119 C 9/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , příjmení republika Německo zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno celé jméno žalovaného , LL.M. sídlem adresa o zaplacení částky 12 242,67 EUR s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 576,39 EUR společně s úrokem z prodlení ve výši 4 % ročně:</b> <b>-) z částky 25 033,44 EUR počínaje od [datum] do [datum],</b> <b>-) z částky 10 576,39 EUR počínaje od [datum] do zaplacení,</b> <b>a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 1 666,28 EUR společně s úrokem z prodlení ve výši 4 % ročně z částky 1 666,28 EUR počínaje od [datum] do zaplacení, se řízení zastavuje.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 147 968,48 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ve znění doplnění ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím po žalovaném z titulu ručení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se [právnická osoba] GmbH (dále také„ dlužník nebo příjemce leasingu“) leasingovou smlouvu, jejímž předmětem bylo vozidlo Mercedes-Benz Actros [číslo] LS 4x2 F13, č. [anonymizováno], poznávací značka [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo nebo předmět leasingu“), a žalovaný dne [datum] převzal ve smyslu § 765 BGB bez omezení záruku za uspokojení pohledávky žalobkyně pro případ, že nebude plnit dlužník. Žalobkyně není povinna podávat proti dlužníkovi návrh na zahájení exekučního řízení s ohledem na vyloučení aplikace § 771 BGB. Jelikož se dlužník dostal do prodlení se splácením leasingu, vypověděla žalobkyně smlouvu bez výpovědní lhůty, tuto skutečnost dlužníkovi písemně sdělila a zároveň jej vyzvala k zaplacení částky 56 719,75 EUR a příslušenství. Žalobkyně zároveň opakovaně vyzvala k plnění žalovaného, a to k zaplacení částky 26 719,72 EUR. Žalobkyně dlužnou jistinu ve výši 61 258,56 EUR ponížila o vyplacené pojistné plnění ve výši 25 836,13 EUR, utrženou cenu za prodej předmětného vozidla ve výši 21 700 EUR a zaplacené platby v celkové výši 4 976,75 EUR. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 8 745,68 EUR, úroků ve výši 1 816,08 EUR a nákladů spojených s pohledávkou ve výši 1 729,88 EUR (správně 12 291,64 EUR). S ohledem na prodlení se zaplacením leasingových splátek a celkové dlužné částky požaduje žalobkyně podle § 288 odst. 1 BGB úrok z prodlení ve výši 4 % ročně podle § 246 BGB z částky 26 719,72 EUR za dobu od [datum] (den následující po splatnosti stanovené žalovanému v rámci výzvy) do [datum] (den prodeje předmětného vozidla za částku 21 700 EUR) a z částky 12 242,67 EUR za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobkyně marně upomínala žalovaného o zaplacení také předžalobní upomínkou.

2. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je německou právnickou osobou se sídlem v Německu a žalovaný je českým státním příslušníkem s bydlištěm v ČR, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“), u něhož je dána teritoriální působnost (věc se týká České republiky a Německa, členů Evropské unie), časová působnost (řízení bylo zahájeno po [datum]) i věcná působnost (jde o spor v rámci občanského práva - o zaplacení dluhu z titulu leasingové smlouvy na základě ručení). Ostatně příslušnost zdejšího soudu ve věci je založena i dle článku 26 odst. 1 Nařízení Brusel I bis, když obě strany se prostřednictvím svých právních zástupců řízení před zdejším soudem zúčastnily a nepříslušnost nenamítaly. Ve věci se pro posouzení nároků žalobkyně použije německá právní úprava, a to konkrétně německý občanský zákoník Bürgerliches Gesetzbuch (dále jen„ BGB“), v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen Nařízení Řím I“), u něhož je stejně jako u výše citovaného nařízení dána teritoriální působnost, časová působnost (smlouva byla uzavřena po [datum]) i věcná působnost (čl. 4 odst. 2, 19 odst. 1 – Německo).

