128 C 11/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 783 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení 12 783 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 230 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 952 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 601 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že je společenstvím vlastníků jednotek a vykonává správu bytového domu [adresa] včetně pozemků p. č. 2011, p. č. 2011 a p. č. 2012, vše v k. ú. Hlubočepy (dále jen„ dům“). Žalovaný je spoluvlastníkem jednotky [číslo] nacházející se v domě s podílem o velikosti 4/6. Jedná se o nebytový prostor (sklepní kóji). Žalobce žádá zaplacení zúčtovaných záloh na„ služby spojené s užíváním jednotky“ za roky 2018 (celkem 4 230 Kč), 2019 (celkem 3 952 Kč) a 2020 (celkem 4 601 Kč), které žalobce žalovanému vyúčtoval ve vyúčtováních splatných dne [datum], [datum] a [datum]. Konkrétně se jednalo o tyto dílčí nároky: 1 596 Kč za dlouhodobé zálohy (fond oprav), 2 051,08 Kč za odměnu správci, 415,75 Kč za položku„ ostatní“ a 166,98 Kč za pojistné (vše v roce 2018); 1 596 Kč za dlouhodobé zálohy (fond oprav), 2 051,08 Kč za odměnu správci, 133,03 Kč za položku„ ostatní“ a 172,05 Kč za pojistné (vše v roce 2019); a 2 394 Kč za dlouhodobé zálohy (fond oprav), 1 972,46 Kč za odměnu správci, 47,68 Kč za položku„ ostatní“ a 187,29 Kč za pojistné (vše v roce 2020). Položka„ ostatní“ zahrnovala administrativní náklady (jako poštovné, kolky atp.) a položka„ pojistné“ je pojistné na pojištění domu, které žalobce hradí. Zálohy byly na každý rok stanoveny výpočetním/evidenčním listem, jehož součástí byla jen záloha na fond oprav. Ostatní„ služby“ byly vždy pouze součástí ročního vyúčtování. Žalobce uplatňuje reálně vzniklé náklady, které musel za žalovaného uhradit. Všechna vyúčtování byla zasílána běžnou zásilkou na adresu žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Žalobce od těchto zásilek nemá podací lístek ani doručenku. Vyúčtování kromě toho žalovanému zaslal spolu s předžalobní upomínkou, od níž předložil podací lístek. V letech 2018 až 2020 bylo v domě celkem 27 jednotek, z čehož u jedné je její vlastník v insolvenci, a proto mu žalobce příspěvek neúčtoval. Výše příspěvku na správu domu a pozemku před rokem 2018 činila 10 Kč/m2, o čemž zřejmě rozhodlo shromáždění žalobce na ustavující schůzi. Žalobci se však rozhodnutí nepodařilo dohledat. Tuto částku všichni vlastníci fakticky hradili. Žalobce si není vědom, že by shromáždění někdy rozhodlo o výši příspěvků určených na odměňování osoby, která dům spravuje nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti ani takové rozhodnutí nenašel. Náklady uvedené ve stanovách v čl. VI bodu 1 písm. b) se vlastníkům rozúčtovaly podle reálných nákladů po skončení příslušného období. Jde konkrétně o položky uvedené ve vyúčtování nazvané„ odměna správci“,„ ostatní“ a„ pojistné‘‘. Ani ohledně položek„ ostatní“ a„ pojistné“ nebylo vydáno rozhodnutí shromáždění žalobce. Rozsah žalobcem poskytovaných služeb, který je uveden v čl. VI, bodu 6 stanov, se od přijetí těchto stanov doposud nezměnil.

2. Žalovaný uvedl, že mu částka 12 800 Kč jako„ roční“ poplatek připadá nereálná, neboť vlastní jen sklepní kóji. Neví, na základě čeho ji žalobce vypočítal. Nikdy neobdržel vyúčtování.

