125 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka], co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky [částka], zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] žalovaný podepsal smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla na účet uvedený žalovaným ve smlouvě částku [částka]. Žalovaný měl úvěr splácet v 48 měsíčních splátkách po [částka], úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 129,65 % ročně. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného řádně prověřena, a to kontrolou databází [příjmení] a NRKI, kontrolou insolvenčního rejstříku, kontrolou, zda doklad totožnosti žalovaného není evidován jako neplatný, žalobkyně vycházela dále z dokladů a informací od žalovaného, tj. z prohlášení žalovaného, z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný dle žalobkyně uhradil celkem částku [částka], naposledy uhradil částku [částka] dne [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, došlo v souladu se smlouvou o úvěru k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to dne [datum]. Ke dni zesplatnění celého úvěru, činila zbylá část jistiny spolu s nezaplacenými úroky za poskytnutí úvěru, jež se staly součástí jistiny, částku [částka]. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení se zaplacením splátky [číslo] dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši [částka]. Dle tvrzení žalobkyně v souladu se smlouvou, bod 6.5, jí vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, tedy z částky [částka], a to od [datum] do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje uvedenou smluvní pokutu pouze do data vyhotovení žaloby, tj. smluvní pokutu ve výši [částka]. Konečně žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku za poskytnutí úvěru, a to z částky zbývající původní jistiny, tj. [částka], ode dne [datum] do zaplacení, přičemž úrok požaduje žalobkyně v nominální roční úrokové sazbě 86,09 % ročně, od 91. dne prodlení žalovaného žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) tento úrok uplatňuje ve výši 10 % ročně. Výše úroku je limitována dle smlouvy o úvěru na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy o úvěru, tj. na částku [částka]. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu, avšak žalovaný uvedené částky neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě ani jejímu doplnění nevyjádřil, účastníci se bez omluvy se nedostavili k nařízenému jednání. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ČNB, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.

4. Z předsmluvního formuláře, z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] spolu s dodejkou, ze smlouvy o úvěru [číslo] podepsané žalovaným a zprostředkovatelem žalobkyně dne [datum] a akceptované dne [datum] žalobkyní (dále jen„ smlouva o úvěru“), a z karty klienta, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně spolu s žalovaným uzavřeli smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázal částku prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši [částka] vrátit. Celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni zaplatit, činila [částka], úroková sazba činila 129,65 % ročně, RPSN činila 129,65 %. Dle bodu 2.2 smlouvy o úvěru je žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru částku maximálně ve výši [částka], dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru ocitne-li se žalovaný v prodlení se zaplacením jakékoli splátky či její části o délce 30 dnů, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, u níž se ocitl v prodlení, dle bodu 6.2 smlouvy o úvěru má žalobkyně právo na úhradu nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky, u níž se žalovaný dostane do prodlení s její úhradou v délce 15 dnů. Dle bodu 6.3 smlouvy o úvěru ocitne-li se žalovaný v prodlení s úhradou splátky nebo její části po dobu delší 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru, dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru se ke dni zesplatnění úvěru stává celá dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí tzv. nové jistiny. Dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru má žalobkyně právo, pokud nedojde ke dni zesplatnění úvěru k zaplacení nové jistiny, na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny.

5. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na dluh uhradil [částka], uvedené bylo zjištěno i z karty klienta. Soud z této skutečnosti vycházel, když ani žalovaný netvrdil a v řízení to jinak nevyšlo najevo, že by uhradil žalobkyni částku vyšší.

6. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že úvěr ve výši [částka] byl žalovanému dne [datum] vyplacen na bankovní účet [číslo] [bankovní účet]. Ze smlouvy o úvěru, kterou stvrdil žalovaný svým podpisem, bylo zjištěno, že číslo bankovního účtu uvedené na dokladu o vyplacení úvěru je totožné s tím, které uvedl žalovaný ve smlouvě o úvěru.

7. Z výpisu [příjmení] bylo zjištěno, že ke dni [datum] neměl žalovaný dlužnou částku po splatnosti. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovaný ke dni [datum] dosáhl skóre 16, a nacházel se tak v kategorii klientů, jejichž smlouva je hodnocena jako špatná (negativní příznak).

