14 C 56/2019

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ml. se sídlem adresa o zaplacení 292 683 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 230 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 230 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do 8,05 % úroku z prodlení z částky 230 000 Kč od [datum] do [datum] se žaloba zamítá.

III. Co do částky 62 683 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 62 683 Kč od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů řízení žalobkyně částku 64 514,57 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 11 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 230 000 Kč s příslušenstvím od [datum], kdy tuto částku poukázala na účet žalovaného na základě skutečnosti, že jí žalovaný na její žádost jakožto seniorce přidělil byt zvláštního určení [číslo] v 5. patře domu [adresa] v ulici [ulice] v Kladně (objekt [jméno]). Podmínkou uzavření nájemní smlouvy na dobu do [datum] byl podpis darovací smlouvy a zaplacení uvedené částky, kterou si žalobkyně půjčila od známých [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a která měla být použita na bytový fond žalovaného, tedy i opravy v bytě žalobkyně, což se nestalo. Bezprostředně po nastěhování do bytu, který se nachází v domě zvláštního určení a je přidělován osobám s problematickým zdravotním stavem či ze sociálních důvodů, žalobkyně začala zjišťovat řadu nedostatků v bytě i domě, o nichž žalovaného (správcovskou službu) informovala již emailem ze dne [datum]. Šlo o nefunkční a zapáchající sporák, rozbitou poštovní schránku, rozbitý zámek u dveří do bytu, popraskanou dlažbu v koupelně a protékající toaletu; žalobkyně kupovala nové umyvadlo. Dalšími emaily žalobkyně žalovaného informovala o nevyhovujícím prostředí celého domu, zejména o opakovaném rušení nočního klidu rodinou [příjmení] a šikaně z jejich strany, což může potvrdit soused [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se obracela rovněž na policii. V důsledku tohoto stavu se horšila i psychika žalobkyně, která se opakovaně uchylovala k přespání ke kamarádkám či dceři, kontaktovala psychologa, psychiatra a Probační a mediační službu ČR. Psychiatr MUDr. [příjmení] [příjmení], CSc., došel k závěru, že psychické obtíže jsou důsledkem okolností spojených s bydlením. Nájem skončil uplynutím doby dne [datum], byt byl žalovanému předán dne [datum] Darovací smlouva, na jejímž základě byla uvedená částka poskytnuta, není darováním, ze strany žalobkyně nešlo o bezúplatné a dobrovolné plnění, u něhož by absentovalo protiplnění majetkového charakteru, neboť složení uvedené částky bylo podmínkou uzavření nájmu, na němž žalobkyně měla bytostný zájem, smlouva je tedy neplatná. Tuto skutečnost ostatně potvrzuje text obou smluv, dle něhož složená částka měla být použita na údržbu a opravy bytového fondu žalovaného. Žalobkyně poukázala na ust. § 2239 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), s tím, že složení uvedené částky je nepřiměřenou povinností vzhledem k trvání nájmu pouze po dobu 1 roku, vzhledem k možnosti pronajímatele nájem neprodloužit a vzhledem k povinnosti žalovaného jakožto obce důsledně se řídit antidiskriminačním zákonem. V obdobných věcech již žalobcům vyhověl Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Brně i Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 9. 9. 2008, sp. zn. 30 Cdo 1863/2007. Připuštěnou změnou žaloby žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení částky 2 683 Kč z titulu majetkové škody v souvislosti s nutnými opravami v bytě (sporák za 500 Kč, světla za 329 a 649 Kč, kování zámku za 1 205 Kč), jejichž provedení prokazuje účtenkami, a nárok na odškodnění dle ust. § 2956 o.z. za zásah do práva na život, zdraví a nerušené bydlení ve výši 60 000 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. K posledně uvedenému nároku uvedla, že byt se nacházel v domě zvláštního určení dle bodu 1.4 nájemní smlouvy, dle bodu 5.4 se žalovaný zavázal v domě dodržovat náležitý pořádek, a žalobkyně tak očekávala klidné soužití, avšak byla nucena snášet výhradně trápení. Její stížnosti ostatně vyhodnotil jako důvodné jak psychiatr, tak zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti ČR. Prohlídka bytu proběhla kvapně, byla při ní tma, protože nešla elektřina, a s ohledem na vadu zraku žalobkyně nemohla stav bytu ověřit. Na její opakované stížnosti nikdo nereagoval, popř. žalobkyni odbyl s tím, že jsou horší byty. V roce 2018 se žalobkyně přestěhovala do [obec] a dosud se jí dělá špatně i při vzpomínce na [obec], neboť zážitky jsou stále živé (nepořádek od sousedů, hluk, šikana, vyhrožování, fyzické napadení, které se dostalo do médií). Žalovaný tak negativně zasáhl do osobnosti žalobkyně, za což jí náleží přiměřené zadostiučinění v navrhované výši.

2. Žalovaný žalobu považoval na za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. Učinil nesporným, že se žalobkyní uzavřel darovací i nájemní smlouvu a že žalobkyně [datum] uhradila dar v uvedené výši, za což jí byl přidělen předmětný byt. Nájemné bylo sjednáno částkou 29 Kč/m2, tj. částkou 1 179 Kč měsíčně, která byla výrazně nižší než komerční nájemné. Úhradou částky (nevratné zálohy) ve výši 230 000 Kč, která byla použita na udržování bytového fondu žalovaného (tj. cca 1 900 jednotek) i konkrétně bytu žalobkyně (dle faktur [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), žalobkyně dobrovolně splnila podmínky pro přidělení bytu bez výběrového řízení, s nimiž byla řádně seznámena, což potvrdila podpisem veškeré dokumentace. Před předáním bytu došlo k jeho kompletní rekonstrukci a žalovaný nijak nezapříčinil rozhodnutí žalobkyně v nájmu nepokračovat. Ohledně nevyhovujícího prostředí domu dle tvrzení žalobkyně (nepořádek, hluk, šikana žalobkyně ze strany sousedů) žalovaný poukázal na to, že přestože si žalobkyně opakovaně stěžovala, nebylo nikdy žádné závadné jednání zjištěno či prokázáno. Žalobkyni byl nabídnut jiný byt ve [část obce] (za stejné nájemné), který odmítla. Je tak vyloučena příčinná souvislost mezi prostředím v domě a případnou psychickou újmou žalobkyně či případným nekonáním žalovaného. Důvodný není ani nárok na úhradu provedených oprav, neboť žalobkyně byt dle předávacího protokolu převzala bez závad, přičemž dle čl. 5 nájemní smlouvy si žalobkyně předmětné drobné opravy a běžnou údržbu byla povinna hradit sama.