3. Soud ve věci vydal dne [datum] platební rozkaz, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl a zároveň uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, čímž došlo ke zrušení rozhodnutí.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok ani z části neuznává. Potvrdil, že dne [datum] převzal jakožto jednatel dlužníka ručení za závazky dlužníka z předmětné leasingové smlouvy, přičemž specifikované vozidlo (nákladní vozidlo – tahač) využíval dlužník ke své podnikatelské činnosti, avšak toto vozidlo bylo vlivem dopravní nehody v Nizozemí dne [datum] zničeno a tím došlo ke skončení leasingu. Žalobkyně měla pro takový případ sjednáno pojištění vozidla. Z leasingové smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek vyplývá, že žalobkyně nemá nárok na zaplacení čisté zůstatkové hodnoty 25 000 EUR, která je zahrnuta v žalované částce, jestliže vozidlo v případě totální škody neprodala dlužníkovi. Zároveň ručení žalovaného se vztahuje pouze na závazky vyplývající z leasingové smlouvy, nikoli na deliktní závazky vznikající z jiného právního důvodu. Žalobkyně nezapočetla na svou pohledávku platbu žalovaného ve výši 1 669,24 EUR zaplacenou z jeho účtu dne [datum] (k tomuto tvrzení žalovaný předložil potvrzení o provedení zahraniční platby). Strany smluvně nesjednaly možnost kapitalizace úroku, která byla i přesto žalobkyní provedena a úroky byly zahrnuty do jistiny. Žalobkyně řádně nespecifikovala, jak dospěla k dlužné částce a na základě jakého titulu ji požaduje.

5. Při jednání dne [datum] žalobkyně upřesnila, že počáteční jistina ve výši 61 258,56 EUR sestává z nesplacených leasingových splátek a časové zůstatkové hodnoty vozidla. Po odečtení zaplacených plateb ve výši 52 512,88 EUR, přičemž tato částka sestává z vyplaceného pojistného plnění ve výši 25 836,13 EUR, vyplacené ceny za prodej vozidla ve výši 21 700 EUR a zaplacených leasingových splátek ve výši 4 976,75 EUR, a po přičtení nákladů spojených s leasingem ke dni [datum] ve výši 1 729,80 EUR a úroků počítaných z jistiny ke dni [datum] ve výši 1 822,20 EUR zůstává žalovaná částka. Skutečnost, že došlo k totální škodě vozidla a jeho vyřazení z provozu však nevedla k tomu, že by nevznikly nároky z leasingové smlouvy a ručení při skončení nájmu. Žalobkyně má dle smluvních ujednání nárok na čistou zůstatkovou hodnotu vozidla, která není závislá na jeho skutečné hodnotě, přičemž tento nárok nezanikl. Výše uplatněné škody představuje součet nesplacených leasingových splátek za trvání smlouvy ve výši 5 562,94 EUR, nesplacených leasingových splátek po ukončení leasingové smlouvy ve výši 26 935,40 EUR a zůstatkové hodnoty vozidla navýšené o náklady a úroky za dobu od [datum] do [datum] ve výši 24 221,38 EUR. Kapitalizace úroku vyplývá ze smlouvy ve spojení s Všeobecnými smluvními podmínkami. Žalobkyně neeviduje tvrzenou platbu ze strany žalovaného v září 2020. Žalovaný uvedl, že nárok žalobkyně na zaplacení zůstatkové hodnoty vozidla nevznikl, jelikož žalobkyně neučinila nabídku k odkupu, přičemž tato povinnost jí vyplývá ze smlouvy ve spojení s Všeobecnými smluvními podmínkami. Žalovaný uhradil žalobkyně více splátek, a to dne [datum] částku 1 669,24 EUR, dne [datum] částku 2 250,74 EUR a dne [datum] částku 5 660,95 EUR (v tomto směru odkázala žalovaná na založené potvrzení inkasní agentury).

6. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že předmětem žaloby jsou nároky od [datum], žalovaný předložil faktury z [datum], [datum], [datum] a [datum]. Platbu ze dne [datum] ve výši 1 740,97 EUR, která plyne z žalovaným předloženého potvrzení inkasní společnosti, započetla žalobkyně na dlužnou leasingovou splátku za červenec 2020 a na náklady vymáhání, platbu ze dne [datum] ve výši 1 669,24 EUR započetla na dlužnou leasingovou splátku za srpen 2020 a na náklady vymáhání, za listopad 2020 žalovaný neuhradil ničeho. Platbu ze dne [datum] ve výši 2 250,74 EUR žalobkyně započetla na náklady vymáhání inkasní agenturou a úroky. Co do zbývající částky 1 666,28 EUR včetně úroku z prodlení vzala žalobkyně žalobu zpět a navrhla, aby soud rozhodl tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 576,39 EUR s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od [datum] do [datum] z částky 25 033,44 EUR a za dobu od [datum] do zaplacení z částky 10 576,39 EUR, a to včetně náhrady nákladů řízení.

