127 C 17/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši částka, spolu s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši částka, spolu s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši částka, spolu s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši částka, spolu s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 84,98 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.

II. Co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se řízení zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo. Uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným dne datum za použití elektronických prostředků předmětnou smlouvu, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši částka, který mu byl vyplacen dne datum a který se včetně sjednaného úroku ve výši 127,29 % ročně zavázal splácet ve 42 pravidelných měsíčních splátkách po částka. Pro případ prodlení žalovaného byly sjednány smluvní pokuty a právo žalobkyně na zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou sjednaných splátek, pročež žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni datum. Do zesplatnění úvěru žalovaný na úvěr zaplatil celkem částka, po zesplatnění pak částku částka, a žalobkyně se tak domáhá zaplacení předmětné částky tvořené novou jistinou úvěru, smluvními pokutami, náhradami nákladů a příslušenstvím.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že od žalobkyně čerpal (předmětný) úvěr ve výši částka a taktéž další úvěr ve výši částka. Své závazky splácí dle možností, poslední úhradu provedl v anonymizováno 2022 a učinil nesporným, že na předmětný úvěr zaplatil celkem částka.

3. Podáním doručeným soudu dne datum žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, neboť jde o částku, kterou žalovaný uhradil dne datum. Žalovaný při jednání soudu se zpětvzetím žaloby souhlasil, pročež soud řízení v uvedeném rozsahu zastavil dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”).

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný jako úvěrovaný dne datum od žalobkyně jako úvěrující obdržel částku částka na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou účastníci dle tvrzení žalobkyně dne datum podepsali elektronickými prostředky. Uzavření této smlouvy však soud nemá za prokázané s ohledem na absenci kvalifikovaného (zaručeného) elektronického podpisu žalovaného. Žalovaný žalobkyni na svůj dluh uhradil celkem částka.

5. Návrh na provedení důkazu vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek soud pro nadbytečnost a irelevanci pro souzenou věc zamítl.

6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tedy spotřebitele (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), které žalobkyni jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru ukládá § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle předložených listin žalobkyně vyšla z toho, že pravidelný čistý měsíční příjem (invalidní důchod) žalovaného činí částku částka. Výdaje žalovaného pak měsíčně představuje životní minimum ve výši částka měsíčně, splátka dalšího úvěru žalobkyni ve výši částka a výdaje na bydlení ve výši částka, celkem tedy částka částka. Žalovaný tedy pro splácení úvěru ve sjednaných splátkách po částka disponuje měsíčně rezervou ve výši částka (sic!). Dále žalobkyně vycházela pouze z toho, že žalovaný žije u rodičů a má základní vzdělání. Takovéto údaje vzbuzují přinejmenším značné pochybnosti o tom, že žalobkyně svým povinnostem řádně dostála, neboť především zjevně a zcela rezignovala na zjišťování skutečných výdajů žalovaného a vycházela z tvrzení, která se nutně jeví jako absurdní i pro člověka průměrného rozumu ve smyslu § 4 odst. 1 o.z. (srov. zejména výši měsíční rezervy a splátky, údaj o tom, že žalovaný splácí další úvěr, a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele). Svou zákonnou povinnost odborně zkoumat úvěruschopnost žalovaného tak žalobkyně zcela očividně nesplnila.

7. Protože žalobkyně navzdory tomu, že byla soudem poučena dle § 118a o.s.ř., neunesla svá procesní břemena právě ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, posoudil soud věc po právní stránce tak, že jde o nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2391 a § 2393 o.z., neboť si účastníci navzájem plnili bez platného závazku, a mají tak právo na vrácení těchto plnění. Protože žalovaný částku částka žalobkyni vrátil, a to ještě před podáním žaloby, což nadto bylo mezi účastníky nesporné, žaloba není důvodná, a soud ji proto zamítl.

8. Pro úplnost soud připomíná konstantní judikaturu Okresního soudu v Kladně i Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího v obdobných věcech, jež je žalobkyni ostatně dlouhodobě známa, že i v případě, kdy by soud dospěl k závěru, že účastníci smlouvu o úvěru řádně uzavřeli, musela by být posouzena jako absolutně neplatná dle § 588 o.z. pro rozpor s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a to s přihlédnutím k povinnosti eurokonformního výkladu českého práva (srov. rozhodnutí SDEU ze dne datum ve věci C číslo OPR-Finance). Tento závěr by pak vedl ke shodným důsledkům, tj. posouzení věci v tom smyslu, že jde o nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, který nemůže být důvodný, jak již rozvedeno výše.

9. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. v situaci, kdy procesně zcela úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.

10. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).