125 C 5/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 42 787,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 129 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 28 129 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 14 658,88 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35 597 Kč od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 468 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku ve výši 59,84 % ročně z částky 29 686,09 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 093,42 Kč, co do úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 29 686,09 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne za dobu od [datum] částky 78 192 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 945 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 42 787,88 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] žalovaná podepsala prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla na účet žalované uvedený ve smlouvě částku 30 000 Kč. Žalovaná měla úvěr splácet v 36 měsíčních splátkách po 1 871 Kč včetně pojištění ve výši 61 Kč měsíčně, úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 59,84 % ročně. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalované řádně prověřena, a to kontrolou databází [příjmení] a NRKI, kontrolou insolvenčního rejstříku a kontrolou, zda doklad totožnosti žalované není evidován jako neplatný. Žalobkyně dále vycházela z dokladů a informací od žalované, tj. z prohlášení žalované a dokladů o jejích příjmech. Žalovaná dle žalobkyně uhradila celkem částku 1 871 Kč dne [datum], a jelikož se dostala do prodlení, došlo v souladu se smlouvou o úvěru k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to dne [datum]. Ke dni zesplatnění celého úvěru činila zbylá část jistiny spolu s nezaplacenými úroky za poskytnutí úvěru, jež se staly součástí jistiny, částku 34 077,28 Kč. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2x 499 Kč za splátky [číslo] s nimiž se žalovaná dostala do prodlení o délce 30 dnů, a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 2x 200 Kč. Dle bodu 6.5 žalobkyní též vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, tedy z částky 34 077,28 Kč, a to od [datum] do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje uvedenou smluvní pokutu pouze do data vyhotovení žaloby, tj. smluvní pokutu ve výši 7 190,88 Kč. Konečně žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku za poskytnutí úvěru, a to z částky zbývající původní jistiny, tj. 29 686,09 Kč, ode dne [datum] do zaplacení, přičemž úrok požaduje žalobkyně v nominální roční úrokové sazbě 59,84 % ročně. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu, avšak žalovaná uvedené částky neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě ani jejímu doplnění nevyjádřila, bez omluvy se nedostavila ani k nařízenému jednání. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ČNB, bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.

4. Z předsmluvního formuláře, z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] spolu s dodejkou, ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně dodatku [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), a z karty klienta, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku ve 36 měsíčních splátkách po 1 871 Kč (včetně pojištění ve výši 61 Kč) vrátit. Celková částka, kterou měla žalovaná žalobkyni zaplatit, činila 65 160 Kč, úroková sazba činila 59,84 % ročně, RPSN činila 79,31 %. Dle bodu 2.2 smlouvy o úvěru je žalobkyně oprávněna po žalované požadovat na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, částku maximálně ve výši 78 192 Kč, dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru, ocitne-li se žalovaná v prodlení se zaplacením jakékoli splátky či její části o délce 30 dnů, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u níž se ocitla v prodlení. Dle bodu 6.2 smlouvy o úvěru má žalobkyně právo na úhradu nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením, a to ve výši 200 Kč u každé splátky, u níž se žalovaná dostane do prodlení s její úhradou v délce 15 dnů. Dle bodu 6.3 smlouvy o úvěru ocitne-li se žalovaná v prodlení s úhradou splátky nebo její části po dobu delší 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru se ke dni zesplatnění úvěru stává celá dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí tzv. nové jistiny. Dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru má žalobkyně právo, pokud nedojde ke dni zesplatnění úvěru k zaplacení nové jistiny, na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny.

5. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na dluh uhradila 1 871 Kč, uvedené bylo zjištěno i z karty klienta. Soud z této skutečnosti vycházel, když ani žalovaná netvrdila a v řízení to jinak nevyšlo najevo, že by žalobkyni uhradila částku vyšší.

6. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho splacení. Z výzev k zaplacení vyplývá, že před zesplatněním byla žalovaná žalobkyní upomínána o úhradu splátek a upozorněna na možnost zesplatnění.

7. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že úvěr ve výši 30 000 Kč byl žalované dne [datum] vyplacen na bankovní účet č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že číslo bankovního účtu uvedené na dokladu o vyplacení úvěru je totožné s tím, které uvedla žalovaná ve smlouvě o úvěru. Z výpisů z bankovního účtu bylo zjištěno, že bankovní účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalované.

8. Z výpisu [příjmení] bylo zjištěno, že ke dni [datum] v tomto registru ohledně žalované nebyly evidovány žádné údaje.

9. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovaná ke dni [datum] dosáhla skóre 225, a nacházela se tak v kategorii klientů s vyšším rizikem nesplácení s tím, že úvěr je při tomto skóre výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

10. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná uvedla jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem částku 19 500 Kč a jako své celkové měsíční výdaje částku 7 566 Kč, z toho životní minimum ve výši 3 860 Kč, výdaje za bydlení ve výši 2 606 Kč, ostatní výdaje ve výši 100 Kč a jiné splátky ve výši 1 000 Kč. [příjmení] zdroje žalované tak byly vyčísleny částkou 10 934 Kč. Dále uvedla, že má maturitu a žije ve společné domácnosti s rodiči.

11. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalovaná prohlásila, že se žalovaná nenachází v úpadku, a že údaje, které žalobkyni poskytla, jsou pravdivé a úplné, že je úvěr schopna splácet řádně a včas.

12. Z přehledu plateb mzdy bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalované činil v lednu 2021 částku 18 775 Kč, v únoru 2021 částku 14 424 Kč, v březnu 2021 částku 20 822 Kč, v dubnu 2021 částku 23 986 Kč a v květnu 2021 částku 17 754 Kč.

13. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že konečný zůstatek byl v záporné hodnotě 209,81 Kč a za uvedené období byla připsána částka 19 410 Kč a odepsána částka 53 215,19 Kč. Mezi platbami jsou identifikovatelné platby označené jako splátky úvěru ve výši 873,47 Kč, 897,63 Kč, 1 526,5 Kč a 3 485 Kč.

14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího archu bylo zjištěno, že dne [datum] odeslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě celého dluhu, a to nejpozději do 15. dne od data odeslání předžalobní upomínky.

15. Provedení dalších žalobkyní navržených důkazů (listiny týkající se pojištění a kopie občanského průkazu) soud pro neúčelnost s ohledem na níže uvedené právní posouzení soud zamítl.

16. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“).

17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

22. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

23. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

24. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. 23 Co 255/2020-101, a ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020-103.

25. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Podle § 1727 o. z. každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

29. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení SpÚ.

30. Soud žalobkyni usnesením ze dne 17. 5. 2022, č. j. 125 C 5/2022-54, vyzval, aby doplnila tvrzení (a označila k nim důkazy) o tom, jakým způsobem byly zkoumány výdaje žalované, jakož i způsob jejího plnění dosavadních dluhů, které vedly žalobkyni k závěru o její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr bez důvodných pochybností. Při jednání soud žalobkyni opětovně poučil dle § 118a o. s. ř. v tomtéž směru. Žalobkyně žádné nové důkazy neoznačila, své břemeno důkazní tedy neunesla.

31. Soud tak uzavřel, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí SpÚ úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně, jak bylo uvedeno shora, vyžádala od klienta údaje prostřednictvím formuláře„ hodnocení klienta“. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla (např. doložení příjmů žalované a výpis z jejího bankovního účtu za prosinec 2020), ale za situace, kdy nezkoumá více i výdaje (např. vyžádáním si vysvětlení a doložení jednotlivých výdajů a splátek tím spíše, že údaje zjištěné z bankovního účtu žalované jsou rozporné s údaji žalovanou uvedené ve formuláři„ hodnocení klienta“), postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů, je tak zadlužena, že úvěruschopná není. Lze sice souhlasit s žalobkyní, že nelze vždy prověřit výdaje žalované tak, aby byla dána stoprocentní jistota, že údaje budou odpovídat realitě, nelze však na tuto povinnost zcela rezignovat a pouze se spolehnout na prohlášení žalované. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nadto, poté co byla žalovaná ohodnocena v rámci registru NRKI skóre 225 (dle legendy„ vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán“), měla již jen z této skutečnosti žalobkyně vyvodit odpovídající důsledky a zaměřit se na další, obsáhlejší proces zkoumání finanční situace žalované tak, aby mohla následně učinit relevantní a podložený závěr o tom, zda žalovaná bude schopna poskytovaný úvěr splácet.

32. Vzhledem ke shora uvedenému soud s ohledem na eurokonformní výklad českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance) předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s § 86 SpÚ. Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání není moderace soudem na místě, jako je tomu u případů relativní neplatnosti.

33. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.).

34. Veden zásadou hospodárnosti řízení se soud nezaobíral otázkou, že smlouva byla uzavřená v elektronické podobě, zjevně bez uznávaného či kvalifikovaného elektronického podpisu žalované (a žalobkyně), což navozuje i otázky zachování potřebné písemné formy právního jednání podle § 561 a § 562 o. z. ve spojení s § 104 a § 110 odst. 1 SpÚ. Neplatnost smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dopadá na všechny smlouvy, bez ohledu na zachování povinné písemné formy.

35. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla částku 30 000 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni uhradila pouze 1 871 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku 28 129 Kč, žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalované zaslala poprvé dne [datum], přičemž byla stanovena lhůta k plnění 15 dnů od odeslání výzvy, splatnost tak nastala [datum]. Od [datum] se tudíž žalovaná dostala do prodlení. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 945,11 Kč, přičemž tato částka představuje 31,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,74 % a úspěchu žalované v rozsahu 34,26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 140 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 787,88 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 043,22 Kč za 97 ujetých km ([obec] – [obec] a zpět) v částce 643,22 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 963,22 Kč ve výši 1 252,28 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.