125 C 5/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 100,46 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované stejného dne úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 162,41 % ročně zaplatit ve 36 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 14. dni kalendářního měsíce počínaje lednem 2019. Žalovaná neplatila splátky úvěru řádně a včas, žalobkyni uhradila pouze [částka] v 17 splátkách. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení – skládá se z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení s placením splátek a náhrady nákladů za prodlení ve výši 6 x [částka], celkem [částka]. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení za dobu od [datum] do [datum] (den vyhotovení žaloby, v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb., žalobkyni v období od [datum] do [datum] nevzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty) ve výši [částka] a úroku ve výši 100,46 % ročně z původní dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby než úrok dosáhne částky [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalované prověřila její úvěruschopnost. Ověřila úvěrovou historii žalované v registru [příjmení] a NRKI a provedla lustrace v registru neplatných dokladů. Rovněž interně vyhodnotila rizikovost poskytnutí úvěru žalované použitím vlastního skóringového modelu, posoudila její (čisté) měsíční příjmy a výdaje, čímž dospěla k výši volných zdrojů, z nichž může být úvěr splácen, a mj. v insolvenčním rejstříku ověřila, že žalovaná ani její zaměstnavatel nejsou v úpadku. Zjistila tak, že žalovaná má dostatek volných zdrojů ke splácení úvěru.

2. Žalovaná se k žalobě ani jejímu doplnění nevyjádřila a na nařízené jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ČNB, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.

4. Z předsmluvního formuláře, z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] spolu s dodejkou, ze smlouvy o úvěru [číslo] podepsané žalovanou a zprostředkovatelem žalobkyně elektronicky, patrně podpisem žalované vytvořeným na elektronickém záznamovém zařízení (mobilu, tabletu či signpadu) dne [datum] (dále jen„ smlouva o úvěru“) a z karty klienta, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dohodu, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalované částku [částka] a žalovaná se zavázala částku prostřednictvím 36 měsíčních splátek ve výši [částka] vrátit. Celková částka, kterou měla žalovaná žalobkyni zaplatit, činila [částka], úroková sazba činila 162,42 % ročně, RPSN činila 162,41 %. Dle bodu 6.1., 6.2., 6.3., 6.4. a 6.5. smlouvy o úvěru žalované vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každé prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, za každé takové prodlení o délce 15 dnů má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů dojde k automatickému zesplatnění úvěru, tj. celé jistiny, veškerých úroků za poskytnutí úvěru, veškerých smluvních pokut a veškerých náhrad nákladů, jež se stávají novou jistinou. Tuto novou jistinu je žalovaná povinna zaplatit ke dni zesplatnění úvěru, přičemž pro případ prodlení je povinna žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení až do úplného zaplacení.

5. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na dluh uhradila [částka], uvedené bylo zjištěno i z karty klienta. Soud z této skutečnosti vycházel, když ani žalovaná netvrdila a v řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by žalobkyni uhradila částku vyšší.

6. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že úvěr ve výši [částka] byl žalované dne [datum] vyplacen na bankovní účet č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že číslo bankovního účtu uvedené na dokladu o vyplacení úvěru je totožné s tím, které uvedla žalovaná ve smlouvě o úvěru.

7. Z výpisu [příjmení] bylo zjištěno, že ke dni [datum] v tomto registru ohledně žalované nebyly evidovány žádné údaje.

8. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovaná ke dni [datum] dosáhla skóre 237, a nacházela se tak v kategorii klientů s vyšším rizikem nesplácení s tím, že úvěr je při tomto skóre výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

9. Z hodnocení klienta, které je opatřeno elektronickým podpisem žalované (patrně podpisem žalované vytvořeným na elektronickém záznamovém zařízení (mobilu, tabletu či signpadu)), bylo zjištěno, že žalovaná uvedla jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem částku [částka] a jako své celkové měsíční výdaje částku [částka], z toho životní minimum ve výši [částka], žádné výdaje na partnera, děti, spoření, jakékoliv splátky a na dopravu, kurzy, záliby. Jako výdaje za bydlení uvedla [částka]. [příjmení] zdroje žalované tak byly vyčísleny částkou [částka] měsíčně s rezervou [částka]. Žalovaná je svobodná, bydlí u rodičů a má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou.

10. Z výzev k zaplacení ze dne [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužných splátek [číslo] spolu se smluvní pokutou ve výši [částka] a s náhradou účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] s tím, že při prodlení se zaplacením kterékoli splátky delším než 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění celého úvěru.

11. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované písemně oznámila, že k uvedenému dni došlo k zesplatnění celého úvěru, přičemž celková dlužná částka činí [částka] a má být uhrazena do 10 dnů od odeslání tohoto oznámení.