3. Soud zjistil následující skutečnosti.

4. Shromáždění žalobce přijalo dne [datum] změnu stanov spočívající v nových stanovách (viz notářský zápis, který ji osvědčuje). Podle těchto stanov náleží do působnosti shromáždění mj. schválení celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu (viz čl. III oddíl 1. bod 5). Podle čl. VI bodu 1 stanov tvoří náklady žalobce především náklady na pojištění domu a pozemku, náklady na opravy, stavební úpravy a rekonstrukce společných částí domu, náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, náklady na pořízení majetku sloužícího pro vlastní správní činnost (kancelářské potřeby atp.) a náklady na odměnu předsedy společenství a exekutivního správce. [příjmení] jednotky přispívá na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech; nevyčerpané příspěvky, které tvoří dlouhodobou zálohu, se nevypořádávají a převádí se do dalšího roku (viz bod 2). Příspěvky určené na odměňování předsedy společenství a exekutivního správce, které souvisejí s vlastní správní činností společenství, se rozvrhnou na každou jednotku stejně (viz bod 3). Příspěvky na správu domu jsou členové žalobce povinni hradit nejpozději k 15. dni příslušného kalendářního měsíce; žalobce je při prodlení oprávněn požadovat úrok z prodlení, což je oprávněn i v případě prodlení s úhradou nedoplatku zjištěného na základě ročního vyúčtování (viz bod 4). Rozsah služeb poskytovaných žalobcem je tento: dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu, a popř. další služby, o kterých rozhodne shromáždění žalobce (viz bod 6). Zálohy na služby platí člen společně s příspěvkem vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce; žalobce je při prodlení oprávněn požadovat úrok z prodlení, což je oprávněn i v případě prodlení s úhradou nedoplatku zjištěného na základě ročního vyúčtování (viz bod 7). Vyúčtování záloh na služby provede žalobce společně s vyúčtováním příspěvků na správu domu a pozemku nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období a doručí je všem členům na aktuální doručovací adresu (viz bod 10). Finanční vyrovnání přeplatků a nedoplatků z vyúčtování záloh na služby bude provedeno ve lhůtě jednoho měsíce od doručení vyúčtování, což platí i pro vyúčtování příspěvků na správu domu a pozemku (viz bod 12). Podle čl. VII stanov doručuje žalobce svým členům osobně proti podpisu, vhozením do schránky, vyvěšením na nástěnce bytového domu v sídle žalobce, poštovním doručovatelem nebo elektronickou poštou. Pro doručování poštovním doručovatelem platí„ fikce doručení“ ve smyslu § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“).

5. Žalovaný je spoluvlastníkem jednotky [číslo] v domě ve správě žalobce s podílem o velikosti 4/6. Na tuto jednotku připadá podíl na společných částech o velikosti [číslo] (viz informace o jednotce a výpis z rejstříku společenství vlastníků jednotek). V domě je celkem 27 jednotek (viz výpis z katastru nemovitostí).

6. Podle zápisu ze shromáždění žalobce ze dne [datum] rozhodlo shromáždění žalobce o zvýšení dlouhodobé zálohy (fondu oprav) na částku 20 Kč/m2 od 1. 7. 2020 s tím, že současná výše činí 10 Kč/m2.

7. Ve vyúčtování„ služeb“ za rok 2018 žalobce žalovanému vyúčtoval nedoplatek 4 230 Kč. Skládal se z dílčích nedoplatků na položky„ dlouhodobá záloha“ ve výši 1 596 Kč,„ odměna správci“ ve výši 2 051,08 Kč,„ ostatní“ ve výši 415,75 Kč a„ pojistné“ ve výši 166,98 Kč. Nedoplatky jsou ve stejné výši jako náklady žalobce, které žalobce rozúčtoval podle počtu jednotek u druhé položky a podle podílu na společných částech položky (13,3 m2 – jedná se o čtyři šestiny z 20 m2) u třetí a čtvrté; první položka žádný náklad žalobce neobsahuje.

