13 C 26/2018

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Simonou Vávrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa zastoupené advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa, okres proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa, okres – část obce zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení, sídlem adresa o určení vlastnického práva,

I. Žaloba, již se žalobkyně domáhala určení, že žalobkyně je vlastníkem jednotky číslo byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově, okres, adresa - bytový dům, stojící na pozemkové parc. číslo o výměře anonymizováno m² – anonymizována dvě slova a anonymizováno, v obci, k níž přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti číslo na společných částech domu adresa vystavěném na pozemkové parc. číslo která je zapsaná na list vlastnictví, bytový dům a pozemek je zapsán na list vlastnictví pro katastrální území a územní celek, okres okres, vedeném u stát. instituce, stát. instituce, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Původní žalobkyně celé jméno žalobkyně se domáhala určení že je vlastníkem jednotky číslo byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově, okres, adresa - bytový dům, stojící na pozemkové parc. číslo o výměře anonymizováno m² – zastavěná plocha a nádvoří, v obci, k níž přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti číslo na společných částech domu adresa vystavěném na pozemkové parc. číslo která je zapsaná na list vlastnictví, bytový dům a pozemek je zapsán na list vlastnictví pro katastrální území a územní celek, okres okres, vedeném u stát. instituce, stát. instituce. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum podepsala darovací smlouvu, na základě které se měla žalovaná stát výlučnou vlastnicí jednotky. Žalobkyně uvedla, že neměla v úmyslu darovat tyto nemovité věci žalované a že smlouvu uzavřela v tísni, když k podpisu došlo v nemocnici, kde bojovala s rakovinou.

2. Záhy po podání žaloby žalobkyně zemřela. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, čj číslo jednací byla správkyní celé pozůstalosti po zemřelé celé jméno žalobkyně jmenována jméno příjmení, která uvedla, že si přeje ve sporu pokračovat. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací bylo rozhodnuto, že v řízení o určení vlastnického práva bude nadále pokračováno na místě zemřelé žalobkyně celé jméno žalobkyně s jméno příjmení.

3. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítnul.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastnické právo k nemovitostem shora popsaným svědčí celé jméno žalobkyně.

5. Z listiny nazvané zpětvzetí návrhu na povolení vkladu vlastnického práva soud zjistil, že původní žalobkyně dne datum vzala zpět návrh na povolení vkladu vlastnického práva na základě darovací smlouvy ze dne datum, týkající se shora popsaných nemovitostí.

6. Z darovací smlouvy soud zjistil, že celé jméno žalobkyně darovala celé jméno žalované shora popsané nemovitosti dne datum Smlouva má veškeré obvyklé náležitosti. Je zřejmé, že podpis činil dárkyni obtíže. Podpis obdarované je čitelný.

7. Z potvrzení anonymizována dvě slova právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že MUDr. příjmení potvrdila, že paní celé jméno žalobkyně, datum narození, toho času hospitalizovaná na anonymizováno oddělení byla k tomuto datu při plném vědomí, plně orientována, bez snížené schopnosti rozpoznávací.

