129 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, rozdíl zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 102,1 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], zamítá,

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], příslušenství a smluvní pokuty [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému dne [datum] na jeho bankovní účet úvěr ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalovaného prověřila jeho úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v registru [příjmení] a NRKI, provedla lustrace v insolvenčním rejstříku a v registru neplatných dokladů. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 166,42 % ročně (s tím, že se jedná o efektivní úrokovou sazbu, nominální úroková sazba činí 102,1 % ročně) zaplatit ve 30 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 22. dni kalendářního měsíce, počínaje [anonymizováno] [rok]. Žalovaný neplatil splátky úvěru řádně a včas, žalobkyni neuhradil do zesplatnění ani poté ničeho. Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení 30 dnů, což se stalo u splátky [číslo] celkem žalobkyně požaduje [částka]. Dále žalobkyně požaduje náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů ve výši [částka], což se stalo u splátky [číslo] celkem žalobkyně požaduje [částka]. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s 1. splátkou splatnou dne [datum] o délce 65 dní, byl úvěr ke dni [datum] na základě smluvních ujednání, konkrétně bodu 6.3, automaticky zesplatněn, k původní dlužné jistině úvěru ve výši [částka] se připočetly veškeré dosud nezaplacené úroky ve výši [částka], nová jistina tak činila [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru neuhradil, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od [datum] do jejího zaplacení. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení – skládá se z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení se zaplacením splátek a nákladů ve výši [částka]. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení za dobu od [datum] do [datum] (den vyhotovení žaloby) ve výši [částka] a úroku ve výši 102,1 % ročně (maximálně do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky [částka]).

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne [datum]. Uvedla, že řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného podle zákona o spotřebitelském úvěru, provedla tzv. scoring, za tím účelem posuzovala doklady o příjmech, výpisy z databází NRKI a [příjmení], formulář hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Tím byly zjištěny volné zdroje ke splácení [částka], když čisté příjmy činily [částka] a měsíční výdaje činily [částka]. Byly provedeny lustrace uvedené shora. Žalovaný byl povinen uvést jednotlivé údaje včetně výdajů ve formuláři hodnocení klienta, je kalkulováno s životním minimem [částka] a rezervou [částka]. Žalovaný podepsal prohlášení uvedená ve formuláři (mj. pravdivé a úplné údaje). Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit sdělené údaje, vychází z toho, že klient uvádí pravdivé informace, jedná poctivě. Žalovaný byl v době sjednání úvěru svéprávný, byly mu jasně sděleny podmínky smlouvy, jeho lehkomyslnost nelze klást k tíži žalobkyně.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se i přes řádné předvolání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř.). Žalobkyně byla soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvána k označení důkazů k prokázání posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, zejména ve vztahu k jeho výdajům, nejen z informací získaných od žalovaného. K výzvě soudu žalobkyně žádná další tvrzení neuvedla, důkazy nenavrhovala.

4. Z předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.

5. Podle úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu je žalobkyně od [datum] registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru.

6. Z výpisu z veřejné části Živnostenského rejstříku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl držitelem živnostenského oprávnění od [datum] na dobu neurčitou.

7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] včetně oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dohodu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr [částka] na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], žalovaný se zavázal splatit jej formou 30 měsíčních splátek ve výši [částka] spolu se smluvním úrokem ve výši 166,42 % ročně, RPSN činila 166,42 %, celkem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni [částka]. Splatnost měsíčních splátek byla určena k 22. dni kalendářního měsíce. Smlouvou byla sjednána povinnost žalovaného platit smluvní pokutu [částka] za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů, náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením [částka] za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů (čl. 6, 6.2 smlouvy), smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (po zesplatnění). Podle čl. 6 smlouvy dojde k automatickému zesplatnění úvěru, pokud se spotřebitel ocitne v prodlení se splátkou či její částí o délce 65 dnů. K uzavření smlouvy došlo doručením oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] žalovanému – v oznámení byly zrekapitulovány podmínky smlouvy, byl připojen splátkový kalendář. Podle předložené dodejky byla zásilka uložena dne [datum] a nebyla vyzvednuta.

8. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že úvěr byl žalobkyní vyplacen ve výši [částka] dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet]. Dotazem na banku bylo zjištěno, že vlastníkem specifikovaného účtu je žalovaný, zároveň byla potvrzena platba provedená žalobkyní na tento účet ve výši [částka] dne [datum] (okamžik připsání na účet).

9. Z formuláře k posouzení úvěruschopnosti„ hodnocení klienta“ bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je [anonymizováno], žije ve [anonymizována dvě slova] a nežije ve [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno], vzdělání ukončeno [anonymizována dvě slova]. Zaměstnání je uvedeno od [datum] na dobu neurčitou – [anonymizováno] ([příjmení]). Pravidelný čistý měsíční příjem činí částku [částka] a další příjmy nemá, výdaje jsou uvedeny ve výši [částka] za bydlení a životní minimum [částka], celkem výdaje žalovaného uvedeny v částce [částka] (+ rezerva [částka]). Posouzením dospěla žalobkyně k závěru, že volné zdroje činí [částka]. Nejsou uvedeny další závazky.

10. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně předložila tyto listiny: přiznání k dani z příjmu fyzických osob za období [datum] – [datum] ze dne [datum] s podacím razítkem z téhož dne, z něhož byl zjištěn základ daně ve výši [částka], přičemž příjmy tvořily částku [částka] a výdaje částku [částka], a byla vypočtena daň [částka]. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] ze dne [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil [částka], konečný zůstatek činil [částka]. Roční kreditní a debetní obrat jsou téměř shodné (rozdíl [částka]). V databázi NRKI byl žalovaný podle výpisu lustrován se skóre 299, což znamená kategorii I – nízké body, vyšší riziko, úvěr je limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. V registru [příjmení] byl žalovaný lustrován s příznakem Z a poznámkou D, produkt telekomunikační poplatky, služba elektronických komunikací, vznik [datum], zaplaceno [datum].

11. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr [částka] dne [datum], neuhradil žalobkyni ničeho.

12. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení výzvami ze dne [datum] a [datum] s upozorněním na možnost zesplatnění, adresovány jsou žalovanému na doručovací adresu ze smlouvy, nebyly předloženy doklady o odeslání či doručení.

13. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o okamžitém zesplatnění úvěru k témuž dni z důvodu naplnění podmínky uvedené ve smlouvě (prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů) a vyzván k úhradě částky [částka] do 10 dnů od odeslání.

14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu do 15 dnů od odeslání výzvy. Podle předloženého podacího archu byla výzva odeslána dne [datum] na doručovací adresu.

15. Z prohlášení klientů, předsmluvního formuláře a vyjádření znalce soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (k danému aktuálně rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance, shodně rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113, přičemž s argumentací uvedenou v daných rozhodnutích se soud ztotožňuje a považuje ji za správnou).

23. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.

24. Žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jak již uvedeno výše, si od žalovaného vyžádala údaje prostřednictvím formuláře, zároveň je ověřila skrze předložené listiny.

25. I přes výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Jisté kroky v tomto směru činila, nicméně se omezila pouze na zjišťování příjmů žalovaného, a to prostřednictvím daňového přiznání za předchozí rok. Co se týká výdajů žalovaného a jejich výše, žalobkyně tyto neověřovala, alespoň podle předložených listin vůbec – nevyžádala žádné smlouvy, faktury, výpisy z účtu, doklady o trvalých příkazech – přičemž u průměrného dospělého člověka lze očekávat výdaje za energie, dopravu, telefon, internet, ošacení, stravu apod. Zároveň je třeba podotknout, že žalobkyně opakovaně ve svých formulářích uvádí částku [částka] jako životní minimum, nejedná se tedy o skutečné výdaje osob. I pokud by soud vzal za předpokladu vlastního bydlení částku [částka] uváděnou jako výdaje na bydlení za reálnou (energie), žalobkyně žádným způsobem neověřovala tvrzení žalovaného o [anonymizováno] bydlení – k tomu mohla vyžádat výpis z katastru nemovitostí či smlouvu prokazující vlastnictví nemovitosti žalovaným, přičemž se jedná o zcela zásadní skutečnost velkou měrou ovlivňující finanční situaci žalovaného a jeho disponibilní prostředky. Nakonec i z jednoho předloženého výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný žádnými volnými finančními prostředky nedisponuje, na účtu byl zanedbatelný zůstatek. Žalobkyně měla přistoupit k obsáhlejšímu dotazování a zkoumání. Stejně tak žalobkyně nepřihlédla a k opatrnějšímu postupu ji nevedly výsledky zjištěné lustrací v databázi NRKI, přestože žalobkyně sama listinu předložila k důkazu.

26. Na tomto místě soud dodává, že proces zkoumání schopnosti spotřebitele splácet poskytovaný úvěr je uzákoněn nejen k ochraně spotřebitele, ale také k ochraně poskytovatelů úvěru a jejich majetku, přičemž jsou to oni, kdo v případě nesplácení přichází o své peněžní prostředky a další musí vynakládat na jejich získání v rámci soudních sporů či následného exekučního řízení.

27. Přestože soud poskytl žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. a zároveň ji upozornil na případné následky nevyhovění výzvě, žalobkyně žádné další tvrzení neuvedla, důkazy neoznačila ani nepředložila.

28. Jelikož ze strany žalobkyně, jak uvedeno výše, došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z judikatury Krajského soudu v Praze.

29. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

30. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Za situace, kdy soud posoudil úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, tudíž vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši [částka] a žalovaný je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vydat, jak bylo rozhodnuto výrokem I. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala poprvé dne [datum], přičemž byla stanovena lhůta k plnění 15 dnů od odeslání výzvy, splatnost tudíž nastala [datum], od následujícího dne je žalovaný v prodlení.

31. Co do příslušenství a smluvní pokuty soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.