8. Ve vyúčtování„ služeb“ za rok 2019 žalobce žalovanému vyúčtoval nedoplatek 3 952 Kč. Skládal se z dílčích nedoplatků na položky„ dlouhodobá záloha“ ve výši 1 596 Kč,„ odměna správci“ ve výši 2 051,08 Kč,„ ostatní“ ve výši 133,03 Kč a„ pojistné“ ve výši 172,05 Kč. Způsob rozúčtování je stejný jako v roce 2018.

9. Ve vyúčtování„ služeb“ za rok 2020 žalobce žalovanému vyúčtoval nedoplatek 4 601 Kč. Skládal se z dílčích nedoplatků na položky„ dlouhodobá záloha“ ve výši 2 394 Kč,„ odměna správci“ ve výši 1 972,46 Kč,„ ostatní“ ve výši 47,68 Kč a„ pojistné“ ve výši 187,29 Kč. Způsob rozúčtování je stejný jako v letech 2018 a 2019.

10. Výzvou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k zaplacení nedoplatků za roky 2018 a 2019.

11. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k zaplacení nedoplatků za roky 2018 až 2020 s tím, že příslušná vyúčtování zasílá v příloze. Podle podacího lístku byla tato zásilka odeslána stejný den na adresu trvalého pobytu žalovaného.

12. Další předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobce opět žalovaného vyzval k zaplacení nedoplatků do deseti dnů od doručení. Podle podacího lístku byla tato zásilka odeslána dne [datum] na adresu trvalého pobytu žalovaného.

13. Podle § 1180 odst. 1 občanského zákoníku vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle odst. 2 příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

14. Podle § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

15. Podle § 1208 občanského zákoníku do působnosti shromáždění patří (písm. c)) schválení rozpočtu, účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu a pozemku, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků a (písm. d)) schválení druhu služeb a způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky.

16. Soud předesílá, že věc je na základě přechodného ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 občanského zákoníku třeba posoudit podle občanského zákoníku (a nikoliv zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. 12. 2013), neboť žalobce uplatňuje nárok na zaplacení příspěvků na správu domu a pozemku (byť je nesprávně nazývá vyúčtováním„ služeb“, viz dále) za roky 2018 až 2020 (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2760/2021).

17. Z posledně citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2760/2021 dále plyne, že nárok na zaplacení příspěvků na správu domu a pozemku a nárok na zaplacení záloh na služby, resp. nedoplatku z vyúčtování jsou dva rozdílné a samostatné nároky. Každý se se řídí jinou právní úpravou a slouží k jiným účelům. Příspěvky, kterými každý vlastník jednotky přispívá na výdaje související se správou domu a pozemku (tedy společných částí) upravuje § 1180 občanského zákoníku. Činnosti týkající se správy domu a pozemku, při nichž tyto náklady společenství vlastníků jednotek (dále též jen„ společenství“) vznikají, pak podrobněji rozvádí nařízení č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, ve znění pozdějších předpisů (viz § 7 a násl. tohoto nařízení, dále jen „nařízení č. 366/2013 Sb.“). Naproti tomu služby související s užíváním bytu (vlastní jednotky) a placení záloh a jejich vyúčtování vycházejí z § 1181 občanského zákoníku a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“).

18. Podstatný pro projednávanou věc je zejména rozdíl podmínkami vzniku těchto nároků. V případě plateb na služby nejprve shromáždění společenství, popř. statutární orgán společenství (od [datum] na základě novely zákonem č. 163/2020 Sb.) stanoví předem výši záloh na služby (§ 1208 písm. d) občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2020, a § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.). Po skončení zúčtovacího období se následně vyčíslí skutečná výše nákladů na služby a zaplacené zálohy (tzv. vyúčtování, viz § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb.), které se podle pravidel zákona č. 67/2013 Sb. rozúčtují na jednotlivé příjemce služeb. Toto vyúčtování služeb je shromáždění povinno provést (viz § [číslo] občanského zákoníku a § 7 zákona č. 67/2013 Sb.), včetně všech zákonem požadovaných náležitostí a doručit je příjemci služby, tj. zpravidla vlastníku jednotky). Jinak není případný nedoplatek splatný (viz § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. a např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019).

