Okresní soud v Kladně · Rozsudek

129 C 3/2020

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-26 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKD:2021:129.C.3.2020.1

Citované zákony (16)

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D., LL.M., MCIArb sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,5 % ročně z dlužné částky ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.</b> 1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,5 % ročně z dlužné částky ode dne [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný provedl na nemovitosti žalobce stavební práce, na které dne [datum] poskytl žalobce žalovanému zálohu ve výši [částka]. Dne [datum] podal žalovaný žalobu, kterou se domáhal po žalobci uhrazení částky [částka] s příslušenstvím, jakožto doplatek ceny za stavební práce. V rámci tohoto řízení byly stavební práce žalovaného oceněny znaleckým posudkem jen na částku [částka], a žaloba tak byla zamítnuta rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobce se tak po žalovaném domáhá zaplacení částky, jež se rovná rozdílu mezi uhrazenou zálohou ve výši [částka] a hodnotou stavebních prací ve výši [částka]. Zákonný úrok z prodlení pak žalobce požaduje ode dne následujícím po dni splatnosti zálohové faktury. Dle žalobce se nejedná o promlčený nárok, neboť rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nabyl právní moci až dne [anonymizováno] [rok] a od této doby běží lhůta pro uplatnění nároku z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] (podepsána dne [datum]) provedl žalovaný pro žalobce stavební práce, k předání díla došlo dne [datum]. Jelikož ze strany žalobce nebyla cena za dílo v plné výši uhrazena, podal žalovaný žalobu. V rámci soudního řízení u [název soudu] dospěl soud k závěru o neplatnosti smlouvy o dílo a nárok posuzoval jako spor o výši bezdůvodného obohacení představujícího hodnotu prací provedených žalovaným. Dle znaleckého posudku společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] činila celková hodnota žalovaným provedených prací [částka]. Žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť byla-li záloha uhrazena dne [datum], pak měl být nárok u soudu uplatněn nejpozději dne [datum]. Řízení před [název soudu] pak nebylo důvodem pro stavení či přetržení promlčecí doby. Žalobce mohl svůj nárok uplatnit žalobou u soudu, a to buď zcela nezávisle samostatnou žalobou či v rámci probíhajícího řízení cestou vzájemného návrhu. Žalobce si byl vědom svého nároku, jelikož již dne [datum] se žalobce obrátil na zástupce žalovaného a uvedl, že dle posouzení znalce činí cena díla částku [částka]. Dne [datum] avizoval žalobce, že znaleckým posudkem ze dne [datum] byla stanovena hodnota díla ve výši [částka] a žalobce bude požadovat rozdíl mezi částkou vyplacenou a částkou zjištěnou na základě znaleckého posudku. Ve vyjádření zástupce žalobce ze dne [datum] pak žalobce uvedl, že žalovaný je v režimu bezdůvodného obohacení od roku [rok], když v průběhu měsíců března až srpna [rok] obdržel částku [částka], tedy dluží žalobci částku [částka].

3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že [název soudu] v pravomocném rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vycházel ze znaleckého posudku společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], dle něhož hodnota žalovaným provedených prací činí [částka] a že žalobce uhradil žalovanému částku [částka] na základě faktury č. [rok] ze dne [datum], a to v roce [rok].

5. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jehož výrok I. nabyl právní moci dne [datum] a výrok II. nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že se žalovaný žalobou ze dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka s příslušenstvím]. Soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o dílo ze dne [datum], na základě které měl žalovaný provést dílo, a to stavební práce na rodinném domě žalobce a jeho manželky. Soud dále vycházel ze skutečnosti, že žalobce spolu s manželkou uhradili žalovanému částku [částka], přičemž dílo provedené žalovaným bylo znaleckým posudkem společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] ohodnoceno částkou [částka]. Soud tak uzavřel, že žalobce spolu s manželkou nebyli povinni hradit nic nad rámec již uhrazené zálohy ve výši [částka] a žalobu zamítl.

6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k zaplacení částky [částka]. Soud neprovedl k důkazu listinu na č. l. 16, když mezi účastníky bylo nesporné, že předžalobní výzva byla žalovanému před podáním žaloby doručena. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím zástupce v reakci na předžalobní výzvu žalobci sdělil, že nárok považuje za promlčený, žádal o vyjasnění nesrovnalostí v kalkulacích a vyjádřil zájem o řešení záležitosti smírnou cestou.

