123 C 16/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů částku [částka], a to do tří dnů od právní moci k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jakožto vydání bezdůvodného vzniklého jeho odstoupením od smlouvy o dílo ze dne [datum]. Uvedl, že se se žalovanou jako zhotovitelem dohodl na zhotovení markýzy [anonymizováno] 2 o rozměrech 7 x 3 m její montáži na terasu bytu, za což žalované zaplatil dne [datum] zálohu ve výši [částka] a dne [datum] částku [částka]. Dne [datum] proběhl neúspěšný pokus o montáž markýzy, která byla namontována až dne [datum], a to nevzhlednými držáky na strop s mezerou o velikosti cca 10 cm. Vznik takové mezery nevyplývá ze smlouvy o dílo a žalovaná na tuto vadu žalobce ani jeho partnerku neupozornila. Markýza měla ke stropu zcela doléhat, smlouva uvádí výšku u vrchní části válce 246 cm, což je přesně vzdálenost od podlahy terasy ke stropu, avšak tato výška ve skutečnosti činí 236 cm. Žalobce [jméno] [příjmení] z obchodního oddělení žalované výslovně zdůrazňoval, že markýza musí co nejméně narušovat krásný výhled na [část Prahy] navrhoval její montáž na čelo (bok) stříšky nad terasou, nikoli na strop terasy. Toto řešení pan [příjmení] vyloučil z důvodu zatékání. Pokud by žalobce věděl, že žalovaná markýzu nainstaluje nevzhlednými držáky na strop v rozporu se smlouvou, tedy tak že markýza ke stropu nebude přiléhat, čímž vznikne nevzhledná mezera, smlouvu by nikdy neuzavřel. Předávací protokol žalobce podepsal s výhradami, které předtím zaslal emailem panu [příjmení], a současně odmítl doplatit cenu díla částkou [částka]. [jméno] montážníci navíc na místě vyhodnotili, že původně požadovaná montáž na stříšku terasy je proveditelná, a uznali, že visící markýza je neakceptovatelná, přičemž připravili elektroinstalaci pro následnou úpravu montáže. Emailem ze dne [datum] žalobce žalované shrnul, že dílo má vadu (neodpovídá smlouvě o dílo) spočívající v existenci mezery mezi markýzou a stropem, a požadoval odstranění (opravu) této vady. [příjmení] nebyla odstraněna a z další komunikace naopak vyplynulo, že žalovaná takový postup odmítá, pročež žalobce od smlouvy písemně odstoupil. Odstoupení bylo žalované doručeno dne [datum] a žalobce v něm výslovně požádal o vrácení žalované částky a návrh termínu odinstalování markýzy. Ani přes opakované výzvy k úhradě ve lhůtě do [datum] žalovaná dodnes nezaplatila ničeho. (Ve vztahu k dalším tvrzením ohledně vad díla žalobce neučinil žádný procesní úkon, a soud k nim proto nemohl přihlížet.)

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala co do důvodu ani co do výše a navrhla žalobu zamítnout. Učinila nesporným, že účastníci uzavřeli předmětnou smlouvu o dílo a že žalovaný uhradil celkem [částka]. Uvedla, že žalobce ještě během samotné montáže emailem upozornil na existenci mezery mezi markýzou a stropem, a není tedy jasné, proč neodmítl provedení díla, k čemuž měl objektivně možnost. [ulice] zástupce žalované [jméno] [příjmení] žalobce řádně seznámil jak s technickými parametry i způsoby uchycení markýzy [anonymizováno] 2, tak zejména s čl. 4 obchodních podmínek, na jejichž základě žalovaná dílo provádí v obvyklých standardech, nevyžádá-li si zákazník něco jiného. Žalovaná odmítá tvrzení, že markýza měla přiléhat přímo ke stropu, mezera je zcela standardní (v rozmezí 8 až 10 cm), neboť je technologická kvůli nutnosti markýzu zacvaknout do držáků, což bez mezery není možné. Parametry uvedené ve smlouvě, tj. výšky 246 a 200 cm, se vztahují ke sklonu markýzy a jsou zásadní pro výrobce, který takový sklon nastavuje. Smlouva rovněž neobsahuje nic o tom, že by markýza neměla rušit výhled na [anonymizováno]. Odstoupení od smlouvy žalovaná neuznává, neboť dílo není vadné, způsoby řešení požadované žalobcem nejsou možné a návrhy žalované žalobce neakceptoval. Žalovaná smlouvu řádně splnila a tím, že nevymáhala doplatek z ceny díla ve výši [částka], konkludentně přistoupila na slevu z ceny s ohledem na vytknutou vadu. Žalobce tak z hlediska zákonné úpravy zvolil slevu z ceny díla, čímž se mu dostalo příslušného nároku z vadného plnění, a věc je tak vyřízena. Dojde-li soud k závěru, že žalobce od smlouvy platně odstoupil, poukazuje žalovaná pro případ vypořádání bezdůvodného obohacení na to, že jde o výrobek na zakázku, tedy o věc ryze individuální zhotovenou na zakázku dle specifických potřeb žalobce, kterou nelze dále přeprodat.

3. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

4. Z formulářové smlouvy o dílo ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce u žalované objednal zhotovení a montáž markýzy [anonymizováno] 2 o šířce 700 cm s výsuvem 300 cm na strop terasy bytu za celkovou cenu včetně 15 % DPH ve výši [částka] Smlouva obsahuje údaj„ sklon markýzy“, přičemž u„ výšky u vrchní části válce“ je uvedeno 246 cm a u„ výšky na vrchní část přední lišty“ pak 200 cm. Dle čl. 6 podmínek dodávky žalovaná na výrobek poskytuje záruku v délce 24 měsíců s výjimkou mechanického poškození způsobeného nedodržením návodu k obsluze.

5. Z dokladů o provedených platbách bylo zjištěno, že žalobce žalované uhradil dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].

6. Z předávacího protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná markýzu namontovala uvedeného dne v době od 8:00 do 15:00 hod. a do protokolu poznamenala, že„ celková cena díla snížena o [částka] s ohledem na výhrady (žalobce – pozn. soudu) – viz email panu [příjmení]“. Do„ zápisu objednatele“ žalobce uvedl„ viz výše zmíněné výhrady“. Protokol je podepsán žalobcem, za žalovanou uveden„ [příjmení]“.

7. Z emailové korespondence účastníků bylo zjištěno, že účastníci ohledně markýzy a její montáže komunikovali od 25. 6. do [datum]. Emailem ze dne [datum] ve 12:37 hod. [role v řízení] [role v řízení] vytkl, že na žádných [anonymizováno] či realizacích neviděl„ obludné elko“, ke kterému je markýza přichycena. Od počátku požadoval, aby nebyl narušen výhled z terasy, a očekával tedy úchyt designově ladící k markýze. Mezi markýzou a stříškou je mezera o velikosti cca 10 cm, která je dle žalobce zbytečná, přičemž údajně jde o mezeru technologickou. Provedení montáže je zcela nevhodné a hyzdí dojem z výrobku, pročež žalobce požádal o zaslání návrhu možné úpravy včetně výkresu a cenové nabídky, která by zohledňovala vadnou realizaci. Z uvedených důvodů žalobce sníží doplatek o [částka]. Zástupce žalované [jméno] [příjmení] za žalovanou reagoval tak, že jde o standardní způsob uchycení, s nímž na schůzce žalobce seznámil. Přemontování je možné na 3 stěnové držáky na stříšku za cenu [částka]. Žalobce odpověděl, že nesouhlasí, jde o uchycení v rozporu se smlouvou, o mezeře, která je rušivá, informován nebyl. Žalobce požadoval montáž právě na stříšku z důvodu co nejmenšího omezení výhledu, což žalovaná vyloučila z důvodu možného zatékání do markýzy. Nyní však sama žalovaná tento způsob sama připouští. Smlouva o dílo jednoznačně stanoví výšku u vrchní části válce 246 cm a výšku vrchní části lišty 200 cm, mezeru nezmiňuje. Skutečností jsou výšky 236 a 190 cm a existence mezery, kterou žalobce nenalezl na jiných instalacích. Žalobce je ochoten uhradit toliko [částka] za práci při instalaci na čelo stříšky. [jméno] [příjmení] za žalovanou reagovala, že jde o standardní způsob kotvení, návrh na přemontování za [částka] je nepřijatelný a požádala o doplacení faktury. Žalobce v replice ze dne [datum] setrval na svém stanovisku s tím, že nebude platit za chyby žalované. Je třeba dořešit rovněž elektroinstalaci připravenou pro montáž markýzy na konec stříšky a dílo v současném stavu nemůže zůstat, neboť jej žalobce převzal s výhradami.