3. Provedeným dokazováním soud ve věci učinil tato skutková zjištění:

4. Z přípisů právních zástupců účastníků bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 230 000 Kč, kterou žalobkyně uhradila žalovanému v souvislosti se vznikem jejího nájmu bytu zvláštního určení. Žalovaný dopisy ze dne [datum] a [datum] sdělil, že záležitost proběhla v souladu s platnými pravidly a rada města s vrácením daru v uvedené výši vyslovila nesouhlas.

5. Ze žádosti o nájemní smlouvu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému adresovala žádost o přidělení bytu v domě pro seniory.

6. Z prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně souhlasila s úhradou nevratného peněžního daru ve výši 230 000 Kč žalovanému před podpisem nájemní smlouvy za sazbu 29 Kč/m2 na dobu určitou 1 roku.

7. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] (správce bytového fondu) sdělila žalobkyni, že rozhodnutím Rady města Kladna ze dne [datum] byl navržen vznik nájmu bytu [číslo] v ulici [adresa] s nájemným ve výši 29 Kč/m2 na dobu do 30. 4. 2018 Smluvní strany (žalobkyně a žalovaný) se dohodli, že žalobkyně uhradí nabídnutou částku 230 000 Kč formou darovací smlouvy před podpisem smlouvy nájemní. K podpisu smluv se žalobkyně má dostavit do 30 dnů od doručení dopisu.

8. Ze shodného tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaná žalovanému dne [datum] uhradila částku 230 000 Kč.

9. Ze vzniku nájmu bytu v domech a bytech pro seniory (pravidla na vznik nájmu bytu po seniory) bylo zjištěno, že žadatelem o byt může být osoba starší 60 let, která není dlužníkem žalovaného. Bytová komise hodnotí podané žádosti dle uvedených kritérií s tím, že žadatel je povinen složit na účet žalovaného kauci ve výši uvedené ve výběrovém řízení, která je započtena jako součást nevratného peněžitého vkladu, popř. jako úhrada za nájemné a služby spojené s nájmem bytu, v případě schválení vzniku nájmu.

10. Ze smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení ze dne [datum] a evidenčního listu bylo zjištěno, že účastníci podepsali uvedenou listinu (žalovaný dne [datum], žalobkyně dne [datum]), na jejímž základě žalovaný žalobkyni poskytl k užívání byt [číslo] v 5. patře domu na adrese [adresa], z důvodu rozhodnutí rady města a po úhradě nabídnuté částky ve výši 230 000 Kč před podpisem nájemní smlouvy. [adresa] je domem zvláštního určení. Nájemné bylo sjednáno částkou 1 179 Kč měsíčně s tím, že byt bude obývat pouze žalobkyně. Dle čl. 5 je žalobkyně povinna hradit drobné opravy v bytě.

11. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci podepsali uvedenou listinu (žalovaný dne [datum], žalobkyně dne [datum]), na jejímž základě žalobkyně darovala žalovanému částku 230 000 Kč, a to před podpisem nájemní smlouvy převodem na účet žalovaného. Darovaná částka bude použita na údržbu a opravy bytového fondu ve vlastnictví žalovaného (čl. III.).

12. Z předávacího protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uvedeného dne převzala předmětný byt vybavený kuchyňskou linkou, dřezem a baterií, elektrickým sporákem, odsávačem a 2 osvětlovacími tělesy. Byt byl předán bez záznamů o vadách. Téhož dne byt žalovanému předala [jméno] [příjmení] s takto uvedenými závadami: schází nouzové osvětlení, upevnit zásuvku, rozviklaná klika“.

13. Z předávacího protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] byt převzala. Dne [datum] byl předala předchozí uživatelka [jméno] [příjmení] (zastoupená [jméno] [příjmení]) předmětný byt s takto popsanými závadami: byt po rekonst. – podlaha – kuch. lin., zničená podlaha – plovoučka, hadice od sprchy – výměna, prasklý štítek u dveří balkonových, opravy kličky – nejde zavřít.

14. K tomuto protokolu žalobkyně namítla, že do něj evidentně bylo vpisováno a nepodepsala jej, byť se uvedený podpis jejímu podobá. Neodpovídají dále data. Tyto námitky má soud za důvodné, neboť jsou zcela evidentní.

15. Z potvrzení o návštěvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uvedeného dne navštívila krizové pracoviště [příjmení] centra Diakonie ČCE – SKP v [obec], kde udávala dlouhodobější tělesné a psychické potíže související s neustálým obtěžováním ze strany romských sousedů. Pocity bezmoci společně s dlouhodobým nedostatkem spánku mohou vážně poškodit zdraví. Potvrzení bylo vydáno na vyžádání žalobkyně.

16. Ze zprávy Probační a mediační služby ČR bylo zjištěno, že žalobkyně vyhledala pomoc pro oběti trestného činu a v prosinci 2017 čtyřikrát telefonicky sdělila, že dochází k lékaři a na rehabilitace. Při osobním jednání dne [datum] žalobkyně sdělila, že si našla právníka. Bylo jí doporučeno kontaktovat Intervenční centrum [obec]. Zpráva byla vydána na žádost žalobkyně.

17. Z ambulantní zprávy psychiatrie MUDr. [příjmení] [příjmení], CSc., ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně byla v péči ambulance před několika lety pro neurotické obtíže, které spontánně ustoupily. Nyní žalobkyně trpí úzkostnými a depresivními obtížemi se somatickou složkou, stresem, exhauscí a nespavostí vyvolanými podmínkami bydlení, kde je nemožné normální spaní pro aktivity sousedů. Okolnosti žalobkyně líčí věrohodně, opakovaně se domáhá pomoci policie a městského úřadu. Lékař diagnostikoval jiné reakce na těžký stres s konstatováním, že pokud jsou okolnosti v bydlišti takové, jak žalobkyně líčí, je zde kauzální souvislost mezi zhoršením zdravotního stavu a podmínkami bydlení.