19. Výše uvedený princip, tj. že se skutečné náklady na služby vyúčtují, započtou se na ně zaplacené zálohy a vzniklý přeplatek nebo nedoplatek se až následně (po skončení zúčtovacího období) vyrovná, neplatí u příspěvku na správu domu a pozemku. Ve sporu o příspěvek je totiž pro soud významné jen zjištění, zda shromáždění o výši příspěvků rozhodlo v souladu s § 1208 písm. c) občanského zákoníku a zda příspěvky v takto stanovené výši vlastník jednotky zaplatil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021). Jinými slovy, platí zde opačný princip – nejprve je nutné rozhodnutí shromáždění společenství o výši příspěvku pro příští období (viz doslovné znění § 1208 písm. c) občanského zákoníku), a až poté jej lze požadovat po jednotlivých členech společenství. Je tedy věcí společenství, aby dopředu odhadlo, jaké náklady mu vzniknou, a podle toho teprve do budoucna stanovilo výši příspěvku tak, aby příspěvek tyto náklady pokryl. Není naproti tomu možné – tak jako v případě služeb – vzniklé náklady za určité období rozvrhnout na jednotlivé členy společenství a dodatečně je na nich požadovat formou vzniklého„ nedoplatku“, aniž by předtím bylo vydáno odpovídající rozhodnutí shromáždění společenství o takové výši příspěvku.

20. Rozdíl je i ve splatnosti příspěvku na správu domu a pozemku. Ta zákonem není stanovena, a proto je nutno vycházet z obecných pravidel § 1958 občanského zákoníku. V souladu s odst. 1 tohoto ustanovení tedy závisí tedy primárně na ujednání věřitele a dlužníka či jiném stanovení splatnosti (např. rozhodnutím shromáždění společenství, včetně stanov). Příspěvky tak mohou být splatné např. k pevnému dni v měsíci (jako např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3737/2019) či zálohově, tj. obdobně jako v případě služeb, jak to i předpokládá § 8 písm. b) nařízení č. 366/2013 Sb. [příjmení] hrazení příspěvku však nic nemění na tom, že na členech shromáždění nelze chtít„ nedoplatek“ ve smyslu rozdílu mezi skutečnými náklady a zaplacenými zálohami (vzniklý přebytek totiž také není společenství povinno vracet, viz již cit. rozsudek sp. zn. 26 Cdo 2275/2021, jak tomu je i v tomto případě, viz čl. VI bod 2 věta poslední stanov žalobce). To platí pro oba„ typy“ příspěvků podle § 1180 odst. 1 i odst. 2 občanského zákoníku, neboť pořád jde o příspěvky na správu domu a pozemku, tedy o jeden nárok (viz posledně cit. rozsudek).„ Nedoplatek“ tak lze po členech společenství žádat jen v tom smyslu, že se jedná o rozdíl mezi zaplacenými zálohami a výší příspěvku dříve stanoveného shromážděním společenství.

