125 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. jméno příjmení , dříve celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný 1 je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná 2 je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

V. Ve vztahu mezi žalovaným 1 a žalobkyní nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalovaná 2 je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaní společně a nerozdílně zaplatili částku [částka] s příslušenstvím a částku [částka] s příslušenstvím, žalovaný 1 částku [částka] a částku [částka] a žalovaná 2 částku [částka] Celkem tak žalobkyně požadovala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o dluh žalovaného 1 ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (dále též jen„ smlouva o elektřině“) uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným 1 dne [datum] na dobu 30 měsíců počínaje dnem [datum]. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalovanému 1 elektřinu na odběrné místo na adrese [adresa žalovaného a žalované] (okres [okres]). Fakturou s variabilním symbolem [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum], žalobkyně žalovanému 1 vyúčtovala částku [částka] sestávající z ceny odebrané elektřiny a souvisejících služeb za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], na niž byly započteny zálohy ve výši [částka], a z částky [částka] jako smluvní pokuty, kterou však touto žalobou neuplatňuje. Tuto fakturu žalovaný 1 uhradil pouze v částce [částka] dne [datum] a ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy v částce [částka], a k úhradě tak zbývá [částka]. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum], žalobkyně žalovanému 1 dále vyúčtovala částku [částka] sestávající z ceny odebrané elektřiny a souvisejících služeb za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], na niž byly započteny zálohy ve výši [částka], dále z částky [částka] jako smluvní pokuty za prodlení s úhradou záloh a předchozí faktury a rovněž z částky [částka] jako smluvní pokuty, kterou však touto žalobou neuplatňuje. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s platbou, účtovanou upomínkami za 9 takových případů, avšak žalobkyně se domáhá toliko částky [částka] v souvislosti s prodlením s úhradou záloh na budoucí období dle plánu ze dne [datum]. Vzhledem k částečné úhradě ve výši [částka] dne [datum] k úhradě zbývá [částka]. Pro případ prodlení s platbou delšího než 10 dní byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka], kterou žalobkyně požaduje za nezaplacení faktury s variabilním symbolem [číslo] a jejíž vyúčtování provedla vyúčtováním ze dne [datum] s variabilním symbolem [číslo]. Protože pro případ předčasného ukončení smlouvy o elektřině v důsledku opakovaného porušení platebních povinností žalovaným 1 dále byla sjednána smluvní pokuta (zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním nasmlouvané elektřiny) ve výši [částka] měsíčně a žalobkyně právě z důvodu prodlení žalovaného 1 s úhradou faktur i záloh dne [datum] ukončila dodávku elektřiny, vyúčtovala žalovanému 1 smluvní pokutu za 17 měsíců od [datum] do [datum] po [částka], celkem tedy částku [částka] vyúčtováním s variabilním symbolem [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum]. Jiné než uvedené úhrady žalovaný 1 neprovedl. Dne [datum] žalovaná 2 přistoupila k závazku žalovaného 1 podpisem dohody o přistoupení k dluhu, tedy co do důvodu i výše uznala dluh žalovaného 1 z titulu faktury s variabilním symbolem [číslo], a dne [datum] rovněž přistoupila k závazku žalovaného 1 podpisem dohody o přistoupení k dluhu, tedy co do důvodu i výše uznala dluh žalovaného 1 z titulu faktury s variabilním symbolem [číslo]. V této souvislosti žalobkyně eviduje úhrady v případě první z faktur ve výši [částka] na zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] a v případě druhé z faktur ve výši [částka] na zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum]. Uzavření dohody o přistoupení bylo zpoplatněno částkou [částka], kterou žalovaná 2 neuhradila. Další uvedené částky žalovaní neuhradili navzdory zaslaným výzvám.