18. Ze zprávy psychiatričky MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se uvedeného dne do ordinace dostavila poprvé. Sdělila, že v domě na Kladně s ní bydleli Romové, kteří dělali velký nepořádek a byli hluční ve dne i v noci. Žalobkyně tak v noci nemohla spát, jen seděla na posteli a plakala, chtěla zemřít. Po stížnostech na policii a magistrátu jí sousedé začali vyhrožovat, na podzim 2017 ji místní romská komunita fyzicky napadla a od té doby se psychické potíže prohloubily, přičemž v popředí je nespavost, skleslá nálada a nepříjemné vzpomínky se slabostí a třesem. Žalobkyně byla při vyšetření lucidní a orientovaná se zjevnou intrapsychickou tenzí, forie od subdeprese k normě, anxiozní tenze se somatizacemi, dyssomnie, myšlení souvislé, bez psychotických příznaků, osobnost disponovaná. Lékařka diagnostikovala úzkostně depresivní symptomatiku po napadení [jméno], medikace Lexaurin.

19. Z emailové korespondence bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému od [datum] opakovaně sdělovala výhrady k předmětnému bytu (nepoužitelný sporák, který zapáchá, rozbitá listovní schránka, rozbitý zámek dveří u bytu) a sdělila, že jí truhlář dal podepsat fakturu s nákresem rohové kuchyňské linky, avšak linka je jen okolo 2 m na jedné straně, a měla by se tak vystavit nová faktura. Emailem ze dne [datum] žalobkyně požádala o vymalování ve společných prostorech, a to i na její náklady. Emailem ze dne [datum] si žalobkyně stěžovala na chování rodiny [příjmení], uvedla, že je na pokraji psychického zhroucení, musela vyhledat psychologa a již půl roku jedinou noc nespala bez bušení, ťukání a pouštění vody v nočních hodinách, přičemž jde o naschvály sousedů (včetně bušení do podlahy či zdí židlemi). Žalovaný ([jméno] [anonymizováno]) sdělil, že se situací zabývá. V emailu ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že je na pokraji psychického zhroucení zejména kvůli hluku od rodiny [příjmení], musela vyhledat psychologa a často přespává u kamarádek a dcery, aby se vůbec vyspala. Naléhavě proto prosí o jiný byt. Emailem ze dne [datum] žalobkyně požádala o výměnu bytu za byt v ulici [ulice]. Emaily ze dne [datum], [datum] a [datum] žalovaný sdělil, že byt v ulici [ulice] již byl nabídnut ve výběrovém řízení a podléhá tak zásadám, dle nichž se musí postupovat. Podnět na porušování podmínek v domě ze strany rodiny [příjmení] byl prošetřen a vyhodnocen jako nedůvodný, žalobkyni bylo doporučeno obrátit se na magistrát a byl jí nabídnut byt v ulici [ulice] (v domě určeném výhradně pro seniory). Tento byt žalobkyně odmítla, aniž se na místo jela podívat, k dispozici je veškerá občanská vybavenost. Žalobkyně má nyní možnost účasti v dalších výběrových řízeních. Emailem ze dne [datum] žalobkyně odmítla nabídnutý byt ve [část obce] s tím, že jde o hezký dům, avšak v místě není obchod s potravinami a její zdravotní stav jí neumožňuje nosit těžké nákupy z města. Emailem ze dne [datum] se žalobkyně obrátila na Ministerstvo spravedlnosti ČR s poděkováním policii za péči po incidentu, kdy byla verbálně i fyzicky napadena skupinou Romů. Emailem ze dne [datum] se žalobkyně informovala u pečovatelské služby, zda se uvolnil nějaký byt ve [obec]. Emailem ze dne [datum] žalobkyně žalovaného požádala o řešení neuspokojivé situace se sousedy, projevující se zejména hlukem v nočních hodinách, zdůraznila, že o pomoc v prosinci 2017 žádala i společně s panem [příjmení]. V emailu ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že hluk od sousedů začíná každou noc téměř přesně ve 22:00, a odmítla, že by sousedy sama obtěžovala 20. Z další emailové komunikace bylo zjištěno, že emailem ze dne [datum] žalobkyně z emailové adresy [email] v zastoupení souseda [jméno] [jméno], narozeného [datum], zaslala Ministerstvu spravedlnosti ČR trestní oznámení (soused je ochrnutý, a nemůže je tak podat sám), v němž uvedla, že od května 2017 především v nočních hodinách skoro pravidelně okolo 22:00 hodin začíná mlácení do zdí pod i nad bytem souseda i žalobkyně, které jim brání ve spánku. Vedle mlácení do zdí a stropu jsou sousedé obtěžování hlasitě puštěnou televizí či rádiem. [příjmení] je bezbranný, policie ani město nezasáhly a nikdo s tím ze strachu z romské komunity nic nedělá. Žalobkyně trpí obdobně jako soused. Emailem ze dne [datum] [jméno] [příjmení] požádal o výměnu bytu za větší byt v témže domě (vyjma nejnižšího a nejvyššího patra) z výše uvedených důvodů, tj. nočního obtěžování hlukem od sousedů. Emailem ze dne [datum] [jméno] [příjmení] požádal přestupkový odbor žalovaného o zásah proti osobám působícím hluk v nočních hodinách.

21. Z emailové komunikace v rámci žalovaného bylo zjištěno, že v listopadu 2017 byly šetřeny opakované stížnosti žalobkyně na hluk v domě působený sousedy. Bylo zjištěno, že v domě je naprostý klid (což sdělilo několik obyvatel domu) a naopak žalobkyně zvonila na paní [příjmení], kterou na její stanovisko, že neslyšela žádný mejdan, začala urážet, že je hluchá a bez uší.

22. Z fotografie prostoru před předmětným domem bylo zjištěno, že na ulici před domem byl nepořádek okolo odpadkových košů.

23. Ze stížnosti sousedů ze dne [datum] (podepsané [anonymizováno], [příjmení], [příjmení] atd.) bylo zjištěno, že sousedé žalobkyni vytkli nevhodné chování a neschopnost klidného sousedského soužití. Sousedé objektivně žádný hluk nezpůsobují a je to žalobkyně, kdo narušuje klidný život v domě.

24. Z účtenek a daňového dokladu bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] uhradila 1 205 Kč za montáž kování, dne [datum] 3 295 Kč a 649 Kč za svítidla a dne [datum] 500 Kč za revizi elektrospotřebičů.