7. Při jednání dne [datum] žalovaný vyslovil souhlas s částečným zpětvzetím žaloby. Uvedl, že žalobkyně tvrzené započtení plateb neprokázala a žalovanému neoznámila. Opětovně poukázal na platbu 5 660,95 EUR. K tomu žalobkyně uvedla, že se jedná pouze o součet plateb, nejedná se tak o další platbu žalovaného.

8. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] dále uvedla, že započtení plateb včetně jeho způsobu se řídí smluvními ujednáními. Žalovaný si byl možnosti zápočtu vědom a nebylo třeba jej v tomto směru podle německého práva dále informovat, nadto prohlášení o provedení započtení bylo učiněno nejpozději doručením emailu s výkazem pohledávek dne [datum] žalovanému. Pro případ prodlení s platbami bylo také ujednáno oprávnění žalobkyně pověřit vymáháním dluhu inkasní agenturu, a to na náklady dlužníka. Žalobkyně takto pověřila k vymáhání dlužných částek za červenec, srpen a říjen 2020 inkasní agenturu [jméno] [příjmení] [jméno] a Co.

9. Při jednání dne [datum] žalobkyně závěrem navrhla, aby soud žalobě ve znění částečného zpětvzetí vyhověl. Žalovaný závěrem uvedl, že leasingová smlouva byla uzavřena mezi podnikateli, ale ručitelská smlouva je smlouvou spotřebitelskou včetně všech omezení. Je ji proto třeba vykládat způsobem pro spotřebitele nejpříznivějším, musí být srozumitelná pro průměrného člověka ve smyslu § 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Předložená ručitelská smlouva je nejasná, a to především v otázce vzniku nároku na zaplacení čisté zůstatkové hodnoty vozidla v případě, že nedojde ze strany žalobkyně k nabídce jeho odkupu. Žalovaný navrhnul, aby byla žaloba zamítnuta s tím, že nárok na čistou zůstatkovou hodnotu výrazně převyšuje zbývající plnění. Pro případ vyhovění žalobě je třeba zohlednit v otázce nákladů skutečnost, že žalovaný nezavinil částečné zastavení řízení.

10. Žalobkyně k výzvě soudu opakovaně předložila úředně ověřené překlady listinných důkazů a vybraných ustanovení německého občanského zákoníku BGB z německého do českého jazyka.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