2. Žalovaní učinili nesporným, že za odebranou elektřinu nezaplatili. Dále požadovali plnění ve splátkách s poukazem na svou nepříznivou sociální situaci, kterou však neprokázali.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Dne [datum] žalobkyně a žalovaný 1 podepsali smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny s účinností od [datum] na dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného a žalované], na dobu určitou v délce 30 měsíců s automatickým prodloužením o 24 měsíců, neprojeví-li žalovaný 1 nesouhlas. Smlouva byla uzavřena pro kategorii Domácnost. Ve smlouvě je uvedeno, že cena za služby bude stanovena ceníkem žalobkyně dle ceny platné v den podpisu smlouvy po dobu 30 měsíců od účinnosti. V případě prolongace bude cena stanovena podle ceníku„ Garance 24“, který bude platný„ v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářní měsíc, jenž předchází kalendářní měsíc“, do něhož spadá poslední den příslušného období trvání smlouvy. [příjmení] podmínky jsou obsaženy v nepřehledně a nesrozumitelně (viz např. předchozí věta) psaném textu na str. 1 smlouvy, strana 2 smlouvy obsahuje přehledná ujednání konkretizovaná ve vztahu k žalovanému 1 a odběrnému místu. Ze str. 1 smlouvy obdobně nepřehledného a nesrozumitelného článku označeného nadpisem„ Ostatní ujednání“ bylo zjištěno, že v případě, že zákazník sám ukončí smlouvu před sjednanou dobou jejího trvání, popř. učiní kroky k tomu vedoucí (např. vystaví plnou moc ke změně dodavatele), nebo opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany žalobkyně), je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] (pro kategorie Domácnost) za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce sjednané doby trvání smlouvy. Žalovaný 1 se dále zavázal zaplatit smluvní pokutu [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s platbou, které je delší než 10 dnů. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky, podle kterých byl žalovaný 1 povinen platit nejen zálohy na dodávky elektřiny, ale i faktury obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. Z čl. 8 těchto podmínek bylo zjištěno sjednání práva žalobkyně odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení povinností zákazníka ze smlouvy, za což se výslovně považuje prodlení se splněním peněžitého závazku trvajícího déle než 15 dnů.

5. Ve vyúčtování s [variabilní symbol] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému 1 za období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši [částka], z toho„ ostatní položky“ ve výši [částka]. Vyúčtování bylo splatné do [datum].

6. Ve vyúčtování s [variabilní symbol] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému 1 za období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši [částka], z toho„ ostatní položky“ ve výši [částka]. Vyúčtování bylo splatné do [datum].

7. Z plánu záloh na elektřinu ze dne [datum] plyne, že od června 2018 do listopadu 2018 byla žalovanému 1 stanovena měsíční záloha ve výši [částka].

8. Upomínkou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného 1 k úhradě pohledávky ve výši [částka] tvořené smluvními pokutami ve výši [částka] a zálohou splatnou [datum] ve výši [částka].

9. Oznámením o přerušení dodávky ze dne [datum] žalobkyně žalovanému 1 vyúčtovala smluvní pokuty v celkové výši [částka] a dvě zálohy po [částka] splatné dne [datum] a [datum].

10. Oznámením o přerušení dodávky ze dne [datum] žalobkyně žalovanému 1 vyúčtovala smluvní pokuty v celkové výši [částka] a dvě zálohy splatné [datum] ve výši [částka] a [datum] ve výši [částka].

11. Oznámením o přerušení dodávky ze dne [datum] žalobkyně žalovanému 1 vyúčtovala smluvní pokuty v celkové výši [částka] a dvě zálohy splatné [datum] ve výši [částka] a [datum] ve výši [částka].

12. Oznámením o přerušení dodávky ze dne [datum] žalobkyně žalovanému 1 vyúčtovala smluvní pokuty v celkové výši [částka], zálohu splatnou dne [datum] ve výši [částka] a fakturu [variabilní symbol] ve výši [částka]. Téhož dne bylo oznámení dle podacího archu odesláno poštou na adresu udanou žalovaným 1.