25. Z protokolu o výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] před dožádaným Okresním soudem v Českých Budějovicích ze dne [datum] bylo zjištěno, že svědkyně vypověděla, že žalobkyni zná asi 10 let, je to její známá a v souvislosti s bydlením jí půjčila 56 000 Kč. Tuto částku žalobkyně splatila navýšenou o 500 Kč, což svědkyně ani nepožadovala. Žalobkyně sdělila, že si půjčila od více lidí a peníze potřebuje na bydlení v Kladně, musela zaplatit asi 240 000 Kč. Ohledně bydlení v [jméno] v Kladně žalobkyně telefonicky sdělila, že tam nemůže vydržet, protože je tam strašný hluk zejména v noci, do telefonu plakala. Stížnosti se postupně stupňovaly, zpočátku žalobkyně říkala, že je to pěkné bydlení s hezkým okolím. Svědkyně v tomto bytě nikdy nebyla. Žalobkyně u svědkyně z uvedených důvodů několikrát přespávala, svědkyně jí půjčovala garsonku v [obec] asi na 3 týdny a vše bylo vždy bez problému, žalobkyně je pořádná. Byt žalobkyni určitě půjčovala také [jméno] [příjmení] (patrně [příjmení] – pozn. soudu) a žalobkyně má dceru, u které možná přespávala.

26. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že žalobkyni zná asi 7 let přes [jméno] [příjmení], občas se navštěvují a telefonují si. Na jaře 2017 svědkyně žalobkyni půjčila 100 000 Kč, které žalobkyně potřebovala jako dar pro město Kladno, protože žádala o seniorský byt. Svědkyně v bytě byla jednou, a to až po opravách. Žalobkyně telefonicky sdělila, že 14 dnů po nastěhování stále nejde proud, v koupelně byla tma, pak se zjistilo, že je tam rozbitá baterie. Sporák byl starý, trouba nefunkční, žalobkyně žádala o nový a nakonec si jej pořídila sama. [obec] byla na dveřích, které nedoléhaly. Žalobkyni bylo řečeno, že linka bude rohová a prosklená, což nakonec nebyla. Žalobkyně si stěžovala na velký hluk od romských sousedů (bouchání s nábytkem a židlemi, hlasitý hovor), kteří bydleli pod ní, nemohla spát a byla z toho úplně vyřízená. Proto jí svědkyně dovolila přespání v [obec] několikrát na 2 až 3 týdny. Žalobkyně je velmi čistotná a nebyl s ní žádný problém. Žalobkyně přespávala také u dcery, syna, paní [příjmení] a dalších kamarádek. Po stížnosti adresované magistrátu žalobkyně svědkyni řekla, že jí začali romští sousedé vyhrožovat, pročež se obrátila na psychologa. Skupina Romů žalobkyni posléze fyzicky napadla při cestě autobusem. Žalobkyně říkala, že hovořila s invalidním sousedem (šlo o dům pro hendikepované), který je rád, že se žalobkyně přistěhovala, protože mu může dosvědčit problémy v domě. Tento soused se asi jmenoval [jméno] [příjmení]. Ve vyšším patře bydlel pan [příjmení], který žalobkyni nabízel intimní sblížení, žalobkyně odmítla, na což tento soused reagoval výhrůžkami. Stížnost na žalobkyni kvůli hluku ze strany sousedů je nesmysl, žalobkyně je tichá a slušná.

27. Svědkyně [jméno] [příjmení], dcera žalobkyně, uvedla, že žalobkyni půjčovala peníze v souvislosti s rozbitým sporákem a neví, jestli si žalobkyně v souvislosti s bydlením půjčovala i jinde. Svědkyně žalobkyni v domě navštívila asi třikrát a poprvé se zhrozila, šlo o dům s romskou komunitou a sama by se bála jít i jen vynést odpadky. Dům byl zdevastovaný, jeden výtah asi ani nejel, na chodbách byl nepořádek, vytrhané podlahy a pomalované zdi. Byt byl v rámci možností normální, asi nesplachoval záchod, dveře bytu nedoléhaly. Žalobkyně si stěžovala na hluk v nočních hodinách, říkala, že jí Romové vyhrožovali, a posléze byla skutečně napadena. Kvůli hluku žalobkyně u svědkyně přespávala, přespávala také u syna a v garsonce, kterou vlastní její kamarádka z [obec]. Žalobkyně v bytě žila sama a bála se tam. Nespavostí žalobkyně trpí delší dobu, byla neustále ve stresu. Částku 230 000 Kč, kterou měla žalobkyně složit, svědkyně považuje za úplatek, za dar by žalovaný neměl nic požadovat.

28. Svědek [jméno] [příjmení], syn žalobkyně, vypověděl, že mu přišlo divné, že žalobkyně žalovanému hradila 230 000 Kč za byt v sociálním domě. Žalobkyni pomáhal stěhovat, v bytě nešel sporák, něco bylo také na záchodě, byt byl předán bez elektřiny (svědek neví, jak dlouho tento stav trval). Chodby byly tragické, vypadalo to, jako by tam někdo něco zapaloval. Žalobkyně si stěžovala na hlasitou hudbu od sousedů v nočních hodinách a sdělila, že ji Romové fyzicky napadli. [příjmení] u svědka přespávala, protože v předmětném bytě to nešlo. Svědek se žalobkyní hledal jiný byt v okolí [obec] a půjčil jí v souvislosti s bydlením asi 70 000 či 75 000 Kč.

29. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], referentka odboru správy majetku žalovaného, uvedla, že žalobkyně se zajímala o seniorské bydlení na Kladně. Svědkyně jí sdělila, že je buď možnost účasti ve výběrovém řízení, v němž jsou zvýhodněny osoby s trvalým pobytem v Kladně, nebo možnost uhrazení rekonstrukce bytu částkou 230 000 Kč (tj. bez výběrového řízení). Žalobkyni se líbila druhá možnost, vše potřebné se sepsalo, žalobkyně souhlasila s úhradou uvedené částky a po prohlídce souhlasila také s přidělením předmětného bytu, vše činila zcela dobrovolně. Po nějaké době začala svědkyni psát, že je v bytě nespokojená, nemůže v noci spát, sousedé ji obtěžují a má zájem o byt v ulici [ulice], který je inzerován pro výběrové řízení pro rodiny s dětmi. Svědkyně sdělila, že tento byt žalobkyni svěřit nelze, protože nejde zrušit výběrové řízení, a nabídla byt ve [část obce], je to nové hezké bydlení pro seniory. Druhý den žalobkyně psala, že tento byt je hrůza, není tam ani autobusová zastávka. Svědkyně reagovala, že jde o bydlení pro seniory s veškerou vybaveností a ať se tam žalobkyně jde aspoň podívat. To žalobkyně odmítla. Posléze se žalobkyně odmlčela a svědkyně od správcovské [právnická osoba] dostávala zprávy o jejích stížnostech. Je možné, že žalobkyně svědkyni ještě oslovila, to si svědkyně už nevybaví. Po uhrazení částky 230 000 Kč je seniorovi garantováno velmi nízké nájemné 68,39 Kč za m2, které platí i senioři úspěšní ve výběrovém řízení, takže jde v podstatě o vratnou částku a výhoda byla v jistotě získání bytu. Pokud by senior tuto částku nezaplatil, nájemné se mu po půl roce zvýší na 68,39 Kč za m2, to odsouhlasila rada města. [příjmení] výběrových řízení se každý rok liší, v současné době již byt za dar nelze získat, jedinou možností je účast ve výběrovém řízení. Žalobkyni bylo vysvětleno, že uvedená částka je nevratná. Žalobkyně si na byt začala stěžovat asi po roce, stížnosti vyřizovala paní [příjmení], nikoli svědkyně, která stížnosti předává SBF.

30. Svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně SBF, vypověděla, že pracuje na dlužných nájemných a stížnostech s tím, že ohledně žalobkyně přišla do styku jen se stížnostmi. Žalobkyně byt převzala asi v květnu 2017 a stěžovala si, že rodina [příjmení] pod ní dělá hluk a naschvály, aby nemohla spát. Svědkyně spolu s domovním důvěrníkem [příjmení] a technikem [anonymizováno] se na místo opakovaně dostavila, avšak nic v naznačeném směru nezjistila, v domě byl klid. Navštívili rovněž sousedy a pátralo se, ani ochranka, která na místě je, žádné negativní poznatky o poměrech v domě neměla. Žalobkyně si stěžovala na hluk od [anonymizováno] pokaždé po 22. hodině, nicméně bylo zjištěno, že [jméno] mají zdravotní potíže, pán je po 2 infarktech a paní má bypass, přičemž v době stížností žalobkyně oba byli v nemocnici. Navíc mají syna v [obec], kam často jezdili. Od jiných sousedů žádné stížnosti nebyly. Situace se završila tím, že v roce 2018 svědkyni přišla petice několika sousedů, že je žalobkyně obtěžuje, fotí a nahrává. Opakované nabídky, že se svědkyně dostaví po 22. hodině, aby ověřila hluk od sousedů, žalobkyně odmítala. Svědkyně byla na místě cca pětkrát do roka. Více už pomoci nešlo. Opravy v domě či předávání bytů nejsou v gesci svědkyně. Stížnosti od dalších obyvatel domu nebyly a žalobkyně si stěžovala pouze na Demeterovy. Pan [příjmení] [příjmení] byl soused žalobkyně, který sděloval, že hluk občas slyší, ale není schopen říci odkud.

31. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec SBF, uvedl, že pracuje jako technik a má na starosti investiční akce, větší údržbu a spolupráci s odborem investic, které se týkají bytového fondu. Na několik kontrol k žalobkyni jel se svědkyní [příjmení] a domovníkem [příjmení] (nikdy nejel sám), šlo o žalobkyniny stížnosti na hluk z bytu [anonymizováno]. Svědek hluk na místě nikdy nezaznamenal, žalobkyně přehrávala nahrávky z mobilního telefonu, z nichž však bylo patrné pouze nějaké rušení. Předmětný byt byl kompletně rekonstruován v roce 2012, na žádost žalobkyně byla vyměněna kuchyňská linka s digestoří a plovoucí podlaha, to vše asi v květnu 2017. Urychleně se opravila i uvolněná klika u dveří do bytu, za což žalobkyně emailem děkovala. Faktury založené ve spise se týkají více domů ve správě SBF, přesná identifikace plateb například ve vztahu k bytu žalobkyně by byla možná pouze srovnáním s objednávkami. Jiné stížnosti na hluk v domě nejsou a nebyly, svědek nezaznamenal žádnou stížnost od pana [jméno], stížnosti jsou v gesci svědkyně [příjmení]. Svědek či jeho kolegové z údržby se žalobkyní řešil stížnosti na závady sporáku (nabídl jí opravu, což odmítla, posléze si obstarala sporák vlastní a iniciovala odvezení původního) a sklokeramické desky (pokud svědek ví, instalovala se celá nová kuchyňská linka) stížnost na závadu světel si nevybavuje.

32. Z faktur [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovanému bylo v roce 2017 fakturováno za opravy související s bytovým fondem.

33. Z přehledu přidělení bytu v majetku města Kladna pro seniory v roce 2017 a 2018 a zápisů ze schůzí Rady města Kladna bylo zjištěno, že za částku 230 000 Kč žalovaný přidělil byty [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], žalobkyni, Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

34. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že bydlí v Hřebečské ulici [číslo] v bezbariérovém bytě a správcem domu je od srpna 2006. Žalobkyně bydlela ve vchodě [adresa] v 5. patře a od začátku si svědkovi stěžovala na hluk od sousedů, psala i na SBF, stížnosti byly časté. Svědek žalobkyni několikrát navštívil a žádný hluk nezaznamenal, bylo to přes den a vždy se zdržel cca 10 minut, sám se žalobkyní žádné konflikty neměl. Svědek bydlel několik let na stejném patře (před nastěhováním žalobkyně) a vždy tam byl klid. Pan [anonymizováno] dlouho bydlí o patro výše dlouho, je to vozíčkář, pan [jméno] v domě bydlel také ještě před žalobkyní. Na tyto sousedy si stěžovala pouze žalobkyně, nikdo jiný, pan [příjmení] měl v bytě dupat, [jméno] měli působit hluk.

35. Svědek [jméno] [jméno] uvedl, že při čtení předvolání si vybavil„ krásné soužití“ se žalobkyní, s níž se nedalo komunikovat. Když se náhodou potkali, utíkala. Žalobkyně si na jeho rodinu neustále stěžovala, nikdy však přímo, volala policii i ochranku a vytýkala, že dělají bordel, a to hlavně o víkendech, kdy rodina jezdí na chalupu. V domě je klid, svědek žádný hluk neslyšel. Žalobkyně si stěžovala také na hluk od paní [příjmení] (nahlas puštěná televize). Sousedé psali proti žalobkyni petici (poslouchala za dveřmi, fotila si svědkovo auto, každý jí vadil), ze svědkova bytu žádný hluk vycházet nemohl, svědek žije pouze s manželkou a například k hádkám mezi nimi nedocházelo. Svědek se domnívá, že jednou jej žalobkyně vytopila, voda tekla i po záclonách, avšak nepotvrdilo se to, příčinou mohla být vada zateplení domu.

36. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalobkyni vůbec neznala, bydlí ve 4. patře, žalobkyně bydlela v 5. patře (byty nejsou přímo nad sebou) a najednou žalobkyně začala mlátit do jejích dveří s tím, že chce jakási jména. Na svědkyni a další přítomné také křičela z balkónu. Žalobkyně sousedům znepříjemňovala život, podávala oznámení a stížnosti. Nějaký pán z 6. patra inicioval stížnost na žalobkyni, mělo se to podávat na policii, která však vyžadovala trestní oznámení, takže z toho sešlo. Ke svědkyni se policie dostavila jednou večer s tím, že jsou stížnosti na hluk (křik dětí, mejdany), všichni přítomní však byli vyššího věku a nic takového nedělají, v bytě nejsou děti. Svědkyni navštěvují děti (dceři je 52, synům 42 a 45 let) vždy na jeden den. Od souseda na vozíčku svědkyně ví, že po něm žalobkyně žádala peníze za to, že jí vozíčkem přejel nohu. Když k domu přijelo nějaké auto, žalobkyně si fotila poznávací značku. Tento soused také sdělil, že žalobkyně vzkazuje, že má byt plný reproduktorů (patrně mikrofonů – pozn. soudu) a všechny si nahrává. Svědkyně v domě nezaznamenala žádný hluk, všichni jsou v jejím věku a nějak postižení, nemají děti.

37. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že u žalovaného pracovala jako úřednice a měla na starost údržbu a předávání bytů. Žalobkyně dostala byt v [jméno] za nějaký dar, byla to garsonka či 1+1 po rekonstrukci. Již před nastěhováním žalobkyně nechtěla stávající kuchyňskou linku (chtěla bílou, čemuž bylo vyhověno) a asi bylo i něco s podlahou, která se vyměňovala. Po rekonstrukci se žalobkyně nastěhovala. Svědkyně byt předávala a podepisovala předávací protokol, je vyloučeno, že by k předání došlo za tmy. Žalobkyně si vše zkontrolovala, prověřila, že jejím připomínkám bylo učiněno zadost, a sdělila, že jí vadí nějaký kryt na sporáku, který neměl vliv na funkčnost. Při převzetí i předání bytu se byty vždy fotí, aby byl jejich stav nepochybný, vesměs fotila svědkyně [příjmení]. Předchozí nájemkyně [příjmení] byla vozíčkářka, podlaha po ní byla mírně poškozená, proto se měnila. Elektřinu a příslušnou smlouvu si vždy musí zajistit nový nájemce, který dostává nový elektroměr. Pokud v bytě bylo něco ohledně elektřiny porouchané, řešil to žalovaný. Při předání nemohlo být nevidět vybavení koupelny či to, že v ní není okno. Na závadu u dveří bytu si svědkyně nevzpomíná. V bytě nebyla rohová kuchyňská linka, to by muselo být před paní [příjmení] a musela by to být vlastní linka nájemce.

38. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že pracuje u žalovaného na údržbě a správě bytového fondu. Žalobkyně dostala standardně vybavený byt, tj. se standardní kuchyňskou linkou, která nebyla rohová, avšak požadovala bílou. V tom jí bylo vyhověno, montovala se stejná linka pouze s rozdílem v barvě, dělala se také nová podlahová krytina. Kolegyně řešila nějaké stížnosti, žalobkyně si stěžovala na obtěžování a rušení sousedy. Svědkyně fotila stav bytu při převzetí od předchozí nájemkyně [datum] i stav při převzetí od žalobkyně, je patrné, že žalobkyně skutečně dostala bílou linku a na místě zanechala nápis na zdi. Na předávacím protokolu je podpis svědkyně [příjmení], předávalo se určitě v pracovní době. Na závady v koupelně si svědkyně nevzpomíná, v koupelně je stropní světlo, nikoli okno. Při montáži kuchyňské linky se poškodila spodní dvířka sporáku, svědkyně nabídly opravu, kterou žalobkyně odmítla s tím, že jí děti koupí sporák nový. V době předání bytu nejde elektřina, nájemci sami uzavírají smlouvu s dodavatelem a dodávka bývá zahájena do 10 dnů. U svědka [jméno] se řešilo nějaké zatékání, spíše to ale bylo přes balkon než koupelnu.

39. Z fotografií předmětného bytu v době vystěhování žalobkyně a související emailové komunikace ze dne [datum] (včetně žádosti o tyto emaily z prosince 2020 a ledna 2021) bylo zjištěno, že byt se jeví jako zrekonstruovaný, čistý a uklizený, je zařízený kuchyňskou linkou se sporákem. Na zdi byl zanechán nápis„ Ježíši miluji Tě!“ se jménem [jméno] v jednom ze tří dokreslených srdcí. Dle tvrzení žalovaného tento nápis na místě zanechala žalobkyně. Svědkyně [příjmení] ve své výpovědi potvrdila, že jde o fotografie z převzetí bytu po žalobkyni (je patrná bílá kuchyňská linka).

40. Z fotografie kuchyňské linky (dle tvrzení žalobkyně v předmětném bytě) bylo zjištěno, že nejde o rohovou či prosklenou kuchyňskou linku.

41. Ze založených fotografií soud pro věc neučinil žádné další relevantní zjištění, dle stanoviska žalobkyně jde převážně o fotografie jiného bytu.

42. Další navržené důkazy (např. emailové sdělení žalobkyně právní zástupkyni, emaily týkající se opakovaných stížností, výslech dalších svědků) soud pro nadbytečnost neprováděl, popř. další provedené důkazy pro nadbytečnost nehodnotil, neboť výše rozvedeným dokazováním byl získán dostatek skutkových zjištění pro to, aby ve věci mohlo být rozhodnuto. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž přihlížel ke všemu, co uvedli účastníci a co v řízení vyšlo najevo, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu (§ 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“):

