122 C 18/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí jméno celé jméno žalované , narozenou datum trvale bytem adresa adresa pro doručování adresa žalované zastoupená opatrovníkem pro řízení advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně na nákladech řízení částku ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které vyplatila žalované na její účet částku [částka]. Žalovaná se úvěr zavázala splácet v měsíčních splátkách po [částka]. Úroková sazba byla sjednána na 162,44 % ročně. Úvěruschopnost žalované žalobkyně řádně prověřila na základě dokladů získaných od žalované, jakož i jiných zdrojů. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a do data zesplatnění úvěru (dne [datum]) žalobkyni uhradila pouze [částka]. Žalovaná tak dlužila ke dni zesplatnění [částka] na jistině a úrocích. Žalobkyni v souvislosti s prodlením žalované dále vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], náhrady nákladů vniklých ve spojení s prodlením ve výši [částka] (obojí za prodlení se zaplacením dvou splátek) a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky [částka], tj. [částka]. Dále žalovaná žádala zákonný úrok z prodlení z částky [částka] (součet dlužné jistiny, úroků, první smluvní pokuty a náhrady nákladů) od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 100,47 % ročně z částky [částka] od téhož dne do zaplacení, maximálně do výše [částka].

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně částečně žalobu zpět s tím, že se domáhá pouze zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Zpětvzetí žalobkyně odůvodnila tím, že s ohledem na duševní poruchu, kterou žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru trpěla, je smlouva neplatná, a proto se nyní domáhá toliko bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně vyplatila na účet, jehož majitelem žalovaná byla, celkem [částka], z nichž jí dosud žalovaná vrátila jen [částka]. Úrok z prodlení žalobkyně žádá od okamžiku zesplatnění úvěru. Nález Ústavního soudu citovaný žalovanou má žalobkyně za nepřiléhavý.

3. Usnesením ze dne [datum] soud v návaznosti na částečné zpětvzetí v odpovídající části řízení zastavil.

4. Žalovaná prostřednictvím opatrovníka pro řízení navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] omezena ve svéprávnosti tak, že není schopna nakládat s žádnými finančními prostředky a uzavírat veškeré smlouvy. Přestože smlouva o úvěru byla uzavřena ještě před omezením, podle zdravotnické dokumentace žalovaná již od narození trpí nevyléčitelnou duševní poruchou ([anonymizována čtyři slova]), v důsledku které není schopna právně jednat, samostatně nakládat s finančními prostředky, porozumět důsledkům uzavření smluv apod. Nebyla tedy schopna uzavřít smlouvu o úvěru, nakládat s poskytnutými prostředky ani dát pokyn k zaslání peněz na svůj účet. Jde o neplatné právní jednání. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1292/2021, dále žalovaná namítla, že přiznání bezdůvodného obohacení žalobkyni by bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyni musela být neschopnost žalované uzavřít smlouvu zjevná z jejího chování i schopnosti komunikovat a porozumět. Žalovaná nebyla konečným příjemcem peněz (z účtu byly ihned vybrány), nedostaly se do její dispozice a ani jejich smysl není schopna pochopit. Podle znalkyně žalovaná nezná hodnotu peněz.

5. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti.

6. Dne [datum] podepsala žalovaná, zprostředkovatelka žalované ([jméno] [anonymizováno] v plné moci) a žalobkyně (ta následujícího dne) smlouvu o úvěru [číslo]. Výše úvěru byla sjednána na [částka] a úroková sazba na 162,44 % ročně. Žalovaná byla povinna úvěr a úroky splatit v [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] (celková částka tak činila [částka]). Dále byla sjednána smluvní pokuta [částka] za prodlení žalované se zaplacením splátky a náhrada [částka] za náklady žalobkyně v souvislosti s prodlením žalované za každou splátku. Žalovaná se také zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení po zesplatnění celého úvěru, ke kterému došlo automaticky v případě prodlení žalované se zaplacením jakékoliv splátky o délce [anonymizováno] dnů.

