121 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované doručovací adresa: adresa žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím, I. Řízení se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do 40,95 % ročně smluvního úroku z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], zastavuje. <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku vždy do každého 15. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>III. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do částky [částka], co do úroku ve výši 35 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalované prověřila její úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalované v registru [příjmení] a NRKI a zda žalovaná není v insolvenci. Žalobkyně rovněž ověřovala, zda žalovaná není vůči ní v prodlení se splácením jiných závazků. Žalobkyně vycházela z toho, že doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl v insolvenci a že uzavření smlouvy doporučil i obchodník. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem ve výši [anonymizováno] ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po [částka]. Nezaplatila však ničeho. Žalobkyni tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], když bylo sjednáno, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení 30 dnů. Tato pokuta je pak účtována za prodlení žalované s 1. a 2. splátkou. V důsledku prodlení žalované pak žalobkyni vzniklo právo i na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, které byly sjednány ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení 15 dnů. Jelikož se žalovaná takto dostala do prodlení se splátkou 1 a 2 požaduje žalobkyně náhradu nákladů vzniklých prodlením ve výši [částka] (2 x [částka]). Protože se žalovaná ocitla v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně 1. splátkou splatnou dne [datum], byl úvěr ke dni [datum] na základě smluvních ujednání automaticky zesplatněn. Vzhledem k tomu, že žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od [datum] do jejího zaplacení. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, úroku v nominální roční úrokové sazbě ve výši 75,95 % ročně, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu dosáhne částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně.

2. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do 40,95 % ročně smluvního úroku z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. Soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

3. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že v době, kdy uzavírala smlouvu se žalobkyní, splácela částkou [částka] měsíčně více závazků. Podpisy na předsmluvním formuláři a na listině prohlášení klienta jsou její. V době uzavření smlouvy pracovala u [právnická osoba] stravování [právnická osoba] s místem výkonu práce [obec] – [část obce]. Zda byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou či neurčitou si žalovaná nepamatuje. Od listopadu [rok] pak čerpala mateřskou dovolenou. V době uzavření smlouvy bydlela žalovaná se svým přítelem v nájmu, přičemž nájemné činilo zhruba [částka]. Předložení nájemní smlouvy žalobkyně nepožadovala. Náklady na cestovné do zaměstnání činily [částka] denně. Žalovaná vlastnila mobilní telefon. V současné době žije žalovaná se svým partnerem a jejich dvouletým synem v bytě, kde náklady na bydlení činí [částka]. Žalovaná pobírá rodičovský příspěvek ve výši [částka]. Partner žalované má příjem přes [částka]. Partnerovi žalované bylo schváleno oddlužení. Žalovaná na sebe podávala insolvenční návrhu, ale oddlužení jí schváleno nebylo. Partner žalované má ještě 1 dítě, na jehož výživu přispívá částkou [částka]. Žalovaná je schopna dluh splácet splátkami po [částka] měsíčně.

4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů. Ze smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, splátkového kalendáře, prohlášení klienta a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], jež se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši [anonymizováno] ročně, a to v 48 měsíčních splátkách po [částka], splatných 15. dne v každém kalendářním měsíci. Z dokladu o vyplacení a zprávy banky vyplývá, že úvěr byl žalované vyplacen dne [datum]. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se žalovaná takto octla v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalované vznikly, a to ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Pro případ zesplatnění úvěru pak bylo dále sjednáno, že žalobkyně má právo na zaplacení úroků, které přirostou po zesplatnění úvěru pouze do maximální výše 120 % z celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit. Z potvrzení o provedené lustraci v CEO vyplývá, že žalovaná je od [datum] vdaná. Z prohlášení klienta, kopie občanského průkazu, výpisu z registru [příjmení], výpisu z registru NRKI, karty klienta, dohody o změně pracovní smlouvy, výplatních pásek žalované, detailu z účtu a hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením smlouvy sdělila žalobkyni, že pobírá [částka] měsíčně, je svobodná, její náklady na bydlení činí [částka] měsíčně a splátkami po [částka] splácí jiný závazek vůči žalobkyni. Žalobkyně u výdajů žalované počítala s částkou životního minima ve výši [částka]. Žalovaná doložila, že byla zaměstnána, přičemž její pracovní poměr byl prodloužen do [datum]. Dále žalovaná doložila výši svého příjmu za měsíc září a říjen 2019. Stran výdajů nebyly předloženy žádné doklady. V registru [příjmení] neměla žalovaná žádný záznam. Žalovaná byla v rámci NRKI ohodnocena skóre 16, tedy jako klient, jehož smlouva je hodnocena jako špatná. Z upomínky bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní vyzývána k úhradě dlužné částky. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že úvěr byl k tomuto dni zesplatněn. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

8. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Soud při jednání, které se konalo dne [datum], poučil soud žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) mimo jiné v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to zejména stran ověřování skutečných výdajů žalované nikoliv jen dle informací sdělených žalovanou.

10. Na poučení soudu reagovala žalobkyně tak, že další tvrzení neuvádí a další důkazy neoznačuje.

11. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala výdaje žalované. V tomto směru se omezila pouze na údaje zjištěné od žalované. Nepožadovala po žalované doložení nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba nákladů na cestu do zaměstnání. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla (např. doložení příjmů žalované), ale za situace, kdy nezkoumá i výdaje, postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů je tak zadlužena, že úvěruschopná není. Navíc žalobkyně dostatečně nezkoumala ani příjmy žalované, neboť stran trvání pracovního poměru žalované neprokázala, zda byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou či na dobu určitou. V případě, kdy byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou, o čemž svědčí i předložená dohoda o změně pracovní smlouvy, neměl být úvěr v této výši vůbec poskytnut, neboť doložené příjmy žalované by byly zajištěny pouze zhruba prvních 7 splátek, přičemž následně zbývalo doplatit dalších 41 splátek.

12. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

13. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku ve výši [částka], přičemž jí dosud nevrátila ničeho.

14. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne [datum] s výzvou k u zaplacení do 15 dnů. Poslední den lhůty tak připadl na [datum] a ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení.

15. Co se týká formy úhrady, tak soud vyhověl žádosti žalované o možnost splátek, neboť uvěřil, že její finanční situace ji nedovoluje zaplatit předmětnou částku jednorázově.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tak že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Soud vycházel z toho, že při zohlednění příslušenství, a to zejména požadovaného smluvního úroku ve výši 35 % ročně, poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně, neodůvodňuje přiznání náhrady nákladů řízení.