124 C 1/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení částky 270 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit částku 270 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 270 000 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 12 690 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen ČR - Okresnímu soudu v Kladně na nákladech řízení státu zaplatit částku 714 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen žalované zaplatit na nákladech řízení částku 239 567,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 270 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce jakožto zapůjčitel uzavřel dne [datum] se žalovanou jakožto vydlužitelkou smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčil žalované částku ve výši 270 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že zapůjčenou částku splatí jednorázově k rukám žalobce na jeho výzvu konkrétně v místě jeho bydliště, nejpozději do 8 měsíců od výzvy. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení zápůjčky výzvou ze dne [datum], která byla žalované doručena dne [datum], lhůta pro zaplacení uplynula dne [datum], do prodlení se žalovaná dostala dne [datum]. Žalovaná žalobci ničeho neuhradila. Žalobce v souladu s bodem 7 smlouvy o zápůjčce se domáhá na žalované též smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den v prodlení od [datum] do podání žaloby, tj. částky 12 690 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, uvedla, že od žalobce žádnou zápůjčku neobdržela, nikdy o žádnou zápůjčku žalobce nežádala. O existenci smlouvy o zápůjčce se žalovaná dozvěděla až z předžalobní upomínky právního zástupce žalobce. Žalovaná popírá pravost a správnost předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaná zjistila, že téhož dne, jakého byla podepsána smlouva o zápůjčce, byla podepsána dohoda o úpravě výživného k nezletilým dětem. Dohoda o výživném byla uzavřena z podnětu žalobce, který připravoval i text dohody. Pohledem na podobnost poslední strany dohody o výživném a smlouvy o zápůjčce došla žalovaná k závěru, že žalobce musel žalované s největší pravděpodobností při předkládání všech vyhotovení dohod ohledně výživného předložit k podpisu na poslední straně i smlouvu o zápůjčce tak, aby žalovaná nerozpoznala, že podepisuje jiný dokument. Žalobce žalovanou uvedl v omyl a takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany, je neplatné. Žalovaná navrhovala žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. K podpoře svých tvrzení založil žalobce smlouvu o zápůjčce, výzvu k úhradě dlužné částky 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] s úředně ověřenými podpisy má soud za zjištěné, že podle jejího textu žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o bezúročné zápůjčce, kdy žalobce jako zapůjčitel zapůjčil na základě této smlouvy žalované jako vydlužitelce částku 270 000 Kč s tím, že částka 270 000 Kč byla žalované předána v hotovosti před podpisem smlouvy. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná a pro případ prodlení žalované s vrácením zapůjčených peněz byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, a to až do doby úplného zaplacení.

5. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení bezúročné půjčky výzvou ze dne [datum] s podacím lístkem ze dne [datum].

6. Z emailové korespondence mezi žalobcem a žalovanou ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalované sděluje, že pokud by potřebovala finanční prostředky, tak může sáhnout do bezúročné zápůjčky.

7. Žalovaná v souvislosti s předmětnou zápůjčkou podala na Policii ČR podnět k prověření, zda ze strany žalobce nedošlo ke spáchání trestného činu. Na podporu tvrzení že žádné finanční prostředky nepotřebovala zapůjčit, navrhla provést důkaz trestním spisem [anonymizováno] [číslo] (konkrétně úředním záznamem o podaném vysvětlení žalobce, žalované a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), dotazem na Českou poštu s.p., svým účastnickým výslechem, výslechem svého přítele [jméno] [příjmení], výslechem [anonymizováno] [role v řízení] [jméno] [celé jméno žalované], výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a výplatními lístky a mzdovými výměry.

8. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení na policii ČR ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaná uvedla, že v roce 2000 se seznámila se žalobcem, posléze se z jejich vztahu narodily dvě děti [jméno] a [jméno]. Žalovaná v roce 2016 opustila společnou domácnost, po odchodu se žalobce se žalovanou dohodli na výživném pro jejich společné děti. Dohodu sepsal žalobce, žalovaná s ní souhlasila. Po nějaké době ji žalobce kontaktoval, požadoval, aby žalovaná po dobu, co žalobce bude nepřítomen v ČR, z hrazeného výživného zasílala i stavební spoření starší dceři, které dle původní dohody měl zasílat žalobce. Žalovaná s tímto postupem souhlasila, žalobce jí zaslal emailem dohodu o úpravě výživného a smlouvu o bezúročné půjčce. Žalovaná nežádala žalobce o finance, volala mu, že žádné zapůjčení peněz nepožaduje a že chce podepsat dohodu ohledně výživného. K podpisu dohody došlo dne [datum], žalobce žalované přišel v ten strašně nervózní, smlouvu podepisovali na poště, na poště byli sami dva. Kolik smluv žalovaná podepisovala, přesně neví, ví, že se podepisovala vícekrát. Žalovaná obdržela pouze jedno vyhotovení dohody o výživném. O smlouvě o zápůjčce se dozvěděla až z výzvy právního zástupce žalobce.

9. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení na policii ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uvedl, že byl se žalovanou 16 let, z jejich vztahu se narodily dvě dcery. Po rozchodu žalobce a žalovaná sepsali dohodu o výživném na dcery. Smlouvu o zápůjčce sepisoval žalobce, dal ji k nahlédnutí žalované, návrhy smlouvy šly žalované i emailem. Návrhy smluv, které žalované posílal v e-mailech, nemůže žalobce dohledat. Více jak rok na něj žalovaná naléhala o zapůjčení peněz, žalovaná věděla, že si ušetřil částku 250 000 Kč. Žalovaná věděla, že peníze jsou uloženy v trezoru, ve stole na nářadí. V roce 2015 žalobce, poté co zjistil, že žalovaná má milence, všechny peníze vzal a odvezl do zaměstnání. V den, kdy mělo dojít k podpisu smlouvy o zápůjčce, byl žalobce s největší pravděpodobností v práci na letišti. Smlouvy přinesla žalovaná na pobočku v hale letiště, tam je vyndala, byly to čtyři výtisky. Žalovaná výtisky pro žalobce podepsala již předtím, paní na přepážce řekla, že takto to nejde a tak zbyly jen dva výtisky. Žalobce si ponechal smlouvu o zápůjčce, žalovaná dohodu o výživném na děti. Obálku s penězi dal žalobce žalované před podpisem smluv v hale. Jeho současná přítelkyně [jméno] [příjmení] byla v hale, když peníze předával. Byla tam proto, aby nedošlo k nějaké nepředloženosti ze strany žalované. Žalobce chtěl žalované zaslat peníze na účet, to ona nechtěla.

10. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení na policii ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že Ing. [jméno] [příjmení] uvedla, že v den, kdy měla být smlouva o zápůjčce podepsána, byla přítomna na letišti [jméno] [jméno], setkala se se žalobcem, který měl obálku s penězi v kapse, čouhala mu obálka z kapsy. Viděla, jak žalobce venku předal žalované obálku a jak žalovaná bankovky přepočítává. Žalovaná si dala peníze to tašky a společně se žalobcem odcházela do vestibulu terminálu 1, pak pokračovali směrem k poště.

11. Z odpovědi České pošty, s.p., ze dne [datum] a kopie části ověřovací knihy má soud za zjištěné, že dne [datum]: -) pod pořadovým [číslo] byl proveden zápis v ověřovací knize, který se týkal legalizace podpisu žalobce, označení druhu listiny, na které byl legalizován podpis Dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí. -) pod pořadovým [číslo] byl proveden zápis v ověřovací knize, který se týkal legalizace podpisu žalované, označení druhu listiny, na které byl legalizován podpis Dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí. -) pod pořadovým [číslo] byl proveden zápis v ověřovací knize, který se týkal legalizace podpisu žalobce, označení druhu listiny, na které byl legalizován podpis Smlouva o bezúročné půjčce. -) pod pořadovým [číslo] byl proveden zápis v ověřovací knize, který se týkal legalizace podpisu žalované, označení druhu listiny, na které byl legalizován podpis Smlouva o bezúročné půjčce.

