120 C 20/2019

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 452 659 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 127 695 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 109 695 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit 324 964 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 324 964 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 000 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 43 848 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 452 659 Kč z titulu bezdůvodného obohacení spolu s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že před uzavřením manželství společně s žalovaným koupili pozemek [anonymizováno] [číslo] v k. ú. [anonymizováno], přičemž pro účely získání úvěru byl jako vlastník zapsán pouze žalovaný, kupní smlouvu uzavřel žalovaný dne [datum] Dohoda účastníků byla taková, že po kolaudaci nemovitosti bude pozemek zapsán do společného jmění manželů, tedy že jako vlastník nemovitosti bude zapsána i žalobkyně. Žalobkyně na tomto základě uhradila dne [datum] částku 50 000 Kč ze svého účtu vedeného u [právnická osoba] na účet realitní kanceláře, která zprostředkovala prodej, další část ve výši 294 824 Kč žalobkyně uhradila tak, že souhrnně částku 10 760 EUR vložila na devizový účet žalovaného vedeného u [anonymizována tři slova], který po převodu na korunový účet uhradil další část kupní ceny. Souhrnná částka byla rozložena tak, že dne [datum] bylo vloženo 1 300 Euro, dne [datum] 560 Euro a dne [datum] 8 900 Euro. Žalobkyně dále přeposlala na korunový účet žalovaného vedeného u [anonymizována tři slova], ze svého bankovního účtu vedeného u [právnická osoba], také částku 64 435 Kč. Konečně žalobkyně uhradila prodávající částku 25 400 Kč převodem ze svého bankovního účtu vedeného u [právnická osoba] Celkově tak žalobkyně za žalovaného uhradila částku 434 659 Kč. Dále žalobkyně požaduje částku 18 000 Kč, kterou uhradila ze svého účtu vedeného u [právnická osoba], za projektovou dokumentaci a vyřízení stavebního povolení na rodinný dům tak, že dne [datum] zaplatila zálohové faktury. Ke svým osobním a majetkovým poměrům žalobkyně, které odůvodňují skutečnost, že žalobkyně disponovala touto částkou, uvedla, že přístup k cizím bankovkám měla žalobkyně zejména v období, kdy pracovala ve směnárně. Žalobkyně dále uvedla, že měla pravidelný příjem, neboť byla jednatelkou v rodinné společnosti, ve které pracovala na pozici účetní. V rámci zaměstnaneckého poměru pobírala také pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 22 000 Kč, dále pobírala rodičovský příspěvek. Žalobkyně koupila dvě nemovité věci, jednu do osobního vlastnictví, kterou dále pronajímá, a druhou do družstevního vlastnictví, přičemž na obě čerpala úvěr. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky, o níž se žalovaný obohatil. Žalovaný peněžní prostředky žalobkyni nevrátil, ačkoli žalobkyně plnila, co po právu měl plnit sám žalovaný.

2. Žalovaný se k nároku žalobkyně vyjádřil tak, že jej v plném rozsahu neuznává. Především uvedl, že pozemek byl zakoupen z výlučných prostředků žalovaného, ať už šlo o finanční prostředky, které byly vkládány na bankovní účet žalovaného, nebo finanční prostředky, které byly zasílány z bankovního účtu žalobkyně. Žalobkyně nemohla disponovat vyšším obnosem peněz s ohledem na její majetkové a osobní poměry. Dále žalovaný popisuje osobní poměry žalobkyně od roku 2004, která nejdříve žádala o poskytnutí azylu v České republice, je samoživitelkou, otec nezletilého nikdy neplnil vyživovací povinnost, od roku 2014 studovala na soukromé vysoké škole, za kterou platila školné, z této doby také měla dluh ve výši 80 000 Kč vůči své matce, žalobkyně má příjem v rozmezí 17 – 22 000 Kč měsíčně, nad to platí hypoteční úvěr ve výši 7 916 Kč měsíčně, ke kterému se zavázala z důvodu koupi bytu, a jiný hypoteční úvěr, který si vzala za účelem koupi družstevního bytu. Žalobkyně nemohla našetřit částku cca 500 000 Kč. Je nelogické, aby nebyla podílovým spoluvlastníkem daného pozemku, pokud by skutečně hradila část nákladů, popř. by žalobkyně měla písemné potvrzení. Není rovněž logické, aby žalobkyně disponovala prostředky v eurech, pokud nikdy nepracovala v zemi, kde se jako měna euro užívá. Žalobkyně byla zaměstnankyní [anonymizováno] [právnická osoba], kde žalovanému založila účet. Poté, co se rozhodl žalovaný koupit pozemek, žalobkyně se nabídla, že pro něj obstará vklady na účet a převod prostředků z eurové měny na české koruny. Žalovaný na toto přistoupil, neboť sám neovládal český jazyk, a v důvěře předával žalované hotovost, které měl ze své podnikatelské činnosti, případně od rodiny. Žalovaný ke vkladům konkrétně uvedl, že částka 1 300 Euro dne [datum] byla předána žalovaným žalobkyni za účelem vložení na bankovní účet. Částka 560 Eur ze dne [datum] byla z pravidelné splátky od [jméno] [jméno] za koupi automobilu Mini Cooper od žalovaného, vklad provedl žalovaný. Částka 8 900 Eur ze dne [datum] byla předána žalovanému [jméno] [celé jméno žalobce] k financování pozemku o víkendu [anonymizováno] – [datum], přičemž celkově byla žalovanému předána částka 10 000 Euro, a to 12ti bankovkami v hodnotě 500 Euro. Pokud jde o platby v českých korunách, tyto prostředky rovněž byly předány předem v eurech nebo byla později provedena kompenzace. Žalovaný poukazuje na neustále křivé obvinění jeho osoby ze strany žalobkyně. Rovněž žalovaný poukazuje na to, že v současné době jsou s žalobkyní stále manželé a podaná žaloba je tedy předčasná.