12. Z leasingové smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatel a poskytovatel leasingu se dne [datum] zavázala poskytnout [právnická osoba] GmbH jako příjemci k užívání vozidlo MB [číslo] LS 4x2 F13 Actros, a to k podnikání nebo k výkonu svobodného povolání. Svou povinnost splnila dne [datum], kdy dlužník vozidlo převzal, jak bylo zjištěno z potvrzení o převzetí. Způsob užívání a další práva a povinnosti byly sjednány ve Všeobecných smluvních podmínkách (dále jen„ VSP“), které jsou nedílnou součástí smlouvy. [příjmení] oprávněnou k podpisu smlouvy za dlužníka byl žalovaný (jakožto jednatel společnosti). Smlouva byla v základu uzavřena na dobu určitou v trvání 36 měsíců. Strany smlouvou sjednaly, že dlužník bude za užívání vozidla platit žalobkyni měsíční splátky ve výši 1 439 EUR bez DPH se splatností vždy k 1. dni v měsíci předem se splatností první splátky při začátku smlouvy. Žalobkyně byla oprávněna ke dni splatnosti provést inkaso z účtu dlužníka. Byl sjednán také poplatek za zpracování ve výši 150 EUR bez DPH a další platby a poplatky (za vyřízení ukončení smlouvy, za upomínání apod. – viz § 10 VSP). Základní částka stanovená pro výpočet plateb byla určena ve výši 66 000 EUR bez DPH. Ve smlouvě bylo výslovně sjednáno, že pořizovací a vedlejší náklady, náklady financování a zisk žalobkyně nejsou plně pokryty leasingovými splátkami za dobu trvání smlouvy, a proto je dlužník na žádost žalobkyně povinen odkoupit vozidlo za sjednanou částku 25 000 EUR (časová zůstatková hodnota) bez ohledu na skutečnou hodnotu v době odkupu s tím, že dlužníkovi však nevzniká na odkoupení nárok. Přechod nebezpečí škody na věci a cenového rizika na dlužníka byl sjednán k okamžiku převzetí vozidla a dlužník byl povinen písemně informovat žalobkyni o jakékoli události (zánik, krádež, apod.) s tím, že nadále trvá povinnost hradit leasingové splátky s právem obou smluvních stran vypovědět smlouvu ke konci smluvního měsíce (§ 9 VSP). Kromě dalších případů, kdy bylo možné přistoupit k výpovědi smlouvy, bylo ujednáno takové oprávnění žalobkyně pro případ prodlení dlužníka se zaplacením minimálně dvou splátek nebo s částkou odpovídající dvěma splátkám, v takovém případě (okamžitá výpověď a předčasné ukončení smlouvy) byly do té doby neuhrazené leasingové splátky a zůstatková hodnota vozidla po odečtu ušetřených nákladů žalobkyně a případného výtěžku ze zhodnocení a odškodnění ze strany třetích osob a připočtení odškodnění za předčasné ukončení smlouvy a náhrady škody pro neplnění prohlášeny za okamžitě splatné (§ 11 bod 3,4 VSP). Žalobkyně byla také oprávněna požadovat zaplacení poplatku za zpracování s tím, že uplatnění další náhrady škody tím nebylo vyloučeno (§ 11 bod 5 VSP). Žalobkyně byla povinna plnění ze strany třetích osob bezprostředně zúčtovat s dlužníkem proti úhradě pohledávky. V rámci smlouvy bylo také sjednáno právo započtení včetně způsobu započtení plateb proti pohledávkám žalobkyně, a to nejprve na náklady, poté na úroky, náhradu škody a dlužné splátky leasingu dle splatnosti (§ 10 bod 6 VSP). Žalobkyně byla oprávněna při prodlení dlužníka s platbou pověřit vymáháním dluhu inkasní agenturu, a to na náklady dlužníka (§ 10 bod 6 VSP). Dlužník byl povinen sjednat pojištění vozidla na vlastní náklady s tím, že práva a nároky z pojistných smluv postupuje na žalobkyni za účelem zajištění jejích nároků z leasingové smlouvy a platby budou provedeny ve prospěch žalobkyně, která je započte proti platební povinnosti dlužníka (§ 12 VSP). Po ukončení smlouvy byl dlužník povinen předat vozidlo žalobkyni ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení, případně nahradit náklady na odstranění vad (§ 13 bod 3 VSP). Žalobkyně byla oprávněna při skončení smlouvy prodat vozidlo dlužníkovi, a to za vypočtenou zůstatkovou hodnotu s tím, že bylo výslovně ujednáno, že žalobkyně nemusí práva využít a dlužník na odkup právo výslovně sjednané nemá. Doručením písemné nabídky na odkup dlužníkovi je uzavřena kupní smlouva s odkládací podmínkou přechodu vlastnického práva do okamžiku zaplacení kupní ceny (§ 14 VSP).

13. Ze společné a nerozdílné záruky k leasingové smlouvě a potvrzení o poskytnutí záruky bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] písemně prohlásil, že za všechny závazky vyplývající dlužníkovi z leasingové smlouvy vůči žalobkyni poskytuje společnou a nerozdílnou záruku s tím, že se vzdává práv dle § 768, 770, 771 a 776 BGB (námitky ručitele, námitka opravného prostředku a zápočtu, námitka poddlužnické žaloby a nevyužití jistoty ze strany věřitele), jejichž znění bylo připojeno. Pro případ předčasného ukončení leasingové smlouvy bylo sjednáno, že se ručení vztahuje na všechny závazky dlužníka související s uzavřenou smlouvou včetně nároku na zůstatkovou hodnotu, příslušenství pohledávky, úroky a nároky z neoprávněného obohacení. Záruka nebyla omezena časově ani co do výše, a byla poskytnuta i vůči třetím osobám pro případ přechodu nároku žalobkyně. Z důkazů založených do spisu nebylo prokázáno platné zrušení prohlášení o záruce. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému poskytnutí záruky potvrzeno a byly mu zaslány kopie předmětných listin (leasingová smlouva, VSP a záruka).