8. Ze spisu stát. instituce stát. instituce, územního odboru okres, obvodního oddělení okres, ulice a číslo, okres, spis. Značka anonymizováno číslo rok číslo bylo zjištěno, že na základě trestní oznámení jméno příjmení ze dne datum pro podezření z trestného činu podvodu při převodu bytu inspektor prap. jméno příjmení dne datum provedl šetření v anonymizováno nemocnici na anonymizována dvě slova oddělení. Vyslechl paní celé jméno žalobkyně. Bylo patrné, že tato prodělala mozkovou příhodu, když byla viditelně ochrnutá na levé straně obličeje a na pravou ruku. Špatně artikulovala, ale sama podala vysvětlení, že celý život psala pravou rukou a nyní je odkázána pouze na motoriku a schopnosti levé ruky. Vypověděla, že jí dne datum navštívila celé jméno žalované s nějakým mužem – právníkem, který před ní předložil nějaké dokumenty, o kterých jí sice vysvětlil, čeho se mají týkat, ale nyní si to již není schopná vybavit. Uvedla, že muž před ní předložil prázdné listy papíru a chtěl, aby to podepsala, což s obtížemi učinila. Nebyla schopna určit, zdali byla pod vlivem nějakých tišících léků nebo nikoliv. O tom, zda jí bylo při podpisu špatně nebo byl na ni činěn nějaký nátlak nebo hrozby nebo jiné hrubé jednání sdělila, že nikoli. Přítomna v nemocnici byla při výslechu oznamovatelka jméno příjmení. Ošetřující lékařka MUDr. příjmení vypověděla, že dne datum ani nyní při šetření nebyla a není paní celé jméno žalobkyně pod vlivem tišících prostředků. V průběhu šetření byla na pokoji číslo zjištěna jako další osoba, která byla evidentně ve stavu komunikace paní jméno příjmení, datum narození, která potvrdila, že dne datum se na pokoj za paní celé jméno žalobkyně dostavila její příbuzná, o které ví, že se jmenuje jméno a která přišla v doprovodu advokáta. Advokát se paní celé jméno žalobkyně představil a zeptal se jí, zda ví, proč za ní přišli. Paní celé jméno žalobkyně odpověděla, že ano, že je to ohledně toho bytu. příjmení příjmení, která měla lůžko umístěné přes uličku, přímo naproti paní celé jméno žalobkyně, měla vidět, jak paní celé jméno žalobkyně má pod sebou zvednutý podhlavník postele, aby mohla sedět a při tom před ní dotyčný advokát předložil nějaké písemnosti a měl jí řádně vysvětlovat, o co se jedná. Paní celé jméno žalobkyně měla opakovat, že ví, o co jde, že jde o ten byt. Poté se snažila nějakou dobu o podpis na listinách, což jí moc nešlo, jelikož má pravou ruku ochrnutou a musela proto psát levou. V průběhu návštěvy na paní celé jméno žalobkyně dotyčná jméno ani advokát nečinili žádný nátlak, nebyli na ni hrubí, do ničeho ji nenutili. Paní celé jméno žalobkyně věděla, o co se jedná, protože s dotyčnou jméno se o věci domlouvala již několik dní předem. Během přítomnosti jméno a advokáta si paní celé jméno žalobkyně na nic nestěžovala, dvojici od sebe neodháněla. K samotné jméno pak paní příjmení sdělila, že se jedná o příbuznou, která paní celé jméno žalobkyně od počátku jejího pobytu v nemocnici pravidelně navštěvuje, nosí jí oblečení, hygienické potřeby a potraviny, vaří jí polévky a nosí vodu. Za paní celé jméno žalobkyně se několikrát zastavila ještě druhá žena, jejíž jméno paní příjmení neznala, ale ztotožnila ji s přítomno jméno příjmení, o které vysvětlila, že tato příbuzná paní celé jméno žalobkyně nic nenosí, pouze se na ní přijde podívat a zase jde.

9. Žalobkyně jméno příjmení jako účastnice řízení vypověděla, že paní celé jméno žalobkyně byla sestra její matky a udržovaly spolu úzké styky, často se navštěvovaly. V roce rok byla paní celé jméno žalobkyně hospitalizovaná, v tu dobu byla na dovolené, po návratu z dovolené jí paní celé jméno žalobkyně údajně nešťastně sdělila, že podepsala nějaké blíže nespecifikované listiny. Za pomoci své dcery jméno příjmení pak žalobkyně zjistila, že paní celé jméno žalobkyně podepsala darovací smlouvu na byt. Konfrontovaly proto obdarovanou s paní celé jméno žalobkyně a tehdy paní celé jméno žalobkyně řekla, že nechce byt darovat nikomu a obdarovaná vrátila klíče od bytu, které pak zůstaly u jméno příjmení. Žalobkyně dále uvedla, že o paní celé jméno žalobkyně se staraly jak jméno příjmení, tak žalovaná; obě za ní chodily do nemocnice.