12. Žalovaná jako účastnice řízení vypověděla, že jediným důvodem, proč se žalobcem podepsali dohodu o úpravě výživného, bylo to, že se měl stěhovat do zahraničí, říkal, že by nemohl posílat výživné ze zahraničí, což není pravda. K podpisu dohody na přepážce nebyl nikdo přítomen, přítelkyni žalobce žalovaná v hale neviděla. Smlouvy vytiskl žalobce, neví, kolikrát se na přepážce podepisovala, po podpisu žalobce vše vzal, žalované zůstal jeden výtisk dohody o úpravě poměrů k dětem, ostatní si vzal žalobce. Neptala se, proč tolikrát dohodu podepisují. Neví nic o tom, že by žalobce měl úspory, říkal, že hotovost doma nemá. Nikdy žalobce nežádala o poskytnutí zápůjčky. Do ověřovací knihy nekoukala, finanční potíže nikdy neměla.

13. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl že, smlouvu o zápůjčce nikdy neviděl, věděl, že žalovaná měla podepisovat smlouvu o dětech. Finanční situace žalované v roce 2017 nebyla excelentní, ale nebylo to, že by strádala. Svědek měl peníze na účtu kolem 150 000 Kč, v případě potřeby, by byl schopen, je žalované půjčit sám.

14. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] vypověděla, že žalobce jí řekl, že půjčil žalované peníze, mával jí papírem před vrátky, to bylo v roce 2017. Když se žalované ptala, říkala, že si žádné peníze od žalovaného nepůjčovala, pokud by bylo potřeba, mohla si půjčit od ní. Svědkyně dále uvedla, že v roce 2016 žalobce žalované vyhrožoval, že jejich rozchod tak nenechá, že se jí pomstí. Žalovaná si nic dražšího nepořizovala.

15. Z výplatních lístků, které žalovaná založila na podporu svých tvrzení, že nepotřebovala zapůjčit finanční prostředky, bylo zjištěno, že žalovaná měla příjem z HPP a z DPP, kdy její čistý příjem za měsíc září 2016 činil 21 930 Kč a 1200 Kč, za měsíc říjen 2016 činil 33 209 Kč a 1 200 Kč, za měsíc prosinec 2016 činil 21 723 Kč a 1 200 Kč, za měsíc leden 2017 činil 35 256 Kč a 1 200 Kč, za měsíc březen 2017 činil 19 728 Kč a 1200 Kč a za měsíc duben 2017 činil 29 924 Kč. Ze mzdového výměru žalované ze dne [datum] a [datum] má soud za zjištěné, že žalované náleží z pracovní smlouvy základy plat ve výši 25 000 Kč a od [datum] ve výši 30 000 Kč.

16. Soud v řízení vyslechl svědkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], která měla být přítomna předání peněz žalobcem žalované. Svědkyně vypověděla, že je přítelkyně žalobce, se žalovanou se zná od vidění. Byla přítomna předání zápůjčky, když šla doprovodit žalobce. O podmínkách smlouvy o zápůjčce nic neví. K předání peněz došlo na letišti na úseku před letištěm, než se jde do haly, bylo to v lednu, den si přesně nepamatuje. Svědkyně viděla, jak žalobce vytahuje obálku s penězi, přesně neví, kolik bylo v obálce peněz, obálka byla světlá. Viděla, jak žalovaná vytáhla peníze z obálky, dívala se na ně, udělala z nich vějíř, peníze si přepočítala a dala si je do kabelky, měla tašku přes rameno, pak spolu žalobce a žalovaná odcházeli do haly letiště. Žalobce svědkyni řekl, že v obálce jsou peníze, peníze jí i sám ukazoval, byly to pětitisícové bankovky. Den, kdy došlo k předání peněz, byl pracovní den, fungovala pošta. K předání peněz došlo po obědě, svědkyně žalobce vyzvedávala na letišti, bylo to asi 10 minut před tím, než se měl setkat se žalovanou, bylo to na terminálu 2. V den předání peněz svědkyně na letiště přijela autobusem, zašla si na oběd, byla tam asi tak půl hodiny, pak šla pro žalobce, po odchodu žalobce si dala kávu, šla na autobus a odjela do [obec]. V této době pracovala ve spol. [právnická osoba] jako recepční v budově [příjmení] [příjmení].

