Okresní soud v Kladně · Rozsudek

121 C 25/2020

č. j. 121 C 25/2020-88

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-12-15 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKD:2020:121.C.25.2020.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do částky [částka], co do úroku ve výši 49,78 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka].</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení žalované prověřila její úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalované v registru [příjmení] a NRKI. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 62,87 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách po [částka]. [příjmení] však pouze 6 splátek, celkem částku [částka]. Žalobkyni tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], když bylo sjednáno, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení 30 dnů. Tato pokuta je pak účtována za prodlení žalované s 11. splátkou. Protože se žalovaná ocitla v prodlení 60 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně 11. splátkou splatnou dne [datum], byl úvěr ke dni [datum] na základě smluvních ujednání zesplatněn. Vzhledem k tomu, že žalovaná v den následující po zesplatnění úvěru neuhradila celou novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od [datum] do jejího zaplacení. Žalobkyně však požaduje smluvní pokutu poníženou, a to pouze na 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení dlužné nové jistiny úvěru spolu s dlužným úrokem přirostlým ke dni zesplatnění ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru v celkové výši [částka], úroku ve výši 49,78 % z částky [částka] (maximálně však ve výši [částka]) a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Ve věci se konalo jednání dne [datum]. Žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /).

4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů. Ze smlouvy o úvěru, smluvních ujednání, splátkového kalendáře ke smlouvě, oznámení o schválení úvěru, předsmluvního formuláře a prohlášení o splnění informační povinnosti bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], jež se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 62,87 % ročně v 36 měsíčních splátkách po [částka], splatných 25. dne v každém kalendářním měsíci, přičemž počet měsíčních splátek byl posléze dodatkem ke smlouvě o úvěru a o odkladu splátek a upraveným splátkovým kalendářem navýšen na 38 a posléze jednorázovým odložením splátek z důvodu ztráty zaměstnání žalované na 41, což bylo prokázáno žádostí žalované a vyhovujícím dopisem ze dne [datum]. Z otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu žalobkyně a ze zprávy banky vyplývá, že úvěr byl žalované vyplacen dne [datum]. Z hodnocení klienta, výpisu z nebankovního registru klientských informací, výpisu z registru [příjmení], pracovní smlouvy, pokynu k dočasnému přidělení zaměstnance, potvrzení zaměstnavatele, potvrzení o nastavení souhlasu s inkasem, výplatních lístků, mzdového výměru a výpisu z běžného účtu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovanou zjišťovala výši příjmu a výdaje žalované, přičemž příjmy i ověřovala. Výpisy z bankovního účtu, které jsou vedle dokladu SIPO, vyúčtování za telefonní služby a za elektřinu/plyn dle dokumentu hodnocení klienta kontaktními doklady, pak vykázaly debetní obrat ve výši [částka] a [částka], i když dokument ohledně hodnocení klienta uvádí výdaje ve výši [částka]. Dále žalobkyně ověřovala, zda žalovaná není vedena jako dlužník v registru [příjmení] a prověřovala schopnost žalované splácet úvěr i v nebankovním registru klientských informací. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 13 % z výše každé dlužné splátky, se kterou se žalovaná takto ocitla v prodlení. Pakliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 60 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Z karty klienta vyplývá, že žalovaná uhradila celkem částku [částka]. Z oznámení o možnosti zesplatnění pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatní, pokud nejdojde k zaplacení splátky [číslo] žalovaná byla žalobkyní současně vyzývána k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby dne [datum] upomínána o zaplacení žalované částky. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek a kopie občanského průkazu žalované soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § [číslo] odst. 1, odst. 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle § 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

10. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně toho, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když soud neměl za dostatečně prokázané, že žalobkyně tuto povinnost splnila, neboť stran výdajů žalované se spokojila pouze s tvrzením žalované.

11. Žalobkyně na poučení soudu reagovala podáním ze dne [datum]. Stran ověřování výdajů žalované uvedla žalobkyně pouze to, že nemá objektivní možnost si výdaje žalované ověřit a že v tomto směru vychází z tvrzení žalované.

12. Lze uzavřít, že žalobkyně sice dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované stran jejích příjmů, nicméně stran výdajů žalované převážně vycházela toliko z normativních výdajů, které nemají s realitou běžného života nic společného, když je zřejmé, že situace každého žadatele o úvěr je zcela odlišná a musí být vždy individualizována. Za situace, kdy žalobkyni nic nebránilo ověřit reálné výdaje žalované, například dokladem SIPO, vyúčtováním za telefonní služby nebo za elektřinu/plyn, ale také výpisy z bankovního účtu, které žalobkyně navíc měla k dispozici, nelze než dospět k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované v dané době s odbornou péčí. Z provedeného dokazování vyplývá, že tvrzení žalované neodpovídá skutečnosti, neboť tvrzené měsíční výdaje ve výši [částka] jsou zcela v rozporu s reálnými výdaji žalované, které vyplývají z výpisů bankovního účtu, ve kterých měsíční výdaje žalované představují částku cca [částka] a [částka], tedy v podstatě dvojnásobek tvrzené částky. Žalobkyně nemůže v tomto směru vycházet pouze z tvrzení dlužníka bez skutečného ověřování, když navíc k takovému ověření měla žalobkyně částečně podklady.

13. Smlouva je tak absolutně neplatná, neboť § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy. Na tomto se nic nezměnilo ani s účinností zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, který sice na rozdíl od zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku upřednostňuje neplatnost relativní před neplatností absolutní, ale vzhledem k absenci přímého zákonného zmocnění od zákonodárce (která je vyžadována) je třeba až do [datum] u smluv uzavíraných dle zákona č. 145/2010 Sb. vycházet ze zásady lex posterior generalis non derogat legi priori speciali, tj. že pozdější obecný zákon neruší speciální ustanovení zákona dřívějšího (shodně srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze nejenom pod sp. zn. 19 Co 24/2016, 28 Co 348/2017 či 28 Co 463/2017 a 27 Co 377/2017-101 a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Také dle § 3016 o.z. nejsou ustanovením občanského zákoníku dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

14. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Z provedeného dokazování vyplývá, že jí žalovaná uhradila celkem částku [částka]. Ze strany žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně v rozsahu [částka].

15. Vedle práva na zaplacení jistiny ve výši [částka] vznikl žalobkyni dle § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] s určením lhůty 15 dnů od odeslání této výzvy. Soud tak přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení od [datum], a to z výše uvedené částky [částka]. Ve zbylém rozsahu žalobu ve II. výroku zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.