21. V projednávané věci se žalobce sice domáhá nároků, které nazývá jako úhrady z vyúčtování„ služeb“, ve skutečnosti se však jedná o nároky z příspěvku na správu domu a pozemku. Druhy poskytovaných služeb musí být podle § 1208 písm. d) občanského zákoníku vždy stanoveny rozhodnutím shromáždění společenství. V tomto případě jsou tímto rozhodnutím stanovy žalobce s tím, že sám žalobce potvrdil, že žádné další rozhodnutí vydáno nebylo. Jednotlivé dílčí položky vyúčtování však žádné ze služeb podle čl. VI bodu 5 stanov neodpovídají. Že se nejedná o žádné služby je ostatně zřejmé i z popisu těchto položek. Položka„ dlouhodobá záloha (fond oprav)“ je pouze jiným (laickým, vycházejícím z dřívější právní úpravy, viz již cit. rozsudek sp. zn. 26 Cdo 2275/2021) názvem pro příspěvek na správu domu a pozemku. Položky„ odměna správce“ a„ ostatní“ (dle tvrzení žalobce zahrnuje administrativní náklady žalobce) zjevně spadají pod náklady vlastní správní činnosti žalobce podle § 1180 odst. 2 občanského zákoníku. Konečně položka„ pojistné“ na pojištění domu je typickým nákladem společenství (a nikoliv jednotlivých členů – vlastníků jednotek), neboť k jeho sjednání je oprávněno právě společenství (§ 10 odst. 1 písm. c) nařízení č. 366/2013 Sb.) Poslední tři položky navíc i samotné stanovy žalobce považují za jeho vlastní náklady (viz čl. VI bod 1).

22. Jak již bylo výše uvedeno, své náklady není žalobce bez dalšího, tj. bez odpovídajícího rozhodnutí shromáždění žalobce, které stanoví žalobcem požadovanou výši příspěvku, uplatňovat vůči jednotlivým svým členům, včetně žalovaného. Takový postup nemá oporu v zákoně. Soud se tedy zaměřil na to, zda shromáždění žalobce přijalo příslušné rozhodnutí o výši příspěvku.

23. U položek„ odměna správce“,„ ostatní“ a„ pojistné“ sám žalobce tvrdil, že takové rozhodnutí dosud přijato nebylo. Žalobce proto nemá na jejich úhradu právo.

24. U položky„ dlouhodobá záloha (fond oprav)“ žalobce tvrdil, že shromáždění přijalo na ustavující schůzi rozhodnutí, jímž stanovilo výši příspěvku 10 Kč/m2, a posléze ji dalším rozhodnutím od 1. 7. 2020 zvýšilo na 20 Kč/m2. Skutečnost, že první z těchto rozhodnutí bylo přijato, však žalobce i přes poučení soudu podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neprokázal (neunesl své břemeno důkazní, § 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 a odst. 2 věta druhá o. s. ř.), neboť toto rozhodnutí nepředložil. Pouhá zmínka v zápisu ze shromáždění žalobce ze dne [datum] o„ současné výši“ příspěvku není dostatečným důkazem o tom, že právě shromáždění žalobce řádně přijalo rozhodnutí s takovým obsahem před rozhodným obdobím let 2018 až 2020. Předložení přímo příslušného rozhodnutí nelze považovat za přehnaný požadavek s ohledem na to, že jde dokument zásadního a elementárního rázu, o který se nárok na příspěvek opírá, a proto by jej žalobce měl řádně uchovávat.

25. Ze všech nároků, které žalobce uplatnil, tudíž pouze u položky„ dlouhodobá záloha (fond oprav)“, a to jen za období od [datum] prokázal, že shromáždění v souladu s § 1208 písm. c) občanského zákoníku rozhodlo o výši odpovídajícího příspěvku na správu domu a pozemku (byť jej nazývá starší terminologií). Soud nicméně dospěl k závěru, že příspěvek za toto období dosud není splatný. Splatnost příspěvku byla stanovami žalobce stanovena zálohově. Podle čl. VI. bodu 4 sice byli členové žalobce povinni hradit příspěvek k 15. dni příslušného měsíce a o„ zálohách“ se tu výslovně nehovoří, avšak podle čl. VI. bodu 10 byl žalobce povinen provést (spolu se službami) vyúčtování příspěvků do čtyř měsíců od konce zúčtovacího období. Toto vyúčtování byl žalobce povinen zaslat žalovanému. Finanční vyrovnání nedoplatků z příspěvků pak mělo být podle čl. VI. bodu 12 věty poslední („ to platí i pro vyúčtování příspěvků…“) stejně jako u služeb provedeno do jednoho měsíce od doručení vyúčtování (stanovy zde dokonce používají shodnou dikci jako § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., z nějž judikatura cit. výše dovozuje, že upravuje splatnost nedoplatku z vyúčtování). Čl. VI. bod 4 stanov v souladu s tím i stanoví oprávnění žalobce požadovat úrok z prodlení z takto stanoveného nedoplatku (vedle úrok z prodlení z nezaplacených záloh). Žalovaný žádnou ze záloh na příspěvek nezaplatil, vznikl mu tedy nedoplatek v celé jejich výši, jehož splatnost se řídila až čl. VI bodem 12 stanov. Jako nedoplatek z vyúčtování (a nikoliv jako nezaplacené zálohy) ostatně sám žalobce svůj nárok v žalobě koncipuje.