43. Shodným tvrzením účastníků a řadou listinných důkazů bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne [datum] uhradila částku 230 000 Kč (mj. získanou půjčkami od známých, jak potvrdili slyšení svědci), což bylo podmínkou pro získání bytu zvláštního určení. Dne [datum] žalobkyně se žalovaným uzavřela předmětnou darovací a nájemní smlouvu a na tomto základě jí byl do [datum] přidělen k užívání předmětný byt [číslo] v 5. patře domu [adresa] v ulici [ulice] v Kladně za nájemné sjednané částkou 29 Kč/m2, tj. 1 179 Kč měsíčně. Množstvím založené emailové komunikace, shodným tvrzením účastníků i výpověďmi svědků bylo dále nepochybně zjištěno, že žalobkyně si opakovaně stěžovala na závady v bytě i na nevyhovující prostředí v domě, hluk od sousedů, nepořádek, vyhrožování a šikanu. Provedenými důkazy však nebylo prokázáno, že by v domě skutečně panovaly takto tvrzené (špatné) poměry, to jednoznačně vyloučili jak pracovníci zodpovědní za správu domu, kteří byli slyšeni jako svědci, tak sousedé, kteří naopak mj. formou petice brojili proti nevhodnému chování žalobkyně. Argumentuje-li žalobkyně tím, že četností jejích stížností, opakovanými prokázanými pobyty u dcery či známých (za účelem přespání) a skutečností, že stížnost na hluk a sousedy podal mj. také [jméno] [příjmení], nepovažuje soud tyto nepřímé důkazy za ucelený, logický řetězec, který by byl způsobilý zvrátit ve všech směrech věrohodné výpovědi řady svědků, kteří se v podstatě shodli na tom, že problémy v domě působila právě žalobkyně. Byť soud nemůže vyloučit, že se žalobkyně skutečně subjektivně cítila obtěžována hlukem či jiným chováním či obtěžováním ze strany sousedů, bylo její povinností prokázat svá konkrétní tvrzení, která by existenci takových skutečností postavily najisto, čemuž nedostála (tvrdila a prokazovala pouze subjektivní výtky, k prokázání jejích tvrzení by se například mohl nabízet protokol opakovaně přivolávaných policistů). Nelze ostatně ani přisvědčit stanovisku žalobkyně potud, že její stížnosti žalovaný bagatelizoval, neřešil, popř. že postupoval v její neprospěch. Byla to žalobkyně, kdo bez předchozí prohlídky odmítl jiný byt (nadto v domě určeném přímo pro seniory) a kdo neumožnil návštěvu svědkyně [příjmení], která nabídla, že situaci ověří i po 22. hodině, což soud hodnotí jako velmi vstřícný postoj k tomu, aby stížnosti žalobkyně žalovaný vůbec mohl posoudit jako důvodné. Dle názoru soudu žalovaný již takřka nemohl žalobkyni nabídnout větší součinnost a spolupráci (než právě jiný byt a šetření v nočních hodinách), a to tím spíše v situaci, kdy jiná petice či stížnost směřovala právě i na ni. Prokazuje-li žalobkyně domněle svá tvrzení nepochybnou skutečností, že stížnosti emailem odesílala v nočních hodinách, prokazuje ve skutečnosti toliko časy odeslání předmětných zpráv a nikoli existenci hluku v nočních hodinách. Otázkou například zůstává, proč žalobkyně k důkazu nenavrhla nahrávky, o nichž se zmiňuje např. svědek [příjmení] (odst. 30. tohoto rozsudku), které by teoreticky mohly být (včetně metadat) způsobilé existenci hluku v nočních hodinách postavit najisto. Relevantní pro věc konečně není ani hodnocení stížností např. pracovníkem ministerstva spravedlnosti, který objektivně mohl vycházet toliko ze sdělení žalobkyně, či obdobně argumentovaná stížnost invalidního souseda, kterou žalobkyně nadto odeslala ze své emailové schránky.

44. Pokud jde o nárok žalobkyně na uhrazení částky 2 683 Kč (z tvrzeného titulu majetkové škody v souvislosti s nutnými opravami v bytě) má soud z účtenek za prokázané, že žalobkyně tyto částky skutečně uhradila v souvislosti se zařízením bytu, neboť nebyl shledán ani tvrzen žádný důvod, který by vyvracel logické vysvětlení, že žalobkyně investovala do bytu, který obývala.

45. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy bylo prokázáno, že žalobkyně opakovaně vyhledala psychologa, psychiatra i další osoby či instituce, u nichž uváděla problémy s bydlením. Jak psycholog, tak psychiatr konstatoval, že žalobkyně skutečně obtížemi psychického rázu trpí, avšak nelze akceptovat výklad žalobkyně, že bylo konstatováno, že jde o důsledek tvrzených poměrů v domě. Nelze totiž nevidět, že to byla žalobkyně, kdo situaci popisoval dalším osobám, které objektivně neměly a nemohly mít znalost o poměrech v jejím bydlišti, a zejména psychiatr MUDr. [příjmení] [příjmení], CSc., ve zprávě citované v odst. 16. tohoto rozsudku výslovně konstatoval, že obtíže žalobkyně mají souvislost s poměry v bydlišti, pokud jsou její tvrzení pravdivá. Na tomto místě soud pro úplnost zdůrazňuje, že v žádném případě nelze vyloučit, že žalobkyně skutečně subjektivně velmi nedobře psychicky nesla bydlení v předmětném domě, nebylo však prokázáno, že by tvrzené negativní poměry v místě skutečně panovaly.

46. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 555 odst. 1 a 2 o.z., dle něhož se právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

47. Dle ust. § 556 odst. 1 a 2 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

48. Dle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

49. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

50. Dle ust. § 2239 o.z. se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

51. Dle ust. § 2894 odst. 1 a 2 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

52. Dle ust. § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

53. Dle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

54. V dané věci žalobkyně uplatnila celkem 3 nároky. Nejprve se soud zabýval otázkou vydání bezdůvodného obohacení ve výši 230 000 Kč, kterého se žalovanému mělo od žalobkyně dostat na základě předmětné darovací a nájemní smlouvy (úhrada částky„ darem“ byla podmínkou uzavření nájemní smlouvy k bytu bez výběrového řízení).

55. Dle výše citovaných zákonných ustanovení, zásad soukromého práva i ustálené judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. 30 Cdo 3221/2006) je soud při zkoumání a výkladu právního jednání povinen přihlížet nejen k jeho výslovnému (zpravidla písemnému) znění, nýbrž musí zkoumat veškeré další relevantní okolnosti (jeho skutečný obsah, úmysl jednajícího, vůle stran a jejich následné jednání, z něhož lze na takovou vůli usuzovat atp.).

56. V dané věci byla žalobkyně mimo jakoukoli pochybnost slabší smluvní stranou, seniorkou v nepříznivé sociální situaci hledající bydlení v domě zvláštního určení, domáhající se tedy de facto určité formy sociálního zabezpečení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2008, sp. zn. 30 Cdo 1863/2007), přičemž složení kauce či nevratné zálohy či daru na základě darovací smlouvy (dle tvrzení žalovaného) bylo podmínkou podpisu nájemní smlouvy, na jejímž základě by si žalobkyně takové bydlení zajistila. Dále nelze odhlédnout od skutečnosti, že obě smlouvy (nájemní i darovací) jsou datovány shodně a současně také byly podepsány.

