120 C 27/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem titul Vítězslavem Plevou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Návrh na schválení smíru účastníků ze dne [datum] se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení a dále spolu se smluvním úrokem ve výši 52,21 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], smluvním úrokem ve výši 52,21 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], smluvním úrokem ve výši 52,21 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], smluvním úrokem ve výši 52,21 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], smluvním úrokem ve výši 52,21 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], smluvním úrokem ve výši 52,21 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a smluvním úrokem ve výši 52,21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku [částka], přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně úroku z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách [částka] včetně efektivního úroku ve výši 66,71 % p.a. Strany pro případ prodlení sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou jedné splátky ve výši [částka] a smluvní pokutu za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále sjednaly právo na úhradu nákladů spojených s prodlením žalované ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení se splátkou [číslo] smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] u splátek [číslo] smluvního úroku ve výši 52,21 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ani na výzvu žalobkyně žalovaná závazek neuhradila.

2. Žalovaná se k nároku žalobkyně vyjádřila tak, že navrhla schválit smír uzavřený s žalobkyní, podle kterého by uhradila částku [částka], částku [částka] a náklady řízení ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále spolu s úrokem ve výši 52,21% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda ve věci lze schválit smír navržený stranami. Předmět řízení je v dispozici účastníků, ovšem právní jednání stran ve vztahu k úroku ve výši 52,21% ročně je dle soudu absolutně neplatné (viz níže), neboť obsahuje úrokovou míru, která je ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Obvyklá výše úroku zjištěná k lednu 2021 činí 10,07% ročně. Dle soudní praxe nelze schválit pouze část navrhovaného smíru. Strany setrvaly na znění smíru i po poučení, a proto soud tento smír neschválil podle ust. § 99 odst. 2 o.s.ř.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 48 měsíčních splátkách po [částka] počínaje od [datum] včetně smluveného úroku ve výši 52,21 % p.a. Pro případ prodlení o více jak 30 dnů se splátkou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši [částka], pokud by ani po zesplatnění žalovaná dluh neuhradila, vzniklo právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Strany si dále sjednaly úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] u každé splátky, se kterou by byla žalovaná v prodlení déle jak 15 dnů. Žalovaná úvěr čerpala, celkově žalovaná uhradila ve splátkách částku [částka]. Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k [datum]. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované na základě výpisu z účtu, pracovní smlouvy, výplatních pásek a výpisem z nebankovních registrů.

5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

6. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle ust. § 122 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu (odst. 1). Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka] (odst. 2). Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka] (odst. 3).

8. Dle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

9. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle ust. § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

11. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy, přičemž žalovaná úvěrový rámec vyčerpala v plné výši. Žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Soud se zabýval sjednanou úrokovou sazbou, a zda je tato sazba v souladu s dobrými mravy. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihujíce podstatné historické tendence jsou sdíleny rozhodující částí společnosti, a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 9. 1998 sp. zn. 3 Cdon 51/96, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 1997 sp. zn. 2 Cdon 473/96, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998). V oblasti kontraktačního práva pak lze připomenout, že smluvní volnost je omezena obecnou zásadou„ každému co jeho jest“ (viz např. nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 728/10), podle které se každý má spokojit s přiměřenou úplatou za půjčené prostředky (viz rozsudek NS ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V dané věci je pak zřejmé, že faktická smluvená úroková sazba ve výši 52,21 % p.a. (soudem zjištěná dle výkladových pravidel pro právní jednání §555, §556 o. z. a §110 SpÚ) několikanásobně překračuje míru obvyklou, přičemž dané nelze ospravedlnit ani tím, že žalovaná byla jasně s touto sazbou seznámena a souhlasila s ní. Takové ujednání není v souladu s dobrými mravy a je pohoršující pro drtivou část společnosti, přičemž zjevnost rozporu s dobrými mravy je seznatelná i pro osobu, která není v daném odvětví profesionálem. Z výše uvedeného tak lze dojít k závěru, že ujednání o úrokové sazbě je absolutně neplatné.

16. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši úrokové sazby je oddělitelné od zbývajícího právního jednání a je možné předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez této části, není neplatností stižena celá úvěrová smlouva, ale pouze část týkající se úrokové sazby. Jelikož vůle účastníků směrovala k úročení poskytnutých prostředků, je třeba aplikovat ust. § 1802 o. z. dle kterého jsou peněžité prostředky úročeny sazbou obvyklou v místě dlužníka a době uzavření smlouvy, přičemž v podmínkách tuzemského peněžního trhu tento údaj plyne ze statistiky [obec] národní banky. Podle modelace s úrokovou mírou 8,63 % p.a., při zachování vůle účastníků jednání (výše úvěru, výše splátky) a z prokázaných úhrad žalované pak plyne, že žalovaná uhradila celý úvěr včetně příslušenství. V rozsahu jistiny a příslušenství tak žalobu zamítl, rovněž zamítl smluvní pokutu z titulu prodlení s úhradou zesplatněné jistiny od [datum].

17. Ve vztahu ke smluvní pokutě za prodlení s jednotlivou splátkou dospěl soud k závěru, že byla sjednána dostatečně určitě, ve vztahu k porušení povinnosti, v zákonem stanovených mezích a v souladu s dobrými mravy. V řízení bylo prokázáno prodlení u splátky 19, u ostatních splátek již byl celý dluh splacený (viz výše). Dluh ve výši [částka] u splátky 19 plynoucí z titulu úhrady nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaná uhradila v rámci dalších splátek, které zaplatila nad rámec své zákonné povinnosti, přičemž mechanismus zápočtu úhrad žalované na pohledávky žalobkyně byl sjednán ve smlouvě i pro smluvní pokuty a náklady spojené s prodlením. Tento nárok žalobkyně tak soud rovněž zamítl, neboť byl splněn.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalované, která v řízení náklady neuplatnila.