3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Mezi účastníky bylo nesporné uzavření manželství dne [datum] a jednotlivé finanční transakce na účet žalovaného, tedy převod 50 000 Kč dne [datum] z korunového účtu žalobkyně, vklad žalobkyně [datum] ve výši 1 300 EUR na eurový účet žalovaného, vklad [datum] ve výši 560 EUR na eurový účet žalovaného a vklad žalobkyně [datum] ve výši 8 900 EUR také na eurový účet žalovaného, převod 64 435 Kč dne [datum] z korunového účtu žalobkyně, převod 25 400 Kč dne [datum] z korunového účtu žalobkyně, a převod 18 000 Kč dne [datum] z korunového účtu žalobkyně, přičemž všechny tyto transakce věcně souvisely s koupí pozemku [anonymizováno] [číslo] k. ú. [anonymizováno].

5. Z vkladu na účet ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako vkladatelka vložila částku 1 300 EUR na účet žalovaného. Z vkladu na účet ze dne [datum] bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla vložena částka 560 EUR. Z vkladu na účet ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vložila na účet žalovaného částku 8 900 EUR. Z výpisu z banky za rok 2014 bylo zjištěno, že na eurovém účtu žalovaného byla připsána částka 1300 EUR dne [datum], částka 560 EUR dne [datum] a částka 8 900 EUR dne [datum]. Z výpisu z korunového účtu žalovaného za rok 2013 a 2014 a výpisu z účtu žalobkyně u [právnická osoba] za období duben 2014 bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla připsána částka 64 435 Kč z účtu žalobkyně, [datum] došlo k odchozí platbě 824 600 Kč s poznámkou„ pozemek“. Dne [datum] došlo z účtu žalobkyně k úhradě částky 25 400 Kč na účet paní [příjmení] dle kupní smlouvy. Z výpisu banky [právnická osoba] za březen 2014 bylo zjištěno, že dne [datum] byla odeslána částka 50 000 Kč jako rezervační poplatek na účet č. [bankovní účet].

6. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že u pozemku p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] je zapsaným vlastníkem žalovaný.

7. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli spolu kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], kupní cena činila 900 000 Kč, přičemž první splátka ve výši 50 000 Kč měla být uhrazena před podpisem smlouvy, druhá splátka ve výši 824 600 Kč měla být uhrazena převodem na bankovní účet [právnická osoba] a třetí splátka ve výši 25 400 Kč měla být uhrazena na účet paní [příjmení], druhá a třetí splátka měla být uhrazena ve lhůtě pěti pracovních dnů od podpisu kupní smlouvy. Dle kupní smlouvy nabyde kupující, tedy žalovaný, předmět prodeje do svého výlučného vlastnictví.

8. Z vkladu na účet ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako vkladatelka vložila částku 1 300 Eur na účet žalovaného [číslo]. Z vkladu na účet ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vložila částku 560 Eur na účet žalovaného [číslo]. Z vkladu na účet ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako vkladatelka vložila na účet žalovaného [číslo] částku 8 900 Eur. Všechny vklady byly provedeny žalobkyní, což potvrzuje i výpověď žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného [číslo] za rok 2014 bylo zjištěno, že na eurovém účtu žalovaného byla připsána částka [číslo] Eur dne [datum], částka 560 Eur dne [datum] a částka 8 900 Eur dne [datum]. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného [číslo] za rok 2013 a 2014, který je veden v českých korunách, soud zjistil, že dne [datum] proběhl vnitřní převod konverze, jednalo se o částku 760 186,60 Kč. Na předmětný bankovní účet v českých korunách byla dne [datum] připsána částka ve výši 64 435 Kč z bankovního účtu žalobkyně č. [bankovní účet]. Dne [datum] došlo z tohoto bankovního účtu k odchozí platbě ve výši 824 600 Kč s názvem„ pozemek“, a to na bankovní účet č. [bankovní účet]. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba] za období duben 2014 bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla zaslána částka 64 435 Kč z účtu žalobkyně s poznámkou„ pozemek“ a dne [datum] došlo z bankovního účtu žalobkyně k úhradě částky 25 400 Kč na bankovní účet paní [příjmení] č. [bankovní účet], a to dle kupní smlouvy. Z výpisu banky [právnická osoba] za březen 2014 bylo zjištěno, že dne [datum] byla odeslána částka 50 000 Kč jako rezervační poplatek na bankovní účet č. [bankovní účet].