14. Z okamžité výpovědi bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni [datum] vypověděla s okamžitou platností leasingovou smlouvu z důvodu prodlení dlužníka s leasingovými splátkami. Pohledávku vyčíslila na částku 56 719,72 Kč EUR sestávající z 19 neuhrazených splátek k [datum] v celkové výši 27 341 Kč, časové zůstatkové hodnoty 25 000 EUR a částky 5 562,94 EUR, která představuje dlužnou jistinu 5 401,94 EUR, úroky 149 EUR a náklady ze společného ručení 12 EUR. K zaplacení dluhu včetně příslušenství a vrácení vozidla vyzvala žalobkyně dne [datum] dlužníka do [datum]. Z dopisů ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného na základě jeho solidární záruky a s ohledem na okamžitou výpověď leasingové smlouvy k zaplacení částky 26 719,72 EUR s příslušenstvím do [datum], respektive druhým dopisem do [datum].

15. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] AG vyúčtovala žalobkyni za specifikované vozidlo kupní cenu 107 100 EUR včetně DPH.

16. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] Automobil GmbH vyúčtovala žalobkyni k zaplacení částku 443,10 EUR včetně DPH za výjezd, pořízení fotodokumentace a ocenění vozidla.

17. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] Hutzfeldt vyúčtovala žalobkyni k zaplacení částku 1 529,78 EUR za zajištění a úkony spojené s vozidlem.

18. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako prodávající vyúčtovala [právnická osoba] Hutzfeldt jako kupující k zaplacení kupní cenu 25 823 EUR (21 700 EUR + DPH) za prodej vozidla se splatností [datum].

19. Z potvrzení platby ze dne [datum] bylo zjištěno, že pojišťovna TVM Verzekeringen N.V. vyplatila žalobkyni na účet částku 25 836,13 EUR.

20. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila dlužníkovi, že vozidlo prodala za částku 21 700 EUR, kterou započítala proti své pohledávce. Ke dni [datum] tak evidovaná pohledávka za dlužníkem činila částku 12 291,64 EUR, k jejíž úhradě jej vyzvala do [datum] a upozornila jej na případné předání věci k vymáhání inkasní agentuře. Shodné oznámení a výzvu učinila žalobkyně dopisem ze dne [datum] vůči žalovanému. Výše pohledávka byla prokázána přehledem pohledávky ke dni [datum] s tím, že byly započteny platby dlužníka ve výši 4 976,75 EUR, vyplacené pojistné plnění 25 836,13 EUR a utržená cena za prodej vozidla 21 700 EUR. Počáteční jistina 61 258,56 EUR byla o tyto platby ponížena, zároveň byly připočteny náklady 1 729,88 EUR, úroky z jistiny 1 816,08 EUR a úrok 48,97 EUR. Bez úroku činila dlužná částka 12 242,67 EUR, tj. žalovanou částku.

21. Z přehledů pohledávky bylo zjištěno, jaké platby byly v souvislosti s leasingovou smlouvou předepsány a zaplaceny, ke dni [datum] činila dlužná částka 12 297,76 EUR (dluh je navyšován o denní úrok 6,12 EUR).

22. Z potvrzení o provedení zahraniční platby bylo zjištěno, že žalovaný ze svého účtu vedeného u Komerční banky zaplatil dne [datum] částku 1 669,24 EUR na účet žalobkyně.

23. Z emailové komunikace, dopisu ze dne [datum] a soupisu nároku bylo zjištěno, že dlužník komunikoval s inkasní agenturou ohledně výše nákladů a úroků, a byl mu zaslán přehled s uvedením uhrazených plateb.