8. Z prohlášení klientů bylo zjištěno, že žalovaný uvedený dokument podepsal a jeho obsahem bylo mimo jiné prohlášení, že se žalovaný nenachází v úpadku, že údaje, které žalovaný žalobkyni poskytl, jsou pravdivé a úplné, že je úvěr schopen splácet řádně a včas.

9. Z hodnocení klienta, které je opatřeno podpisem žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný uvedl jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem [částka], jako své výdaje uvedl částku [částka] ([částka] jako životní minimum, [částka] jako výdaje na děti a [částka] jako výdaje na bydlení), přičemž bydlení má státní/obecní. Počítáno bylo s rezervou ve výši [částka]. [příjmení] zdroje žalovaného tak byly vyčísleny částkou [částka]. Dále bylo uvedeno, že nežije v domácnosti s manželkou, partnerkou či partnerem a pracuje na hlavní pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou.

10. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] a jejího dodatku ze dne [datum], bylo zjištěno, že byl žalovaný zaměstnán, přičemž pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Z výplatních pásek za červen a červenec 2019 bylo zjištěno, že v tomto roce v červnu činil čistý příjem žalovaného [částka] a v červenci [částka]. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že na účet [číslo] [bankovní účet] od zaměstnavatele žalovaného byly připsány platby korespondující s těmito částkami, a to vždy v měsíci následujícím.

11. Z upomínek žalobkyně ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně upozorňovala žalovaného na možnost zesplatnění celého úvěru.

12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího archu bylo zjištěno, že dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě celého dluhu, a to nejpozději do 15. dne od data odeslání předžalobní výzvy.

13. Z občanského průkazu žalovaného nebyly zjištěny žádné další pro rozhodnutí relevantní skutečnosti. Soud k důkazu neprovedl vyjádření znalce k výši úrokové sazby, neboť má za to, že se jedná o právní hodnocení skutkového stavu a tento důkaz je tak nadbytečný. Stejně tak soud neprováděl důkazy týkající se využití ochranné doby žalovaným a odložení splátek pro nadbytečnost.

14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. V případě porušení povinnosti úvěrujícího řádně (s odbornou péčí) zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (k danému aktuálně rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo], OPR-Finance, shodně např. rovněž argumentace v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž s argumentací uvedenou v daných rozhodnutích se soud ztotožňuje a považuje ji za správnou).

26. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.

27. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a zejména důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr stran jeho výdajů neunesla.

28. Soud tak uzavřel, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně, jak bylo uvedeno shora, vyžádala od klienta údaje prostřednictvím formuláře„ hodnocení klienta“. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prováděla (např. doložení příjmů žalovaného), ale za situace, kdy nezkoumá i výdaje (např. vyžádáním pohybů na bankovním účtu spotřebitele), postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů, je tak zadlužena, že úvěruschopná není. V listině hodnocení klienta uvedl žalovaný, že jeho výdaje na bydlení činily [částka], přičemž žalovaný dle jeho tvrzení bydlel sám, (popřípadě se svými dětmi) ve státním/obecním bydlení. Lze si stěží představit, že v dnešní době náklady na obecní byt představují uvedenou částku. Takový údaj od žalovaného vyvolává více než malé pochybnosti o tom, že se skutečně zakládá na pravdě a žalobkyně měla po žalovaném požadovat jeho doložení. Lze sice souhlasit s žalobkyní, že nelze vždy prověřit výdaje žalovaného tak, aby byla dána stoprocentní jistota, že údaje budou odpovídat realitě, nelze však na tuto povinnost zcela rezignovat a pouze se spolehnout na prohlášení žalovaného zvláště za situace, kdy je jeho smlouva dle výpisu z NRKI hodnocena jako špatná. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

29. Neboť ze strany žalobkyně, jak uvedeno výše, došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z judikatury Krajského soudu v Praze.

30. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.).

31. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka], přičemž žalovaný žalobkyni uhradil pouze [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku [částka], žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala poprvé dne [datum], přičemž byla stanovena lhůta k plnění 15 dnů od odeslání výzvy, splatnost nastala [datum]. Od [datum] se tudíž žalovaný dostal do prodlení.

32. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

33. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy méně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá, úspěšnějšímu žalovanému prokazatelné náklady řízení nevznikly.