9. Z výpisu účtu [číslo] vedeného u [anonymizována tři slova] za období od února 2013 do července 2013 bylo zjištěno, že dne odešla částka 7 000 EUR.

10. Z výpisu účtu svědka [jméno] [celé jméno žalobce] k [datum] bylo zjištěno, že svědek disponoval k datu [datum] částkou 58 278,68 EUR.

11. Z čestného prohlášení ze dne [datum] plyne, že [jméno] [příjmení] v únoru 2014 koupil od žalovaného část závodu v hodnotě 4 500 EUR. Z čestného prohlášení ze dne [datum] plyne, že [jméno] [příjmení] v únoru 2014 koupil od žalovaného část závodu v hodnotě 4 200 EUR.

12. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovaným včetně faktury [číslo] výpisu z bankovního účtu žalobkyně za období srpen 2014 bylo zjištěno, že společnost se zavázala vyhotovit projektovou dokumentaci rodinného domu pro žalovaného a žalovaný se zavázal uhradit cenu za dílo ve výši 30 000 Kč. Společnost vyfakturovala žalovanému zálohu ve výši 15 000 Kč, přičemž úhrada na účet dle faktury byla provedena z bankovního účtu žalobkyně dne [datum].

13. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovaným včetně faktury [číslo] výpisu z bankovního účtu žalobkyně za období srpen 2014 bylo zjištěno, že společnost se zavázala zajistit potřebná povolení v územním a stavebním řízení pro žalovaného a žalovaný se zavázal uhradit cenu za dílo ve výši 5 000 Kč. Společnost vyfakturovala žalovanému zálohu ve výši 3 000 Kč, přičemž úhrada na účet dle faktury byla provedena z bankovního účtu žalobkyně dne [datum].

14. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] včetně standartních informací o úvěru soud zjistil, že [anonymizována tři slova], poskytla žalobkyni úvěr ve výši 1 600 000 Kč. Následně dne [datum] uzavřela žalobkyně se [právnická osoba], další úvěrovou smlouvu na částku 400 000 Kč, přičemž dle smlouvy o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu, měla být předmětná částka ve výši 400 000 Kč poskytnuta za účelem zaplacení kupní ceny družstevního podílu v bytovém družstvu.

15. Z vyjádření [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že v dubnu a v květnu 2013 byla žalovaným zapsána 3 vozidla Mini Cooper do registru silničních vozidel.

16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a [datum], včetně dodejky a reakce žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně nejprve vyzvala žalovaného k plnění dluhu ve výši 900 020,60 Kč, tento přípis byl doručen dne [datum] a poté vyzvala k zaplacení dluhu v rozsahu podané žaloby, tento přípis byl doručen [datum]. Přípisem ze dne [datum] žalovaný reagoval na výzvu žalobkyně.

17. Žalobkyně při výslechu uvedla, že s žalovaným se seznámili v létě 2013 a na konci roku se žalovaný přestěhoval do České republiky, v únoru 2014 byla žalobkyně požádána o ruku. Vzhledem ke skutečnosti, že účastníci bydleli v bytě u žalobkyně, který nebyl příliš velký, tak se s ohledem na společnou budoucnost rozhodli pořídit pozemek a postavit na něm rodinný dům. Účastníci se dle žalobkyně dohodli, že bude lepší, když jako vlastník bude uveden pouze žalovaný, s tím, že později bude zapsána i žalobkyně, a to z důvodu snadnějšího poskytnutí úvěru, neboť žalobkyně již čerpala úvěry na předchozí nemovitosti, které má ve výlučném vlastnictví. Bylo dohodnuto, že žalobkyně zaplatí polovinu kupní ceny pozemku a druhou zaplatí žalovaný. Komunikaci s bankou, katastrem nemovitostí, stavebním úřadem, architekty, stavební firmou a prodávající pozemku zajišťovala žalobkyně. Žalobkyně ze svého bankovního účtu zaplatila částku 50 000 Kč jako rezervační poplatek. Ohledně druhé části kupní ceny se účastníci domluvili, že vše bude na bankovním účtu žalovaného a poté bude vše převedeno, a to z důvodu lepšího kurzu. Žalobkyně vkládala na bankovní účet žalovaného postupně částky 1 300 Euro, 560 Euro a 8 900 Euro, přičemž se jednalo o finanční prostředky, které se nacházely u otce žalobkyně v trezoru. Žalovaný převedl na tento účet dále částku 7 000 Eur z Německa a následně 10 000 Euro, tyto částky konvertovali a následně zaplatili část kupní ceny. Žalobkyně měla dispoziční oprávnění k bankovnímu účtu žalovaného vedeného v eurech. Po konverzi byl eurový účet zrušený. Důvodem jeho vedení byl příjem žalovaného z Německa. Zbytek kupní ceny zaplatila žalobkyně ze svého bankovního účtu. Po dostavbě a kolaudaci rodinného domu žalobkyně požádala žalovaného o zapsání jejího vlastnického práva do katastru nemovitostí, což však žalovaný neučinil. K původu prostředků žalobkyně uvedla, že celou dobu v České republice pracuje a šetřila si, přičemž ušetřené prostředky ukládala v sejfu svého otce. Jelikož pracovala ve směnárně a mzdu dostávala v hotovosti, směňovala měnu za eura, aby dosáhla zisku a toto ukládala do sejfu. Také bydlela s rodiči a pronajímala svůj byt více jak půl roku. Částky ukládala žalobkyně postupně proto, že žalovaný tvrdil, že mu každou chvíli přijdou nějaké jeho peníze a ať nemění svá eura, nakonec eura vložila ona. Původně totiž měla být částka naakumulována z eur žalovaného a žalobkyně mu měla tyto eura nahradit, což se vzhledem ke změně při akumulaci na účtu nestalo. Žalobkyně dále uvedla, že jinak nedisponovala s penězi žalovaného, nedával jí žádné peníze, zřídkakdy jí dal malý obnos na zaplacení jídla nebo něčeho v obchodě. Žalobkyně nepotvrdila, že žalovaný obdržel prostředky od bratra [jméno].