13. Vyúčtováním smluvních pokut žalobkyně žalovanému 1 dne [datum] vyúčtovala smluvní pokutu ve výši [částka] a dne [datum] smluvní pokutu ve výši [částka].

14. Oznámením o zahájení realizace přerušení dodávky ze dne [datum] žalobkyně žalovanému 1 vyúčtovala fakturu [variabilní symbol] částkou [částka], smluvní pokuty v celkové výši [částka] a dvě zálohy splatné [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka].

15. Odstoupením ze dne [datum] žalobkyně žalovanému 1 oznámila, že od smlouvy o elektřině odstupuje pro opakované nehrazení pohledávek žalovaným 1. Odstoupení bylo dne [datum] zasláno na adresu žalovaného 1 dle smlouvy (viz poštovní podací arch).

16. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně žalovaného 1 vyzvala k úhradě dluhu ve výši [částka] do [datum]. Dluh je tvořen nedoplatky faktur [variabilní symbol] ve výši [částka], [variabilní symbol] ve výši [částka] a [variabilní symbol] ve výši [částka] a smluvními pokutami v celkové výši [částka]. Dle podacího archu byla upomínka téhož dne odeslána poštou na adresu udanou žalovaným 1.

17. Z dohod o přistoupení dluhu bylo zjištěno, že žalovaná 2 dne [datum] podepsala dohodu, na jejímž základě zcela a bez výhrad přistupuje k dluhu žalovaného 1 z faktur [variabilní symbol] ve výši [částka] a [variabilní symbol] ve výši [částka]. Dluh je splatný ve splátkách do [datum]. Dále žalovaná 1 dne [datum] podepsala dohodu, na jejímž základě zcela bez výhrad přistupuje k dluhu žalovaného 1 z faktur [variabilní symbol] ve výši [částka] a [variabilní symbol] ve výši [částka] a zavazuje se uhradit poplatek za sjednání dohody ve výši [částka] (tento poplatek vyplývá rovněž z ceníku služeb žalobkyně), to vše ve splátkách, přičemž poslední splátka je splatná dne [datum].

18. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně žalovanou 2 vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši [částka] z titulu neuhrazených faktur [variabilní symbol] a [variabilní symbol], to vše nejpozději do [datum]. Dle podacího archu byla upomínka odeslána téhož dne na udanou adresu žalované 2.

19. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádné relevantní skutkové zjištění.

20. Soud neprovedl důkaz smlouvami o sdružených službách dalších dodavatelů, články, rozhodnutími krajských soudů ani kalkulací roční platby za dodávky. Jednalo se o listiny obecného rázu, z nichž nemohly vyplynout žádné relevantní skutečnosti, které se vztahují přímo k projednávané věci. Rozhodnutí jiných soudů neobsahují žádná skutková zjištění, nýbrž toliko podporují právní argumentaci žalobkyně, a proto není třeba je provádět k důkazu. Soud navíc vycházel z níže citované judikatury Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího, která je konstantní, dosud nebyla překonána a s níž se plně ztotožňuje.

21. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“), vždy ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva o elektřině byla uzavřena mezi podnikatelkou (žalobkyní) a spotřebitelem (žalovaným 1), na místě bylo tedy i aplikovat úpravu spotřebitelských smluv podle § 1810 a násl. občanského zákoníku.

22. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

23. Podle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

24. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

25. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

26. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným 1 vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na které lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle § 2079 a násl. občanského zákoníku jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Žalobkyně dodávala žalovanému 1 elektřinu na základě platné smlouvy a žalovanému vznikl dluh k zaplacení kupní ceny, kterou neuhradil.

27. Žalobkyně a žalovaný 1 si dále v souladu s § 2048 občanského zákoníku sjednali smluvní pokutu ve výši [částka] za každé porušení povinnosti včas zaplatit dluh ze smlouvy, je-li prodlení žalovaného 1 delší než 10 dnů. Žalovaný 1 se ocitl v prodlení s platbou celkem dvou záloh na elektřinu, dvou vyúčtování elektřiny a sedmi smluvních pokut. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení částky [částka] za každý z těchto případů, kterého se domáhá toliko ve výši [částka]. Její nárok tedy je důvodný, a to rovněž včetně sjednané úhrady ve výši [částka] za uzavření dohody o přistoupení k dluhu, kterou byla povinna zaplatit žalovaná 2.