7. Ze smlouvy o dílo podepsané dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný jakožto zhotovitel a manželé [celé jméno žalobce], jakožto objednatelé uzavřeli smlouvu, na jejímž základě měl žalovaný provést dílo, a to částečnou rekonstrukci rodinného domu na adrese [adresa]. Ve smlouvě bylo mimo jiné uvedeno, že pokud není ve smlouvě výslovně ujednáno jinak, řídí se vztahy objednatele a zhotovitele příslušnými obecně závaznými právními předpisy platnými v České republice, zejména ustanoveními o smlouvě o dílo obchodního zákoníku čís. 513/1991 Sb., v platném znění.

8. Z dopisu žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovanému sdělil, že posouzením nezávislého soudního znalce činila cena předmětného díla částku [částka]. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím svého tehdejšího zástupce žalobci sdělil, že uzná pouze cenu díla stanovenou znalcem ustanoveným soudem nebo cenu dohodnutou na základě mimosoudního jednání.

9. Z protokolu o jednání ze dne [datum], které se konalo u [název soudu] v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že soud seznámil účastníky s názorem, že smlouva o dílo ze dne [datum] je neplatná, kdy se účastníci nedohodli na podstatné náležitosti smlouvy o dílo, tj. na ceně díla.

10. Z vyjádření ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce spolu se svou manželkou již v roce [rok] uvedli, že s ohledem na hodnotu díla, která byla znaleckým posudkem ze dne [datum] stanovena na částku [částka] budou požadovat vyplacení rozdílu mezi již vyplacenou zálohou a touto částkou.

11. Z vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce a jeho manželka prostřednictvím svého zástupce v řízení, které bylo vedeno před [název soudu], uvedl, že je toho názoru, že se bezdůvodně obohatil právě žalovaný. S ohledem na znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem [anonymizováno] [obec], dle něhož hodnota žalovaným provedených prací činila [částka], pak zástupce žalobce ve vyjádření z [datum] uvedl, že je to naopak žalovaný, který dluží žalobci a jeho manželce, a to částku ve výši [částka], tedy rozdíl mezi zaplacenou zálohou a hodnotou žalovaným provedených stavebních prací.

12. Z příjmových dokladů ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyplatil žalovanému celkem částku [částka]. Ze zálohové faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce měl ke dni [datum] zaplatit zálohu ve výši [částka]. Jak výše uvedeno, účastníci řízení učinili nesporným, že došlo k uhrazení zálohy v celkové výši [částka], a to v roce [rok].

13. Z podání žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že manželka žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], vyslovila souhlas s žalobou, souhlas byl opatřen podpisem.

14. Z dopisu žalobce ze dne [datum] a z dopisu žalovaného ze dne [datum] soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

15. Návrh na provedení důkazu usnesením [název soudu], č. j. [číslo jednací] soud zamítl, neboť jím bylo rozhodováno o nákladech předchozího řízení, nemá tak přímou souvislost s předmětem tohoto řízení a nemůže mít vliv na rozhodnutí ve věci samé. Návrh na provedení důkazu výslechem manželky žalobce a výpisem z katastru nemovitostí k prokázání skutečnosti, že manželka žalobce souhlasila s podáním žaloby, soud zamítl, jelikož tuto skutečnost má soud za prokázanou již podáním žalobce ze dne [datum], a jednalo by se tak o důkazy nadbytečné. Návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], soud rovněž zamítl, jelikož účastníci řízení učinili nesporným skutečnost, že [název soudu] v pravomocném rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vycházel z tohoto znaleckého posudku, dle něhož hodnota žalovaným provedených prací činila [částka], rovněž by se tak jednalo o důkaz nadbytečný.

16. Soud zamítl i návrh na provedení důkazu rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 1974, spisová značka 2 CZ 19/74, 25 Cdo 519/2002 a 25 Cdo 2883/2006, jelikož dle § 121 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen o. s. ř.), se nedokazují předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů České republiky, neboť se aplikuje zásada, že soud zná právo, přičemž znalost práva zahrnuje nejen text normy, ale i její výklad (Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 617 – 618). Soud se však v další části odůvodnění se závěry výše uvedených rozhodnutí vypořádá.