18. Žalovaný při výslechu uvedl, že s žalobkyní strávil silvestr 2012 a od března 2013 spolu začali bydlet. Vztah s žalobkyní začínal být vážnější, postupně více času pobýval v České republice a začali společně plánovat budoucnost, žalobkyně přišla s nápadem na koupi pozemku, žalovaný koupi bral rovněž jako investici. Účastníci se rozhodli koupit pozemek, první nabídka byla rychle prodaná, u druhé nabídky žalobkyně udělala na předmětný pozemek rezervaci a zaplatila částku 50 000 Kč. Domluva byla taková, že předmětné peníze jí žalovaný poté dá, ty jí také dal den či dva dny poté v hotovosti. I částky 18 000 Kč a 25 000 Kč žalovaný následně nahradil žalobkyni hotově. Sám žalovaný měl peněžní prostředky z prodeje svého podniku, které měl u svých známých, kteří mu je poskytovali po částech. Kvůli finančním prostředkům oslovil také svého mladšího bratra a paní [příjmení]. Při jedné z návštěv předala paní [příjmení] žalovanému částku 1 500 Euro. Peníze měl dále ze splátky za automobil a peníze v hotovosti mu předal i jeho bratr. Peníze od bratra přepočítal a dal je žalobkyni s tím, že ta získá lepší kurs. Peníze v eurech byly vkládány na bankovní účet postupně, podle toho jak je žalovaný obdržel. Částku od paní [příjmení] ve výši 1 500 Euro i částku 560 Euro jako splátky za pronájem automobilu předal vždy žalobkyni, která je vložila na bankovní účet. Peněžní prostředky žalobkyni předal v bance. Žalovaný vyloučil, že by byla mezi účastníky dohoda, že by pozemek měl přejít do společného jmění manželů, vše bylo učiněno před manželstvím, účastníci plánovali si vzít hypoteční úvěr. Žalovaný dále uvedl, že od března 2013 do svatby vybral asi 5 500 EUR, dělal nákupy, několikrát předával peníze žalobkyni a nepočítal každou korunu. Žalovaný dále uvedl, že na účet byla vložena nižší částka proto, že si žalobkyně něco ponechala. Žalobkyně mu řekla, že něco předtím platila u částky 8 900 EUR, u částky 1 300 EUR uvedla, že potřebuje nějaké peníze a část si nechala, žalovaný ji jako budoucí manžel věřil a peníze jí dával.

19. K poskytnutí finančních prostředků se vyjádřili svědkyně [příjmení] [příjmení] a svědek [jméno] [celé jméno žalobce]. Svědkyně [příjmení] [příjmení] při výslechu uvedla, že žalovanému, který je jejím známým, půjčila částku 1 500 Euro, a to ještě před sňatkem účastníků, někdy v dubnu. Peníze žalovanému předala při návštěvě žalovaného, přičemž předání nebyl nikdo přítomen. O předání peněz byla sepsána listina, s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku vrátit dle svých možností, což již učinil. Finanční částka byla předána v hodnotě 100 nebo 200 Euro. Svědkyně předpokládá, že uvedená částka měla sloužit k nákupu pozemku. Svědkyně byla ochotna žalovanému půjčit i větší částku, avšak žalovaný chtěl pouze tuto částku, neboť ta mu chyběla. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] také potvrdil, že svému bratrovi půjčil částku 10 000 Euro, které měl k dispozici, neboť disponoval finančními prostředky z prodeje bytu, za který utržil 50 – 60 000 Euro. Dne 25. 4. přijel na adresu [ulice] a následující den ráno žalovanému předal částku 10 000 Euro, přičemž se jednalo o bankovky v hodnotě 500 a 200 Euro. Předání finančních prostředků byla přítomna i žalobkyně, žalovaný po přepočítání částku předal žalobkyni s tím, že je to na nákup pozemku. Svědek uvedl, že s žalovaným se finančně podporují, je to vzájemné. Dohoda mezi ním a žalovaným byla taková, že finanční prostředky žalovaný svědkovi vrátí, až bude moci, jednalo se o ústní dohodu, přičemž do dne výslechu mu částku nevrátil. Svědek uvedl, že žalovanému pomohl ještě s koupí tří aut. Jedno bylo za účelem dalšího prodeje, druhé bylo na pronájem a třetí bylo pro žalobkyni. Výpovědi těchto svědků se rámcově shodovali s výpovědí žalovaného, svědkové nepřesně uvedli nominální hodnotu bankovek při převodu, o předání jakož i o dalších skutečnostech vypovídali obecně, jak je obvyklé při výpovědi o události, která se odehrála dříve v minulosti, u svědka [příjmení] bylo zřejmé, že na výpověď byl předem připraven, ovšem toto nebylo na újmu věrohodnosti, svědek pravdivě přiznal, že o věci s žalovaným hovořil.