7. Před podpisem smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Za tím účelem si vyžádala výpis z nebankovního registru klientských informací, v němž žalovaná nebyla evidována. Dále žalovaná doložila potvrzení [anonymizováno], dle kterého pobírala [anonymizována dvě slova] pro invaliditu [anonymizováno] stupně ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná též podepsala hodnocení klienta, v němž uvádí pouze výdaje na bydlení ve výši [částka] (jako životní minimum je zde dále stanoveno [částka]).

8. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalované schválení úvěru na základě výše uvedené úvěrové smlouvy. Dle dodejky si žalovaná převzala dopis dne [datum].

9. Podle dokladu o vyplacení úvěru žalobkyně dne [datum] převedla [částka] na účet [číslo] [bankovní účet] [právnická osoba], byl tento účet založen dne [datum] a zrušen dne [datum]. Majitelem a jediným disponentem byla žalovaná, jejíž totožnost byla při založení ověřena podle občanského průkazu (číslo se shoduje s číslem dle znaleckého posudku MUDr. [příjmení] níže a uvedeným v rámcové smlouvě dále). Rámcová smlouva o finančních službách ze dne [datum] (kterou byl účet založen) je vedle jména žalované podepsána nečitelným podpisem. Výpis z tohoto účtu za [anonymizováno] [rok] prokazuje převedení částky [částka] od žalobkyně dne [datum]. Ještě téhož dne byla částka [částka] vybrána v hotovosti ([částka] pak bylo žalované bankou naúčtováno za poplatek za výběr v hotovosti a [částka] za zaslání výpisu z účtu poštou).

10. Karta klienta dokládá, že žalovaná uhradila žalobkyni [anonymizováno] splátky po [částka] ve dnech [anonymizována dvě slova] a [datum].

11. Výzvami ze dne [datum] a [datum] žalobkyně informovala žalovanou, že je v prodlení se splátkami úvěru [číslo] [číslo] resp. i [číslo] (ve druhé výzvě), upozorňovala na možnost zesplatnění celého úvěru a vyzývala ji k zaplacení.

12. Oznámením ze dne [datum] žalobkyně žalované oznámila, že došlo k okamžitému zesplatnění celého úvěru.

13. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou žalované dne [datum] na adresu dle smlouvy (viz poštovní podací arch), žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru do 15 dnů od odeslání.

14. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zdejší soud zahájil řízení o opatrovnictví žalované, které bylo současně spojeno s řízením o omezení svéprávnosti žalované.

15. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., ze dne [datum], který byl zadán pro účely řízení o omezení žalované ve svéprávnosti, plyne, že žalovaná trpí duševní poruchou trvalého charakteru, konkrétně středně těžkou mentální retardací s poruchami chování. Tato porucha je medicínskými prostředky neovlivnitelná. Osobnost žalované je simplexní, nezralá a sociálně integrovaná na velmi nízké úrovni. V kontaktu je důvěřivá a velmi snadno ovlivnitelná. Neumí sčítat a odčítat. [jméno] nenakupuje. Duševní porucha ovlivňuje rozpoznávací a ovládací schopnosti žalované (vlivem nízkého intelektu, narušeného úsudku a důvěřivosti). Žalované v jejím důsledku není schopna právně jednat. Není ani schopna nakládat s finančními prostředky, nezná hodnotu peněz a není schopna spravovat své jmění. Není schopna porozumět důsledkům uzavření smlouvy. Znalkyně při vyšetření žalované mj. zjistila, že žalovaná nemluví, pouze občas řekne slovo mimo kontext a důvodům vyšetření ani nerozuměla. Stěží se uměla podepsat. Odpovědi žalované byly jednoslovné a nedostatečně informativní (přestože kontakt navazovala ochotně).