28. Dle § 1892 odst. 1 občanského zákoníku je žalovaná 2 povinna k úhradě dluhu žalovaného 1, neboť se ve sjednaném rozsahu písemně zavázala, že za něj jeho dluh splní, čímž se spolu s ním zavázala společně a nerozdílně.

29. Vzhledem k tomu, že žalovaný 1 se ocitl v prodlení se zaplacením jednotlivých vyúčtování, náleží podle § 1970 občanského zákoníku žalobkyni též od dnů následujících po jejich splatnosti úrok z prodlení z příslušných dlužných částek ve výši určené nařízením [číslo] Sb.

30. Výroky I. až III. tohoto rozsudku proto soud žalobě ohledně výše uvedených nároků vyhověl a oběma (částečně společně a nerozdílně zavázaným) žalovaným uložil jejich zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.

31. Co do zbytku nároku, tj. [částka], soud žalobkyni nevyhověl a žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť ujednání, o která se tento nárok opírá, shledal nepřiměřenými podle § 1813 občanského zákoníku a v souladu s § 1815 občanského zákoníku k nim nepřihlédl z následujících důvodů.

32. Předně je nutno konstatovat, že předmětné ujednání – přestože je formálně označeno jako„ pokuta“ – nelze po právní stránce považovat za smluvní pokutu ve smyslu § 2048 občanského zákoníku. Z tohoto ustanovení plyne, že smluvní pokutu lze ujednat toliko„ pro případ porušení smluvené povinnosti“. I konstantní judikatura dovozuje, že smluvní pokutu lze sjednat pouze pro případ porušení smluvní povinnosti, a nikoliv jiné právní skutečnosti, zejména výkonu práva (mezi které řadí mj. odstoupení či výpověď smlouvy druhou stranou, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4469/2010).

33. V daném případě je„ smluvní pokuta“ konstruována, zjednodušeně vyjádřeno (celé ujednání je totiž obtížně srozumitelné), tak, že žalobkyně je oprávněna ji žádat, jestliže zákazník opakovaně poruší platební povinnost ze smlouvy. Potud je vše v pořádku. Výše„ pokuty“ se však odvíjí od doby ukončení nebo přerušení dodávky ze strany žalobkyně do konce sjednané doby trvání smlouvy. Přerušení (ukončení) dodávky elektřiny přitom právem žalobkyně plynoucím z § 30 odst. 1 písm. d) energetického zákona, resp. § 61 odst. 1 písm. d) energetického zákona, které nemusí nikdy využít. Jinak řečeno, dokud žalobkyně nevyužije svého práva přerušit (ukončit) dodávku zákazníkovi (což je co do důsledků srovnatelné s odstoupením od smlouvy), právo na„ pokutu“ jí nevznikne, neboť ani nelze určit její výši. Právní skutečností, která zakládá nárok žalobkyně, proto není pouze porušení smlouvy zákazníkem (opakované neplacení), ale vedle toho i výkon práva žalobkyně na přerušení (ukončení) dodávky. Nemůže se tedy jednat o smluvní pokutu.

34. Účastníkům samozřejmě nic nebrání v tom, aby do smlouvy zakotvili i takovéto nepojmenované ujednání. Jelikož však nejde o smluvní pokutu, jsou bezpředmětné veškeré úvahy žalobkyně o tom, že dané ujednání má paušálně kompenzovat údajnou škodu na její straně. Ustanovení § 2050 občanského zákoníku, které vylučuje právo věřitele na náhradu škody vzniklé z porušení utvrzené povinnosti, se totiž vůbec nepoužije, a stejně tak se neuplatní ani závěry judikatury o uhrazovací funkci smluvní pokuty.