12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího archu bylo zjištěno, že dne [datum] odeslala žalobkyně žalované výzvu k okamžité úhradě celého dluhu.

13. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] a výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána v pracovním poměru na dobu určitou od [datum] do [datum] a její čistý měsíční příjem činil [částka] za srpen 2018 a [částka] za září 2018. Z detailů plateb na účet č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že na tento účet byly od zaměstnavatele žalované připsány platby korespondující s těmito částkami, a to vždy v měsíci následujícím.

14. Soud k důkazu neprovedl vyjádření znalce k výši úrokové sazby, neboť má za to, že se jedná o právní hodnocení skutkového stavu a tento důkaz je tak nadbytečný.

15. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“).

16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

20. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

21. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

22. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

23. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. 23 Co 255/2020-101 a ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020-103.

24. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru.

27. Soud žalobkyni usnesením ze dne 29. 4. 2021, č. j. 125 C 5/2021-48 vyzval, aby doplnila tvrzení (a označila k nim důkazy) o tom, jakým způsobem byly zkoumány výdaje žalované, jakož i způsob jejího plnění dosavadních dluhů, které vedly žalobkyni k závěru o její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr bez důvodných pochybností. Při jednání soud žalobkyni opětovně poučil dle § 118a o. s. ř. v tomtéž směru. Žalobkyně žádné nové důkazy neoznačila, své břemeno důkazní tedy neunesla.

28. Soud tak uzavřel, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované. Žalobkyně, jak bylo uvedeno shora, vyžádala od klienta údaje prostřednictvím formuláře„ hodnocení klienta“. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla (např. doložení příjmů žalované), ale za situace, kdy nezkoumá i výdaje (např. vyžádáním pohybů na bankovním účtu spotřebitele), postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů, je tak zadlužena, že úvěruschopná není. V listině hodnocení klienta žalovaná uvedla, že její průměrný čistý měsíční příjem činí [částka]. Své měsíční výdaje vyčíslila částkou [částka], tedy částkou rovnající se v té době výši životního minima, výdaje na bydlení u rodičů činily [částka] měsíčně. Dále bylo počítáno s rezervou [částka]. Takové údaje od žalované vyvolávají více než malé pochybnosti o tom, že se skutečně zakládají na pravdě, a žalobkyně tedy měla po žalované požadovat jejich doložení. Lze sice souhlasit s žalobkyní, že nelze vždy prověřit výdaje žalované tak, aby byla dána stoprocentní jistota, že údaje budou odpovídat realitě, nelze však na tuto povinnost zcela rezignovat a pouze se spolehnout na prohlášení žalované. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Žalobkyně měla pracovat rovněž s informací o tom, že žalovaná je zaměstnána (toliko) na dobu určitou, která uplyne jen několik měsíců po schválení úvěru. Nadto, poté co byla žalovaná ohodnocena v rámci registru NRKI skóre 237 (dle legendy„ vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán“), měla již jen z této skutečnosti žalobkyně vyvodit odpovídající důsledky a zaměřit se na další, obsáhlejší proces zkoumání finanční situace žalované tak, aby mohla následně učinit relevantní a podložený závěr o tom, zda žalovaná bude schopna poskytovaný úvěr splácet.

29. Vzhledem ke shora uvedenému soud s ohledem na eurokonformní výklad českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance) předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s § 86 SpÚ. Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání není moderace soudem na místě, jako je tomu u případů relativní neplatnosti.

30. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.).

31. Veden zásadou hospodárnosti řízení se soud nezaobíral otázkou, že smlouvy byly uzavřené v elektronické podobě, zjevně bez uznávaného či kvalifikovaného elektronického podpisu žalované (a žalobkyně), což navozuje i otázky zachování potřebné písemné formy právního jednání podle § 561 a § 562 o. z. ve spojení s § 104 a § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dopadá na všechny smlouvy, bez ohledu na zachování povinné písemné formy.

32. Žalovaná od žalobkyně obdržela částku ve výši [částka], přičemž žalobkyni vrátila částku [částka]. Za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, soud platby zohlednil, neboť žalovaná takto plnila ze stejné kauzy a vůle účastníků vztahu směřovala k umoření dluhu, přičemž ve spotřebitelských vztazích je třeba postupovat vždy ve prospěch slabší strany. V řízení tak nebylo prokázáno ani obohacení na straně žalované a úbytek majetku na straně žalobkyně. Soud proto žalovaný nárok neposoudil ani podle zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení, pročež žalobu zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když ve věci plně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.