17. Žalovaná zpochybňovala výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která dle žalobkyně nemohla být předání peněz přítomna, v den předání byla svědkyně v zaměstnání jako recepční. Žalobkyně navrhla, aby soud učinil dotaz na zaměstnavatele svědkyně ohledně její pracovní doby, pochůzek a odesílání e-mailů s jejím jménem z pracovního počítače.

18. Z odpovědi zaměstnavatele svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [právnická osoba] [anonymizováno], ze dne [datum] a dne [datum] má soud za zjištěné, že dne [datum] měla svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] od 10:00 do 15:00 hodin směnu. Standardně pochůzky mimo kancelář zaměstnavatel neeviduje, [anonymizováno] je v tuto dobu zastoupena jinou [anonymizováno]. Zaměstnanec může být nepřítomen na pracovišti po dobu nezbytně nutnou k vyřízení zadané pracovní pochůzky. Z emailové komunikace eviduje zaměstnavatel odchozí e-maily mezi zaměstnanci a svědkyní v časech 12:01, 12:35, 12:49 a 13:06 hodin. Z měsíčního pracovního výkazu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] má soud za zjištěné, že svědkyně byla v zaměstnání [datum] od 10:00 do 15:00 hodin.

19. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], při svém dalším doplňujícím výslechu vypověděla, že v den předání odešla ze zaměstnání, neví, na jak dlouho, odchod ze zaměstnání se nikde neevidoval, byla domluvena s kolegyní, že za ni zaskočí. Neví, kdo v ten den byl na recepci, bylo běžné, že třeba odcházeli [anonymizováno] na zkoušky na dobu dvou hodin. V [anonymizováno] měli jeden počítač, zřejmě tam byl nastaven její podpis, z něhož odcházely emaily. E-mail mohl odeslat kdokoli. V recepci byly obvykle dvě až tři [anonymizováno]. Docházku si vyplňovala do Excelu do tabulky, tabulku si vyplňovala sama. Souhlas, aby mohla odejít ze zaměstnání, od kolegyně nepotřebovala, domlouvaly se tak. Na recepci byl jeden počítač, který užívaly všechny recepční, na počítači se měnily podpisy, někdy si podpis zapomněl změnit. Na letiště v den předání peněz jela tak, že na zastávku jela autem a ze zastávky na letiště autobusem.

20. Ze zprávy zaměstnavatele svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [právnická osoba] SE ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na pracovišti přítomna recepční [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]). Pochůzky v rámci pracovní doby byly určeny pouze pro vyřízení pracovních záležitostí. V případě, že pochůzka byla realizována, byla by schvalována ústně nařízeným, kterým v té době byla Mgr. [jméno] [příjmení]. K e-mailovým podpisům zaměstnavatel svědkyně uvedl, že podpisy v emailech u zaměstnanců recepce je třeba zadat ručně.

21. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že na pozici [anonymizováno] pracovala od roku 2015 asi tři roky. Pracovní doba recepční začínala v 7:30 hodin, končila v 16:00 hodin, v 15:00 hodin přicházela na večerní brigádu večerní recepční. Ze zaměstnání mohla [anonymizováno] odcházet po domluvě s office manažerem, krátkodobě mohly vyjít ven po domluvě s druhou [anonymizováno], bylo to tak 5 minutové opuštění pracoviště, které se nikam nehlásilo. Na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vzpomíná, pracovala jako brigádnice na pozici [anonymizována dvě slova], někdy se mohlo stát, že mohla pracovat výjimečně na pozici denní recepční. Svědkyně si nevybavuje, že by Ing. [jméno] [příjmení] opouštěla pracoviště na delší dobu. Nebylo standardní, aby brigádnice pracoviště opouštěly. Standardní pauza na oběd byla 30 minut. Každá [anonymizováno] měla vzor své elektronické hlavičky s podpisem. V emailu šlo kliknout a připojit elektronickou hlavičku, k tomu měl přístup každý, kdo pracoval na PC. Vědomě se nedělo, že by se posílaly emaily s cizí elektronickou hlavičkou.

22. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že ve [právnická osoba] [anonymizováno] pracovala jako [anonymizována dvě slova], měla na starost dohled nad chodem kanceláře, administrativu, cestovní výkazy, dále měla na starost [anonymizováno] a kontroly pracovní doby. Pokud si [anonymizováno] chtěly vyřídit soukromé věci, tak mohly, pokud odcházely na dobu delší než 2 hodiny, daly jí to vědět. [anonymizováno] musela být pokrytá. Zaměstnanec v zácviku byl zvlášť kontrolován, neboť stínoval hlavní [anonymizováno], svědkyně uvedla, že není možné, aby někdo v prvních měsících zaměstnání si napsal hodiny, které tam nebyl.

23. Soud další důkazy s ohledem na procesní ekonomiku neprováděl, sama žalovaná na provedení dalších důkazů k prokázání tvrzení, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nemohla být přítomna předání peněz, netrvala.

24. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud má s ohledem na výše uvedené dokazování za prokázané, že mezi žalobcem jakožto zapůjčitelem a žalovanou jakožto vydlužitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § [číslo], formálně však zkoumal její naplnění.

25. Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou, k jejímu uzavření nepostačují příslušné projevy vůle smluvních stran, tj. dosažení konsensu stran, ale je nutné také přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli. K uzavření smlouvy tedy nestačí dohoda stran o jejím obsahu, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli a teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena. Pouhým dosažením konsensu stran o obsahu smlouvy, smlouva o zápůjčce uzavřena není.

26. Konstantní judikatura (např. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3236/2008) vztahující se ke smlouvě o půjčce, uzavírané tehdy dle ustanovení § 657 obč. zák., která je i nadále použitelná s ohledem na právní úpravu smlouvy o zápůjčce dle o. z., dovozovala, že žalobce (dříve věřitel nyní zapůjčitel), který se domáhá po žalovaném (dříve dlužníku, nyní vydlužiteli) vrácení půjčených peněz, musí z hlediska § 657 obč. zák. (nyní § 2390 o. z.) tvrdit, že s dlužníkem uzavřel v určité době smlouvu o půjčce (nyní o zápůjčce), že peníze dlužníku skutečně přenechal, jakým způsobem mu je předal (v hotovosti, převodem na dlužníkův účet nebo jinou formou) a zda případně a jak byla dohodnuta doba splnění dluhu. Současně judikatura (např. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 4312/2008) dovodila, že věřitel (nyní zapůjčitel), který se soudně domáhá po dlužníku (nyní vydlužiteli) vrácení půjčených peněz, musí splnit důkazní povinnost, unést důkazní břemeno, nejen o tom, že s dlužníkem v určité době uzavřel smlouvu o půjčce (nyní zápůjčce) peněz a že peníze měly být v dohodnuté době vráceny ale i tom, že tyto peníze dlužníku (nyní vydlužiteli) skutečně přenechal.

27. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalobce se žalovanou uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Ve smlouvě o zápůjčce je uvedeno, že k předání zápůjčky tj. částky 270 000 Kč došlo před podpisem smlouvy o zápůjčce. Podpisy na smlouvě o zápůjčce byly žalovaným i žalovanou úředně ověřeny. Charakter ověřovací listiny coby veřejné listiny znamená, že se ohledně ní uplatní presumpce její správnosti (§ 568 odst. 1 o.z.) Není-li pravost podpisu u ověřeného podpisu vyvrácena, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a dále také, že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. Presumuje se tedy pravost a správnost obsahu listiny. Žalované by tak nestačilo pouze popřít pravost podpisu, ale musela by ji vyvrátit důkazem opaku, což se v daném případě nestalo.

