129 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, rozdíl zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok ve výši 102,1 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, zamítá,

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, příslušenství a smluvní pokuty částka. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému dne datum na jeho bankovní účet úvěr ve výši částka. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalovaného prověřila jeho úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v registru příjmení a NRKI, provedla lustrace v insolvenčním rejstříku a v registru neplatných dokladů. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 166,42 % ročně (s tím, že se jedná o efektivní úrokovou sazbu, nominální úroková sazba činí 102,1 % ročně) zaplatit ve 30 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 22. dni kalendářního měsíce, počínaje anonymizováno rok. Žalovaný neplatil splátky úvěru řádně a včas, žalobkyni neuhradil do zesplatnění ani poté ničeho. Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení 30 dnů, což se stalo u splátky číslo celkem žalobkyně požaduje částka. Dále žalobkyně požaduje náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů ve výši částka, což se stalo u splátky číslo celkem žalobkyně požaduje částka. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s 1. splátkou splatnou dne datum o délce 65 dní, byl úvěr ke dni datum na základě smluvních ujednání, konkrétně bodu 6.3, automaticky zesplatněn, k původní dlužné jistině úvěru ve výši částka se připočetly veškeré dosud nezaplacené úroky ve výši částka, nová jistina tak činila částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru neuhradil, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od datum do jejího zaplacení. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky částka s úrokem z prodlení – skládá se z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka za prodlení se zaplacením splátek a nákladů ve výši částka. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení za dobu od datum do datum (den vyhotovení žaloby) ve výši částka a úroku ve výši 102,1 % ročně (maximálně do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky částka).

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne datum. Uvedla, že řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného podle zákona o spotřebitelském úvěru, provedla tzv. scoring, za tím účelem posuzovala doklady o příjmech, výpisy z databází NRKI a příjmení, formulář hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Tím byly zjištěny volné zdroje ke splácení částka, když čisté příjmy činily částka a měsíční výdaje činily částka. Byly provedeny lustrace uvedené shora. Žalovaný byl povinen uvést jednotlivé údaje včetně výdajů ve formuláři hodnocení klienta, je kalkulováno s životním minimem částka a rezervou částka. Žalovaný podepsal prohlášení uvedená ve formuláři (mj. pravdivé a úplné údaje). Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit sdělené údaje, vychází z toho, že klient uvádí pravdivé informace, jedná poctivě. Žalovaný byl v době sjednání úvěru svéprávný, byly mu jasně sděleny podmínky smlouvy, jeho lehkomyslnost nelze klást k tíži žalobkyně.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se i přes řádné předvolání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř.). Žalobkyně byla soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvána k označení důkazů k prokázání posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, zejména ve vztahu k jeho výdajům, nejen z informací získaných od žalovaného. K výzvě soudu žalobkyně žádná další tvrzení neuvedla, důkazy nenavrhovala.

4. Z předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.

5. Podle úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu je žalobkyně od datum registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru.

6. Z výpisu z veřejné části Živnostenského rejstříku ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl držitelem živnostenského oprávnění od datum na dobu neurčitou.

7. Ze smlouvy o úvěru číslo včetně oznámení o schválení úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dohodu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr částka na jeho bankovní účet č. bankovní účet, žalovaný se zavázal splatit jej formou 30 měsíčních splátek ve výši částka spolu se smluvním úrokem ve výši 166,42 % ročně, RPSN činila 166,42 %, celkem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částka. Splatnost měsíčních splátek byla určena k 22. dni kalendářního měsíce. Smlouvou byla sjednána povinnost žalovaného platit smluvní pokutu částka za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů, náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením částka za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů (čl. 6, 6.2 smlouvy), smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (po zesplatnění). Podle čl. 6 smlouvy dojde k automatickému zesplatnění úvěru, pokud se spotřebitel ocitne v prodlení se splátkou či její částí o délce 65 dnů. K uzavření smlouvy došlo doručením oznámení o schválení úvěru ze dne datum žalovanému – v oznámení byly zrekapitulovány podmínky smlouvy, byl připojen splátkový kalendář. Podle předložené dodejky byla zásilka uložena dne datum a nebyla vyzvednuta.

8. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že úvěr byl žalobkyní vyplacen ve výši částka dne datum na bankovní účet č. bankovní účet. Dotazem na banku bylo zjištěno, že vlastníkem specifikovaného účtu je žalovaný, zároveň byla potvrzena platba provedená žalobkyní na tento účet ve výši částka dne datum (okamžik připsání na účet).

9. Z formuláře k posouzení úvěruschopnosti„ hodnocení klienta“ bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je anonymizováno, žije ve anonymizována dvě slova a nežije ve anonymizována dvě slova s anonymizováno, vzdělání ukončeno anonymizována dvě slova. Zaměstnání je uvedeno od datum na dobu neurčitou – anonymizováno (příjmení). Pravidelný čistý měsíční příjem činí částku částka a další příjmy nemá, výdaje jsou uvedeny ve výši částka za bydlení a životní minimum částka, celkem výdaje žalovaného uvedeny v částce částka (+ rezerva částka). Posouzením dospěla žalobkyně k závěru, že volné zdroje činí částka. Nejsou uvedeny další závazky.

10. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně předložila tyto listiny: přiznání k dani z příjmu fyzických osob za období datum – datum ze dne datum s podacím razítkem z téhož dne, z něhož byl zjištěn základ daně ve výši částka, přičemž příjmy tvořily částku částka a výdaje částku částka, a byla vypočtena daň částka. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet ze dne datum bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil částka, konečný zůstatek činil částka. Roční kreditní a debetní obrat jsou téměř shodné (rozdíl částka). V databázi NRKI byl žalovaný podle výpisu lustrován se skóre 299, což znamená kategorii I – nízké body, vyšší riziko, úvěr je limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. V registru příjmení byl žalovaný lustrován s příznakem Z a poznámkou D, produkt telekomunikační poplatky, služba elektronických komunikací, vznik datum, zaplaceno datum.

11. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr částka dne datum, neuhradil žalobkyni ničeho.

12. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení výzvami ze dne datum a datum s upozorněním na možnost zesplatnění, adresovány jsou žalovanému na doručovací adresu ze smlouvy, nebyly předloženy doklady o odeslání či doručení.

13. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o okamžitém zesplatnění úvěru k témuž dni z důvodu naplnění podmínky uvedené ve smlouvě (prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů) a vyzván k úhradě částky částka do 10 dnů od odeslání.

14. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu do 15 dnů od odeslání výzvy. Podle předloženého podacího archu byla výzva odeslána dne datum na doručovací adresu.

15. Z prohlášení klientů, předsmluvního formuláře a vyjádření znalce soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (k danému aktuálně rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance, shodně rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113, přičemž s argumentací uvedenou v daných rozhodnutích se soud ztotožňuje a považuje ji za správnou).

23. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.

24. Žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jak již uvedeno výše, si od žalovaného vyžádala údaje prostřednictvím formuláře, zároveň je ověřila skrze předložené listiny.

25. I přes výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Jisté kroky v tomto směru činila, nicméně se omezila pouze na zjišťování příjmů žalovaného, a to prostřednictvím daňového přiznání za předchozí rok. Co se týká výdajů žalovaného a jejich výše, žalobkyně tyto neověřovala, alespoň podle předložených listin vůbec – nevyžádala žádné smlouvy, faktury, výpisy z účtu, doklady o trvalých příkazech – přičemž u průměrného dospělého člověka lze očekávat výdaje za energie, dopravu, telefon, internet, ošacení, stravu apod. Zároveň je třeba podotknout, že žalobkyně opakovaně ve svých formulářích uvádí částku částka jako životní minimum, nejedná se tedy o skutečné výdaje osob. I pokud by soud vzal za předpokladu vlastního bydlení částku částka uváděnou jako výdaje na bydlení za reálnou (energie), žalobkyně žádným způsobem neověřovala tvrzení žalovaného o anonymizováno bydlení – k tomu mohla vyžádat výpis z katastru nemovitostí či smlouvu prokazující vlastnictví nemovitosti žalovaným, přičemž se jedná o zcela zásadní skutečnost velkou měrou ovlivňující finanční situaci žalovaného a jeho disponibilní prostředky. Nakonec i z jednoho předloženého výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný žádnými volnými finančními prostředky nedisponuje, na účtu byl zanedbatelný zůstatek. Žalobkyně měla přistoupit k obsáhlejšímu dotazování a zkoumání. Stejně tak žalobkyně nepřihlédla a k opatrnějšímu postupu ji nevedly výsledky zjištěné lustrací v databázi NRKI, přestože žalobkyně sama listinu předložila k důkazu.

26. Na tomto místě soud dodává, že proces zkoumání schopnosti spotřebitele splácet poskytovaný úvěr je uzákoněn nejen k ochraně spotřebitele, ale také k ochraně poskytovatelů úvěru a jejich majetku, přičemž jsou to oni, kdo v případě nesplácení přichází o své peněžní prostředky a další musí vynakládat na jejich získání v rámci soudních sporů či následného exekučního řízení.

27. Přestože soud poskytl žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. a zároveň ji upozornil na případné následky nevyhovění výzvě, žalobkyně žádné další tvrzení neuvedla, důkazy neoznačila ani nepředložila.

28. Jelikož ze strany žalobkyně, jak uvedeno výše, došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z judikatury Krajského soudu v Praze.

29. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

30. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši částka, přičemž žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Za situace, kdy soud posoudil úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, tudíž vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši částka a žalovaný je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vydat, jak bylo rozhodnuto výrokem I. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala poprvé dne datum, přičemž byla stanovena lhůta k plnění 15 dnů od odeslání výzvy, splatnost tudíž nastala datum, od následujícího dne je žalovaný v prodlení.

31. Co do příslušenství a smluvní pokuty soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).