120 C 1/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem titul Vítězslavem Plevou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit [částka] spolu s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, dále spolu se smluvním úrokem ve výši 83,08% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], smluvním úrokem ve výši 83,08 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], smluvním úrokem ve výši 83,08 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], smluvním úrokem ve výši 83,08 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], smluvním úrokem ve výši 83,08 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a smluvním úrokem ve výši 83,08 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně úroku z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách [částka] včetně efektivního úroku ve výši 148,18 % p.a. Strany pro případ prodlení sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou jedné splátky o více jak 15 dnů ve výši 8% z dlužné částky a při prodlení o více jak 30 dnů ve výši 13 % z dlužné částky. Dále sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši 0,25 % denně z dlužné částky. V rámci úvěru bylo dále sjednáno navýšení o jistinu [částka] v případě řádného placení splátek, žalovanému byla tato část vyplacena dne [datum] a počet splátek byl navýšen o 24 splátek. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení se splátkou [číslo] o více jak 15 dnů a za prodlení se splátkou [číslo] o více jak 30 dnů, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], přičemž smluvní úrok žalobkyně požaduje ve výši 83,08 % p.a. z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky od [datum] do zaplacení vždy z aktuálně dlužné jistiny. Ani na výzvu žalobkyně žalovaný závazek neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Z návrhu na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru včetně poštovního podacího archu, oznámení o poskytnutí automatického revolvingu ze dne [datum], splátkového kalendáře a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] dohodu, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 36 měsíčních splátkách po [částka] počínaje od [datum]. Pro případ prodlení s úhradou jedné splátky o více jak 15 dnů strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 8% z dlužné částky a při prodlení o více jak 30 dnů ve výši 13 % z dlužné částky. Dále sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši 0,25 % denně z dlužné částky, úvěry měl být automaticky zesplatněn, pokud dojde k prodlení s úhradou více jak 60 dnů. Při řádném splácení strany sjednaly revolvingový úvěr ve výši [částka] za trvání shodné výše splátek a navýšení o 24 splátek.

4. Z karty klienta a dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovaný čerpal částku ve výši [částka] dne [datum] a částku [částka] dne [datum], přičemž celkem uhradil částku [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou [číslo] o více jak 15 dní, a se splátkou [číslo] o více jak 30 dní.

5. Z karty hodnocení klienta, výpisu z NRKI, výpisu z [příjmení], výplatních lístků a pracovní smlouvy včetně dodatku bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. [příjmení] příjem žalovaného činil více jak [částka] měsíčně.

6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu.

7. Z výpisu registrovaných subjektů finančního trhu a povolení k činnosti bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna k poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů.

8. Z výpisu statistiky [obec] národní banky bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba pro korunové úvěry domácnostem na spotřebu byla ve výši 13,62 % v období říjen 2014.

9. Z modelace průběhu splácení úvěru dle tabulky exel bylo zjištěno, že při zadaných parametrech jistiny ve výši [částka] a ve výši [částka], splátce [částka] a úroku 13,62 % p.a. bude jistina úvěru po 13 splátkách ve výši [částka] splacena, jistina [částka] bude splacena po 8 splátkách.

10. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a [datum] a karty klienta soud zjistil, že žalobkyně vyzvala opakovaně žalovaného k úhradě dluhu. K datu [datum] žalobkyně prohlásila úvěr za zesplatněný.

11. Soud k důkazu neprovedl vyjádření znalce k výši úrokové sazby, neboť má za to, že se jedná o právní hodnocení skutkového stavu a tento důkaz je tak nadbytečný.

12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 36 měsíčních splátkách po [částka] počínaje od [částka] včetně smluveného úroku ve výši 83,08 % p.a. Při řádném splácení strany sjednaly revolvingový úvěr ve výši [částka] za trvání shodné výše splátek a navýšení o 24 splátek. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka] dne [datum] a ve výši [částka] dne [datum], přičemž následně se dostal do prodlení s úhradou 4, 7, 9, 12, 29, 33 o více jak 15 dní, a se splátkou [číslo] o více jak 30 dní. Celkově žalovaný uhradil ve splátkách částku [částka]. Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k [datum].