16. Při jednání (viz protokol z [datum]) v opatrovnické věci žalované byla znalkyně soudem vyslechnuta a mj. jí byla předložena výše uvedená smlouva o úvěru. Znalkyně uvedla, že je zcela vyloučeno, aby žalovaná jakkoli porozuměla obsahu této smlouvy. Poukázala na lékařskou zprávu ze dne [datum], podle které žalovaná rovněž trpěla [anonymizována dvě slova] až [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], což zcela vylučuje porozumění úvěrové, ale i jakékoliv jiné smlouvě. V péči psychiatra byla žalovaná již od roku [rok], kdy byl též učiněn závěr o [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Není tak schopna vůbec porozumět tomu, co je úvěr, je pouze schopna podepsat listinu. Absolutně nerozumí smyslu peněz, hodnotě bankovek apod. Na jednání se soud pokusil žalovanou vyslechnout, avšak ta byla schopna říci jen dvě slova„ domů“ a„ baba“ (u toho si poklepávala na prsa a ukazovala na sebe). Bylo na první pohled zcela zjevné, že žalovaná je vážně psychicky postižená.

17. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], zdejší soud žalovanou omezil ve svéprávnosti tak, že mj. není schopna nakládat s žádnými finančními prostředky, spravovat veškerý majetek a uzavírat veškeré smlouvy. Současně žalované jmenoval opatrovnici [jméno] [celé jméno žalované] (dle odůvodnění sestřenice žalované).

18. Okolnosti uzavření smlouvy o úvěru prověřovala na základě oznámení opatrovníka pro řízení JUDr. [anonymizováno] [stát. instituce] (viz jeho oznámení ze dne [datum]). Usnesením ze dne [datum] byla věc podezření ze spáchání přečinu úvěrového podvodu odložena, neboť policejní orgán dospěl k závěru, že se nejedná o podezření z trestného činu. Podle odůvodnění byla vyslechnuta mj. [jméno] [příjmení], úvěrová poradkyně žalobkyně, která pro ni vyřizuje žádosti o úvěr. Ta si nepamatovala přímo žalovanou, ale obecně uvedla, že klienti musí přijít osobně do kanceláře a společně s ní žádost o úvěr vyplnit. Běžně klientům pomáhá, neboť formuláře jsou nepřehledné a nejsou schopni je sami vyplnit. Určitě s žalovanou musela komunikovat, protože údaje se zadávají do počítače a klient je pak jen zkontroluje a podepíše smlouvu.

19. Skutečnost, že žalovaná byla osobně přítomna při podpisu smlouvy, kterou vyplnila s [jméno] [příjmení], dokládá i smlouva o úvěru, kde je jako zprostředkovatelka za žalobkyni podepsána [jméno] [příjmení], která tím stvrdila, že převzala návrh smlouvy v listinné podobě jménem žalobkyně na základě plné moci. Jako zprostředkovatelka je [jméno] [příjmení] označena i v prohlášení pro klienty ze dne [datum] (které je žalovanou podepsáno stejně jako smlouva o úvěru).

20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

22. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaná vystupovala jako spotřebitelka (§ 419 občanského zákoníku). Žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) poskytla spotřebitelský úvěr.

23. Žalovaná byla následně dne [datum] zdejším soudem pravomocně omezena ve svéprávnosti tak, že mj. není schopna nakládat s žádnými finančními prostředky, spravovat veškerý majetek a uzavírat veškeré smlouvy. V řízení bylo dále zjištěno, že duševní porucha, pro kterou byla žalovaná omezena, tj. [anonymizována čtyři slova], je trvalá, a především jí žalovaná trpěla již v roce [rok]. Žalobkyně tedy minimálně od této doby v jejím důsledku nebyla schopna porozumět úvěrové či jiné smlouvě, pochopit, co vůbec úvěr je ani chápat smysl peněz. Jakkoliv tedy žalovaná nebyla ke dni uzavření smlouvy o úvěru soudem omezena ve svéprávnosti, uvedená duševní porucha ji již v té době činila neschopnou právně jednat, což jednoznačně potvrdila i znalkyně. Proto je smlouva o úvěru neplatným právním jednáním podle § 581 věty druhé občanského zákoníku. Jedná se o neplatnost absolutní, ke které by soud musel přihlédnout i bez námitky (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3040/16, bod 29).

