbě 70,13% z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání soudu, které se konalo dne [datum], se dostavil právní zástupce žalobkyně, žalovaná se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu a z výpisu z Registru ekonomických subjektů bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů. Ze smlouvy o úvěru, předsmluvního formuláře, splátkového kalendáře přílohy k návrhu, přihlášky do pojištění, pojištění, karty klienta, oznámení o schválení úvěru a prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], jenž se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 97,7 % ročně, a to v 42 měsíčních splátkách po [částka], splatných 13. dne v každém kalendářním měsíci. Z dokladu o vyplacení vyplývá, že úvěr byl žalované vyplacen dne [datum]. Dále bylo sjednáno schopnosti splácet úvěry, přičemž pojistné bylo sjednáno na částku [částka] měsíčně. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se žalovaná takto ocitla v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalované vznikly, a to ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Pro případ zesplatnění úvěru pak bylo dále sjednáno, že žalobkyně má právo na zaplacení úroků, které přirostou po zesplatnění úvěru pouze do maximální výše 120 % z celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit, tj. částky [částka]. Z hodnocení klienta, výpisu z nebankovního registru klientských informací a výpisu z registru [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením smlouvy sdělila žalobkyni, že pobírá mzdu ve výši [částka], je rozvedená, bydlí ve vlastním bytě s náklady na bydlení [částka] a splátkami po [částka] měsíčně splácí dluh vůči žalobkyni. Stran příjmů ani výdajů nebyly předloženy žádné doklady. Žalovaná byla v rámci NRKI ohodnocena skóre 424 tedy jako nízkoriziková klientka. V registru [příjmení] neměla žalovaná žádný záznam. Z upomínek a dodejky bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že úvěr byl k tomuto dni zesplatněn. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení žalované částky. Z vyjádření znalce žádné relevantní skutečnosti zjištěny nebyly.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § [číslo] o.z, každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

8. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to včetně prověřování informací získaných od žalované a zkoumání skutečných životních výdajů žalované.

9. K poučení soudu žalobkyně uvedla pouze to, že je toho názoru, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána řádně s odbornou péčí.

10. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů pak nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované. V tomto směru se omezila pouze na údaje zjištěné od žalované. Nepožadovala po žalované doložení příjmů, nákladů na bydlení ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaná neměla, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel, natož pak ve věku žalované. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla (např. lustrace žalované v registrech), to je však nedostačující.

11. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

12. Soudní dvůr EU ve věci Banco Espaňol (C [číslo] z [datum]) uvedl, že směrnice 93/13 brání takové právní úpravě členského státu, která neumožňuje soudu, aby bez námitky podané spotřebitelem posoudil z úřední povinnosti v jakémkoli stadiu řízení zneužívající charakter klauzule o úrocích z prodlení obsažené ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím či poskytovatelem a spotřebitelem, a že také brání, aby soud při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele spočívající v tom, že se takové zneužívající klauzule vůči spotřebiteli jednoduše neuplatní.

13. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku [částka], přičemž jí dosud vrátila pouze [částka]. Jelikož se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou se vztahuje zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. zákon speciální sloužící k ochraně spotřebitele, řídí se povinnost vydat bezdůvodné obohacení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž pro zjištění skutečné výše bezdůvodného obohacení není nutný návrh na započtení ze strany žalované, jako je tomu v případě klasického bezdůvodného obohacení v režimu § 2993 o.z., ale soud k započtení přistupuje z úřední povinnosti, jak ostatně jednoznačně vyžaduje i výše uvedená judikatura ESD. V daném případě se tak žalovaná na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení vrátit.

14. Splatnost dluhu je pak dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z., když nebylo zjištěno, že by právě tato splatnost nebyla v možnostech spotřebitele (o tomto měl pro změnu soud v úmyslu ve smyslu ust. § 118 a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. poučit žalovanou).

15. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení by bylo možné žalobkyni přiznat již od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne [datum] s určením data splatnosti do 15 dnů, přičemž tato lhůta uplynula dne [datum]. Žalovaná je tak v prodlení ode dne následujícího.

16. Pokud jde o pojištění, pak pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění schopnosti splácet předmětný úvěr, s ohledem na ustanovení § 1727 o.z., nemohla platně vzniknout, neboť taková smlouva je v daném případě smlouvou závislou na smlouvě hlavní, která však platně sjednána nebyla, a proto je neplatností také postižena.

17. Ve zbylém rozsahu tedy soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když úspěšnější žalované v řízení žádné náklady nevznikly. Při výpočtu náhrady nákladů řízení zohlednil soud i příslušenství pohledávky (srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. I ÚS 2717/08, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] (jistina + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum]), žalovaná co do částky [částka] (částka [částka] sestávající ze zbytku jistiny a smluvní pokuty, zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] z částky [částka] kapitalizovaný částkou [částka], zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] z částky [částka] kapitalizovaný částkou [částka], zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] z částky [částka] kapitalizovaný částkou [částka], rozdíl zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně od [datum] do [datum] z částky [částka] kapitalizovaný částkou [částka] a úrok 70,13 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou [částka]).

19. Soud zároveň ve smyslu ust. § 164 o.s.ř. opravil zjevnou chybu v počtech v původně vyhlášeném rozsudku, když od poskytnuté částky ve výši [částka] je třeba odečíst vrácenou částku ze strany žalované ve výši [částka], což činí [částka] a nikoli [částka], jak soud původně nesprávně uvedl. V tomto smyslu soud opravil i navazující chybu ve výpočtu v zamítané části rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí dosud nebylo stranám rozesíláno, provedl soud opravu přímo ve vyhotovení rozsudku a nevydával již další nadbytečné opravné usnesení (R 37/1969).