26. Žalobce však (opět přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř.) neprokázal (neunesl své břemeno důkazní, § 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 a odst. 2 věta druhá o. s. ř.), že by vyúčtování za rok 2020 skutečně žalovanému doručil. Z judikatury plyne, že písemnost je – obecně vzato – doručena druhému účastníku, jakmile se ocitne ve sféře jeho dispozice. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice druhého účastníka tím, že získá – objektivně vzato – možnost seznámit se s jejím obsahem (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2006, sp. zn. 21 Cdo 563/2005). Žalobce podacím lístkem prokázal toliko skutečnost, že vyúčtování žalovanému odeslal spolu s předžalobní upomínkou ze dne [datum]. To ale neznamená, že se zásilka dostala do dispoziční sféry žalovaného (např. mu byla vhozena do schránky či zanecháno oznámení, aby si ji vyzvedl na poště apod.). Soud podotýká, že v řízení byla žalovanému doručována toliko žaloba a vyjádření žalobce, avšak nikoliv samotná vyúčtování (přílohy k žalobě). Nelze se dovolávat ani úpravy doručování podle čl. VII stanov, který odkazuje na § 573 občanského zákoníku a nesprávně z něj dovozuje„ fikci“ doručení. Toto ustanovení upravuje toliko vyvratitelnou domněnku doby dojití. Vztahuje se tedy jen na situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (viz dikci tohoto ustanovení –„ došlá zásilka“) a řeší pouze dobu dojití, pokud ji nelze jinak určit (viz [příjmení] a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. [číslo]). Primární skutečnost (hypotézu této domněnky), totiž že vyúčtování žalovanému vůbec došlo, však žalobce neprokázal. Nedoručil-li žalobce vyúčtování za rok 2020 žalovanému, nemůže být nedoplatek z něj dosud splatný podle čl. VI bodu 12 stanov.

27. Závěrem lze tedy shrnout, že u nároků nazvaných ve vyúčtování jako„ odměna správce“,„ ostatní“ a„ pojistné“ žalobce podle svých vlastních tvrzení žádné rozhodnutí o stanovení výše příspěvku na správu domu a pozemku nepřijal. U nároku nazvaného jako„ dlouhodobá záloha (fond oprav)“ je sice přijal, avšak za období do [datum] tuto skutečnost žalobce neprokázal. Za období od [datum] pak předložil řádné rozhodnutí, avšak neprokázal, že příslušné vyúčtování žalovanému doručil, jak pro jeho splatnost vyžadují stanovy, a proto nedoplatek není dosud splatný.

28. Soud dodává, že prováděl dokazování jen v nezbytném rozsahu. Ve zbytku vycházel pouze z tvrzení žalobce, neboť ta – i kdyby byla pravdivá – neodůvodňují uplatněný nárok, a proto není zapotřebí k nim provádět dokazování.

29. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu prvním výrokem v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

30. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl z procesního hlediska ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žádné účelně vynaložené náklady řízení mu však nevznikly, žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení. Zejména nelze za účelně vynaložené považovat náklady na vyjádření ze dne [datum], neboť žaloba byla z naprosto převážné části zamítnuta ze zcela jiných důvodů, než žalovaný namítal, a toto vyjádření ani nebylo adresováno soudu.