57. Za popsaného stavu rozumně nelze dospět k jinému závěru, než že obě smlouvy dle vůle stran a s přihlédnutím ke všemu uvedenému tvoří jediné právní jednání, tj. nepojmenovanou smlouvu zahrnující povinnost žalobkyně k úhradě částky 230 000 Kč, za což jí žalovaný poskytne pronájem předmětného bytu zvláštního určení se zvýhodněnou sazbou nájemného. Byť by se za tohoto stavu mohl nabízet závěr o zdánlivosti ujednání o úhradě této kauce, nevratné zálohy či daru dle ust. § 2239 o.z. (nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená), má soud za to, že uvedené ustanovení směřuje spíše k situacím týkajícím se přímo nájemního vztahu, a nikoli postupu při samotné kontraktaci (motivem uzavření nájemní smlouvy pro žalovaného dle jeho vlastního tvrzení bylo uhrazení této částky, čímž se žalobkyně mj. vyhnula účasti ve výběrovém řízení). Soud tak dospěl k závěru, že ujednání účastníků v rozsahu darovací smlouvy je nutno posoudit jako (absolutně) neplatné ve smyslu ust. § 580 i § 588 o.z., neboť jde o právní jednání, které se příčí přinejmenším dobrým mravům vnímaným jako soubor hodnot, na jejichž dodržování je ve společnosti nutno trvat (pomoc sociálně potřebným, od nichž je vyžadováno složení nemalé zálohy pro zajištění jejich základních potřeb), přičemž je rovněž dán rozpor zejména s předpisy práva sociálního zabezpečení garantujícími rovný přístup k dostupnému bydlení osobám, u nichž pro to jsou relevantní (sociální) důvody. Posouzení předmětné„ darovací smlouvy“ jako neplatné přitom nebrání platnosti smlouvy nájemní, u níž soud neshledal žádné okolnosti či vady, k nimž by musel přihlížet z úřední povinnosti, které by na výsledku sporu něčeho měnily.

58. Za tohoto stavu je zřejmé, že se žalovanému ve smyslu ust. § 2991 o.z. dostalo bezdůvodného obohacení ve výši 230 000 Kč (dle shodného tvrzení uhrazeno žalobkyní dne [datum]) z důvodu neplatné darovací smlouvy, tedy z právního důvodu, který odpadl, a žalovaný je tak povinen žalobkyni takové obohacení vydat. Soud tak žalobě v tomto rozsahu jako důvodné vyhověl. Zákonný úrok z prodlení soud oproti žalobě přiznal od [datum] do zaplacení dle ust. § 1968 a § 1970 o.z., neboť teprve tohoto dne byly obě smlouvy uzavřeny, čímž teprve byla naplněna hypotéza ust. § 2991 o.z., že odpadl důvod pro plnění žalovanému ze strany žalobkyně. Výše zákonného úroku prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

59. Případný ohledně nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení není odkaz žalovaného na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4023/2007, který se zabýval typově odlišné situace převodu vlastnického práva k nemovité věci (srov. tam uvedené závěry s tím, že věc byla posuzována dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013).

60. Nárok žalobkyně na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu na přirozených právech včetně odčinění duševních útrap soud dle ustanovení § 2956 o.z. s ohledem na výsledky dokazování posoudil jako nedůvodný. Zákon, dlouholetá konstantní judikatura i doktrína pro vznik odpovědnosti škůdce za škodu vyžadují kumulativní splnění několika podmínek (obecně protiprávní jednání, negativní následek, újma na straně poškozeného a příčinná souvislost mezi nimi). Protože nebylo prokázáno, že by žalovaný porušil jakoukoli povinnost či se dopustil jakéhokoli protiprávního jednání, nemohla tedy takovým (ne) jednáním žádná újma žalobkyni vzniknout, a nelze ji tedy odčinit. V části o zaplacení částky 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení proto soud žalobu zamítl.

61. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 683 Kč z domnělého titulu náhrady škody za opravy v bytě, vyjma tvrzení žalobkyně v řízení nevyšlo najevo (a nebylo prokázáno), že by šlo o vady existující při předání bytu. I pokud by nicméně o takové vady šlo, v čl. 5 nájemní smlouvy se žalobkyně sama výslovně zavázala hradit náklady drobných oprav a drobné údržby v bytě. Nejen s přihlédnutím k výši těchto nákladů a povaze oprav (kování dveří, svítidla, revize sporáku) je nutno upřednostnit smluvní ujednání mezi účastníky, pročež soud žalobu v této části (včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení) jako nedůvodnou zamítl.

62. Bylo tedy rozhodnuto, jak uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozsudku.

63. Dle ust. § 142 odst. 2 a § 148 odst. 1 o.s.ř. soud přiznal České republice – Okresnímu soudu v Kladně náhradu nákladů řízení (výrok IV.) převážně úspěšné žalobkyně, která byla osvobozena od soudních poplatků a jíž byla ustanovena výše uvedená zástupkyně, v rozsahu 57,2 % jejich skutečné výše (žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 78,6 % a neúspěšná v rozsahu 21,4 %). Tyto náklady nesl stát a tvoří je náklady zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6, § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 292 683 Kč sestávající z částky 5 000 Kč (§ 12a odst. 2 a.t.) za každý ze 17 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a 2 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, 3 písemná podání ve věci, 5 účastí na jednání soudu, přičemž 4 jednání přesáhla 2 hodiny, účast na výslechu před dožádaným soudem, porada s klientkou, nahlížení do spisu, účast na vyhlášení rozsudku) včetně 17 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] osobním automobilem BMW X5 k výslechu svědka dožádaným Okresním soudem v Českých Budějovicích na trase [obec] – [obec] a zpět dále náhrada 3 440,04 Kč za 367 ujetých km v částce 2 440,04 Kč (31,80 Kč za litr nafty dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při kombinované spotřebě 7,7 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a.t. a náhrada 21 % DPH ze základu 93 540,04 Kč ve výši 19 643,41 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 113 183,45 Kč a 57,2 % jejich výše představuje částka 64 514,57 Kč.

64. O povinnosti žalovaného k zaplacení odpovídající části soudního poplatku (výrok V.) bylo rozhodnuto dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně byla od soudních poplatků osvobozena. Soudní poplatek s ohledem na výsledek řízení, jímž je peněžité plnění ve výši 230 000 (položka 1 bod 1. písm. b) Sazebníku) činí 11 500 Kč.

65. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.