24. Výše uvedené žalobkyně ani nepopírá a v řízení se nyní domáhá vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, neboť jí na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla [částka], z nichž celkem [částka] žalovaná dosud neuhradila (§ 2993 občanského zákoníku). Žalovaná ovšem namítla, že tento požadavek je v rozporu s dobrými mravy s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1292/2021. Z tohoto nálezu mj. plyne, že pokud z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikne bezdůvodné obohacení na straně osoby s psychosociálním postižením či omezenou svéprávností, jakožto osoby zranitelné, je třeba vážit, zda je uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s dobrými mravy. Tyto úvahy jsou podle Ústavního soudu zejména na místě, v situaci, kdy poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli ze zištných důvodů úvěr, přestože ví, že daný spotřebitel není kvůli svému psychosociálnímu postižení, či dokonce omezené svéprávnosti způsobilý uzavřít platnou úvěrovou smlouvu.

25. Jak bylo výše uvedeno, žalovaná je omezena ve svéprávnosti, a to v podstatě v nejširším možném rozsahu (nemůže uzavírat žádné smlouvy, nakládat s žádnými prostředky ani vůbec spravovat své jmění). Její duševní porucha je trvalá a byla tu i v době podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaná je dále již na první pohled vážně duševně nemocná. Vyjadřuje se jednoslovně, často mimo kontext, není schopna dát informativní odpověď na otázku a stěží je schopna se vůbec podepsat. Její osobnost je jednoduchá a žalovaná je sociálně integrovaná na velmi nízké úrovni, což rovněž musí být při kontaktu s ní znát. K podpisu smlouvy přitom došlo za současné osobní přítomnosti žalované a zástupkyně žalobkyně ([jméno] [anonymizováno]), která sama uvedla, že úvěrové formuláře jsou – i pro duševně zdravé klienty – komplikované a musí jim pomoci při vyplňování.

26. Za této situace muselo být žalobkyni (resp. její zástupkyni) z vystupování žalované naprosto zřejmé, že vůbec žalovaná není schopna pochopit, oč se v úvěrové smlouvě jedná (k čemu se žalovaná zavazuje), a není způsobilá ji v důsledku svého postižení platně uzavřít. Je třeba zdůraznit, že žalobkyně je podnikatelka a při poskytování úvěrů je povinna si počínat s odbornou péčí (§ 75 zákona o spotřebitelském úvěru). Tím spíše neměla jasné známky duševní poruchy u žalované přehlížet. I přesto žalobkyně k uzavření smlouvy přistoupila a úvěr žalované poskytla, evidentně s vidinou vysokého výdělku (viz sjednaná úroková sazba 162,44 %, na základě které by bylo žalobkyni zpět uhrazeno [částka], tj. více než trojnásobek zapůjčené částky a [částka] zisku). Požadavek žalobkyně na vrácení peněz, které v prvé řadě nikdy neměla žalované poskytnout a učinila tak ze zištných důvodů, je proto nemravný (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku) a vykazuje znaky zneužití práva, kterému nelze poskytnout právní ochranu (§ 8 občanského zákoníku).

27. Vedle výše uvedeného je též relevantní, že peněžní prostředky sice byly převedeny na účet žalované, ovšem vzápětí byly téměř v plné výši ([částka]) vybrány v hotovosti. Žalovaná přitom není (a nebyla) vůbec schopna pochopit smysl peněz, jejich hodnotu ani s nimi nijak nakládat. [jméno] ani nedokáže nakupovat, ač hlavním účelem spotřebitelských úvěrů je právě spotřeba. Konečným příjemcem částky úvěru tak musel být někdo jiný než žalovaná, která byla jen zneužita. I proto by bylo nemravné (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku) jí nyní ukládat jejich vrácení.

28. Soud tak shrnuje, že z výše uvedených důvodů podanou žalobu posoudil jako zjevné zneužití práva, jemuž podle § 8 občanského zákoníku neposkytl právních ochranu, a proto žalobu prvním výrokem zamítl.

29. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná (§ 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř“) a v rozsahu zastavení je zavinění na straně žalobkyně, která vzala žalobu částečně zpět (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř.). Žalobkyně je tedy podle § 149 odst. 2 o. s. ř. povinna zaplatit státu náhradu hotových výdajů a odměny ustanoveného opatrovníka pro řízení, jímž byl advokát. Náklady byly ustanovenému advokátovi přiznány ve výši [částka]. Žalovaná je povinna tuto částku zaplatit v prodloužené lhůtě 15 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).