122 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem titul Lukášem Randou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa, část obce o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne datum uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo podle níž zapůjčil žalované zařízení anonymizováno - anonymizována tři slova sériové číslo anonymizováno a přístupovou kartu číslo. Žalovaná ovšem uvedené zařízení včetně karty nevrátila, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši částka.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud s ohledem na nedostatečné důkazy ve vztahu k částce částka nařídil jednání, na němž měl v úmyslu vyzvat žalobce k doplnění tvrzení a označení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., žalobce se však rozhodl jednání nezúčastnit. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Soud ve věci provedl dokazování smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum, obchodními podmínkami a výzvami k vrácení technického zařízení a k zaplacení smluvní pokuty ze dne datum a datum včetně podacího archu. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce na základě smlouvy o připojení a poskytování veřejných služeb instaloval v místě bydliště žalované shora uvedený Set – top box a přístupovou kartu k poskytování služby. Instalaci žalovaná potvrdila svým podpisem, přičemž se zavázala dodržovat veškerá opatření, aby po dobu trvání smlouvy na zařízení nevznikla újma a dále se zavázala zařízení vrátit v případě ukončení smlouvy. Žalobce tuto smlouvu ukončil a vyzval žalovanou k vrácení technického zařízení, žalovaná ale uvedené zařízení v souladu se smlouvou a všeobecnými podmínkami po ukončení smlouvy nevrátila do deseti dnů od ukončení smlouvy. Strany si pro tento případ ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši částka za nevrácení STB. K uhrazení této smluvní pokuty žalobce žalovanou marně vyzýval dopisy. Soud však nemá za prokázané uzavření smlouvy o zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za vrácení přístupové karty.

5. Podle § 2048 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Podle § 2193 o. z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

7. Na základě dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla mimo jiné výpůjčka zařízení určeného k poskytování služby žalobcem, přičemž povinností žalované bylo zařízení nepoškozené vrátit zpět. Žalovaná svou povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy nesplnila, přičemž pro tento případ byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka. Soud proto uznal nárok žalobce v této výši za oprávněný a žalobě částečně vyhověl s tím, že zároveň uložil žalované povinnost zaplatit i požadované příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení, jdoucího ode dne datum, v souvislosti se lhůtou poskytnutou k uhrazení smluvní pokuty, a tedy neuhrazením se dostala do prodlení s peněžitým závazkem. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

8. Co se týče zbylého žalobního nároku ve výši částka, v této části však soud žalobu důvodnou neshledal. Z přiložených důkazů sjednání této smluvní pokuty nevyplývá. Soud tak pro vyjasnění této části nároku nařídil jednání, k němuž žalobce předvolal, žalobce se však rozhodl jednání nezúčastnit, připravil se tak o možnost poskytnutí poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., k němuž může dojít pouze při jednání. V této části tak soud žalobu pro neunesení důkazního břemene na straně žalobce zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Vycházel přitom ze skutečnosti, že žalobce zaslal žalované výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř. Soud tak přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení pouze v poměrné části, neboť předmětem řízení bylo zaplacení částky částka, žalobce byl úspěšný pouze v částce částka. Při určení poměru úspěchu obou stran ve věci v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. je pak třeba od úspěchu účastníka (zde žalobce) odečíst jeho neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši takto zjištěného rozdílu, tj. co do 53,84 %, pak má žalobce právo, aby mu žalovaná nahradila poměrnou část nákladů vynaložených při účelném uplatňování jeho práva u soudu. Tato částka nákladů řízení pak činí částka (tzn. poměrná část nákladů řízení v celkové výši částka, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši částka a z nákladů právního zastoupení, tj. z odměny za zastupování advokátem ve výši částka podle § 7, § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši částka a z náhrady za 21% DPH (vyjma soudního poplatku) dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představované částkou částka, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku III. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.