35. Absurdnost úvah žalobkyně o funkci tohoto ustanovení jako určité paušální náhrady škody lze snadno demonstrovat. Základní podmínkou práva na náhradu škody je její vznik v příčinné souvislosti toliko s porušením (smluvní či zákonné) povinnosti (§ [číslo] či § 2913 občanského zákoníku), a nikoliv výkonem práva. Povinností, kterou dané ujednání zajišťuje (odhlédne-li soud, že je navázáno i na výkon práva žalobkyní), je navíc toliko platební povinnost zákazníka. V důsledku jejího porušení může žalobkyni maximálně vzniknout škoda způsobená tím, že nebude mít k dispozici peníze, které měl zákazník zaplatit (vlastně cena peněz). Žádná ze škod (nadbytečné nákupy na volatilním trhu s energiemi s měnovým rizikem apod.), které žalobkyně popisuje ve svém obsáhlém vyjádření, žalobkyni nemůže být způsobena pouhým neplacením ze strany zákazníka – ale spíše neodebíráním elektřiny. Takovou povinnost zákazníka ovšem smlouva neobsahuje a ani není„ pokutou“ sankcionována.

36. Žalobkyni již navíc bylo k výše uvedené argumentaci vícekrát nejen zdejším soudem vysvětleno, že je nutno vycházet z toho, že žalovaný 1 nebyl ani dle trvající smlouvy povinen odebrat jakékoli určité množství energie a žalobkyni tak ani nemohla vzniknout žádná škoda v případě neodběru energie v době bez platné smlouvy (argumentace od většího k menšímu). Soud zároveň žádným způsobem nepochybuje o tom, že se v této části jedná o obdobu smluvní pokuty a nikoli o jakousi vzniklou škodu. V tomto směru jsou smluvní ujednání naprosto jasná. I pokud by soud přistoupil na to, že se jedná o paušalizovanou náhradu škody, tak žalobkyně jednak srozumitelně, úplně a přezkoumatelně netvrdila, jaká konkrétní škoda (popř. z čeho) jí měla konkrétně porušením smlouvy ze strany žalované vzniknout, a jednak není možné nevidět, že smluvní pokuta nebyla sjednána za tzv. nulový odběr, nýbrž za„ předčasné“ ukončení smlouvy. Musela-li žalobkyně nutně předem zajistit příslušnou kapacitu sítě, sama uvedla, že dodávky žalované ukončila, čímž mohla uvolnit kapacitu pro dalšího (nového) zákazníka. Žalobkyně také na str. 9 svého vyjádření přiznává, že energie u smluv určitých kupuje jedenkrát týdně v objemu na základě jejich počtu. Může tedy při nákupu flexibilně reagovat na počet uzavřených – i ukončených – smluv. Odhlédnout nelze ani od skutečnosti, že žalobkyně je podnikatelkou a při své činnosti tedy nutně čelí podnikatelskému riziku, které nelze nepřiměřeně přenášet na spotřebitele. Ztížená či objektivně horší důkazní situace žalobkyně v řízení o náhradu škody pak v žádném případě nemůže jít paušálně k tíži spotřebiteli, tj. slabší smluvní straně.

