14 C 62/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem na adrese v České republice ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 7,75% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s 13,62% úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka], 7,75% úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a 13,62% úroku z částky [částka] od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s 7,75% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s 13,62% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dříve pod obchodní firmou [právnická osoba] nebo [právnická osoba]), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] jejíž součástí jsou také Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen,,VOP“). Na základě předmětné smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky a poplatky formou 48 pravidelných měsíčních splátek po [částka]. Protože žalovaný nehradil splátky řádně a včas, původní věřitel odstoupil písemně od smlouvy dopisem ze dne [datum], přičemž žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky na základě výsledného vyúčtování ze dne [datum]. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši 13,62% odpovídá výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaným klientům bankami v den uzavření smlouvy. Pohledávka za žalovaným vyplývající z předmětné smlouvy o úvěru s příslušenstvím byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Ke dni postoupení dlužná částka představoval [částka] a sestávala se z dlužné jistiny [částka], dlužného poplatku [částka] a smluvní pokuty [částka].

2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 1.6.2021 čj. 60 C 849/2020 – 36 vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresním soudu v Kladně jako soudu místně příslušnému.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Slovenské republiky s dlouhodobým bydlištěm na území České republiky, jde o věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis), u něhož je dána teritoriální působnost (věc se týká [obec] a Slovenské republiky, členů Evropské unie), časová působnost (řízení bylo zahájeno po [datum]) i věcná působnost (jde o spor ze spotřebitelské smlouvy). Příslušnost zdejšího soudu nelze založit na základě článku 26 Nařízení Brusel I bis, neboť žalovaná se na výzvu soudu k žalobě nijak nevyjádřila (je nečinná), ale bylo zjištěno její trvalé bydliště na území ČR (příslušnost podle článku 4, resp. článku 17 a článku 18 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu.

4. Mezi Českou republikou a Slovenskem je třeba smluvní vztahy založené po [datum] posuzovat podle mezinárodní Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy vyhlášené v ČR pod [číslo] Sb.m.s. (tzv. Římské smlouvy, dále jen ŘS), která zavazuje oba dotčené státy a obsahuje příslušné kolizní normy použitelné přednostně před národním právním řádem. S účinností od [datum] se pak postupuje podle navazujícího Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen Nařízení Řím I). V míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 a 7, se spotřebitelské smlouvy podle článku 6 řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. V daném případě šlo o smlouvu uzavřenou v ČR s českým poskytovatelem spotřebitelského úvěru, žalovaný jako spotřebitel v té době rovněž v ČR bydlel, věc se tedy řídí českým právem.

5. Zdejší soud usnesením ze dne 12.11.2021, čj. 14 C 62/2021 – 68 vyzval žalobkyni, aby prostřednictvím právního zástupce ve lhůtě 1 měsíce od doručení usnesení doplnila svá tvrzení a provedla způsob výpočtu, a to dlužné částky [částka] představující jistinu, částky [částka] představující poplatky s odkazem na smlouvu nebo VOP, částky [částka] představující smluvní pokutu s odkazem na smlouvu nebo VOP, dále byla žalobkyně vyzvána, aby uvedla, kde ze smlouvy nebo VOP vyplývá úrok ve výši 13,62% a v téže lhůtě založila do spisu doklad o doručení vyúčtování úvěrové smlouvy ze dne [datum] žalovanému.

6. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně prostřednictvím právního zástupce na žalobě setrvala, pokud jde o žalovaného, k jednání se bez omluvy nedostavil, doručení měl vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád jednal v jeho nepřítomnosti.

7. Soud věci provedl listinné důkazy, a to smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] ze dne [datum], splátkový kalendář k předmětné smlouvě a Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru společnosti [právnická osoba], odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] a výsledné vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy ze dne [datum]. Těmito listinnými důkazy vzal soud za prokázaný skutkový stav podle něhož společnost [právnická osoba], [IČO] a žalovaný, bytem [adresa žalovaného], uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, dle níž byla žalovanému poskytnuta částka [částka] na nákup ojetého vozidla Škoda Felicia, [registrační značka], úvěr se žalovaný zavázal splácet v 48 měsíčních splátkách po [částka] v souladu se splátkovým kalendářem (v každé splátce byla uvedena částka na jistinu, úrok a na pojištění). Protože žalovaný nehradil splátky řádně a včas, společnost [právnická osoba], [IČO] odstoupila dopisem ze dne [datum], a to ke dni [datum] z důvodu hrubého porušení VOP, od smlouvy [číslo] v tomto odstoupení společnost [právnická osoba] uvedla, že se vkladem části podniku stala věřitelem úvěrových smluv místo [právnická osoba]

8. Z výsledného vyúčtování po ukončení předmětné úvěrové smlouvy ze dne [datum] soud shledal, že žalovaný byl vyzván k zaplacení konečného zůstatku vyúčtování z předmětné smlouvy ve výši [částka] do [datum], při zdanitelném plnění k datu [datum]. Nesplacená jistina byla uvedena k [datum] ve výši [částka], dlužné splátky činily [částka] a doúčtovaný úrok za dny od poslední zaplacené splátky do dne ukončení [částka] a [částka] na dorovnání pojištění, tj. celkem [částka]

9. Dále soud provedl k důkazu doplnění žaloby žalobkyně ze dne [datum], dle něhož banka odstoupila od smlouvy ke dni [datum] podle článku 6.

1. VOP, žalobkyně pak provedla způsob výpočtu dlužné jistiny [částka] (nesplacená jistina ke dni [datum] ve výši [částka], doúčtovaný úrok [částka] od poslední předepsané 46. splátky tj. od [datum] do [datum] splátky a dlužné splátky [částka] od 43. až 46. splátky, žalobkyně neuvedla částku [částka] na dorovnání pojištění.), dlužných poplatků [částka] s odkazem na článek [číslo] smlouvy, přičemž smluvní pokuta byla dohodnuta podle článku 2.