20. Naopak z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce] soud nevyšel, neboť tuto výpověď posoudil jako nevěrohodnou, svědkyně se sama od sebe zaměřila na sporné body mezi účastníky, i když v úvodu uvedla, že nikdo s ní nehovořil o výpovědi. Při výpovědi bylo zřejmé, že svědkyně chce pomoci žalovanému a má značný přehled o řízení (svědkyně sama od sebe například hovořila o majetkových poměrech žalobkyně a existenci dohody), které znevěrohodnily její schopnost soudu nezaujatě zprostředkovat to, co vnímala svými smysly.

21. Soud porovnal výpovědi žalovaného a žalobkyně. Oba účastníci se shodli na délce trvání vztahu a na tom, že společně plánovali budoucnost a koupi pozemku, přičemž významnou část komunikace zajišťovala žalobkyně, mezi účastníky docházelo k několika finančním transferům. Účastníci se především neshodli na vlastnictví finančních prostředků, za které byl pozemek koupen a zda existovala dohoda, podle které žalobkyně uhradí polovinu ceny pozemku a později bude nemovitost převedena do společného jmění manželů. Žalovaný uvedl, že žalobkyni předával peníze při mnoha příležitostech, naopak žalobkyně toto vyloučila a uvedla, že disponovala s prostředky žalovaného pouze v souvislosti s převodem. Při porovnání výpovědí s dalšími důkazy soud uvěřil žalovanému ve vztahu k eurovým valutám, neboť vysvětlení žalovaného k původu těchto prostředků je logické, zapadá do uceleného řetězce důkazů a osvětluje výši a četnost vkladů, opírá se o další svědecké výpovědi. Pokud by si žalovaný opravdu vymyslel jednotlivé převody a opatřil si ne jednoho, ale několik křivých svědků včetně falešných listin, nepochybně by jeho narativ kopíroval částky vkladů, svědci by si dali záležet na přesné nominální hodnotě bankovek a apod., ale právě drobné nepřesnosti, důvěra mezi budoucími manžely při transakcích, skutečnost, že byla vždy vložena částka o trochu nižší a další diskrepance zesilují důvěryhodnost výpovědi žalovaného. Naopak vysvětlení žalobkyně k prokázanému skutkovému ději je méně uvěřitelné, opírá se v zásadě pouze o její výpověď a soud toto vysvětlení spatřuje jako méně logicky ucelené. Racionální hospodaření budoucího manželského páru, který se zná méně jak dva roky, může vykazovat benevolenci při hrazení účtů a předávání peněz, méně pravděpodobně však společnou investici do pozemku bez žádné právní záruky a na základě ústní dohody, notabene u člověka zběhlého v transakcích u nemovitostí a dostatečně finančně zralého, což žalobkyně byla. Racio v takovém případě postrádá rovněž postupné ukládání malých částek, pokud zde od počátku byla dohoda o polovině ceny a žalobkyně musela mít přesnou představu, kolik musí do této transakce vložit. Proč by žalobkyně čekala na eurové prostředky žalovaného, pokud by od počátku věděla, že stejně musí zaplatit polovinu hodnoty pozemku? Nedává smysl, aby žalovaný nejprve převedl svá eura na účet za žalobkyni, a ona mu je následně nahradila hotově, logičtější by bylo ze strany žalobkyně vložení celé poloviny hodnoty pozemku vcelku ponížené o rezervační poplatek na účet žalovaného. Transakce vykazují spíše chaotický a rychlý průběh koupě, nikoli dohodu stran o zajištění poloviny ceny, výše prostředků je determinována spíše potřebou (rezervace, třetí splátka na účet prodávající) než dohodou stran. Při takto významné dohodě ani nesouhlasí částka, kterou žalobkyně poskytla na koupi pozemku, neboť dle vlastních tvrzení uhradila celkem částku 434 659 Kč, což není polovina kupní ceny. Vrcholem relativně méně pravděpodobného vysvětlení skutkového děje žalobkyní je pak čestné prohlášení její matky a znemožnění jejího výslechu, soud má za to, že tyto procesní machinace ještě více podtrhují nejen nevěrohodnost žalobkyně, ale ukazují na bezostyšné lhaní, kterého se žalobkyně dle soudu dopustila při své výpovědi.