8. Z odstoupení od smlouvy o dílo ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobce žalované zaslal písemné odstoupení od smlouvy o dílo ze dne [datum] týkající se zhotovení a montáže markýzy [anonymizováno]

2. Uvedl, že při montáži vznikla mezi markýzou a stropem rušivá mezera o velikosti cca 10 cm, jejíž existence ze smlouvy o dílo nevyplývá a na niž žalobce nebyl upozorněn. Ze smlouvy je naopak nepochybné, že markýza měla doléhat přímo ke stropu, neboť byla sjednána její výška 246 cm, nikoli faktických 236 cm. Žalované (panu [příjmení]) žalobce zdůrazňoval, že markýza musí co nejméně rušit výhled na [část Prahy] věděl-li by, že dílo bude provedeno takto, smlouvu by nikdy neuzavřel. Předávací protokol žalobce podepsal s výhradami a ve věci následně komunikoval se žalovanou prostřednictví emailu, přičemž ve zprávě z e dne [datum] sdělil, že dílo má vadu (neodpovídá smlouvě) spočívající v mezeře mezi markýzou a stropem, a požádal o opravu této vady. [příjmení] dosud nebyla odstraněna a je zřejmé, že to žalovaná ani nezamýšlí. Proto žalobce od smlouvy o dílo odstupuje, žádá o vrácení zaplacené částky [částka] do [datum] a žádá o sdělení termínu odinstalování vadného díla. Odstoupení bylo žalované doručeno dne [datum].

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do [datum] a žalovanou upozornil na možnost podání žaloby. Shrnul, že předmětné dílo bylo provedeno vadně, neboť mezi markýzou a stropem vznikla smlouvou nepředpokládaná mezera (tj. markýza ke stropu nepřiléhá, nýbrž z něj visí). Z proběhlé komunikace je zřejmé, že žalovaná vadu nezamýšlí odstranit, pročež žalobce od smlouvy písemně odstoupil dopisem ze dne [datum], který byl žalované doručen dne [datum].

10. Z cenové nabídky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná žalobci nabídla dodání a montáž kazetové markýzy [anonymizováno] 2 za částku [částka] včetně DPH, nabídku vypracoval [jméno] [příjmení]. Nabídka nezmiňuje případné mezery vzniklé mezi markýzou a podkladem, na nějž bude instalována.

11. Ze stavební přípravy – elektropřípravy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná žalobci nabídla způsob montáže elektrického ovládání markýzy. K tomuto důkazu žalobce uvedl, že jej vnímal jako obecný materiál.

12. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná žalobci vyúčtovala částku [částka] se splatností do [datum] za dodání a instalaci markýzy dle smlouvy o dílo ze dne [datum] (celková cena díla činila [částka], žalobce dosud uhradil [částka], vše včetně DPH).

13. Ze zprávy žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná nesouhlasila se stanoviskem žalobce ohledně existence vady díla, markýza byla namontována obvyklým způsobem. Mezi markýzou a stropem musí být mezera, kterou z technických důvodů nelze odstranit. Žalovaná věc považuje za uzavřenou a žádá o doplacení faktury.