7. VOP ve výši 0,3% z dlužné částky za každý i započatý den prodlení s tím, že věřitel je oprávněn účtovat smluvní pokutu [částka] za jakoukoli věřitelem odeslanou upomínku. Smluvní pokuta [částka] je tvořena z částky [částka] za upomínky ze dne [číslo] a ze dne [datum], žalobkyně provedla propočet smluvní pokuty ve výši [částka], žalovaný netvrdil, ani neprokazoval nesprávnost předmětných vyúčtování, soud je tedy vzal za prokázaný skutkový stav. Pokud jde o požadovaný úrok 13,62%, žalobkyně uvedla zřejmě chybou v psaní, že úrok ve výši 13,58% je požadován podle článku 7.

3. VOP, neboť úvěr nemůže být poskytnut jako bezúročný a dle předmětného článku předčasné splacení úvěru jinak než v souladu s tímto článkem není považováno za splnění klientovi povinnosti vrátit peněžní prostředky v poskytnuté výši a klient je nadále povinen platit úrok v nezměněné výši za celou dobu splácení úvěru předpokládanou ve smlouvě, žalobkyně při té příležitosti založila do spisu přehled úrokových sazeb ČNB. Žalobkyně však v tomto doplnění žaloby k výzvě soudu ze dne [datum] nezaložila do spisu doklad o doručení vyúčtování úvěrové smlouvy ze dne [datum] žalovanému s platbou do [datum].

10. Z databáze časových řad [příjmení] soud shledal, že v květnu 2008 činila úroková sazba pro domácnosti na spotřebu – fixace sazby nad 1 rok až 5 let včetně 13,62% a v červnu 2008 pak 13,45%.

11. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], s obchodní firmou od [datum] do [datum] pod [právnická osoba], dle něhož byla smlouvou o vkladu části podniku uzavřenou dne [datum] část podniku společnosti [právnická osoba], označená jako„ Autocredit“ převedena do společnosti [právnická osoba], IČO [číslo] (což koresponduje s odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne [datum]). Dále vzal soud aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum], uzavřenou mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dle výpisu z obchodního rejstříku od [datum] do [datum] s obchodní firmou [právnická osoba]) a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele ze dne [datum] žalovanému s podacím lístkem ze dne [datum].

12. Soud postupoval podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník tj. právních předpisů, jejichž platnost a účinnost skončila [datum], neboť právní důvod žaloby se opírá o skutečnosti vzniklé před tímto datem (§ 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník).

13. Po zhodnocení shora uvedeného prokazování soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku ve spojení s § 497 a násl. obchodního zákoníku dne [datum] uzavřena smlouva úvěru, na základě které společnost [právnická osoba], [IČO] žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka]. Ačkoliv se žalovaný zavázal hradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, svou povinnost nesplnil, původní věřitel proto využil svého oprávnění z úvěrových podmínek a pro prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Soud proto uložil žalovanému zaplatit částku [částka] na jistině a částku [částka] na poplatcích, tedy celkem [částka] při obvyklém úroku podle § 502 odst. 1 věta druhá obchodního zákoníku ve výši 13,62%.

14. Protože žalobkyně k výzvě soudu ze dne [datum] nezaložila do spisu doklad o doručení vyúčtování úvěrové smlouvy ze dne [datum] žalovanému, vyzval ji soud při jednání dne [datum] ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení, kdy bylo žalovanému doručeno vyúčtování úvěrové smlouvy ze dne [datum] a na podporu tvrzení navrhla důkazy. Žalobkyně žádala, aby jí v tomto směru byla poskytnuta lhůta 30 dnů, soud však žalobkyni lhůtu neposkytl, neboť žalobkyně byla takto vyzvána již v usnesení ze dne [datum], na nějž reagovala výše uvedeným doplnění, avšak v tomto doplnění žaloby na předmětnou výzvu ohledně doručení vyúčtování ze dne [datum] nereagovala.

15. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3.12.2020 čj. 60 C 849/2020 – 31 zdejší soud shledal, že žalovaný byl vyzván k vyjádření k připojené žalobě o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, žalovaný svým podpisem potvrdil, že žalobu převzal dne [datum]. Z tohoto důvodu je soud názoru, že žalobkyně se může domáhat zaplacení 13,62% úroku z částky 16 999, [částka] až od [datum] vzhledem k tomu, že vyúčtování ze dne [datum] s výzvou k zaplacení do [datum] představovalo výsledný konečný zůstatek vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy včetně doúčtovaného úroku a ve smyslu § 262 odst. 3 věta poslední obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku zákona č. 40/1964 Sb., s odkazem na nařízení vlády č. 531/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, rovněž od [datum] úroku z prodlení, neboť žalovaný je od tohoto data v prodlení.

16. Nedůvodný byl shledán rovněž nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] příslušenstvím, jež byla dohodnuta podle článku 7.

3. VOP, přičemž smluvní pokuta se týkala i za jakoukoli věřitelem vystavenou upomínku. U smluvní pokuty má soud v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 3512/2011 ze dne [datum], na jehož odůvodnění odkazuje, za to, že v souzeném případě, kdy smlouva byla uzavřena mezi žalovaným jako spotřebitelem a právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem, neodpovídá požadavku § 544 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s § 1 odst. 2 obchodního zákoníku na písemnou formu ujednání o smluvní pokutě, jestliže jsou výše smluvní pokuty jako i případy, kdy na ni vzniká nárok, ponechány na úpravu v obchodních podmínkách, popř. sazebníku.

17. Soud proto shledal žalobu důvodnou jak ve výroku I. rozsudku uvedeno, co do zbytku požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.