22. Soud zamítl provedení potvrzení o vedení řízení o kasační stížnosti ve věci mezinárodní ochrany, [anonymizováno] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], potvrzení Ministerstva vnitra ČR ze dne [datum], čestného prohlášení svědka [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne [datum], kopie webových stránek a fotografie automobilu, předmanželské smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] dne [datum], rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 1. 2013, č.j. 25 C 227/2012-37, oznámení o přestupku ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [rok] [číslo], úředních záznamů o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [rok] [číslo], lékařské zprávy žalobkyně ze dne [datum] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a geometrického plánu, neboť navržené důkazní prostředky nemohou prokázat ani vyvrátit skutečnosti rozhodné pro řízení, a to s ohledem na časovou a místní nesouvislost, v případě čestného prohlášení byl důkazní návrh zamítnut, neboť tato listina nemůže substituovat výslech svědka, který byl v řízení proveden.

23. Dále soud zamítl provedení důkazu evidenčními listy důchodového pojištění od roku 2008 do roku 2014 a listinou o převodu vozidla Mini Cooper s ohledem na označení těchto důkazů po zákonné koncentraci v řízení při jednání [datum]. Z ust. § 118b o.s.ř. plyne základní procesní povinnost účastníků, tedy že mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy pouze do skončení prvního jednání popř. do stanovené lhůty soudem. Později uplatněná tvrzení a důkazy soud připustí, pouze pokud má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazů, pokud se jedná o skutečnosti, které nastaly po koncentraci v řízení, pokud skutečnosti účastník nemohl bez své viny uvést dříve, a nebo pokud účastník uvede skutečnosti na základě poučení soudu podle ust. § 118a o.s.ř. ke kterému soud přistoupí pouze za předpokladu, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo nenavrhl důkazy potřebné k prokázání sporných skutečností. U výše uvedených důkazů soud neshledal podmínky pro prolomení zákonné koncentrace sporného civilního řízení, žalovaný měl možnost tyto důkazy k prokázání majetkových poměrů žalobkyně označit již do koncentrační lhůty.

24. Soud rovněž neprovedl důkaz výpisem z účtů žalobkyně od ledna 2013 do května 2014, které jsou vedeny u [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], neboť skutečnost zda na účet byly vkládány finanční prostředky, nemůže mít vliv na rozhodnutí ve věci, neboť neprokazuje ani osobu vkladatele, ani účel vkladu a původ prostředků. Soud dále zamítl návrh na provedení k důkazu originály vkladů, neboť jednak neměl pochybnost o věrohodnosti předložených kopií i s ohledem na nesporná tvrzení účastníků, jednak v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti (a tyto skutečnosti ani žalovaný netvrdil), ze kterých by plynula nevěrohodnost kopií listin. Opatření originálů by tak bylo v rozporu se zásadou ekonomie řízení.

25. V neposlední řadě soud zamítl návrh na provedení nahrávky, kterou pořídila přítelkyně žalovaného z důvodu křivého obvinění žalovaného ze strany žalobkyně, a to při rozhovoru s matkou žalobkyně [jméno] [příjmení]. Soud v daném případě dospěl k názoru, že se jedná o nepřípustný důkaz, a to s ohledem na právní úpravu § 88 a § 90 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), která je výsledkem judikatorní praxe a zásah do osobnostních práv pojímá restriktivně, a to za důsledné aplikace principu proporcionality (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018). V daném případě vzal soud v potaz okolnosti, za kterých byla nahrávka pořízena. Žalovaný požádal svou přítelkyni, aby nahrála její rozhovor s matkou žalobkyně, přičemž se jedná o rozhovor, který byl úmyslně vyvolán přítelkyní žalovaného, nahrávka měla sloužit k očištění žalovaného. Tomu pak odpovídá sugestivita jednotlivých otázek a manipulativní ráz celého rozhovoru, matka žalobkyně o nahrávání nevěděla a bylo tak zasaženo do jejích osobnostních práv. Audionahrávka rovněž není jediným důkazním prostředkem, kterým lze prokázat tvrzené skutečnosti. Skutečnosti tvrzené žalovaným mohou být prokázány také výslechem matky žalobkyně jako svědkyně. V dané věci má soud za to, že audiozáznam nesplňuje zákonné podmínky pro přípustnost důkazu, neboť prokazované skutečnosti lze zjistit i jinak, žádná ze stran se nenachází v postavení slabší strany a užití tajné nahrávky je nepřiměřené vybočení z práva na ochranu soukromí s prvky záludnosti. Nelze připustit, aby společnost v právním státě rezignovala na ochranu soukromí ve snaze zajistit materiální pravdu pomocí úskočného jednání, notabene pokud je tento důkazní materiál snadno manipulovatelný a lze jej užívat velice selektivně a účelově.

26. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], neboť by její výslech byl v rozporu se zásadou ekonomie řízení a zároveň má soud za to, že s ohledem na procesní vývoj, odjezd svědkyně den po doručení předvolání do Kyrgyzstánu na dobu neurčitou a obsah jejího čestného prohlášení nelze považovat případnou výpověď za věrohodnou. Z čestného prohlášení předloženého žalobkyní je zřejmé, že svědkyně byla informována o předmětu řízení a k čemu je třeba se vyjádřit, jako kdyby byla přítomna při dokazování u soudu a reagovala na tvrzené skutečnosti v řízení. Soud považuje tento důkaz za účelově fabrikovaný. Kontrast při hodnocení provedených důkazů je zřejmý i při porovnání se svědky [jméno] [celé jméno žalobce] a [příjmení] [příjmení], kteří vypovídali věrohodně, jejich výpověď vykazovala běžné mezery v paměti a celkově byla podpořena logickým sledem událostí a dalšími důkazy. Tito svědky nepůsobili tak, že se naučili přesné reálie smyšlené kauzy, ale vypovídali o něčem, co se skutečně odehrálo. Svědeckou výpověď [jméno] [příjmení] soud rovněž zamítl. Tato svědkyně měla vypovídat o tom, co slyšela od svědkyně [jméno] [příjmení], přičemž zapojení této svědkyně v pořizování nahrávky a skutečnost, že není svědkem žádné skutečnosti rozhodné pro věc samou, ale pouze by měla vypovídat o svědectví někoho jiného, kdo ani nebyl vyslechnut, diskvalifikují tuto svědeckou výpověď jako nehospodárnou a nadbytečnou.

27. Soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti z provedeného důkazu výpisem z účtu žalovaného k [datum], výpisem z účtu žalovaného za období od února 2019 do dubna 2019, od května 2020 do července 2020 a za období prosinec 2020.

28. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný jako kupující uzavřel s prodávající kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě pozemku p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], na základě které se stal žalovaný vlastníkem předmětné nemovitosti. Žalobkyně ze svého bankovního účtu vedeného u [právnická osoba] [bankovní účet], zaslala částku 64 435 Kč, a to na bankovní účet žalovaného vedeného u [anonymizována tři slova] [číslo] přičemž u platby je uvedena poznámka, že se jedná o platbu na pozemek. V souvislosti s koupí pozemku byly provedeny i následující platby z výše uvedeného bankovního účtu žalobkyně, a to částka 25 400 Kč, která byla zaslána v souladu s kupní smlouvou na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je prodávající z předmětné kupní smlouvy, dále částka 50 000 Kč, která byla rezervačním poplatkem na předmětný pozemek, ta byla odeslána na bankovní účet č. [bankovní účet], a v neposlední řadě částka 15 000 Kč a 3 000 Kč, které představují zálohu za služby společnosti [právnická osoba], která uzavřela s žalovaným smlouvy o dílo, jejichž předmětem bylo zajištění potřebných povolení k územnímu a stavebnímu řízení a vyhotovení projektové dokumentace. Celkem tedy žalobkyně zaplatila ze svých peněžních prostředků částku 157 835 Kč. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že žalovaný na základě vzájemné dohody předal žalobkyni částky 1 500 Euro, 560 Euro a 10 000 Euro ke složení na devizový účet žalovaného, přičemž částku 200 EUR si žalobkyně za vědomí žalovaného ponechala pro svou potřebu, částku 1 100 EUR si žalobkyně strhla za předchozí platby.

29. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.

30. S ohledem na cizí prvek v řízení se soud nejprve zabýval svou pravomocí. Podle článku 4 bodu 1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle bodu 2. na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Podle čl. 10 bodu 1. nařízení č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), souvisí-li mimosmluvní závazkový vztah, který vzniká z bezdůvodného obohacení, včetně úhrady neexistujícího dluhu, s již existujícím vztahem mezi stranami, jako např. smluvním vztahem nebo vztahem vyplývajícím z civilního deliktu, který úzce souvisí s tímto bezdůvodným obohacením, je rozhodným právem právo, kterým se řídí uvedený existující vztah. Podle bodu 2. nemůže-li být rozhodné právo určeno na základě odstavce 1 a strany mají v okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti, jež vedla k bezdůvodnému obohacení, obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země. S ohledem na bydliště účastníků soud shledal pravomoc ve věci rozhodnout podle českého právního řádu. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění účinném ke dni uzavření tvrzené dohody.

31. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/ 2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Z hlediska právního hodnocení se soud nejprve zabýval námitkou, že o nároku nelze rozhodnout vzhledem k trvajícímu manželství účastníků. S ohledem na nespornou skutečnost, že k transakcím docházelo před uzavřením manželství, tedy před vznikem společného jmění manželů, žádné právní jednání nelze ani potencionálně zhodnotit jako nakládání se společným jměním, u kterého by byl nedostatek aktivní legitimace k vedení sporu. V dané věci se jednalo o výlučné prostředky každého z účastníků a pozdější uzavření manželství a vznik majetkového společenství nemá žádnou právní relevanci.

34. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky řízení byla sjednána jakákoliv dohoda či uzavřena smlouva, dle níž by si účastníci ujednali, že pozemek bude financován rovným dílem a stane se součástí společného jmění manželů po dokončení výstavby. Tato skutková verze vyplynula pouze z výpovědi žalobkyně, kterou soud posoudil jako nevěrohodnou. Naopak bylo zjištěno, že v souvislosti s koupí pozemku žalobkyně uložila na účet žalovaného částku 10 760 EUR a odeslala bankovním převodem částku 157 835 Kč ze svého bankovního účtu, přičemž v řízení nebyl tvrzen jiný titul takto zaslaných prostředků. Žalovaný byl poučen podle ust. § 118a o.s.ř. o tom, že musí prokázat tvrzený právní titul, podle kterého peněžní prostředky patřily žalovanému, a žalobkyně s těmito prostředky na základě dohody s žalovaným disponovala a to buď prostým vložením na účet žalovaného v případě eurových valut, nebo vložením prostředků na účet žalobkyně a následný převod na účet žalovaného v případě korunových vkladů. Bylo prokázáno, že žalovaný takto předal žalobkyni prostředky v celkové výši 12 060 EUR, které žalobkyně podle dohody měla uložit na devizový účet v bance, kde došlo ke konverzi na českou měnu v kurzu 27,40. Tuto dohodu soud právně zhodnotil jako smlouvu příkazního typu dle ust. § 2430 a násl. o.z. Dle ust. § 2432 odst. 2 o.z. příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti, přičemž v dané věci se uvedené prosadí tak, že žalobkyni nevzniklo právo z bezdůvodného obohacení na částku 11 840 EUR, se kterou nakládala, a nevzniklo jí ani jiné právo k těmto prostředkům, které vlastnil žalovaný a žalobkyni je předal v souvislosti s obstarávanou záležitostí. V tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Ohledně částky 200 EUR pak mezi účastníky vznikla společenská úsluha ve smyslu ust. § 2055 odst. 2 o.z., neboť žalovaný akceptoval faktické jednání žalobkyně, která si tuto část ponechala pro svou potřebu a toto žalovanému sdělila, vše v rámci snoubeneckého vztahu. Ve vztahu ke korunovým prostředkům naopak soud dospěl ke skutkovému závěru, že prostředky vlastnila žalobkyně na svém účtu a ve prospěch žalovaného hradila závazky z kupní smlouvy a smlouvy o dílo. Nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že se tak dělo na základě dohody, podle které měla uhradit polovinu ceny pozemku, ani nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že se tak dělo na základě zápůjčky, kterou obratem splatil, popř. že se jednalo o prostředky žalovaného. Soud právně posoudil tyto úhrady jako bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť žalobkyně plnila za žalovaného, co měl po právu plnit sám. V částce 1 100 EUR (převodní kurz 27,4 = 30 140 Kč) pak došlo k zápočtu mezi stranami ve smyslu ust. § 1982 a násl. o. z., kdy žalobkyně tuto část započítala na dřívější platby.

35. Na základě výše uvedeného tak soud přiznal žalobkyni nárok ve výši 127 695 Kč, naopak v částce 324 964 Kč žalobu zamítl.

36. Splatnost dluhu je v případě bezdůvodného obohacení dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. S ohledem na výzvu ze dne [datum] ve vztahu k částce 109 695 Kč byl zákonný úrok z prodlení žalobkyni přiznán dle návrhu od [datum], neboť v tu dobu již byl žalovaný v prodlení s plněním. Naopak u částky 18 000 Kč žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění až [datum], kdy doručila právnímu zástupci žalobní návrh, žalovaný se tak ocitl v prodlení od [datum]. Ve zbývajícím rozsahu příslušenství zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch v částce 127 695 Kč (29%), naopak v částce 324 964 Kč úspěch neměla (71%). Přísluší jí tedy náhrada nákladů v rozsahu 42 %. Soud tak tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 43 848 Kč Tyto náklady řízení se sestávají z nákladů právního zastoupení v částce 104 400 Kč, které spočívají v odměně advokáta za deset úkonů právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši 10 140 Kč (příprava a převzetí věci, odpor a vyjádření ve věci samé, jednání dne [datum] za dva úkony, vyjádření ze dne [datum], jednání dne [datum] za čtyři úkony, jednání [datum]) (§§ 11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a. t.”) celkově ve výši 101 400 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů za deset úkonů právní služby po 300 Kč. Ostatní vyjádření zástupce soud neposoudil jako účelný náklad, neboť tato vyjádření nebyla na výzvu soudu v rámci přípravy jednání a mohla být učiněna do protokolu při jednání. Náklady tlumočení soud neuložil žádnému z účastníků s ohledem na právo na spravedlivý proces a rovnost v řízení. Jejich zaplacení žalobkyni uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., k rukám zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o.s.ř.