14. Ze zamítnutí žádosti odstoupení od smlouvy o dílo ze dne [datum] včetně nákresu bylo zjištěno, že žalovaná nesouhlasila s odstoupením od smlouvy ze strany žalobce, neboť markýza byla namontována plně v souladu s veškerou dokumentací a obchodními podmínkami. Výška 246 cm se uvádí v souvislosti se sklonem markýzy, což je zřejmé ze struktury samotné smlouvy. Žalovaná hledá řešení a byla by možná montáž tak, že mezera mezi markýzou a stropem by činila 20 až 40 mm. Protože nejde o nedostatek ze strany žalované, doplatila by žalovaná v rámci dobrých vztahů 50 % z nákladů na takový servis, které by činily [částka] bez DPH.

15. Z dopisu žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce s návrhem žalované ze dne [datum] nesouhlasil, neboť nevidí důvod pro novou objednávku, když se řeší reklamace vadného díla, která měla být vyřízena bezplatně. Faktem je, že mezera stále existuje, pro žalobce je neakceptovatelná a navrhované řešení ji neodstraňuje. Žalobce tedy trvá na odstoupení od smlouvy, žádá o vrácení částky [částka] do [datum] a očekává návrh termínu odinstalování markýzy.

16. Z obchodních podmínek žalované bylo zjištěno, že technická data výrobků, popis a fotografie jsou uvedena na webu prodávajícího. Další podrobná data si může vyžádat kupující. Pokud si je nevyžádá, prodávající bude dodávat výrobky dle svých technických specifik a svých běžných standardů (čl. 4).

17. Z nákresu výsuvné markýzy [anonymizováno] 2 bylo zjištěno, že předmětná markýza je dle dokumentace žalované montována na stropu s minimální mezerou, do zdi je montována s mezerou o velikosti 80 ± 20 mm.

18. Z katalogu žalované bylo zjištěno, že při montáži předmětné markýzy do zdi je mezi markýzou a zdí mezera o velikosti 80 ± 20 mm (str. 20, obrázek 3). K tomuto důkazu žalobce uvedl, že žádný katalog neobdržel.

19. Z emailové komunikace účastníků bylo zjištěno, že účastníci v dubnu a květnu 2018 komunikovali ohledně uzavření předmětné smlouvy o dílo. Žalovaná ([jméno] [anonymizováno]) sdělila žalobci, že markýzy jsou vyráběny na míru a doporučuje návštěvu webové prezentace na [webová adresa], vzorník markýz je dostupný na [webová adresa].

20. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že je partnerkou žalobce, s nímž žije ve společné domácnosti. O smlouvě věděla, oba se rozhodli pořídit si markýzu a neplánovaně vyrazili do provozovny žalované v [obec] – [část obce], kde se setkali se zástupcem žalované panem [příjmení]. Ten jim podal základní informace a sdělil, že žalovaná je schopna vyhovět požadavku na montáž markýzy na strop s tím, že vše technické se vyřeší při zaměření. O existenci mezery mezi markýzou a stropem nepadlo ani slovo, řešila se požadovaná šedá barva látky, schůzka byla krátká a partneři neobdrželi žádné obchodní podmínky. Neřešilo se ani ukotvení markýzy, kotvení markýz vystavených na prodejně nevypadalo nijak rušivě, byla řeč o tom, že markýza nesmí rušit výhled na [anonymizováno]. Svědkyně a žalobce tak očekávali montáž markýzy, měli pouze úvodní prospekt, který mezeru nezmiňoval, jiný podklad neobdrželi. Při zaměření (měřilo se metrem, nic technického se nediskutovalo) se řešil sklon markýzy, která je dlouhá, a to tak, aby pod ní bylo možno projít, zaměření byla svědkyně přítomna s malou dcerou. Protože markýza byla instalována níže, svědkyně pod ní sice projde, avšak žalobce nikoli. Svědkyně žádné obchodní podmínky neviděla, prvně partneři markýzu poptávali u [právnická osoba], která požadavkům nebyla schopna vyhovět a odkázala na žalovanou. Svědkyně předpokládala, že markýza bude umístěna na strop a bude pod ní možno procházet.

21. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalované, vypověděl, že žalobcova zakázka se řešila asi v roce [rok], patrně proběhla schůzka i na prodejně. Zaměření na místě byla přítomna nějaká paní s dítětem. Žalobce měl požadavek, aby markýza byla uchycena co nejblíž stropu. Svědek mu ukazoval dva typy držáků, mezi markýzou a stropem je vždy mezera, na což žalobce výslovně upozorňoval. O požadavku na nerušený výhled na [anonymizováno] či požadavku na to, aby pod markýzou bylo možno procházet, svědkovi není nic známo. Smlouvu o dílo připravoval svědek, obchodní podmínky žalobci nepředával, je na ně odkaz ve smlouvě. Údaj o výšce u vrchní části válce a výšce na vrchní část přední lišty je pouze odhadem výrobního sklonu. Existence mezery není uvedena, protože se předem neví, jak bude velká. Předložené výkresy uchycení žalobce podepisoval, markýzy prezentované v provozovně jsou jiné (stěnové). Schůzek je hodně, konkrétní průběh té se žalobcem si svědek již nevybaví, avšak svědek vždy zákazníky upozorňuje na existenci mezery. Svědek má vlastní katalog markýz, který není založen ve spise, žalobci ukazoval nákresy uvedené v odstavci 18 odůvodnění tohoto rozsudku. Neexistuje markýza, která je kotvena až do stropu, tj. bez mezery.

22. Svědek [příjmení] [příjmení], zaměstnanec žalované, uvedl, že se účastnil montáže markýzy u žalobce. Před montáží svědek vždy obdrží náčrtek a samotná montáž proběhne dle návodu obchodního zástupce (zde pana [příjmení]). Jak vypadal náčrtek v případě žalobce, svědek již neví. Svědek z výroby dostane háky, jejichž rozměry asi zadává obchodní zástupce, a na základě jejich výšky se ví, jaká mezera bude mezi markýzou a stropem. Pokud se zákazníkovi montáž nelíbí, řeší se to přes obchodního zástupce. Svědek si matně vybavuje, že se žalobcem řešil jiné kotvení, ale obchodní zástupce takové řešení kvůli statice vyloučil; neví, že by měl žalobce při montáži výhrady. [příjmení] mezi stropem a markýzou musí vzniknout, technologická mezera je 5 až 8 cm, nikdo si na to zatím nestěžoval.

23. Svědek [jméno] [příjmení], ředitel výroby žalované, uvedl, že byl přítomen zhlédnutí předmětné markýzy kvůli vyboulení její hlavní stříšky. Něco podobného svědek ještě neviděl, došlo k tomu patrně vlivem tepla či větru. Po celé délce markýzy je zámek, aby držel tvar markýzy, jde o pant, do kterého se horní lišta zasune a nacvakne. Zmenšení mezery mezi markýzou a stropem patrně není možné, markýzu by nebylo možno zaklapnout. 24. [jméno] [příjmení], jednatel a společník [role v řízení], v postavení účastníka řízení vypověděl, že držáky, do nichž se montovala předmětná markýza, jsou zcela standardní, je přesně známa jejich výška, a pokud se dělá sklon, tato výška se mění (u každého typu markýzy je to jiné). Svědek [příjmení] to v daném případě podcenil, napsal tam jednu a pak druhou výšku, kterou v podstatě odhadoval, jde o standardní vyplnění smlouvy obchodním zástupcem. Usnadnil si to tedy předpokladem, že se markýza umístí na strop, neřešil její montáž výše či níže. Sklon se vždy řeší individuálně a žalobce nepožádal, aby se upravoval, úpravy sklonu se dělají často a zdarma v rámci servisu. Bylo by možné přemontování tak, aby mezera činila cca 2 cm, je nutno zohlednit povrch stropu, který může být nerovný. S obchodními podmínkami je zákazník seznámen, pokud o to požádá, nelze podchytit naprosto vše a z tohoto důvodu jsou klienti odkazování na web.