24. Z předžalobní upomínky včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu 12 242,67 EUR do 7 dnů od doručení, zásilku mu odeslala v den vyhotovení [datum]. Součástí výzvy je vyčíslení pohledávky, vylíčený rozhodných skutečností, právní zhodnocení i upozornění na případné vymáhání prostřednictvím soudu.

25. Jak uvedeno shora, soud v tomto případě aplikoval na posouzení nároku žalobkyně německý občanský zákoník.

26. Podle § 765 odst. 1 BGB ručitel se uzavřením smlouvy o ručení zavazuje, že splní závazek třetí osoby vůči jejímu věřiteli. Podle odst. 2 citovaného ustanovení záruku lze také poskytnout za budoucí nebo podmíněný závazek.

27. Podle § 366 odst. 1 BGB pokud má dlužník poskytnout věřiteli plnění stejného druhu z několika závazků a jeho plnění nestačí k zaplacení všech dluhů, pak bude placen ten dluh, který dlužník určí při plnění. Podle odst. 2 citovaného ustanovení pokud dlužník neurčí, na který dluh plní, pak se nejprve plní na splatný dluh; v případě několika splatných dluhů plní na ten, který věřiteli poskytuje menší jistotu, z několika stejně zajištěných dluhů ten, jehož splatnost nastala dříve, z několika dluhů se stejným termínem splatnosti plní na starší dluh a v případě stejného stáří se každý dluh splácí v poměrné výši.

28. Podle § 367 odst. 1 BGB pokud je dlužník povinen zaplatit vedle jistiny také úroky a náklady, započítává se plnění, které nestačí ke splacení celého dluhu, nejprve na úhradu nákladů, pak na úroky a nakonec na splacení jistiny. Podle odst. 2 citovaného ustanovení pokud dlužník určí jiný způsob zápočtu, může věřitel odmítnout přijmout plnění.

29. Podle § 387 BGB pokud si dvě osoby dluží navzájem plnění, která jsou co do předmětu stejného druhu, může každý z účastníků započítat svou pohledávku proti pohledávce druhého účastníka, jakmile může vymáhat plnění, které mu náleží, a může poskytnout plnění, k němuž je povinen.

30. Podle § 388 BGB zápočet se provádí prohlášením vůči druhému účastníkovi. Prohlášení je neúčinné, pokud je vázáno na podmínku nebo stanovení času.

31. Podle § 396 odst. 1 BGB pokud má jeden nebo druhý účastník více pohledávek, které jsou způsobilé k započtení, může účastník provádějící zápočet určit pohledávky, které se mají započíst proti sobě. Pokud se zápočet provede bez takového určení nebo pokud druhý účastník neprodleně vznese námitku, použije se ustanovení § 366 odst. 2 přiměřeně. Podle odst. 2 citovaného ustanovení pokud účastník, který provádí zápočet, dluží druhému účastníkovi kromě jistiny také úroky a náklady, použije se ustanovení § 367 přiměřeně.

32. Podle § 246 BGB pokud se dluh úročí na základě zákona nebo právního úkonu, činí roční úrok 4 procenta, pokud není stanoveno něco jiného.

33. Podle § 288 odst. 1 BGB peněžitý dluh se v době prodlení úročí. Roční sazba úroku z prodlení se rovná základní úrokové sazbě zvýšené o pět procentních bodů. Podle odst. 2 citovaného ustanovení u právních úkonů, jejichž účastníkem není spotřebitel, se sazba úroku z prodlení rovná základní úrokové sazbě zvýšené o devět procentních bodů. Podle odst. 3 citovaného ustanovení věřitel může z jiného právního důvodu požadovat vyšší úroky. Podle odst. 4 citovaného ustanovení uplatnění další škody není vyloučeno.

34. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou ve znění částečného zpětvzetí je důvodný a žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Soud má za prokázané, že žalobkyně sjednala se [právnická osoba] GmbH (dlužník) smlouvu, kterou se zavázala poskytnout této společnosti za sjednaných podmínek k užívání vozidlo specifikované shora, a svému závazku dostála v den uzavření smlouvy. Dlužník se zavázal za užívání vozidla platit sjednané splátky a další poplatky. Strany se dohodly, že žalobkyně může učinit dlužníkovi nabídku k odkoupení vozidla za předem pevně a určitě stanovenou částku 25 000 EUR (časová zůstatková hodnota), výslovně však bylo sjednáno, že na odkup nevzniká dlužníkovi nárok, pro případ nabídky byl však touto vázán (o čemž svědčí i ujednání o okamžiku uzavření kupní smlouvy – doručením nabídky). Výslovně pak bylo smlouvou upraveno, že leasingové splátky plně nepokrývají náklady vozidla a zisk žalobkyně z leasingu a v případě, že dojde k předčasnému ukončení smlouvy (tedy i okamžitou výpovědí, k níž následně došlo), může být za okamžitě splatnou prohlášena právě i sjednaná zůstatková hodnota, a dále nezaplacené splátky (za současného započtení dalších plnění). Toto smluvní ujednání tak přesně vystihuje logiku leasingového podnikání. Jelikož dlužník leasingové splátky řádně a včas neplatil, jak bylo prokázáno předloženými přehledy pohledávky, žalobkyně využila svého oprávnění a smlouvu dne [datum] s okamžitou platností vypověděla a vyzvala dlužníka k zaplacení částky 56 719,72 EUR s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný, který byl jednatelem dlužníka, se smlouvou ze dne [datum] zaručil za splnění závazků dlužníka z leasingové smlouvy vůči žalobkyni, přičemž se výslovně vzdal zákonných námitek a dalších práv. Žalovaný ručil bez omezení za všechny závazky dlužníka související s leasingovou smlouvou, a to včetně zůstatkové hodnoty, nákladů, úroků a dalšího příslušenství, a to bez ohledu na právní důvod jejich vzniku. Převzetí záruky bylo žalovanému písemně potvrzeno a byly mu poskytnuty veškeré související listiny. Žalovaný však již z podstaty svého zastupování dlužníka v postavení jednatele oprávněného k podpisu byl s leasingovou smlouvou seznámen a s jejími podmínkami srozuměn. S ohledem na solidární ručitelství byla žalobkyně oprávněna požadovat uspokojení své pohledávky jak od dlužníka (jakožto hlavního dlužníka), tak od žalovaného, k čemuž také po ukončení leasingové smlouvy přistoupila, žalovaného takto vyzvala k zaplacení částky 26 719,72 EUR do [datum]. V souladu se smlouvou byla žalobkyně oprávněna započítat uhrazené platby, pojistné plnění vyplacené pojišťovnou při pojistné události (zničení vozidla v důsledku dopravní nehody) i utrženou cenu za prodej vozidla proti pohledávce vůči žalovanému (respektive dlužníkovi), přičemž smluvní ujednání v tomto směru nejsou v rozporu se zákonem (BGB). K námitkám žalovaného ohledně odkupu vozidla pak soud uvádí, že strany sjednaly pouze oprávnění žalobkyně vozidlo k prodeji nabídnout, nikoli povinnost tak učinit za současného ujednání, že dlužník na odkup nemá nárok. Nárok žalobkyně na zaplacení zůstatkové hodnoty vozidla na splnění uvedeného postupu vázán nebyl, a s ohledem na oprávnění nikoli povinnost tak učinit ani být nemohl. Žalobkyně prokázala, jakým způsobem dospěla k žalované částce a z jakých jednotlivých nároků se tato částka skládá, přičemž soud ji považuje (za současného částečného zpětvzetí žaloby) za zcela oprávněnou (zde odkazuje na detailní specifikaci v bodě 21 odůvodnění). Dluh byl ponížen o uhrazené platby a plnění třetích stran v doložené výši, naopak byl v souladu se smlouvou navýšen o úroky i náklady na vymáhání (§ 10, 11 VSP). V tomto směru soud nepřistoupil k navrhovanému dalšímu dokazování, když provedení platby ze strany žalovaného v září 2020 má za dostatečně zjištěné z předloženého potvrzení banky a další důkaz tudíž považuje za nadbytečný. K údajné platbě 5 660,95 EUR pak soud uvádí, že i pouze z jazykového výkladu soupisu inkasní agentury vyplývá, že se jedná o součet uskutečněných plateb, nikoli o další uhrazenou částku, ani v tomto směru proto nepovažuje námitky žalovaného za důvodné. K povaze smlouvy pak soud dodává, že jedná-li se o leasingovou smlouvu, tato byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti a zcela jistě tak nenaplňuje znaky spotřebitelské smlouvy. Co se týká ručitelské smlouvy, i kdyby ji soud považoval za typ smlouvy spotřebitelské, tato byla (stejně jako leasingová smlouva) sjednána zcela jasným a určitým způsobem, neobsahuje žádná ujednání vymykající se obsahu obdobných smluv, která by soud hodnotil ve vztahu k žalovanému jako nepřiměřená, jedná se o obvyklou smlouvu, která v žádném případě nezakládá nerovnováhu práv a povinností smluvních stran. K tomu je třeba navíc dodat, že žalovaný byl zároveň i jednatelem dlužníka, měl oprávnění smlouvy za něj uzavírat, a proto byl zcela jistě oproti průměrnému jedinci v takovém typu listin včetně běžných či mimořádných smluvních ujednání orientován.