28. Jak již bylo výše uvedeno, smlouva o zápůjčce je reálný kontrakt a k jejímu uzavření je podstatné přenechání předmětu zápůjčky. Žalobce ve svém vyjádření i na PČR do protokolu uvedl, že peníze žalované předal, předání peněz byla přítomna jeho přítelkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která soudu popsala, že v den předání odešla ze zaměstnání, neví, na jak dlouho, odchod ze zaměstnání se nikde neevidoval. Byla domluvena s kolegyní, že za ni zaskočí. Na letiště dojela autobusem, dala si zde kávu, oběd. K předání peněz došlo na letišti na úseku před letištěm, než se jde do haly. Svědkyně viděla, jak žalobce vytahuje obálku s penězi, viděla, jak je dal žalované, která z nich udělala vějíř, peníze si přepočítala a dala si je do kabelky.

29. Při důkazu výpovědi svědka soud vyhodnocuje věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň k okolnostem, jež provázely jeho vnímání skutečností a k chování při výslechu a k poznatkům získaným na základě hodnocení jiných důkazů, do jaké míry je důkaz výpovědi svědka souladný s jinými důkazy, zda jím odporuje popř., zda se vzájemně doplňují.

30. Dalšími provedenými důkazy bylo jednoznačně prokázáno, že svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] nemohla být fyzicky přítomna předání peněz. Její výpověď je v přímém rozporu s výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], která byla v den předání peněz na pracovišti [právnická osoba] [anonymizováno] fyzicky přítomna, a s výpovědí svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že ze zaměstnání mohla recepční odcházet po domluvě s office manažerem, krátkodobě mohly vyjít ven po domluvě s druhou recepční, bylo to tak 5 minutové opuštění pracoviště, které se nikam nehlásilo. Ze zaměstnání nebylo možné odejít na delší dobu, aniž by se to hlásilo vedoucí. Nebylo standardní, aby brigádnice pracoviště opouštěly. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že pracovník v zácviku, což byl případ [anonymizováno] [jméno] [příjmení], byl zvlášť kontrolován, neboť stínoval hlavní [anonymizováno] Ani jedna ze svědkyň neuvedla, že by v den předání peněz svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] opustila pracoviště na delší dobu. I ze samotné emailové korespondence [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá, že její zaměstnavatel eviduje odchozí emaily v časech 12:01, 12:35, 12:49 a 13:06 hodin, tedy v době, kdy měla být dle své výpovědi přítomna předání peněz. Soud tak s ohledem na poměrně obšírné dokazování má za to, že výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a i tvrzení žalobce o předání peněz jsou nevěrohodná, resp. nebylo prokázáno, že by žalovaná předmět zápůjčky obdržela, soud proto návrh žalobce zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

31. Ve výroku II. soud rozhodl podle § 148 o.s.ř. o povinnosti žalovaného uhradit České republice – Okresnímu v Kladně náklady ve výši 714 Kč představující náklady za výslech svědkyně [jméno] [příjmení].

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 239 567,90 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 270 000 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 9 380 Kč za vyjádření k výzvě žalobce před podáním žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 9 380 Kč za odpor proti platebnímu rozkazu podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 9 380 Kč za vyjádření se k podané žalobě podle § 11 odst. 1 písm. d), z částky 9 380 Kč za účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., z částky 9 380 Kč za další poradu s klientkou podle § 11 odst. 1 písm. c) a.t., z částky 9 380 Kč za doplnění tvrzení a návrh důkazů podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 18 760 Kč za účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., z částky 9 380 Kč za vyjádření žalované a návrh důkazů podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 9 380 Kč za doplnění návrhu důkazů podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 9 380 Kč za sdělení žalované, doplnění dokazování podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 9 380 Kč za účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., z částky 9 380 Kč za účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., z částky 9 380 Kč za další poradu s klientkou podle § 11 odst. 1 písm. c) a.t., z částky 9 380 Kč za doplnění návrhu důkazů podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 9 380 Kč za vyjádření žalované a návrh důkazů podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 18 760 Kč za účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., z částky 9 380 Kč za závěrečný návrh žalované podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 4 690 Kč za účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 2 písm. f) a.t., včetně 19 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a.t. tj., částky 5 700 Kč a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 197 990 Kč ve výši 41 577,90 Kč.