37. Posuzované ujednání tak má ve skutečnosti úplně jinou funkci, než žalobkyně prezentuje. To shrnul [název soudu] v [anonymizováno] ve věci sp. zn. [spisová značka]:„ Jinými slovy představuje uvedená smluvní pokuta ve spojení s uzavřením smlouvy na dobu určitou 30 měsíců (bez sjednané možnosti výpovědi) a nikoli na dobu neurčitou, kde je výpovědní doba explicitně regulovaná (na maximálně tři měsíce), obyčejný„ spotřebitelský zámek,“ tedy snahu žalobkyně nepřiměřeně omezovat po určitou dobu spotřebiteli právo bezplatné volby dodavatele elektřiny, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Nejde o smluvní pokutu vázanou na prodlení. Není také pravdou, jak žalobkyně uvedla, že by bylo neplatné„ veškeré ujednání“ smluv na dobu určitou, neboť brání v možnosti zvolit si dodavatele elektřiny kdykoliv. Problém spočívá v zákazu výpovědi smlouvy (v obcházení zákona), ve spojení s dobou trvání smlouvy a konstrukcí smluvní pokuty. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele (žalovaného) vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy delší než tři měsíce (zde jen po dobu 30 měsíců, potenciálně však i na jakoukoli delší dobu). Takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet, jak shora uvedeno.“ 38. „ Smluvní pokuta“ je tedy vlastně nepřiměřeným prostředkem k omezení smluvní volnosti spotřebitele. Na žalovaného 1 jakožto spotřebitele je vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 občanského zákoníku) a v rozporu s právem zákazníka na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny (§ 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a tam v bodě 36 odkazovaná rozhodnutí tohoto soudu, např. sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]).

39. Argumentovala-li žalobkyně vyvážením smluvní pokuty ve prospěch žalovaného 1 (spotřebitele) nižší cenou elektřiny v případě smlouvy na dobu určitou, je třeba konstatovat, že pokud by tato cena nebyla i pro žalobkyni výhodná, nedávalo by žádného smyslu, aby ji nabízela. Preference smluv na dobu určitou a související nižší ceny energií (cenová politika žalobkyně) mají navíc odlišné důvody, které již byly naznačeny výše. Energetický zákon totiž u smluv na dobu neurčitou chrání zákazníky tím, že jim podle § 50 odst. 1 písm. c), resp. § 72 odst. 1 písm. c) přiznává právo na výpověď s toliko tříměsíční výpovědní dobou a bez dalších sankcí. Naopak u smlouvy na dobu určitou s automatickým prodlužováním (což je de facto totéž jako smlouva na dobu neurčitou) nic takového neplatí. Předmětná ujednání, resp. smlouvy jako celek jsou tedy pokusem obcházet ta ustanovení energetického zákona, která byla zákonodárcem přijata za účelem ochrany spotřebitele, konkrétně znemožňují zákazníkovi v přiměřené době a bezplatně odejít k jinému obchodníkovi (tak jako může svobodně učinit v případě smlouvy na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní dobou). Nemravnost jednání žalobkyně je zcela zjevná a nepřijatelná. Pokud žalobkyně argumentuje tím, že se jedná o standard trhu, nic to nevypovídá o přiměřenosti ujednání o„ smluvní pokutě“ ani souladu jejího jednání s dobrými mravy. Skutečnost,„ že to tak přece dělají všichni“, žalobkyni neopravňuje jednat stejně.

40. Při hodnocení přiměřenosti je dále třeba přihlédnout k tomu, že dané ujednání představuje jakousi paušální náhradu za to, že smlouvou sjednaný smluvní vztah skončil, aniž by bylo vyváženo ve prospěch spotřebitele (žalovaného 1) v případě, že by smluvní vztah skončil z vůle druhé smluvní strany. Navíc do smlouvy bylo vtěleno vedlejší ujednání nazvané jako„ Ostatní ujednání“ obsahující komplex smluvních pokut, které rovněž stíhají výlučně žalovaného 1 a jsou vázány nejen na porušení smluvních povinností, ale i na různé další právní skutečnosti. Pro porušení platebních povinností, ať již jde o povinnost platit zálohy či vyúčtovanou cenu dodávky, už byla zcela jednoznačně sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou po dobu delší 10 dnů.

41. O nepřiměřenosti ujednání vypovídá také to, že celá první strana smlouvy, a zejména část nazvaná„ Ostatní ujednání“, je nepřehledná a téměř nesrozumitelná, a navíc zavazuje spotřebitele k platbě opakovaně v různých výších za totéž porušení smlouvy (prodlení s úhradou). Z uvedeného je pak zjevné, že žalobkyně využívá své silnější pozice při uzavírání spotřebitelské smlouvy a fakticky přistupuje ke dvojí sankci slabší smluvní strany za totéž porušení smlouvy. Již jen v samotném znění smlouvy tak soud spatřuje ujednání, které v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládá významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele.