25. Další provedené důkazy (komunikace účastníků) soud pro nadbytečnost neposuzoval.

26. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co uvedli účastníci a co v řízení vyšlo najevo (§ 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

27. Účastníci od dubna 2018 emailem a posléze osobně komunikovali ohledně dodání a montáže markýzy, což vyústilo v podpis smlouvy o dílo ze dne [datum], jíž se žalovaná zavázala žalobci dodat a naistalovat markýzu [anonymizováno] 2 o šířce 700 cm s výsuvem 300 cm na strop terasy bytu za celkovou cenu včetně 15 % DPH ve výši [částka] Smlouva vyhotovení zaměstnancem žalované [jméno] [příjmení] obsahuje údaj„ sklon markýzy“, přičemž u„ výšky u vrchní části válce“ je uvedeno 246 cm a u„ výšky na vrchní část přední lišty“ pak 200 cm. Po montáži, resp. již při montáži, žalobce žalované vytkl, že markýza je naistalována vadně, neboť mezi ní stropem vznikla mezera o velikosti 10 cm, která je nevzhledná a neodpovídá od počátku vznesenému požadavku na to, aby markýza co nejméně omezovala výhled na [anonymizováno]. V souvislosti s takto sjednaným dílem žalobce žalované zaplatil celkem [částka].

28. Ohledně existence předmětné mezery soud neshledal důvodu nevěřit výpovědím svědků (zaměstnanců žalované), že jde v podstatě o výrobní parametr markýzy, resp. o mezeru technologickou, kterou nelze zcela odstranit již jen s ohledem na způsob montáže markýzy, kterou je nutno zaklapnout do držáků. Žalovaná však neunesla své důkazní břemeno ohledně tvrzení, že žalobce (či jeho partnerku vyslechnutou jako svědkyni) řádně seznámila s existencí takové mezery, neboť pouze obecně uváděla, že žalobce o tomto parametru poučila či jej na něj upozornila. Tato tvrzení však zůstala pouze v obecné rovině, žalovaná neprokázala předložení příslušných výkresů, ceníků či katalogů a neprokázala ostatně ani to, že žalobce seznámila s konkrétním způsobem montáže či (alespoň) se svými obchodními podmínkami, na něž jej pouze odkázala v emailové korespondenci.

29. K dotazu soudu, proč smlouva uvádí výšku vrchního válce 246 cm a výšku na vrchní část přední lišty 200 cm, žalovaná sdělila, že jde o parametry ohledně sklonu markýzy, tyto údaje zřejmě podcenil svědek [příjmení] a napsal rozměry až ke stropu. To ostatně potvrdil i jednatel žalované při svém výslechu. Tato tvrzení jen podporují výše uvedené skutkové zjištění i v tom směru, že žalobce ani s existencí předmětné mezery nemohl být řádně seznámen, neboť sama žalovaná o tomto parametru neměla jasno.

30. V tomto ohledu soud dále neshledal důvod nevěřit tvrzení žalobce o požadavku na to, aby montáž markýzy nerušila výhled na [část Prahy] toto tvrzení je prokazováno zcela věrohodnou výpovědí jeho družky, tak svědka [příjmení], který uváděl, že žalobce požadoval uchycení co nejblíže stropu. Žalobce evidentně měl zájem na (subjektivně) dokonale estetickém provedení, což podporují i tvrzení žalované, že poptával nadstandardní materiál a speciální šedé barevné provedení látky. Protože se žalovaná se žalobcem následně nedohodla na způsobu odstranění reklamované mezery, resp. na opravě díla, žalobce žalované písemně sdělil, že od smlouvy o dílo odstupuje. Tento dopis byl žalované doručen dne [datum]. Žalobce požádal o vrácení zaplacené částky [částka] v termínu prodlužovaném do [datum], čemuž žalovaná nevyhověla.

31. Pro úplnost soud uvádí, že nebylo možno přihlížet k později uplatněným tvrzením ohledně dalších vad díla, která byla uplatněna v průběhu řízení bez případného souvisejícího procesního úkonu.

32. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle ust. § 1827 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle něhož podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, je podnikatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení; to neplatí při uzavírání smlouvy výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. Uzavírá-li se smlouva za použití elektronických prostředků, poskytne podnikatel spotřebiteli v textové podobě kromě znění smlouvy i znění všeobecných obchodních podmínek.

33. Dle ust. § 1837 písm. d) o.z. spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu.

34. Dle ust. § 2586 odst. 1 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

35. Dle ust. § 2095 o.z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

36. Dle ust. § 2099 odst. 1 o.z. je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

37. Dle ust. § 2106 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

38. Dle ust. § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

39. Dle ust. § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

40. Dle ust. 1812 odst. 1 o.z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

41. Dle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

42. V dané věci je nepochybné, že žalobce, který nejednal v rámci výkonu své podnikatelské činnosti či svého zaměstnání, jako spotřebitel (§ 419) v pozici objednatele a žalovaná jako podnikatel (§ 420 o.z.) v pozici zhotovitele prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli smlouvu o dílo ve smyslu ust. § 2685 a násl. o.z., na jejímž základě se žalovaná žalobci zavázala dodat a nainstalovat předmětnou markýzu. Předmětnou smlouvu soud neshledal neplatnou, zdánlivou či trpící jinými vadami, k nimž by bylo nutno přihlížet z úřední povinnosti. Bylo prokázáno, že dílo bylo dodáno s vadou spočívající v existenci mezery mezi markýzou a stropem, na který byla markýza montována, neboť dílo, resp. jeho provedení, zejména z estetického hlediska, které bylo pro žalobce zcela zásadní, neodpovídalo smlouvě (srov. § 2095 o.z. či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2017, sp. zn. 23 Cdo 2618/2016), která existenci takové mezery nepředpokládá a výslovně stanoví výšku markýzy, která dle shodného tvrzení účastníků nebyla dodržena (dle tvrzení žalované jde vlastně o zcela jiný údaj, současně navíc toliko odhadnutý obchodním zástupcem). Žalovaná ostatně, jak rozvedeno výše, nijak neosvětlila, proč žalobce na existenci předmětné mezery výslovně neupozornila, proč tento údaj nezahrnula do smlouvy a proč se žalobcem případně tuto otázku například i během samotné montáže nekonzultovala. Reklamoval-li žalobce existenci předmětné mezery již při této příležitosti, nelze jeho postupu ničeho vytknout, neboť v pozici spotřebitele mohl rozumně předpokládat, že dílo (stále) bude zhotoveno bezvadně, tj. dle údajů uvedených v samotné smlouvě, přičemž dle názoru soudu nelze očekávat, že by montáž na místě mohla proběhnout jinak toliko z rozhodnutí přítomných pracovníků (srov. výpověď svědka [příjmení] zejména v části ohledně pokynů od zaměstnavatele). Žalovaná přitom dle vlastních tvrzení o existenci mezery nutně předem věděla, a nic jí tak nebránilo tento údaj případně do uzavřené smlouvy dopsat (například i ručně). Argumentovala-li dále žalovaná, že žalobce výslovně nepožadoval jiné než„ standardní“ provedení, které nadto nikde nebylo přesně specifikováno (obchodní podmínky obsahují pouze obecné formulace), přehlíží jednak výslovné ustanovení § 1811 o.z. a jednak to, že je to právě ona v pozici zhotovitele-odborníka, kdo je povinen objednatele upozornit na nevhodné pokyny k provedení díla, tím spíše tedy tím, kdo je povinen – v souladu s uzavřenou smlouvou – sám zvolit nejlepší možný způsob provedení díla, popř. objednatele v tomto směru řádně poučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 2009/2016, a tam odkazovanou judikaturu). Odhlédnout konečně nelze ani od toho, že ve smyslu ust. § 1812 o.z. smlouvu nelze rozumně vyložit jinak, než že existence jakékoli mezery nebyla sjednána, a žalobce tak důvodně očekával montáž„ přímo“ ke stropu. Úkolem spotřebitele nepochybně není a ani nemůže být výklad pojmů ve smlouvě s cílem dobrat se zamýšleného způsobu realizace, o konkrétním způsobu realizace je naopak zhotovitel povinen objednatele řádně poučit.