17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobcem, jehož manželkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které provedl žalovaný stavební práce. Žalobce žalovanému uhradil zálohu ve výši [částka], a to po částech v roce [rok]. Žalovaný požadoval doplacení ceny díla, pročež podal k [název soudu] žalobu, kterou se po žalobci a jeho manželce domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V rámci daného řízení dospěl soud k závěru o neplatnosti smlouvy o dílo, byl zpracován znalecký posudek společností [anonymizováno] [právnická osoba], dle něhož hodnota prací provedených žalovaným činila [částka]. Žaloba žalovaného tak byla zamítnuta, když nebylo zjištěno, že by se žalobce spolu s manželkou ve vztahu k žalovanému bezdůvodně obohatili. [název soudu] seznámil účastníky řízení s názorem, že smlouva o dílo je neplatná již při jednání dne [datum]. Již dne [datum] oznámil žalobce spolu se svou manželkou, že bude požadovat po žalovaném rozdíl mezi zaplacenou zálohou ve výši [částka] a hodnotou díla zjištěnou znaleckým posudkem.

18. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.

19. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož se v dané věci nejedná o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, je třeba postupovat podle dosavadních právních předpisů. V daném případě to bude zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), jelikož soud dospěl k závěru, že se účastníci nedohodli ve smyslu § 262 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“), že se jejich závazkový vztah bude řídit obchodním zákoníkem. Ve smlouvě o dílo ze dne [datum] je sice uvedeno, že pokud v této smlouvě není výslovně ujednáno jinak, řídí se vztahy objednatele a zhotovitele příslušnými obecně závaznými právními předpisy platnými v České republice, zejména ustanoveními o smlouvě o dílo obchodního zákoníku, nicméně obecně závazným právním předpisem je i občanský zákoník. Soud tak dospěl k závěru, že smluvní ujednání stran není dostatečně určité, nebyla projevena jednoznačná vůle podřídit vztah úpravě obchodního zákoníku, soud proto aplikoval občanský zákoník.

20. Podle § 100 odst. 1 občanského zákoníku právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle odst. 2 téhož ustanovení promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

21. Podle § 107 odst. 1 občanského zákoníku právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

22. Podle § 110 odst. 3 občanského zákoníku úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech; jde-li však o práva pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání.

23. Podle § 112 občanského zákoníku uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

24. Podle § 145 odst. 2 občanského zákoníku obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný. Podle odst. 4 téhož ustanovení z právních úkonů týkajících se společného jmění manželů jsou oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně.

25. Podle § 513 občanského zákoníku, je-li dlužník zavázán ke stejnému plnění několika věřitelům, kteří jsou podle zákona, podle rozhodnutí soudu nebo podle smlouvy vůči němu oprávněni společně a nerozdílně, může kdokoli z věřitelů žádat celé plnění a dlužník je povinen splnit v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádá první.

26. Podle § 563 občanského zákoníku není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

27. Soud dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobce je dána. Smlouvu o dílo uzavírali žalobce spolu se svou manželkou. Smlouva o dílo byla [název soudu] posouzena jako neplatná, nyní se tak žalobce domáhá zaplacení dlužné pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž tato pohledávka náleží do společného jmění manželů, jak vyplývá z tvrzení žalobce a ze skutečnosti, že smlouva o dílo byla uzavřena žalobcem a jeho manželkou. Ustanovením § 145 odst. 4 občanského zákoníku je zákonem založena aktivní solidarita manželů, ve smyslu § 513 občanského zákoníku tak může každý, tedy i jen jeden z manželů, žádat po dlužníkovi celé plnění. Nadto manželka žalobce souhlasila s podáním předmětné žaloby.