13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

14. Podle ust. § 1 věta druhá spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

15. Dle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ust. § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

18. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

20. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy, přičemž žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši. Žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Soud se zabýval sjednanou úrokovou sazbou, a zda je tato sazba v souladu s dobrými mravy. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihujíce podstatné historické tendence jsou sdíleny rozhodující částí společnosti, a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 9. 1998 sp. zn. 3 Cdon 51/96, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 1997 sp. zn. 2 Cdon 473/96, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998). V oblasti kontraktačního práva pak lze připomenout, že smluvní volnost je omezena obecnou zásadou„ každému co jeho jest“ (viz např. nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 728/10), podle které se každý má spokojit s přiměřenou úplatou za půjčené prostředky (viz rozsudek NS ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V dané věci je pak zřejmé, že faktická smluvená úroková sazba ve výši 83,08 % p.a. (soudem zjištěná dle výkladových pravidel pro právní jednání §555, §556 o. z. a §110 SpÚ) několikanásobně překračuje míru obvyklou, přičemž dané nelze ospravedlnit ani tím, že žalovaný byl jasně s touto sazbou seznámen a souhlasil s ní. Takové ujednání není v souladu s dobrými mravy a je pohoršující pro drtivou část společnosti, přičemž zjevnost rozporu s dobrými mravy je seznatelná i pro osobu, která není v daném odvětví profesionálem. Z výše uvedeného tak lze dojít k závěru, že ujednání o úrokové sazbě je absolutně neplatné.

23. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši úrokové sazby je oddělitelné od zbývajícího právního jednání a je možné předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez této části, není neplatností stižena celá úvěrová smlouva, ale pouze část týkající se úrokové sazby. Jelikož vůle účastníků směrovala k úročení poskytnutých prostředků, je třeba aplikovat ust. § 1802 o. z. dle kterého jsou peněžité prostředky úročeny sazbou obvyklou v místě dlužníka a době uzavření smlouvy, přičemž v podmínkách tuzemského peněžního trhu tento údaj plyne ze statistiky [obec] národní banky. Podle modelace s úrokovou mírou 13,62 % p.a., při zachování vůle účastníků jednání (výše úvěru, výše splátky) a z prokázaných úhrad žalovaného pak plyne, že v době uhrazení 13. splátky žalovaný uhradil celou jistinu [částka] včetně příslušenství a v době zaplacení 31. splátky uhradil celou jistinu [částka] včetně příslušenství. V rozsahu jistiny a přirostlého příslušenství tak soud shledal žalobu jako nedůvodnou a nárok zamítl.

24. Ve vztahu ke smluvní pokutě za prodlení s jednotlivou splátkou dospěl soud k závěru, že byla sjednána dostatečně určitě, ve vztahu k porušení povinnosti, v zákonem stanovených mezích a v souladu s dobrými mravy. V řízení bylo prokázáno prodlení u splátky 4, 7, 9, 12 o více jak 15 dní, a u splátky [číslo] o více jak 30 dnů, a tedy žalobkyni náleží smluvní pokuta za toto prodlení ve výši [částka] a [částka]. Dle smluvních podmínek strany sjednaly způsob umoření dluhů vůči žalobkyni tak, že splátky se započítají nejprve na jednotlivé splátky, následně na smluvní pokuty a následně na úhradu dalších pohledávek. Jelikož bylo zjištěno, že žalovaný plnil žalobkyni v rozsahu větším, než byl povinen, ostatní platby byly dle smlouvy započítány na další dluhy žalovaného včetně smluvních pokut. Nárok z titulu smluvní pokuty tak soud v plném rozsahu zamítl. Žalobkyně se dále domáhala úroku z prodlení a smluvního úroku od [datum], přičemž s ohledem na to, že žalovaný splnil svůj závazek úhradou ze dne [datum] (viz výše), nárok na příslušenství soud posoudil rovněž jako nedůvodný a zamítl jej.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalovaného, kterému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.