43. Protože bylo postaveno najisto, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o dílo, které bylo předáno s vadami, zabýval se soud dále otázkou žalobcova odstoupení od smlouvy. S ohledem na výsledky dokazování je zřejmé, že žalobce a žalovaná dlouhodobě komunikovali ohledně řešení předmětné vady, avšak shodu nenalezli, přičemž žalobce setrval na svém požadavku na bezplatné opravě díla, resp. na odstranění předmětné mezery mezi markýzou a stropem. Z tohoto důvodu žalobce od smlouvy odstoupil dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum], v němž řádně shrnul a odůvodnil tento postup s odkazem na předchozí komunikaci účastníků. Za daného stavu soud odstoupení od smlouvy posoudil jako platné ve smyslu ust. § 2106 odst. 1 písm. d) o.z., neboť žalobce využil příslušného práva z vadného plnění, kterého se mu dostalo, k čemuž jej zákon výslovně opravňuje. Argumentuje-li žalovaná tím, že fakticky či konkludentně došlo k volbě práva z vadného plnění ve formě slevy z ceny díla, nemůže jí soud přisvědčit, neboť žalobce výslovně sdělil, že doplatek nesloží z důvodu vady díla, kterou požaduje odstranit, a sama žalovaná na doplacení celé částky výslovně trvala (email ze dne [datum]). Dle ust. § 2004 odst. 1 o.z. tedy předmětná smlouva zanikla od počátku.

44. Pokud konečně jde o tvrzení žalované ohledně nemožnosti žalovaného jakožto spotřebitele odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku ve smyslu ust. § 1837 d) o.z. s ohledem na jedinečnost dodané markýzy (zhotovené na zakázku), při systematickém i logickém výkladu občanského zákoníku a respektování zásady ochrany spotřebitele soud uzavřel, že citované ustanovení § 2106 o.z. je ustanovením speciálním a nelze akceptovat to, že žalobce dodal„ podstatnou část toho, co je k výrobě zapotřebí“, pročež jde o natolik specifickou věc (zhotovenou na zakázku), tedy o natolik specifický předmět smlouvy o dílo, který vede k závěru o tom, že žalobce od smlouvy není oprávněn odstoupit. Jak rozvedeno výše, byla to právě žalovaná, jejíž činnost se již ze samotné povahy prováděných zakázek zaměřuje na zhotovování a montáž věcí na míru, kdo se zavázal dílo zhotovit a dodat a kdo rovněž vyhotovil předmětnou smlouvu o dílo. Již s respektem k základním zásadám občanského práva pak soud z hlediska dobrých mravů (§ 2 odst. 3 a násl. o.z.) soud nemůže aprobovat postup, který ve svém důsledku vede ke zhoršení postavení slabší smluvní strany (spotřebitele), který v podstatě přistupuje k řešení navrženému profesionálem (podnikatelem), přičemž by měl snášet vady dodaného plnění či jiné nedostatky, které měly být zapříčiněny tím, že se výslovně nedomáhal jiného než podnikatelem-odborníkem předestřeného řešení. Těmto námitkám žalované tedy soud nepřisvědčil. Pro úplnost soud dodává, že předmětem řízení nebylo vydání bezdůvodného obohacení, jehož se dostalo žalobci.

45. Protože si účastníci na základě ust. § 2991 odst. 2 o.z. jsou povinni vydat bezdůvodné obohacení na základě právního důvodu, který odpadl, je žaloba důvodná a žalovaná je povinna žalobci vydat uhrazenou částku ve výši [částka] (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4552/2015). O úroku z prodlení, který žalobci dle ust. § 1958 odst. 2 o.z. náleží ode dne následujícího po stanovené lhůtě k plnění (do [datum]), bylo rozhodnuto dle ust. § 1968 a násl. o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

46. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, 4 písemná podání ve věci a účast na jednání soudu dne [datum] v délce přesahující 2 hodiny) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a.t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a.t.

47. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., o povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.