10. Žalovaná jako účastnice řízení vypověděla, že se o paní celé jméno žalobkyně starala spolu se svou sestřenicí jméno příjmení, a to již před její hospitalizací. I v nemocnici paní celé jméno žalobkyně navštěvovala a byla u ní až do konce. Žalovaná za tetou celé jméno žalobkyně jezdila téměř každý den, chodila za ní vždy odpoledne, tetiny známé za ní chodily vždy dopoledne. Jednou jí teta v nemocnici řekla, že by jí chtěla darovat byt a garáž, žalovaná na to řekla, že ne, že se přece z nemocnice do bytu ještě vrátí a bavily se pak o něčem jiném. Druhý den to ale teta zopakovala, že jí chce byt a garáž darovat. Žalovaná tetě řekla, že je hodná, ale opakovala, že se teta do bytu ještě vrátí, žalovaná tomu sama chtěla věřit. Teta to ale ještě pár dní stále opakovala. Žalovaná jí na to údajně řekla, že to není jen tak jednoduché darovat byt, že se to musí udělat právní cestou a teta na to, ať teda přivede právníka. Žalovaná žádného právníka nesháněla, ale při dalších návštěvách teta stále naléhala. Nakonec žalovaná tedy kontaktovala pana příjmení. jméno ho neznala, ale pracuje u něj kamarádka žalované jako sekretářka. Žalovaná šla za ním, vysvětlila mu situaci a ten jí řekl, že potřebuje papír od lékaře, že to tetě myslí a že ví, co dělá. Žalovaná proto zašla za primářkou, ta jí poslala na právní oddělení a papír jí vystavili. JUDr. anonymizováno připravil darovací smlouvu a sešli se před nemocnicí, šli za tetou na pokoj. Přistoupili k tetě, žalovaná řekla tetě, že to je pan příjmení příjmení, pozdravili se a JUDr. anonymizováno se tety zeptal, jestli ví, proč tam je. Teta odpověděla, že ano, že chce darovat žalované byt a garáž. JUDr. anonymizováno ukázal tetě darovací smlouvu a celou ji přečetl. Potom se ptal tety, jestli tomu rozumí, a jestli s tím souhlasí. Teta řekla, že ano. V tu dobu měla teta občanský průkaz u sebe. Teta smlouvu podepsala a JUDr. anonymizováno se jí ještě ptal, jestli ví, co podepsala a teta řekla, že ví, že podepsala, že darovala žalované byt a garáž. Teta si nestěžovala, že by jí bylo špatně. Vypadala jako obvykle. Že je nějaký problém zjistila žalovaná, až když jí sestřenice jméno volala po jejím návratu z dovolené a hulákala na ní v telefonu. Žalovaná následně přišla za tetou do nemocnice, byla u ní sestřenice jméno, teta byla špatná, plakala, tak se jí raději na nic neptala, teta žalovanou hladila, říkala jí, že je její anděl, o bytu se nebavily. Zeptala se tety, jestli je pravda, že jí má vrátit klíče od bytu, ona řekla, že jo, tak klíče odepla od svých. Žalovaná si už nevzpomíná, jestli klíče dala přímo tetě, nebo na stoleček, nebo jméno, v každém případě pak klíče zůstaly u sestřenice jméno. příjmení, když byla u tety v nemocnici, ptala se jí, jestli chce byt vrátit a ona jí odpověděla, jednou jsem ti byt dala, tak si ho nech. Žalovaná dále uvedla, že teta měla problémy s očima, na jedno oko neviděla a na druhé měla brýle. Teta ale v nemocnici koukala na televizi a dokázala si přečíst televizní program, tetě kupovala do nemocnice časopisy. Také ji žádala, aby jí přivezla z bytu do nemocnice brýle, župan a pantofle. Žalovaná uvedla, že neví, jestli teta darovací smlouvu četla, ale s jistotou ví, že ji nahlas četl pan příjmení Smlouvu teta podepsala na lůžku levou rukou. Pravou ruku už měla ochrnutou. Žalovaná darovací smlouvu podepisovala až potom na chodbě s panem příjmení příjmení. Asistentka pana příjmení příjmení se jmenuje příjmení. Žalovaná je kadeřnice a paní příjmení k ní chodí na stříhání už léta, takže si tykají, ale mimo stříhání se nikde nescházejí. Za panem příjmení příjmení byla žalovaná osobně, jeho asistentka jí pouze domluvila schůzku.

11. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení a ze záznamu ze dne datum (opatřeného elektronickým podpisem JUDr. příjmení), soud má za prokázané že žalovaná jej vyhledala, protože je známá jeho sekretářky a věděla od ní, že je advokát. Původní žalobkyni paní celé jméno žalobkyně svědek viděl jednou, když sepisoval darovací smlouvu. Žalovaná svědka vyhledala, přišla za ním do kanceláře a sdělila mu, jakou by potřebovala službu. Šlo o to, že měla vzdálenější tetu, o kterou v poslední době nějak pečovala a měla s ní úzký vztah, teta byla nemocná, zřejmě v nějakém terminálním stádiu nemoci, hospitalizovaná v nemocnici okres. Žalovaná mu řekla, že teta nemá žádné děti ani manžela, a že by jí chtěla darovat svůj byt a garáž. Při poradě v kanceláři, svědek žalovanou upozornil na to, že je nezbytné pro platnost právního jednání, aby teta byla schopna posoudit důsledky svého právního jednání, aby toto bylo postaveno najisto, jinak že jí smlouvu nesepíše. Domluvili se, že žalovaná zajistí od ošetřující lékařky tety vyjádření k tomu, zda je dárkyně schopná posoudit důsledky svého právního jednání. V tuto chvíli se rozešli, svědek si připravil smlouvu a dohodli se tak, že žalovaná jej vyhledá, až bude mít potřebné potvrzení. Stalo se to velmi brzo, obratem jej vyhledala s potvrzením z nemocnice. Svědek proto s ověřovací knihou dorazil do nemocnice, žalovaná jej čekala dole u vrátnice a šli spolu do pokoje, kde dárkyně ležela. Svědek uvedl, že by si již asi přesně nevybavil průběh následujících událostí, ale vzhledem k tomu, že tu bylo nebezpečí následného sporu, učinil proto hned záznam, který elektronicky podepsal, aby nedošlo k pochybnosti, ze kdy je. Tento záznam si před jednáním přečetl. Dárkyně byla ležící, bylo vidět, že je těžce nemocná, nepůsobila na svědka, že by byla dezorientovaná. Z předběžné opatrnosti před klientem, chtěl svědek navázat nějaký kontakt s dárkyní, aby si ověřil, jak na tom je. Proto se jí zeptal, jestli ví, kdo je a proč přišel. Ona na to s těžkostmi, ale reagovala. Na svědka dělala paní celé jméno žalobkyně dojem, že myšlením věděla, o co se jedná. O žalované mluvila jako o anonymizováno a říkala mu, že chce darovat byt a garáž anonymizováno. Svědek nato dárkyni zrekapituloval podstatný obsah darovací smlouvy. Když takto hovořil s dárkyní, žalovaná seděla vedle ní a z jejího chování bylo patrné, že má pozitivní vztah k žalované. Poté, co svědek řekl, co je ve smlouvě, ujistil se, že to chce takto uzavřít a podepsat, řekla, že ano. Svědek proto paní celé jméno žalobkyně předložil listiny, svědek má za to, že si na to brala brýle. Podpis byl složitý, protože to asi podepisovala levou rukou, pravou měla ochrnutou. Samotné vytvoření podpisu jí šlo ztěžka, ale udělala to na třech vyhotoveních smlouvy a udělala to i v ověřovací knize. Když to udělala, tak se jí svědek zase znovu zeptal, protože je opatrný, jestli to tak skutečně chtěla a ona to potvrdila. Pak na chodbě nemocnice opatřila darovací smlouvu svým podpisem i žalovaná. Svědek nechtěl v pokoji zůstávat déle, než to bylo nezbytné, leželi tam i jiní pacienti. Návrh na vklad vlastnického práva svědek podal do katastru. Totožnost dárkyně si svědek ověřil z jejího občanského průkazu. Bez občanského průkazu by neověřil podpis. U samotného podpisu darovací smlouvy dárkyní byli přítomni další pacienti na pokoji a mihnul se tam někdo z personálu, ale ti nebyli přítomni celou dobu. Další náležitosti ověření podpisu na darovací smlouvě, tedy přelepku, podpis svědka, razítko a ověřovací doložku svědek vyhotovil až ve své kanceláři.

12. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení (dříve příjmení) soud zjistil, že žalovaná je její sestřenice. S pratetou celé jméno žalobkyně měly hezký vztah, často se navštěvovaly, když byla prateta stará, svědkyně jí pomáhala, vozila jí k lékaři, nakupovala. V době kdy byla paní příjmení hospitalizovaná v anonymizováno nemocnici, byla svědkyně na dovolené. Po návratu z dovolené se dozvěděla, že prateta darovala nemovitosti žalované. Prateta jí přitom řekla, že byt nikomu darovat nechtěla a chce, aby byl dál její. Toto prateta zopakovala i před žalovanou, kterou do nemocnice přivolaly. Žalovaná vrátila klíče od bytu. Svědkyně potvrdila, že prateta byla po psychické stránce v pořádku.

13. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že se s žalovanou zná jako se svou kadeřnicí a že jí, když ji o to požádala, sjednala schůzku s JUDr. anonymizováno, kterému dělá sekretářku. Svědkyně dál nezkoumala, o jaké právní služby měla žalovaná zájem a o věci nic víc neví.

14. Soud vyslechl na návrh žalobkyně řadu dalších svědků (jméno ulice, MUDr. jméno příjmení, MUDr. jméno příjmení, jméno příjmení), z jejich výpovědí nic podstatného nebylo zjištěno, když svědci o věci nic nevěděli. Soud následně zamítnul pro nadbytečnost návrh žalobkyně na doplnění dokazování o výslech opakovaně se nedostavivší svědkyně jméno příjmení, neboť ani tato svědkyně nebyla přítomna podpisu smlouvy. Soud rovněž zamítnul pro nadbytečnost a z důvodů procesní ekonomie návrh žalobkyně na doplnění dokazování o ofocenou listinu z ověřovací knihy podpisů JUDr. jméno příjmení, když obstarání této listiny se ukázalo jako obtížné a pro rozhodnutí ve věci listina nemá valný význam.

15. Podle ust. § 2055 občanského zákoníku darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

16. Podle ust. § 2066 občanského zákoníku osoba omezená ve svéprávnosti je způsobilá darovat a přijmout dar malé hodnoty nebo dar vzhledem k okolnostem obvyklý.

17. Podle § 1724 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

18. Podle § 1759 občanského zákoníku smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů.

19. Podle ust. § 2068 odst. 1 občanského zákoníku upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.

20. Podle § 2072 odst. 1 občanského zákoníku ublíží-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

21. Podle § 574 občanského zákoníku je třeba na právní jednání hledět spíše jako na platné než jako na neplatné.

22. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

24. Soud po rozsáhlém dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že původní žalobkyně uzavřela platně smlouvu o darování, na základě které darovala shora popsané nemovitosti žalované. Pokud žalobkyně v žalobě tvrdila, že smlouva byla uzavřena v tísni, nijak blíže toto své tvrzení nerozvedla, netvrdila, v čem měla tíseň spočívat ani nenavrhla žádné důkazy, které by případnou tíseň mohly prokázat. Ani tvrzení, že smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, neobstojí, když bylo bezpečně prokázáno, že darování iniciovala sama paní celé jméno žalobkyně, o tom, že chce darovat nemovitosti žalované, s žalovanou mluvila ještě předtím, než žalovaná s právníkem za ní přišli do nemocnice. Žalovaná proto zajistila právníka, aby darovací smlouvu zrealizoval. Právník dodržel vše, aby smlouva, kterou sepsal, byla platná. Předně postavil na jisto, že dárkyně ví, co činí, že nemá omezenou svéprávnost a její rozpoznávací schopnosti nejsou omezeny. Toto potvrdila nejen ošetřující lékařka paní celé jméno žalobkyně, ale shodli se na tom všichni, tedy i policejní inspektor, který vyšetřoval v nemocnici trestní oznámení jméno příjmení, shodli se na tom účastníci řízení i svědek – JUDr. anonymizováno. V řízení bylo dostatečně prokázáno i to, že k darování měla paní celé jméno žalobkyně důvod, když žalovaná ji v nemocnici často navštěvovala, nakupovala jí a všemožně o ni pečovala. Tuto skutečnost nezpochybňovala ani žalobkyně a svědkyně příjmení, za obzvláště významnou pak soud považuje výpověď paní příjmení, která byla návštěvám v nemocnici přítomná a byla i svědkyní uzavírání darovací smlouvy. Výpověď paní příjmení bezpečně zajistil policejní vyšetřovatel a učinil o tom přesný záznam. příjmení příjmení neměla žádný zájem na rozhodnutí ve věci, není příbuzná žalobkyně ani žalované, a proto je její výpověď o to cennější. Soud uvěřil, že paní celé jméno žalobkyně později žádala nemovitosti vrátit a nemá význam, zda toto bylo skutečně její přání nebo jen chtěla odvrátit nátlak příbuzných. Domáhat se vrácení daru, lze jen v zákoně uvedených případech. Žádný z důvodů v zákoně uvedených v tomto případě nebyl ani tvrzen, natož prokazován. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul, když žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, ani důkazní břemeno.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne datum) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to prostřednictvím soudu zdejšího ke Krajskému soudu v Praze.