42. Důvodná není ani námitka žalobkyně, že žalobou uplatněný nárok měl být právně posouzen jako nárok na náhradu újmy. Žalobkyně se domáhala zaplacení peněžité částky s odkazem na smluvní ujednání, tvrzenou újmou odůvodňovala jen oprávněnost„ smluvní pokuty“ a její výše. Žalobní tvrzení tedy uplatnění nároku na náhradu újmy neodpovídala. Návod, co by měl účastník v daném případně dělat, aby dosáhl žádaného účinku, tedy aby s žalobou uspěl, nepatří do poučovací povinnosti soudu (viz například usnesení [název soudu] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

43. Z výše uvedených důvodů soud k ujednání smlouvy o„ smluvní pokutě“ za předčasné ukončení smlouvy nepřihlédl coby k nepřiměřené podle § [číslo] ve spojení s § 1815 občanského zákoníku a žalobu co do částky [částka] výrokem IV. zamítl.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná toliko vůči žalované 2 (vůči žalovanému 1 byla žalobkyně v řízení převážně neúspěšná) nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v rozsahu jedné poloviny, tj. v částce [částka] (když žalobkyně se rozhodla žalovat dva žalované stejnou žalobou a uspěla převážně jen vůči jednomu z nich), a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] (tj. v rozsahu, v jakém žaloba směřovala proti žalované 2) sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhradu daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu [částka] ve výši [částka]. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu odměny advokáta a související paušální náhradu za úkon vyjádření k oprávněnosti„ smluvních pokut“ k plnění podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť je nepovažuje za účelný úkon právní služby. Toto vyjádření žalobkyně podala (a opakovaně v jiných řízeních u zdejšího soudu podává), aniž by ji k tomu soud vyzval, a nic jí tak nebránilo v tom, aby jeho obsah byl již součástí samotné žaloby. Umělé navyšování odměny advokáta„ drobením“ procesních úkonů, a tím i náhrady nákladů řízení jím zastoupeného účastníka, lze kvalifikovat jako zneužití práva (§ 2 a § 6 o. s. ř.).

45. Soud nevyhověl žádosti žalovaných o stanovení splátkového kalendáře, a to z následujících důvodů. Při posuzování žádosti o možnost splácet dluh soud hodnotí nejen ekonomickou a sociální situaci dlužníka, ale i další skutkové okolnosti, kterými jsou například délka prodlení, celková výše dluhu, zda se dlužník pokoušel s věřitelem situaci řešit, zda již dluh splácel v průběhu soudního řízení a ekonomický dopad na věřitele (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 93 Co 96/2013). Na podobná kritéria ostatně odkazuje ve svém usnesení ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2552/2016, i Nejvyšší soud. Žalovaní nebyli při jednání schopni doložit jejich tvrzení o nepříznivé sociální situaci. Soud však i bez těchto informací musel přihlédnout k ostatním výše zmíněným kritériím, které možnost splátek již předem vylučují, a to aniž by bylo potřeba vést další dokazování stran poměrů žalovaných. Žalovaní byli opakovaně žalobkyní vyzýváni k zaplacení předmětného dluhu a mohli již dříve kontaktovat žalobkyni a situaci řešit. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalovaná 2 se v minulosti žalobkyni zavázala dluh splácet ve splátkách, svůj závazek však nedodržela. Soud tak neshledal důvody ospravedlňující postup soudu dle § 160 odst. 1, část věty za středníkem, o. s. ř. a lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Uvedené však nebrání žalovaným se s žalobkyní na plnění dluhu ve splátkách dále dohodnout.

46. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) O náhradě nákladů řízení mezi účastníky tak bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výrocích V. a VI.