35. Z těchto důvodů soud výrokem I. rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni jistinu 10 576,39 EUR a úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna ust. § 246 BGB. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán z dlužných částek tak, jak došlo k jejich postupnému splácení. Žalovaný je povinen plnit žalobkyni v obecné pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“).

36. Výrokem II. rozhodl soud o zastavení řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby učiněného žalobkyní v podání ze dne [datum], a to podle § 96 odst. 2 o. s. ř., za současného souhlasu žalovaného ve smyslu § 96 odst. 3 o. s. ř.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 147 968,48 Kč, přičemž tato částka představuje 72,8 % z jejich celkové výše 203 253,40 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 86,4 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,6 %). Soud přihlédl k tomu, že žalovaný uhradil částku, do níž žalobkyně vzala žalobu zpět, dávno před podáním žaloby a nevědomost o této skutečnosti jde plně za žalobkyní, která mohla a měla před podáním žaloby mít k dispozici kompletní údaje o plnění žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že k zastavení řízení v uvedeném rozsahu došlo z důvodů na straně žalobkyně a v tomto rozsahu byla žalobkyně neúspěšná, jelikož se požadovaného plnění nedomohla. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 148 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 1 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 242,67 EUR, tj. 290 518,60 Kč (přičemž k [datum] činil kurz ČNB 23,73 Kč/EUR, podle § 6 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) sestávající z částky 9 500 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení včetně první porady s klientem, kvalifikovaná výzva k plnění ze dne [datum], podání ve věci samé – žaloba ze dne [datum], podání ve věci samé – doplnění tvrzení a překladů listin k výzvě soudu ze dne [datum], podání ve věci samé – doplnění tvrzení a překladů listin k výzvě soudu a částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], podání ve věci samé – vyjádření k tvrzení žalovaného a překlad listin k výzvě soudu ze dne [datum], 3 x účast u jednání soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum]), přičemž soud vyhověl návrhu žalobkyně a podle § 12 odst. 1 a. t. přiznal za první čtyři úkony dvojnásobek odměny s ohledem na mimořádnou obtížnost poskytované právní služby (potřeba použití cizího jazyka při komunikaci s klientem, orientace v cizím právu, použití cizího práva). Ke každému úkonu náleží režijní paušál ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále soud podle § 13 odst. 1 a. t. přiznal žalobkyni náhradu výdajů za vyžádané překlady listin a právních předpisů v prokázané výši 26 280 Kč bez DPH (přičemž žalobkyně uhradila fakturované ceny s DPH) a cestovní náhrady v celkové výši 1 779 Kč, a to v souvislosti s cestami ze sídla advokáta k soudu a zpět realizovanými ve dnech [datum], [datum] a [datum] za celkem 240 ujetých km (v případě prvních dvou cest při ceně nafty 44,10 Kč za litr paliva a v případě poslední cesty při ceně nafty 34,40 Kč za litr paliva a amortizaci 5,20 Kč/km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě použitého vozidla 5,4 l [číslo] km). Podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. náleží žalobkyni za každou jednotlivou cestu v trvání cca 45 minut náhrada za promeškaný čas za celkem 2 půlhodiny po 100 Kč, tzn. při třech cestách tam a zpět náhrada ve výši 1 200 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud z částky 155 459 Kč DPH ve výši 21 %, tj. 32 646,40 Kč O jejich splatnosti k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.