28. Bylo zjištěno, že pravomocným rozhodnutím [název soudu] byla smlouva o dílo ze dne [datum] posouzena jako neplatná, když smlouva neobsahovala podstatnou náležitost, a to cenu díla, resp, způsob jejího určení, z daného plyne, že soud vyhodnotil smlouvu jako absolutně neplatnou. [název soudu] při svém rozhodování vycházel ze znaleckého posudku společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], dle něhož hodnota žalovaným provedených prací činila [částka]. Bylo zjištěno, že v průběhu roku 2007 zaplatil žalobce prostřednictvím několika plateb žalovanému zálohu [částka]. Žalobce se tak domáhal vydání bezdůvodného obohacení, které odpovídá rozdílu mezi zaplacenou zálohou a hodnotou provedených prací, tj. [částka]. Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí v dvouleté subjektivní promlčecí lhůtě, tj. za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (žalobce) dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil, nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky ode dne, kdy k němu došlo (objektivní promlčecí lhůta). Plnění poskytnuté na základě absolutně neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením již od samého počátku, tedy k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo již v roce [rok]. Objektivní promlčecí lhůta tak uplynula již v roce [rok]. Názor žalobce, že řízením u [název soudu] došlo k stavění běhu promlčecí lhůty, soud nesdílí. Podle § 112 občanského zákoníku dojde ke stavění běhu promlčecí lhůty za předpokladu, kdy věřitel uplatní právo u soudu či příslušného orgánu, žalobce však poprvé uplatnil své právo až podáním této žaloby, přičemž žalobci nic nebránilo v tom domáhat se svého práva již dříve, a to buď samostatnou žalobou či vzájemným návrhem podle § 97 o. s. ř. Námitka promlčení vznesená žalovaným tak byla posouzena jako důvodná. Co se týče judikatury, kterou argumentoval žalobce, tj. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 1974, sp. zn. 2 CZ 19/74, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2003, sp. zn. 25 Cdo 519/2002 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 25 Cdo 2883/2006, pak soud uvádí, že všechna tři rozhodnutí se zabývají otázkou, od jakého okamžiku začíná plynout tzv. subjektivní promlčecí doba, v dané věci je však tato otázka bezpředmětná, neboť uplynula tříletá promlčecí lhůta objektivní. Pro důvodnost vznesení námitky promlčení postačí, pokud marně uplyne alespoň jedna z uvedených promlčecích lhůt.

29. Soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět ani stran úroků z prodlení. V případě bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení (§ 563 občanského zákoníku), popř. lhůty, která je v této výzvě uvedena. V předžalobní výzvě byla stanovena lhůta do [datum] (v předžalobní výzvě bylo uvedeno datum [datum], s ohledem na datum sepisu předžalobní výzvy, tj. [datum], se však jedná o zjevný překlep). Úroky z prodlení by tak žalobci náležely až od [datum]. Úroky z prodlení však lze přiznat pouze do okamžiku, k němuž je jistina promlčena, tento okamžik v daném případě nastal již v roce [rok], úroky z prodlení tak v daném případě přiznat nelze. Tentýž názor zastává Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 32 Odo 466/2004:„ Po účinném vznesení námitky promlčení nelze přiznat jistinu a úroky od okamžiku, kdy uplynula promlčecí doba ohledně práva na zaplacení jistiny. Od tohoto okamžiku se totiž právo na zaplacení jistiny stalo pouze naturálním právem a tudíž i právo na zaplacení úroků z jistiny se od tohoto okamžiku rovněž stalo pouze právem naturálním. Jiná je však situace do tohoto okamžiku. Pokud právo na zaplacení úroků vzniklo před promlčením jistiny, je třeba promlčení práva na zaplacení úroků posuzovat samostatně.“ S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch žalovaný, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady řízení se sestávají z nákladů právního zastoupení, které spočívají v odměně advokáta za 4 úkony právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši [částka] (příprava a převzetí věci, písemné podání ve věci samé, účast na jednání soudu v délce dvou hodin a 29 minut) (§§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen„ a. t.”) celkově ve výši [částka], dále z paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., z náhrady cestovních výdajů za cestu na trase [obec] - [obec] (68 km) ve výši [částka], při průměrné spotřebě motorového vozidla Toyota Auris, 6,2 l [číslo] km, základní ceně náhrad ve výši 4,4 Kč/km a ceně benzínu [částka] za rok [rok], z náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 a.t. za 4 půlhodiny strávených cestou ve výši [částka] při náhradě [částka] za každou započatou půlhodinu, a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši [částka], neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalobci uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.